Alzheimerova choroba - detoxikace těžkých kovů a podpora mozku přírodními přípravky

Ing. Zdeněk Rozehnal

Správnou diagnózu má v ČR zhruba 20-30 % lidí s demencí, což uvádí Česká alzheimerovská společnost. Současný odhad postižení v ČR je u 180 000 mužů a žen (ženy z více než 2/3, protože jsou citlivější na toxiny). V roce 2050 (studie Alzheimer Europe 2019) je odhad postižení v ČR u mužů 102 789, u žen 177 194. Celkem 279 983 osob.

Alzheimerova choroba, její základní příčina a důvod velkého nárůstu

"Neortodoxní" rozhovor M. Adamse, editora Natural News s neortodoxním doktorem Russellem Blaylockem

            Mike Adams                       Russel Blaylock, MD

Neurodegenerativní nemoci se teď velice rychle rozrůstají. Nemoci, které byly kdysi vzácné, teď vidíme na každém kroku. Je to až hrůzu nahánějící.

A když si prostudujete odbornou literaturu zaměřenou na neurologii, zjistíte, že na to není žádné vysvětlení

Neví se, proč dochází k takovému rapidnímu nárůstu nemocí. Příčina je ale z důvodu tak velkého množství toxinů. Například, buněčné neurodegenerativní nemoci jsou spojovány se rtutí, hliníkem, pesticidy a herbicidy, které prostřednictvím excitotoxického mechanizmu způsobují poškození mozku. Všichni jsme vystaveni těmto toxinům, a když k tomu přidáte glutaman sodný a excitotoxíny do jídla, míru toxicity nesmírně zvýšíte.

To je důvod,

proč teď dochází k tak velkému nárůstu neurodegenerativních onemocnění; Alzheimer, autismus, poruchy pozornosti a Parkinson – všechny tyto nemoci se vyskytují mnohem častěji, protože jsme vystaveni karcinogenní toxicitě ze všech těch různých zdrojů, stejně jako excitotoxinům. A nikdo není schopen říct, jak to vlastně je. Někdo řekne, „Alzheimer je důsledek působení rtuti,“, někdo jiný zase řekne, „To není pravda, Alzheimer je důsledek působení pesticidů,“ a někdo další řekne, že jde o důsledek něčeho jiného, ale všechno je důsledek stejného mechanizmu.

Všechno to způsobuje patologicky zvýšené imunitní (autoimunitní) aktivity ve tkáni mozku, což aktivuje excitotoxicitu. Vypadá to, že všechny tyto látky mají společné vlastnosti, neboť způsobují v mozku stejná poškození

Celý rozhovor

Alzheimerova choroba: Otok může být základní příčinou, nový lék může zpomalit progresi

- Pixabay

Výsledky klinických studií zveřejněné 29. listopadu 2022 v časopise New England Journal of Medicine ukazují, že experimentální lék lecanemab zřejmě zpomaluje progresi Alzheimerovy choroby.

Tato studie, fáze 3 však také vyvolala obavy o bezpečnost léku, přičemž vědci požadovali dodatečné dlouhodobé studie o bezpečnosti a účinnosti léku.

K tomu dochází více než rok poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil další lék na Alzheimerovu chorobu, aducanumab.

Toto schválení však bylo kontroverzní a odborníci vznesli otázky ohledně účinnosti léku a možného dopadu jeho nákladů na léčbu.

Vědci také dosahují pokroku v pochopení dalších aspektů Alzheimerovy choroby, což je stav, který by měl do roku 2060 postihnout téměř 14 milionů Americanů.

V jedné nedávné studii vědci zkoumali, jak mohou změny v mozku, které se vyskytují během Alzheimerovy choroby, vést k oslabujícím příznakům této choroby, mezi něž patří ztráta paměti, potíže s plněním známých úkolů a změny nálad.

Ve druhé studii výzkumníci identifikovali možný biomarker pro diagnostiku raných forem nemoci. To by mohlo lidem umožnit zahájit léčbu nebo úpravu životního stylu dříve a může to otevřít cestu k rozsáhlému screeningu.

V obou oblastech je zapotřebí dalšího výzkumu, který však vyzdvihuje důležitou práci, která se dělá pro snížení zátěže lidí s touto nemocí a jejich ošetřovatelů.

Otoky nervových buněk narušují signály

Klíčovým rysem Alzheimerovy choroby je tvorba amyloidních plaků mezi neurony, který narušuje funkci těchto mozkových buněk. Plaky se tvoří, když se abnormální hladiny přirozeně se vyskytujícího beta-amyloidního proteinu shlukují dohromady.

Některé léky – včetně lecanemabu a adukanumabu – jsou navrženy tak, aby snížily úroveň těchto plaků v mozku, zatím se smíšenými výsledky v klinických studiích.

V nové studii zveřejněné 30. listopadu 2022 v časopise Nature vědci zjistili, že otoky neuronů způsobené těmito plaky mohou přispívat k příznakům Alzheimerovy choroby.

Podle vědců může každý amyloidní plak ovlivňovat axony blízkých neuronů. Axon je kabelová struktura neuronu, která přenáší zprávy do jiných neuronů.

Plak může způsobovat otoky ve tvaru sféroidu v axonech blízkých neuronů. To by mohlo zesilovat škodlivý účinek plaků na mozek.

„Amyloidní plaky nezabírají v mozku velké množství místa, ale ovlivňují stovky neuronů, které jsou v jejich blízkosti nebo kolem nich,“ řekl doktor Keith Vossel, profesor neurologie a ředitel Centra pro výzkum a péči Mary S. Eastonové při UCLA v Los Angeles.

Navíc „hodnota této studie spočívá v tom, že se vědci zabývají funkčním dopadem axonálních sféroidů in vivo (u živých zvířat),“ řekl dr. Vossel, který se na novém výzkumu nepodílel.

Axonální otoky, které byly nalezeny v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou, jsou výsledkem postupného hromadění lysosomů v nervových buňkách, uvedli vědci.

Lysozomy jsou typem organel, které se podílejí na odbourávání přebytečných nebo opotřebovaných částí buňky.

Vědci zjistili, že u myší geneticky upravených tak, aby měly stav připomínající Alzheimerovu chorobu, tyto otoky snižovaly přenos signálů procházejících axonem.

To naznačuje, že lokální problémy s přenosem mohou narušit spojení mezi různými oblastmi mozku, uvedli. To by mohlo vést ke vzniku problémů s pamětí a dalších kognitivních příznaků Alzheimerovy choroby.

Protein spojený s otokem nervových buněk

Autoři nové studie také zjistili, že protein v lysozomech zvaný PLD3 je zodpovědný za to, že se organely hromadí v buňkách, což nakonec vedlo k otoku v axonech.

Testovali vliv tohoto proteinu pomocí genové terapie k odstranění PLD3 z neuronů myší s Alzheimerovou chorobou. To vedlo ke snížení otoku axonů a zlepšení fungování neuronů.

Vědci uvedli, že PLD3 by mohl být potenciálním cílem pro budoucí léčbu. Zatímco jiné proteiny se také podílejí na regulaci lysozomů, uvedli, že jednou z výhod PLD3 je to, že se vyskytuje hlavně v neuronech.

Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda by snížení hladin PLD3 v neuronech zlepšilo příznaky u lidí s Alzheimerovou chorobou.

Dr. Vossel řekl, že vědci by potenciálně mohli v laboratoři vytvářet lidské neurony pomocí technologie indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC).

Pomocí těchto buněk by mohli sledovat, jak změny v hladině PLD3 nebo jiných molekul ovlivňují tvorbu axonálních sféroidů.

Omezení výsledků studií

„I když tyto (laboratorní) modely simulují některé aspekty nemoci, nemohou simulovat plný rozsah nebo trvání nemoci,“ řekl dr. Keith Vossel.

K tomu by byly zapotřebí klinické testy – kterým by předcházely další studie na zvířatech.

„Nejlepší způsob, jak se k tomu dostat mechanicky u lidí, by bylo vyvinout nějaký druh léčby, která by se zaměřila na tento proces,“ řekl, „aby se zjistilo, zda zlepšuje nebo zpomaluje kognitivní pokles u těchto pacientů.“

Tyto další kroky, včetně klinických testů, by mohly trvat až deset let nebo déle.

Biomarker moči může identifikovat rané stádium Alzheimerovy choroby

Změny v mozku, které se vyskytují u Alzheimerovy choroby, mohou začít dříve, než je patrná paměť a další kognitivní problémy.

Schopnost snadno vyšetřit lidi na Alzheimerovu chorobu před přítomností příznaků by mohla lidem umožnit zahájit léčbu dříve nebo provést změny v jejich životním stylu, aby se snížilo riziko vzniku příznaků.

Současné způsoby diagnostiky Alzheimerovy choroby zahrnují snímky mozku, testy mozkomíšního moku a krevní testy. Žádný z nich se nepoužívá pro plošné vyšetření – například u lidí bez kognitivních příznaků.

„Máme spolehlivé biomarkery Alzheimerovy choroby, ale jsou drahé a/nebo invazivní,“ řekl doktor Douglas Scharre, profesor neurologie na Ohio State University Wexner Medical Center v Columbusu.

„Musíme najít lepší biomarkery… abychom je mohli použít při analýze účinnosti nových léčebných postupů,“ dodal.

Studie o biomarkerech Alzheimerovy choroby

Ve studii zveřejněné 30. listopadu 2022 v časopise Frontiers in Aging Neuroscience vědci identifikovali biomarker, který by mohl pomoci lékařům diagnostikovat rané stádium Alzheimerovy choroby pomocí vzorku moči.

Mít přesný biomarker moči by mohlo udělat screening Alzheimerovy choroby pohodlnějším a nákladově efektivnějším.

Studie zahrnovala 574 lidí s normálním poznáním, nebo kteří měli různý stupeň kognitivního poklesu, včetně lidí s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou.

Vědci analyzovali vzorky moči a krve účastníků a provedli několik kognitivních testů.

Zjistili, že hladina kyseliny mravenčí byla zvýšena v moči všech lidí s kognitivními příznaky – včetně lidí s ranými změnami – ve srovnání s lidmi s normálním poznáním.

Kyselina mravenčí je metabolický vedlejší produkt formaldehydu. Dřívější výzkum provedený stejnou skupinou vědců ukázal, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají vyšší hladinu formaldehydu v moči ve srovnání se zdravými lidmi.

Výsledky nové studie však ukazují, že kyselina mravenčí v moči může být citlivější na změny formaldehydu, uvedli vědci.

Více biomarkerů může poskytnout lepší obrázek

Dr. Douglas Scharre poukázal na to, že výsledky ukázaly velké překrývání mezi hladinami kyseliny mravenčí v moči u lidí s normální kognitivní funkcí, mírnou kognitivní poruchou a Alzheimerovou chorobou.

To by podle něj ztěžovalo diagnostikovat kognitivní poruchu člověka na základě jediného testu moči.

Dr. Keith Vossel si všiml stejné věci. V důsledku toho očekává, že kyselina mravenčí bude používána spolu s dalšími biomarkery, spíše než sama o sobě.

Vědci skutečně zkombinovali hladiny kyseliny mravenčí v moči a formaldehydu s biomarkery nalezenými v krvi, přičemž zjistili, že toto kombinovaný výsledek lépe předpovídá stádium nemoci.

„Dívají se na marker, který považuji za nespecifický, což znamená, že by mohl být ovlivněn mnoha typy demence,“ řekl dr. Vossel. „Ale když se přidá ke konkrétnějším markerům – jako jsou měřítka amyloidu a tau – mohlo by to zvýšit diagnostickou jistotu.“

Tau (τ, zkratka pro tubulin-associated unit) je označení pro skupinu příbuzných proteinů a hrají důležitou roli v nervové tkáni. Při Alzheimerově nemoci dochází k ukládání tau proteinů v mozku. Společně potom amyloid beta a tau jsou  dva základní biochemické příznaky Alzheimerovy choroby v mozku.

I když v současné době neexistuje lék na Alzheimerovu chorobu, dr. Vossel řekl, že screening by stále mohl identifikovat lidi s vyšším rizikem rozvoje nemoci. To by je mohlo povzbudit ke změnám životního stylu, které snižují riziko demence.

To zahrnuje stravování se zdravou stravou, fyzickou a společenskou aktivitu a vyhýbání se tabáku a nadměrnému alkoholu.

„Myslím, že kdyby existoval jednoduchý test, který by mohl být proveden na klinice primární péče, bylo by to opravdu užitečné i teď,“ řekl.

Závěr

Nové studie osvětlily, jak lépe odhalit a léčit Alzheimerovu chorobu.

Vědci identifikovali biomarker, který by mohl pomoci lékařům diagnostikovat rané stádium Alzheimerovy choroby pomocí vzorku moči.

Jedna studie zjistila, že lék schválený k léčbě Alzheimerovy choroby zřejmě zpomaluje její progresi.

Jiná studie zjistila, že otok neuronů způsobený určitými plaky může přispívat k příznakům Alzheimerovy choroby.

Nejúčinnější prevencí Alzheimerovy choroby je zdravý životní styl. Co nejmenší příjem toxinů a detoxikace.

Ing. Jablonský CSc. v reportáži o vyléčení Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby Hericiem

HERICIUM

účinky - video

10 nejpůsobivějších účinků extraktu z Hericia pro mozek a tělo

Většina z nás by byla ráda chytřejší, šťastnější a zdravější. Přestože toho nelze dosáhnout jednoduše, tak nový výzkum spojený s houbou Hericium potvrzuje, že by to mohlo být podstatně jednodušší.

Houba Hericium erinaceus sice roste v Evropě, Asii a Severní Americe, ale její využití se dlouhodobě traduje především hlavně v Číně a Japonsku.

Tato houba je zde používaná po tisíce let, s cílem, co nejvíce chránit mozek před kognitivním poklesem, zvyšovat jeho paměť, podporovat imunitu, snižovat úzkost, zvyšovat náladu a pocit soustředění po celý den...

Co je přesně tak zvláštního na této houbě - superstar?

1. Chrání, regeneruje mozek a nervový systém

Lví hříva je opravdu jedinečná. V přírodě není žádná jiná bylina nebo houba, která má stejný účinek na stimulaci produkce nervového růstového faktoru a neurotrofického faktoru pocházejícího z mozku (BDNF). [1, 2] Jedná se o dvě pozoruhodné sloučeniny, které v podstatě stimulují růst nových nervových tkání a mozkových buněk. Harvardský psychiatr John Ratey popisuje BDNF jako „Zázrak zázraků pro váš mozek“. BDNF je silný protein, který v podstatě stimuluje produkci nových mozkových buněk a posiluje stávající buňky. Přesněji řečeno, když vaše tělo uvolní BDNF, převrátí přepínač na řadě genů, které potom spustí tvorbu zbrusu nových mozkových buněk. Díky vysoké úrovni BDNF se učíte rychleji, lépe si pamatujete a pomaleji stárnete.

Jako by to nestačilo, BDNF také zvyšuje neuroplasticitu mozku. Když dojde k poškození mozkových buněk nebo pokud čelíte stresové situaci, BDNF je chrání a pomáhá jim vrátit se ještě silnější. Je to dáno tím, že vaše nervové dráhy se stanou flexibilnějšími než před poškozením.

A to je jen BDNF. Tato houba je také nejúčinnějším přírodním produktem, který byl nalezen, k řešení pro regeneraci fungování nervových buněk prostřednictvím stimulačních účinků na produkci nervového růstového faktoru (NGF). NGF je podobný BDNF, ale působí v celém nervovém systému - nejen v mozku. Bylo prokázáno, že opravuje poškozené nervové tkáně, způsobuje regeneraci nervových vláken a také zlepšuje komunikaci mezi neurony a axony. V současné době se testuje jako experimentální léčba deprese, Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a dalších nemocí způsobených degenerací nervového systému. [3, 4, 5] Předpokládá se, že tyto sloučeniny, kromě jiného, ​​pomáhají chránit mozek před toxiny prostředí a bránit před přirozenými účinky stárnutí. [6]

2. Zlepšuje kognitivní funkce, paměť a schopnost se soustředit

Pokud hledáte přírodní, netoxické mozkové steroidy, pak už nemusíte hledat nic jiného než správný přípravek z Hericia. Spojení důkazů poukazuje na tuto houbu, která podporuje kognitivní fungování, posiluje mentální zaměření a zlepšuje paměť. Výzkum na lidech potvrdil pozitivní výsledky v oblasti duševního fungování hlavně u starších lidí [7] a vlastnosti houby zvyšující náladu pomáhají podporovat soustředěný a klidný stav mysli.

Zvířecí modely ukazují snížení beta-amyloidního plaku [8], což je hlavní bioindikátor, že tato houba může pomoci obnovit zdraví mozku; a existují také důkazy, že Lví hříva interaguje s částmi mozkových obvodů, konkrétně s kappa-opioidními receptory v mozku, které souvisejí s učením a pamětí. [9] Předpokládá se, že biologicky aktivní sloučeniny v Hericiu snadno procházejí hematoencefalickou bariérou pro optimální neurální aktivitu.

Je také důležité pochopit, že paměť je vrozeně svázána s tím, jak neurony a nervy fungují v mozku. Pokud má Lví hříva potenciál je chránit stimulací NGF a BDNF, může vylepšit řadu různých funkcí včetně paměti. Poslední výzkumy potvrzují, že je to možné a že se to děje v různé míře - v jedné studii, kde testovaným subjektům byly poskytnut extrakt z houby Hericium erinaceus, došlo k významnému zlepšení krátkodobé paměti. [10]

Celý článek

Hericium erinaceus

 90 kapslí á 500 mg

nejúčinnější extrakt na trhu

Kurkumin a zkvalitnění činnosti mozku - nová zkušenost

Zdroj: articles.mercola.com

NEJÚČINNĚJŠÍ EXTRAKT KURKUMINU

fytosomální forma - nejvyšší průnik do buněk

• při zdravotních problémech: 2-4 kapsle denně
• kapse užívejte nejlépe s jídlem a dostatečně zapijte

Srovnávací absorpce standardizované směsi kurkuminoidů a její lecitinové formulace - 29násobná absorpce

V randomizované, dvojitě zaslepené, zkřížené studii na lidech byla zkoumána relativní absorpce standardizované směsi kurkuminoidů a odpovídajícího lecitinového přípravku (Meriva). U obou přípravků byly použity klinicky ověřené dávky a byly hodnoceny plazmatické hladiny všech tří hlavních kurkuminoidů [kurkuminu (1a), demethoxykurkuminu (1b) a bisdemethoxykurkuminu (1c)].

Celková absorpce kurkuminoidů byla u přípravku Meriva přibližně 29krát vyšší než u odpovídající neformulované směsi kurkuminoidů, ale bylo možné detekovat pouze metabolity fáze 2 a plazmatické koncentrace byly stále výrazně nižší než koncentrace potřebné pro inhibici většiny protizánětlivých cílů kurkuminu. Pozoruhodné je, že fosfolipidová formulace zvýšila absorpci demethoxylovaných kurkuminoidů mnohem více než kurkuminu (1a), přičemž mezi přípravkem Meriva a odpovídající neformulovanou směsí kurkuminoidů byly významné rozdíly v plazmatickém profilu kurkuminoidů.

Hlavním kurkuminoidem v plazmě po podání přípravku Meriva tedy nebyl kurkumin (1a), ale demethoxykurkumin (1b), který je v mnoha protizánětlivých testech in vitro účinnějším analogem. Lepší vstřebávání a možná i lepší profil kurkuminoidů v plazmě by mohly být základem klinické účinnosti přípravku Meriva při dávkách výrazně nižších než u neformulovaných směsí kurkuminoidů.

Originál: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21413691/

Podle britského experta je Alzheimer vlastně otrava hliníkem, který je všude

        Dr. Christopher Exley, Ph.D.

Hromadění hliníku v lidském těle může vyvolat Alzheimerovu nemoc, která zásadně negativně působí na lidský mozek. S touto hypotézou vystoupil uznávaný britský expert Dr. Christopher Exley, Ph.D. z Keele University v časopise Frotiers in Neurology. Zároveň vznesl požadavek, aby byly provedeny testy, které jeho hypotézu potvrdí, nebo vyvrátí. Pokládá zásadní otázku:

 „Jak víme, že Alzheimerova nemoc není jen následkem chronických účinků otravy hliníkem?

Přítomnost hliníku v mozku by měla být varovným signálem, který nás upozorňuje na potenciální nebezpečí aluminiového věku,“ zdůraznil Exley podle listu Daily Telegraph a poukázal na to, kde všude přichází lidský organismus do kontaktu s hliníkem, není to skutečně jen při olizování víček od jogurtu. Hliník se podle něj přidává skoro do všeho, co jíme, pijeme nebo jinak absorbujeme. Jeho sloučeniny se vpravují například do vody pro zvýšení čirosti, u pečiva slouží jako kypřidlo.

Hliník se ukládá v mozku, nervech a kostech

Hliník je v čaji, kakau či víně. A také hlavně v kosmetice, opalovacích krémech a deodorantech. Nevyhneme se mu ani při konzumaci léčiv, zejména aspirinu a antacidů, které snižují překyselenost žaludku. Tělo hliník sice vylučuje, ale přesto se ukládá v mozku, nervech, kostech ...

„Všichni si hromadíme tento nervový jed v mozku, a to od narození až do smrti,“

shrnul expert, podle nějž je sílící dávka hliníku v lidském těle skoro nevyhnutelným důsledkem moderního života. A položil otázku:

„Proč to bereme tak lhostejně?“

Zdroj: Daily Telegraph

Jak detoxikovat hliník z těla a proč je to nezbytné

P. F. Louis

Jsme ve “ Věku hliníku“, dle přednášky Dr. Chrise Exleye, PhD z konference o bezpečnosti vakcín na Jamajce v lednu 2011. Hliník je všude v zemské kůře – to je běžné vyjádření odborníků zabývajících se toxicitou tohoto prvku. O čem se ale zmínit nemohou je, že hliník nebyl tak běžně ohrožující dokud se koncem 19.století nezačal těžit pro vytváření kovů a léků.

Dnes máme hliník v nádobí, obalech, nápojích, deodorantech do podpaží, tabáku………..a předepisovaných lécích včetně pomocných látek ve vakcínách.

Hliník je vysoce reaktivní s ostatními chemikáliemi a vytváří antigeny stimulující imunitní systém pro odezvu na vakcíny. Jenže mechanismu těchto reakcí farmaceutické firmy moc nerozumějí.

Dr. Exley se zaměřil na biochemické mechanismy hliníku a studoval je dvě desetiletí a dosud netvrdí, že zná všechny odpovědi. Zato ví, jak nezodpovědní jsou ti, co konstatují, že všechny odpovědi jsou známé - ti, kteří jsou v týmu výrobců průmyslových vakcín a odmítají toxicitu hliníku (Al-aluminium).

Hliník zatěžuje tělo

Všichni máme nějakou úroveň hliníku v těle. Tkáně jsou nejvíce náchylné ke shromažďování hliníku a hlavně ty tkáně, s pomalým buněčným obratem. Buňky se rychle obnovují na kůži, ale ne už tak rychle v kostech, srdeční tkáni a mozku. Poslední tři jmenované nemají tak rychlý celulární obrat a mají největší sklon uchovávat hliník.

Ano, v mozku se velmi dobře hromadí hliník a jeho velké množství souvisí s chronickým únavovým syndromem, epilepsií, ADD, Alzheimerem, Guilliane-Bare syndromem ( běžný vedlejší účinek po očkování) a s dalšími neurologickými poruchami.

Sloučeniny hliníku po aplikaci vakcíny obejdou játra a ledviny a mají sklon zůstat v tkáních s pomalou buněčnou obnovou – kosti, srdeční tkáň a mozek. Dalším zdrojem hliníku je kouření tabáku a marihuany, ochranné krémy proti slunci, kosmetika a chemtrails.

Všechny očkovací vakcíny obsahují hliník! Říkají nám, že jsou bezpečné…. Dr. Exley se také zmínil o tom, že většina vakcín obsahuje železo – a železo v kombinaci s hliníkem vytváří biochemicky-reaktivní sloučeninu.

Chemtrails nejsou kondenzační stopy po letadlech. Chemtrails je skutečné. Všechny sebrané vzorky na celém světě vykazují vysoký obsah hliníku a další jiné látky …… (https://www.naturalnews.com/032572_chemtrails_health.html ).

V posledních 100 letech jsme zvýšili velmi značně zatížení našich těl hliníkem. Práh pro toxicitu hliníku se mění, což má za následek neuvěřitelné zvýšení neurologických poruch během tohoto “ Věku hliníku“ a

je nezbytně nutné hliník eliminovat z našich těl jak jen je to možné

Snadné metody pro eliminaci hliníku

Dr. Christopher Exley zmínil jedno činidlo, které odstraňuje uložená Al z našich těl: vysoce křemenitá minerální voda. Zmínil se o dvou značkách, Volvic ( prodává se v různých prodejnách zdravých potravin) a Trade Joe, stejně jako Spritzer, ale ten je méně k dostání.

Jeho tým testoval moč a ukázalo se, že vysoký obsah křemíku v minerálních vodách splní svůj účel. Dokonce představil neoficiální důkaz, kdy oběti vakcíny se začali zlepšovat po měsících pití tohoto typu vody. Doporučuje vypít půl litru denně pro redukci hliníku z vašeho těla. Jenže tyto vody jsou trochu drahé.

Můžete si objednat levnější “přesličku rolní“ a dělat si z ní čaje, výluhy či tinktury. Další alternativa jsou „organické okurky“ jež obsahují velké množství křemíku a poskytují tutéž formu vylučování hliníku.

Pokud máte v sobě nějaké množství uloženého hliníku, existuje zde potencionální možnost absolutní toxicity. Redukovat množství hliníku je důležitý krok pro život v optimálním zdraví, i když se už v tuto chvíli vyhýbáte běžným zdrojům aluminia.

Originál: https://www.naturalnews.com/033624_Alzheimers_diabetes_prevention.html
.......

Pokud ledviny fungují správně, k otravě hliníkem většinou nedochází. Pokud však hlinité ionty dlouhodobě přijímají lidé s poškozenými ledvinami, může dojít k projevům otravy. K základním projevům patří demence a křeče. Zvýšená hladina hliníku v lidském mozku bývá spojována s některými syndromy demence. Při Alzheimerově nemoci bývají nalezeny v mozku vysoké koncentrace hliníku. Mechanismus, jakým se hliník do mozku dostane, však není znám. V ortodoxní medicíně se vedou spory o tom, zda přítomnost vyšších koncentrací hliníku může Alzheimerovu chorobu vyvolat či ne.

Nicméně je velice vhodné preventivně a žádoucí vyřadit z kuchyně hliníkové nádobí.

Příčiny nemocí, předčasné stárnutí a způsoby jak obojímu předcházet

MVDr. MUDr. Joe Wallach

Další mýt se týká Alzheimerovy nemoci. Přestože před padesáti lety byla Alzheimerova nemoc u lidí neznámá, trpí dnes touto nemocí každý druhý Američan ve věku nad 70 let. Za doby mých studií veterinářství jsem se učil, že

je možno tuto nemoc u vepřů vyléčit zvýšenými dávkami vitamínu E spolu s rostlinným olejem.

V červenci roku 1992 publikovala kalifornská universita v San Diegu zprávu, kde se mimo jiné uvádí, že vliv Alzheimerovy nemoci u lidí je možno zmírnit zvýšenými dávkami vitamínu E.

Celý článek

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu