Mammografie jinak, aneb metoda nevyužívající devastující mechanismus ortodoxní medicíny - zhmoždění prsu stlačením a následným ozářením rentgenovými paprsky - elektroimpedanční tomografie v ČR

Tato metoda  využívá nejnovější technologie ve vyšetření mléčné žlázy žen i mužů. Je vůči organismu velmi šetrná, pro klienta pohodlná, komfortní a zároveň je schopna s velkou vypovídací schopností určit riziko nádorů a jiných patogenních útvarů v mléčné žláze.

Metoda se nazývá elektroimpedanční tomografie (EIT) a je využívána převážně pro mammografii (snímkování mléčné žlázy žen i mužů).

Přístroj nám poskytuje sadu sedmi snímků mléčné žlázy v příčných řezech. Každý snímek je obrazem jedné roviny příčného řezu mléčné žlázy. Každá z těchto rovin se postupně promítá o sedm milimetrů hlouběji než rovina předchozí.
Takto získané snímky jsou schopné s velkou přesností určit umístění a hloubku zjištěného útvaru v prsu.

 

Tato metoda je šetrná

Tato metoda nevyužívá devastující mechanismus zhmoždění prsu stlačením a následným ozářením rentgenovými paprsky. Jedná se o přístroj využívající k posouzení stavu tkáně mléčné žlázy změněného odporu nemocných tkání.

Žena při vyšetření leží pohodlně na lehátku, v ruce drží referenční sondu a na prs jí osoba obsluhující přístroj přikládá měřící sondu bez zbytečného zhmožďujícího tlaku.


Během třiceti sekund je skenování jednoho prsu ukončeno a počítač okamžitě vyhodnotí rozložení impedancí ve tkáni mléčné žlázy a zobrazí sadu sedmi snímků.
Ty pak vyhodnotí lékař a spolu se zprávou v tištěné podobě zašle klientce, nebo jejímu ošetřujícímu lékaři, i s příslušným popisem a doporučením. Touto metodou je možné vyšetřovat i prsní žlázy mužské.

Dále je přístrojem možné posoudit i obraz mízních uzlin v podpaží, nebo různých tkání kdekoliv po těle do hloubky 5.7 cm.

 

Pro ženu pohodlná a komfortní

Žena při vyšetření leží pohodlně na lehátku, v ruce drží referenční sondu a na prs jí osoba obsluhující přístroj přikládá měřící sondu.

 

Vypovídací schopnost

Elektroimpedanční tomograf umožňuje vizualizovat rozložení elektrické vodivosti biologických tkání v několika příčných řezech těla pacienta (mléčné žlázy) a na získávaných tomogramech nalézat cysty, nádory a jiné útvary jako oblasti s anomálními hodnotami elektrické vodivosti.

Základními přednostmi elektroimpedančních metod diagnostikování je absolutní neškodnost vyšetření, vysoká vypovídací schopnost, spojená se značnou korelací elektrické vodivosti (elektrické impedance) biologických tkání s jejich fyziologickým stavem, kompaktnost sestavy, a jednoduchost metody měření.

 

Unikátní možnosti tomografu

Jako jediný přístroj na světě je EIT (elektroimpedanční tomograf) schopen zobrazit mléčnou žlázu ženy v sedmi řezech s odstupem sedmi milimetrů. Každý ze snímků pak ještě po „rozkliknutí“ umožňuje další detailnější posouzení, grafické srovnání se zdravou tkání aj.

 

O přístroji MEIK

Elektroimpedanční počítačový tomograf MEIK je přístroj založený na metodě, která zobrazuje rozložení elektrické impedance. Je určený k diagnostikování a vizualizaci patologických změn tkání mléčné žlázy a jiných podkožních částí těla.

Je známo, že mnohé nádory, konkrétně zhoubné nádory mléčné žlázy, mají elektrickou vodivost (schopnost propouštět elektrický proud), podstatně odlišnou (20 – 40 krát menší) od elektrické vodivosti okolních zdravých tkání.

Přístroj má podstatné přednosti v porovnání se systémy, využívající principu rentgenového záření.


V rentgenových systémech dvourozměrného zobrazení není zajištěno prostorové a hloubkové zobrazení. Stav kůže u RTG mammografů (poranění, mateřská znaménka, podmínky zvlhčování) může nepříznivě působit na výsledné zobrazení.

Systém MEIK řeší vizualizaci, využitím úlohy inverzní Maxwellovy parciální diferenciální rovnice v kvazistatickém přiblížení. Tato metoda umožňuje rekonstrukci trojrozměrného rozložení elektrické vodivosti (ve formě tomografických řezů v různých hloubkách) a dostává tak kvalitnější a detailní zobrazení.

Použité schéma měření způsobuje, že výsledky vizualizace jsou prakticky necitlivé ke stavu povrchu kůže.

Během skenování přístroj pomocí jedné z 256 elektrod matrice střídavě injektuje do těla pacienta slabý střídavý elektrický proud 0,5 mA s frekvencí 50 kHz a měří odpovídající rozložení elektrického potenciálu na jeho povrchu.

Získané údaje se dále využívají k rekonstrukci elektroimpedančních zobrazení (tomogramů) pomocí matematických algoritmů, prováděných v počítači, ke kterému je přístroj připojen prostřednictvím rozhraní USB.

Vlastní přístroj tvoří: diagnostická sonda s vestavěným mikroprocesorovým řídicím systémem; dvoučlánková válcová elektroda, kde je jeden článek používán jako společná elektroda zdroje proudu, a druhý - jako referenční elektroda při měření potenciálu. Prostřednictvím standardního rozhraní USB je zajišťováno i elektrické napájení diagnostické sondy.

Základní části tomografu jsou na uvedených obrázcích.


Snímek - sedm úrovní do hloubky

 

Sedm řezů

 


Útvary v prsní tkáni

                       přístroj Acucomb


V prsních žlázách žen nacházíme mnoho útvarů. Od různých zánětlivých ložisek přes cysty až k nádorům, z nichž pouze menší část bývá zhoubná. Kontrolu rizika zhoubného bujení máme možnost provádět ještě metodou měření toxických zátěží organismu podle MUDr. Jonáše přístrojem Acucomb: www.joalis.eu

 

Shrnutí elektroimpedanční tomografie

Každá z 256 elektrod vysílá postupně velmi malý elektrický proud (0,5 mA/50Hz) a zbývajících 255 elektrod měří proud, který prošel tkání prsu. Takto získaná data se zpracovávají a zobrazují ve formě obrazových, grafických či textových informací na obrazovce počítače. Přenos dat a zpracování výsledků měření se provádí souběžně a proto měření netrvá déle než 20 - 60 sekund. Celý test vyžaduje 15 - 20 minut, přičemž prostorové barevné zobrazení umožňuje zlepšenou lokalizaci nálezů, bez provádění několika testů. Takto se konkrétně získává informace o hloubce detekovaných abnormalit a snižuje se maskování objektů ve tkáni prsu. Přesnost rekonstrukčního procesu trojrozměrného prostorového zobrazení je srovnatelná s počítačovou tomografií a poskytuje obrazy v sedmi řezech rovnoběžných s rovinou elektrod s odstupem 7 mm, přičemž první rovina je 4 mm pod povrchem prsu. Test kvality tkáně prsu lze udělat v leže nebo ve stoje. Během testu je pokožka prsu a dlaně zvlhčena čistou vodou.

 

       Petr Schönbek                   MUDr. Petra Dočkalová

 

Vyšetření provádí:        Petr Schönbek, tel. 603 113 252, e-mail: p.schonbek@volny.cz (dotazy, objednávky)

Hodnocení snímků:        MUDr. Petra Dočkalová

Cena vyšetření:             790,- Kč, klienti ČPZP a ZPMV 690,- Kč

Více:                               www.aktip.cz  Praha 2, Perucká 23

 

Další provozovny:

  • Č. Budějovice, Žižkova 1
  • Tábor, Šafaříkova 2962
  • Mar. Lázně, léčebný dům "Nové Lázně"
  • Na objednávku dále lze přijet kamkoliv v ČR, s minimálním počtem 15 klientů (firmy, školy, úřady, aj.)

 

Určitě Vás napadla otázka. Proč tato metoda není také plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, když náklady jsou přibližně stejné ve srovnání s nejen ozařujícím mammografem.

 

 

Mamografie způsobuje rakovinu prsu - video

Dr.Ben Johnson M.D., N.M.D., D.O.

Překlad rozhovoru

Dr. Ben Johnson: Napsal jsem knihu pro ženy pod názvem Tajemství moudrosti o zdraví poprsí (The Secret of Health Breast Wisdom) protože my, lékařská komunita, způsobujeme ženám rakovinu tím, že od nich požadujeme vyšetření na mamografu.

Mamografy způsobují rakovinu. Tečka. Mamografy nejsou pro ženy zdravé a neměly by se proto podrobovat tomuto vyšetření. Je to nad slunce jasnější, bylo to dokonce publikováno i v odborné literatuře.

Přesto, když dnes žena navštíví svého gynekologa nebo rodinného lékaře, bude se jí toto vyšetření obrazně řečeno „tlačit do hlavy“. Bude vystavena silnému nátlaku, aby šla na mamograf, který jí může přivodit rakovinu prsu.

Mamograf životy nezachrání. Pokud na něj půjdete, máte o 4% vyšší riziko úmrtí. Po každém mamografu! Tečka.

 

Bollinger (reportér): Takže screeningová technika, kterou používáme, v podstatě primární metoda na detekci rakoviny prsu, rakovinu ve skutečnosti sama způsobuje?

Dr. Ben Johnson: Bez pochyb. Mamograf je hrozný test. Přiložení ženského prsu a jeho následné ozáření rakovinu vyvolávající radiací – je to tak necitlivé. A nepřesné. Pro ženy pod 50 let to má přesnost něco kolem 52%. No a 52 je dost blízko k 50.

 

Bollinger: Aha …

Dr. Ben Johnson: Čili je to tak půl na půl. To znamená, že polovině žen, které mají rakovinu prsu, ji mamograf neodhalí. Jde o hrozně špatný test. A přitom existují mnohem lepší a přesnější testy.

Přesto se ženám neustále tlačí mamograf. A navíc, tento hrozný test ještě i způsobuje rakovinu.

 

Bollinger: A k tomu rakovinu ani neodhalí. Tedy odhalí, ale pouze v 50% případech. Říkali jste ale, že existují lepší možnosti screeningu. O jaké metody se jedná?

Dr. Ben Johnson: No, v podstatě existují dvě lepší možnosti. Když máte v prsu bulku, tedy pokud si myslíte, že tam něco máte, tak ultrazvuk je výborný. Jde o test anatomie, podobně jako i mamograf je test anatomie. I magnetická rezonance je test anatomie. Proto, pokud si najdete bulku, pak potřebujete test anatomie.

Ultrazvuk dokáže bulku zaznamenat a dokáže také vidět její konzistenci. Umí zaměřit, kde se v ní nachází vápníková usazenina. A také vidí průtok krve, protože nádory se vyznačují vyšším přísunem krve.

Přesnost ultrazvuku je přibližně 80%, čili mnohem více než u mamografu. A citlivost je také vyšší.

Pokud však jde o prevenci, tak pro ni v podstatě existuje jen jeden přístroj a tím je termograf. Jde o infračervenou kameru.

Tedy nic se nedotýká ženského těla. Nic prs netlačí a ani zde není žádná rakovinu vyvolávající radiace.

Tak, jak tady my teď sedíme, vyzařujeme do okolí tepelnou energii v pásmu infračerveného spektra elektromagnetického záření. Lidově řečeno „salám teplo“. Elektromagnetické spektrum je od rádiových vln, přes mikrovlny, infračervené vlny, viditelné a ultrafialové světlo až po rentgenové paprsky.

Infračervené spektrum naše oči nevidí, ale kamera ho dokáže zachytit (vyzkoušejte dálkovým ovladačem svítit do kamery vašeho mobilu a uvidíte světlo, které pouhým okem nevidíte).

Armáda však vyvinula mnohem citlivější infračervené kamery, aby dokázali vidět v noci pohybující se těla nepřátelských vojáků, kteří produkují (sálají) do okolí teplo.

 

Bollinger: Myslíte tím kamery pro noční vidění?

Dr. Ben Johnson: Ano, přesně tak. Kamery pro noční vidění jsou infračervené kamery. A přesně stejný princip využíváme i v medicíně na detekci horkých bodů v prsou.

Podívejte se, dlouho předtím, než v prsu vznikl nádor, byly v něm rakovinné buňky. Možná 8 až 10 let dříve, než se zformoval z buněk nádor, začaly v prsu růst rakovinné buňky.

Nejprve jich bylo 2, pak 4, 16, 128, atd. Trvá přibližně 8 let, než nádor naroste do velikosti 1 cm, když to umí zaznamenat mamograf nebo ultrazvuk. Bohužel, to je už příliš pozdě, protože 1 cm nádor obsahuje přibližně 1 miliardu rakovinných buněk.

Když se dostanete na číslo jedné miliardy, rakovina se už mezitím stihla rozšířit do lymfatického systému a krví rozsévá rakovinu i do ostatních částí těla.

No a to je i jedním z důvodů, proč mamografy nezachrání lidské životy. Vůbec totiž nejde o včasné odhalení rakoviny. 

 

Jde o další ze lží, které „oni“ již dlouho šíří:

 

Včasné odhalení zachraňuje životy. Jděte na vyšetření mamografem „.

 

Bollinger: To máte pravdu.

Dr. Ben Johnson: Ono ta věta je pravdivá, včasná detekce opravdu zachraňuje životy. Akorát, že mamograf není včasná detekce. Takže stručně řečeno,

 

mamografy způsobují mnohem více rakoviny prsu, než ji detekují

 

Oproti mamografu, dnešní vysoce citlivé infračervené kamery dokáží zachytit rakovinu v mnohem ranějším stádiu.

Rakovinné buňky mají totiž zrychlený metabolismus a tedy produkují i ​​vyzařují více tepla než zdravé buňky. Infračervená kamera dokáže toto teplo zachytit již ve velmi časných stádiích, několik let dříve než mamograf.

A také, jak jsem již zmínil dříve, infračervená kamera, čili termograf, nic nevyzařuje, jen zachycuje. Proto je to naprosto bezpečné vyšetření.

Ženy by z uvedených důvodů měli upřednostnit vyšetření na termografii před mamografem. Může jim totiž zachránit život. A to doslova. Tečka.

 

Radiace a dále zničující mamograf pro české ženy

Ing.Zdeněk Rozehnal

 

Magazín Dnes č.17 ze dne 28.4.2016


Článek: První rozhovor o nemoci, herečka Hana Maciuchová - "Překousnout ropuchu"
Text: Lenka Vrtišková Nejezchlebová



Věc:  Ukázka manipulace (obdoba šmejdů)


Tak jsem si v předmětném článku velice rád přečetl rozhovor s velice dobrou herečkou Hanou Maciuchovou o léčbě rakoviny. Hlavně proto, že jsem nedávno četl o hereččině chemoterapii v nemocnici v Motole, přičemž ihned po první aplikaci chemoteraupetika měla takové vedlejší účinky, že další chemoterapii odmítla (o této skutečnosti není v předmětném článku na 4 stranách ani zmínka).

Takže Magazín dnes - paní herečka je po léčbě v dobré kondici. Osobně jsem rád. Nicméně článek  je zavádějící. A standardně ve prospěch pro farmalobby a v neprospěch pro české ženy. Navíc to píše žena - Lenka Vrtišková...


Cituji část článku:


Otázka: Roli kladného hrdiny v tomto příběhu tedy sehrál  mamograf  a fakt, že chodíte na pravidelné prohlídky?

Odpověď: Určitě. ..


Otázka: Popohnala jste ženy ve svém okolí, aby si také došly na prevenci?

Odpověď: Přítelkyně se možná "zvichřily", zjišťovaly, kdy byly naposledy....

 


Takže jednoznačně propagace mamografu, který spolehlivě vyvolává rakovinu prsu

 

 

A co když právě mamograf způsobil rakovinu u herečky, když byla v minulosti tímto přístrojem vícekrát (v článku není počet) nejen ozářena?  I když rakovinu "objevil".

 

NENECHTE SE OBLBNOUT MANIPULACÍ - ZADARMO. V ČESKU JE BEZPEČNÝ TOMOGRAF

 

Takže teoreticky. Pokud bude skupina 100 žen za svůj život 5x na mamografu, tak budou mít pravděpodobnost rakoviny prsu díky ozáření a stlačení prsu 20%. (Každé vyšetření mamografem zvyšuje pravděpodobnost propuknutí rakoviny o 4%, tedy 5x4=20 - viz pan doktor Johnson výše)

Takže z těchto žen při šestém vyšetření bude mít rakovinu třeba prsu pravděpodobně 20, právě díky "prevenci" na mamografu!

A když jich bude 21, tak 20 je pravděpodobně výsledkem mamografu (zbohatnutí farmalobby) a ta 21. možná z jiné příčiny.

 

Máte o 4% vyšší riziko úmrtí. Po každém mamografu!

 

Ze 100 000 vyšetřených žen mamografem předčasně umře 4 000 žen po 1. mamografu

Ze 100 000 vyšetřených žen mamografem předčasně umře 8 000 žen po 2. mamografu

Ze 100 000 vyšetřených žen mamografem předčasně umře 12 000 žen po 3. mamografu atd.

 

Počet zbytečných diagnóz rakoviny prsu prudce roste - jednou z příčin jsou i vyšetření na mamografu

Ethan A. Huff

Stále přibývají nové studie s důkazy o tom, že screening rakoviny prsu prováděný na mamografech není optimální vyšetřovací metodou. Jako příklad si můžeme uvést jednu z posledních takovýchto studií, publikovanou v the New England Journal of Medicine (NEJM). V ní jsou analyzována data z vyšetření na mamografech za posledních 30 let a z těchto vychází najevo, že přibližně 1,5 miliónu žen bylo zbytečně léčeno na nádory, které buď nebyly nebezpečné nebo z technického hlediska dokonce vůbec neexistovaly.

Dr. Archie Bleyer, působící jako onkolog na the Oregon Health and Science University Knight Cancer Institute, společně se svými kolegy systematicky prověřili velké množství publikovaných dat o mamografických vyšetřeních. Nejstarší ze záznamů pocházely ze 70. let min.století. Při analýze dat přitom byly zohledňovány změny životního stylu, používání hormonálních terapií a další vnější faktory, jež by mohly zkreslovat výsledky. Výsledkem týmu vědců byl odhad, že mamografie způsobila zhruba zdvojnásobení četnosti detekcí rakoviny prsu v raném stádiu.

Na první pohled to vypadá, že tento nárůst, představující dalších asi 1,5 miliónu žen, jimž byla včas stanovena diagnóza rakovina prsu, pomohl k záchraně jejich životů. Skutečnost však byla taková, že s tímto nárůstem byl současně zaznamenán úbytek případů pokročilého stadia rakoviny jen cca u 100 000 žen. To si ale můžeme vyložit i tak, že zbývajících 1,4 miliónu diagnóz rakoviny v raném stádiu bylo chybných.

„Naše studie předkládá vážné pochybnosti o užitečnosti mamografie,“ napsali autoři studie v jejím závěru. „Přestože nikdo neumí určit s jistotou, které ženy mají nádory diagnostikované zbytečně, s jistotou můžeme předpovídat jejich další osudy: půjdou na operaci, podstoupí terapii ozařováním, hormonální terapii, chemoterapii nebo obvykle dokonce kombinace těchto způsobů léčby. A to i navzdory tomu, že jejich nálezy by jim vůbec nezpůsobily zhoršení jejich zdraví.“

 

Mamografy nejenže způsobují falešné diagnózy, ale navíc samy vyvolávají dlouhodobé poškození zdraví

Dr. Bleyer nyní radí své snaše nechodit na mamograf a místo toho docházet na běžná každoroční vyšetření. Je zneklidněn nejen současnou epidemií falešných diagnóz, ale možná ještě více dlouhodobým zdravotním poškozováním, způsobovaným mnoha ženám kvůli této vyšetřovací metodě. Mamografy totiž nejsou tak neškodnou metodou, za jakou byly zpočátku považovány. Svým ionizujícím zářením mohou ženám způsobovat následné problémy. Dr. Bleyer nyní říká, že u této vyšetřovací procedury pociťuje rozpory a není si už jistý, zda je rozumné radit ženám, aby ji podstupovaly.

„Opravdu nevím, co s tím dělat,“ sdělil Dr. Bleyer, ve svém prohlášení pro CNN.
„Jsme vlastně smrtonoši a a přitom se neustále pokoušíme to skrývat ve statistikách.“ Kromě toho také poznamenává, že asi třetina všech nádorů detekovaných mamografy jsou natolik malé a pomalu rostoucí, že by nikdy nedospěly až do rozvinutého stádia rakoviny.

Zároveň se bohužel ukazuje, že
mamografy často selhávají při zachytávání nádorů, které jsou skutečně zhoubné a tak se mnoho žen může domnívat, že jsou zdravé a přitom již mají nádor v pokročilém stádiu, jenž je obtížné vyléčit s pomocí konvenčních metod. A vrcholem tohoto všeho je fakt, že vyšetřované ženy může případně postihnout leukémie či jiná choroba, vzniklá jako přímý důsledek ozařování mamografem.

„Navzdory významným nárůstům počtů detekcí rakoviny prsu v raném stádiu mamografie v konečném důsledku jen nepatrně snížila četnost případů s rozvinutou rakovinou,“ takto zní závěr autorů studie. „Přestože nelze určit, kterých žen se tento problém dotýká, tato statistická nesrovnalost potvrzuje vznik významného počtu zbytečných diagnóz. To se týká přibližně třetiny nově diagnostikovaných případů rakoviny prsu. Mamografický screening má v nejlepším případě pouze malý vliv na četnost úmrtí způsobovaných touto chorobou.“

Kompletní podobu studie si můžete prostudovat na této adrese:
http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1206809


Vědecký pohled potvrzuje, že mamografie je příliš riziková

Studie týmu Dr. Bleyera určitě není pouze jedinou, jež by předkládala takovéto závažné otázky kolem bezpečnosti a přínosů mamografů. Jako další příklad si můžeme připomenout třeba studii publikovanou v roce 2008 v časopise the Archives of Internal Medicine. Také v ní se došlo k závěru, že mnoho nádorů, detekovaných touto vyšetřovací metodou by se ve skutečnosti nevyvinulo ve zhoubné nádory. Ve skutečnosti mnoho takto detekovaných případů spontánně ustupuje, aniž by byla potřebná invazivní léčba operací, ozařováním nebo chemoterapií - to uvádí autoři této studie v jejím závěru (http://www.greenmedinfo.com)

Obdobně i ve studii, publikované v roce 2002 v časopise the International Journal of Radiation Biology, v závěru stojí, že
intenzita rentgenového záření z mamografu je tak vysoká, že může sama od sebe způsobovat rakovinu v buňkách lidského těla. Výzkumníci z Německa proto například radí, aby ženy s tzv. zděděnou predispozicí k rakovině prsu nezačaly podstupovat mamografická vyšetření brzy a pravidelně. S ohledem na uvedené skutečnosti a s odkazem na mnoho dalších studií je potřebné všem ženám bez ohledu na jejich predispozice znovu a znovu připomínat toto: riziko vzniku rakoviny prsu jakožto přímého následku vyšetření na mamografu je tím větší, čím častěji je toto vyšetření absolvováno. (http://www.greenmedinfo.com)

„I když nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že screeningové vyšetření na mamografu může pomoci malému množství žen, na druhé straně tu existuje nebezpečí, že mnohem více žen bude zbytečně léčeno na rakovinu prsu,“ to napsal H. Gilbert Welch v jednom z novějších vydání The New York Times.

 

„Ženy se musí v tomto ohledu naučit rozhodovat mezi přínosy a riziky.“

 

Další zdroje:

http://www.newjerseynewsroom.com
http://www.nytimes.com
http://www.cnn.com/2012/11/21/health/mammogram-study/

 

Originál: http://www.naturalnews.com/040518_mammograms_breast_cancer_false_positive.html

 

Další bezpečná metoda

 

Termografie je bezpečnou alternativou k mammografii

Dr. David Jockers

Termografie je velmi vyspělým nástrojem, který dokáže specificky vyhodnocovat zánět v lidském těle. Tento test se ukazuje být mimořádně vhodným i pro vyhodnocování aktivních oblastí, kde se tvoří rakovinné buňky. Ukazuje se být mnohem efektivnějším a podstatně méně invazivním, než mammografie.

Výzkum nám již ukázal, že významným mechanismem, který doprovází všechny degenerativní choroby, bývá zánět. Většina testů v medicíně zkoumá ty projevy nemocí, které jsou již rozvinuté. Sledují se tak spíše účinky, než aby se šlo „proti proudu“ za skrytou příčinou. Stále více pokročilých poskytovatelů léčebné péče ale používá nástroje a technologie, které pátrají po příčinách tělesných abnormalit.

Termograf je skenovací zařízení, které vyhodnocuje teplotu na povrchu těla a výsledky poskytuje formou digitalizovaného obrazu. Tento přístroj vytváří digitální mapu pacientova těla a velmi přesně zobrazuje teplotní odchylky. Takováto místa mohou detekovat některé abnormální projevy, které doprovází třeba růst rakovinných buněk nebo aktivní infekci.

S pomocí mammografie se zjišťují anatomické změny v prsu jako jsou zatvrdliny nebo bulky. Termografie je schopná zase analyzovat cévní změny v prsu. Zvýšený přívod krve na určitá místa v těle zvyšuje i teplotu takových oblastí. Bývají to především oblasti se zánětem, s tvorbou rakovinných buněk nebo s infekcí, které vykazují zvýšené zásobení krví. Teplotní mapa má velký význam pro detekování nepatrných fyziologických změn, které doprovází patologické procesy.

Lidské tělo by mělo přirozeně vykazovat termální symetrii. Oblasti s asymetrií mohou indikovat problémy a je potřeba analyzovat jejich skrytou patologii. Rakovinné buňky se dělí velmi rychle a vyžadují zvýšený přívod krve a živin. Metabolické procesy těla neumí rozlišovat mezi rakovinnými a zdravými buňkami. To pak mívá za následek zvýšené množství krevních buněk kolem aktivních rakovinných buněk.

Termografie ale dokáže odhalovat takovéto abnormální zásobení krví - ještě předtím, než se nádor stane dostatečně velkým, aby mohl být zjištěn jako bulka při vyšetření prsu.
Termografie umí rozlišovat rakovinnou formaci o velikosti kolem 256 buněk, což představuje zhruba rozměr špendlíkové hlavičky. Mammograf naproti tomu dokáže detekovat rakovinu až tehdy, když existuje shluk čítající asi 4 miliardy buněk. Odhaduje se, že termografie dokáže detekovat rakovinnou formaci až o 6 let dříve, než se to podaří s pomocí mammografie.

Ženská prsa běžně nevyzařují mnoho tepla. Pokud jsou zdravá, na termografickém snímku vykazují purpurové odstíny. Tyto jsou indikací nízkých teplotních hladin. Pokud se ale objeví červené, oranžové nebo žluté skvrny, mohou indikovat přítomnost rakoviny a měly by být podrobněji analyzovány.


Metoda termografie je podrobně studována už více než 30 let. V databázi těchto snímků je více než 250 000 žen, které byly zařazeny mezi účastníky odborných studií. Tyto rozsáhlé a dlouhodobé studie prokázaly průměrnou citlivost a specifičnost na 90%. Výsledky dokládají, že přetrvávající abnormální termogram indikuje 22-násobně vyšší riziko vzniku rakoviny prsu.

Na rozdíl od mammografie nevzniká při termografii žádné škodlivé ionizující záření. Mammografy jsou jedny z nejnebezpečnějších medicínských nástrojů, neboť vyzařují velmi vysoké dávky radiace. Naproti tomu termografy využívají technologii infračerveného záření, které je naprosto bezpečné. Při tomto vyšetření také nedochází ke stlačování prsu, jako u mammografů. Toto stlačování může vyvolávat další bujení rakovinných buněk a jejich šíření prostřednictvím krevního oběhu.

Na prvním vyšetření termografie se vyhodnocuje tzv. základní obraz (baseline reading). Mnoho odborníků označuje tento snímek za „termální signaturu.“ Další vyšetření bývá obvykle doporučováno po 3 měsících a vyhodnocují se při něm změny, které nastaly. Poté, co jsou analyzovány tyto 2 výchozí snímky, bývá pacientovi doporučováno absolvovat toto vyšetření každý rok, aby bylo možné zjistit jakékoliv jemné změny na krevních vlásečnicích nebo v dynamice krevních proudů.

Termografy jsou tedy velmi spolehlivé a přesné nástroje, které poskytují přesná a objektivní data o rozložení teplot. Tyto informace lze využívat k úspěšné diagnostice, léčbě a ke stanovení prognóz. Vyšetření bývá rychlé (do 15 minut), neinvazivní a naprosto bezbolestné.



Originál: http://www.naturalnews.com/033586_thermography_mammography.html

 

30 let mamografie: 1,3 milionu špatně léčených

(mamograf se v ČR používá - je plně hrazen zdravotními pojišťovnami - u žen od 40 let, u mladších ultrazvuk - případně následně mamograf)

Svatý grál průmyslu rakoviny prsu (že mamografie je primární zbraní ve válce proti rakovině prsu) byl vyvrácen. Ve skutečnosti se mamografie jeví jako tvrůce příčiny 1,3 milionu případů rakoviny prsu v populaci Spojených států.

Nová znepokojující studie publikovaná v časopise New England Journal of Medicine přináší pozornost hlavního proudu k možnosti, že mamografie způsobuje mnohem více škody než užitku u milionů žen, které ji využily za posledních 30 let jako jako svou primární strategii v boji proti rakovině prsu.

Ve zprávě „Vliv tří desetiletí mamografického screeningu a jeho dopad na rakovinu prsu“ vědci odhadují, že mezi ženami mladšími 40 let, byla rakovina prsu přediagnózována, tedy že „při prohlídkách byly detekovány nádory, které by nikdy nevedly ke klinickým příznakům,“ u 1,3 milionu amerických žen za posledních 30 let. V samotném roce 2008 byla „rakovina prsu přediagnózována u více než 70000 žen, což tvoří 31% všech diagnostikovaných karcinomů prsu.“
Jak jsme již zjistili dříve, primární formou mamograficky zjištěného karcinomu prsu je duktální karcinom in situ (DCIS), taktéž známý jako „fáze nula“ nebo „neinvazivní rakovina prsu.“ Na rozdíl od skutešně invazivní rakoviny, která se rozšiřuje jako krab, podle kterého byla pojmenována (řecky: Cancer = krab), duktální karcinom je in situ, tedy situovaný, nepohybuje se.

DCIS také u většiny žen, u kterých je zjištěn, nepředstavuje žádné příznaky,
a pokud  se neléčí, obvykle nezpůsobuje ženě újmu. Vskutku bez diagnostické rentgenové technologie by mnoho, ne-li většina diagnostikovaných žen nevěděla že to vůbec mají. Časopis Lancet Oncology dokonce publikoval skupinovou studii z minulého roku se zjištěním, že i klinicky ověřená „invazivní“ rakovina ustupuje, pokud se neléčí:

“ Domníváme se, že mnoho invazivních rakovin prsu zjištěných opakovaným mamografickým screeningem nepřetrvá, aby mohly být zjištěny znovu po šesti letech, což naznačuje, že přirozený průběh mnoha objevených invazivních karcinomů prsu je spontánní ústup.“

Autoři nové studie poukazují na to, že „Zavedení mamografie ve Spojených státech bylo spojeno se zdvojnásobením počtu případů rakoviny prsu v časném stadiu, zjišťované každým rokem.“ A poznamenali, že jen u 6,5% z těchto případů začínající rakoviny prsu se očekává vývoj do pokročilého onemocnění. DCIS a související „abnormální nálezy v prsu“ mohou jinými slovy představovat přirozené a nezhoubné změny v prsní morfologii. Preemptivní strategie léčby však dnes stále představuje stadart péče a množství amputací prsu se od roku 2004 zvyšuje.

Nepříznivé účinky na zdraví spojené s přediagnózováním a nadužitím léčby lumpektomií, ozařováním, chemoterapií a hormonální supresivní léčbou nelze podceňovat, obzvláště když vezmeme v úvahu hluboké psychické trauma, které následuje po každé fázi diagnostiky a léčby, a další fyziologickou zátěž, ke které takové psychické zranění vedou, a to včetně zvýšení počtu receptorů  u lékům odolných genů rakoviny jako důsledek zvýšeného adrenalinu spojeného se stresovou reakcí „uteč nebo bojuj.“


Nyní také vychází na světlo, že chemoterapie a ozařování ve skutečnosti zvyšují podíl vysoce maligních nádorových kmenových buněk k relativně nemaligních buňkám v kolonii nádoru. Podobným způsobem jako když konveční antibiotika budou vést k odolnosti proti lékům v rámci subpopulace přeživších post-antibiotických bakterií, zajišťují jejich návrat, konveční léčba také vede přeživší kmenové buňky nádorové populace k větší odolnosti a metastatickému potenciálu, poté co se nevyvhnutelně znovu vyvine.

Pokud je skutečně pravda, že DCIS a jiné abnormální nálezy v prsu, stejně jako klinicky potvrzené invazivní karcinomy prsu, zůstanou nezhoubné nebo ustoupí pokud se nebudou léčit, celý průmysl rakoviny prsu, již hluboce zabředlý do marketingového střetu zájmů, se bude muset radikálně reformovat, nebo bude čelit masivním finančním a etickým závazkům v důsledku zastaralých a už ne na „důkazech založených“ praktikách.

Dalším vážným problémem s mamografií (a že jich jsou desítky), který není předmětem tohoto nejnovějšího výzkumu se týká unikátní karcinogenitě rentgenových paprsků kterých tato technologie využívá. Nyní víme, že 30 kVp záření, hovorově známé jako „nízkoenergetické“ rentgenové záření je asi o 300-400% více karcinogenní než „vysokoenergetické“ záření vydávané výbuchem atomové bomby (200 kVp nebo vyšší). Současné modely radiačních rizik používané k posouzení známých rizik rakoviny prsu spojených s mamografií proti údajným výhodám neberou v úvahu tento hluboký nesoulad. Ve skutečnosti byly tyto modely vypracovány dokonce před tím, než byla objevena DNA.

Také při zvážení citlivosti rakovinných genů v rakovině prsu, BRCA1/BRCA2, v rozporu se samoopravujícím mechanismem DNA potřebným ke snížení karcinogenity spojené s radiační expozicí uvnitř těch, kdo nesou tyto genetické změny, mohou být škody spojené s mamografií exponenciálně vyšší než konvenční lékařská komunita v současné době chápe a sděluje svým pacientům. 

 

Opravdu je pravděpodobné, že na rentgenu založená mamografie je přípravnou půdou pro budoucí rakovinu prsu vyvolanou zářením u exponovaných skupin obyvatel

 


S biomedicínskými časopisy na vysoké úrovní, nyní publikujícími výzkum diametrálně oponující politice a doporučením jak vládních tak nevládních a průmyslem sponzorovaných zdravotnických organizací je načase, abychom kriticky zhodnotili  běžný standart péče konveční medicíny a sami se vzdělávali o dalších skutečných příčinách rakoviny, o její prevenci nebo toho jak se jí zbavit.

 


Zdroj: http://www.greenmedinfo.com/blog/30-years-breast-screening-13-million-wrongly-treated