Americký lékař představil nejmocnější přírodní antibiotikum: zničí téměř jakoukoli infekci v těle - recept

Rezistentní bakterie na antibiotika mají denně na svědomí 1900 úmrtí

27.5.2016 (dTest)

Studie, kterou zveřejnila britská vláda, uvádí, že každoročně na světě umírá okolo sedmi set tisíc lidí na následky nemocí, jež způsobily rezistentní bakterie či takzvané superbakterie. K vývoji těchto bakterií významně přispívá nadužívání antibiotik, zvláště pak pokud jsou podávána hospodářským zvířatům. O současných potížích s antibiotiky informuje spotřebitelský server Consumerist.

Současná situace na trhu s antibiotiky není příliš příznivá. Nový typ antibiotika nebyl vynalezen již po dobu třiceti let a užívání stále stejných látek vede ke vzniku odolných kmenů bakterií. Právě tyto bakterie mají každý den na svědomí okolo 1900 mrtvých. V Indii pak každoročně umírá až 60 000 novorozenců kvůli bakteriálním infekcím.
Jak ale varuje průzkum britských mikrobiologů pro vládu Davida Camerona, počet obětí se může ještě zvýšit až na přibližnou tisícovku za hodinu. S takovým dopadem počítá jeho studie již v roce 2050, a to za předpokladu, že nebudou objevena nová antibiotika.

V současnosti je situace taková, že mnozí lékaři v případě infekce rezistentními bakteriemi sahají po prostředku poslední záchrany. Tím je colistin, velmi silné antibiotikum s vážnými vedlejšími účinky, jehož užívání může poškodit játra. Devatenáct zemí na třech kontinentech ovšem hlásí výskyt kmenů bakterií, jež jsou odolné i vůči colistinu.
Experti se shodují, že dokud nebudou objevena nová antibiotika, je třeba zamezit nadužívání těch současných. To se týká jak lékařů, kteří často předepisují antibiotika i na virová onemocnění, tak hospodářských velkochovů. Zatímco podávání antibiotik pro povzbuzení přibírání na váze je na mnoha místech včetně EU zakázáno, problém tkví v tzv. preventivním podávání. Jedná se o situaci, kdy jsou antibiotika podávána celému stádu, i když nemocných je jen několik kusů. Podle kritiků preventivního podávání se pod něj často schovává právě „výkrm na váhu“.

Odolné bakterie se pak mohou snadno šířit v mléce či mase, známé jsou i případy otravy prémiovým „krvavým“ hamburgerem, starší průzkum americké organizace Consumer Reports pak prokázal přítomnost rezistentních bakterií i v masu z bio-chovu.

Rok 2016 versus 2014, neúčinnost antibiotik stoupá. Nejvíce rezistentních bakterií se nalézá v nemocnicích

Rok 2016 můžete porovnat s informacemi, které uváděl dTest již v roce 2014

Bakterie odolné vůči antibiotikům ročně způsobí až 25 000 úmrtí

18.11.2014 (dTest)

Nová kampaň evropské spotřebitelské organizace BEUC upozorňuje na nebezpečí spojené s nezodpovědným podáváním antibiotik hospodářským zvířatům. Podle ní přispívá k vzniku rezistentních kmenů bakterií, které pak mají v Evropské unii ročně na svědomí až 25 000 úmrtí.

Dnes spouští BEUC druhou část své kampaně „Can we trust our meat?“. Zatímco první část se věnovala přesnějšímu označování původu masa, druhá se zaměřuje na samotný chov. BEUC kritizuje nezodpovědné podávání antibiotik chovnému dobytku. Současné předpisy totiž považuje za příliš mírné, ačkoli již od roku 2006 zakazují použití antibiotik jako prostředku pro růst svalové hmoty.

Nadměrné a preventivní podávání antibiotik podle BEUC napomáhá k vzniku a šíření rezistentních bakterií, které představují vážné zdravotní riziko pro ty, kdo jsou jimi napadeni. Jen v Evropské unii za poslední rok způsobily až 25 000 úmrtí. Léčba pacientů nakažených odolnými kmeny bakterií je navíc čím dál obtížnější.

Podle BEUC je největším problémem preventivní podávání antibiotik zdravým zvířatům. Čím více jich je podáváno, tím větší riziko vzniku rezistentní bakterie hrozí. Průzkumy z Belgie, Itálie, Německa, Portugalska a Španělska prokázaly, že  takovými bakteriemi bylo kontaminováno mezi 72 % a 98 % drůbežího masa.  Problémy mají však i jiné země, například ve Francii byly v některých testovaných vzorcích masa objeveny takzvané „super-bakterie“. Tak BEUC nazývá ty kmeny, které jsou odolné vůči více druhům různých antibiotik.

Bakterie se však nešíří jen v mase. Mohou se šířit skrze hnůj či vodu používané k hnojení a zalévání zemědělských plodin, vzduchem do okolí nebo je přenesou lidé, kteří jsou v kontaktu s hospodářskými zvířaty. Proto BEUC považuje téma za důležité pro všechny lidi, včetně těch, kteří se vyhýbají živočišným výrobkům.

Cílem BEUC není kompletní zákaz podávání antibiotik hospodářským zvířatům – použití antibiotik k léčbě nemocných či trpících zvířat je podle BEUC nevyhnutelné. Chce ovšem omezit jejich preventivní nadužívání. Dále by pak dobytku nesměly být podávány léky ze skupin cefalosporinů a fluorochinolonů. Ty jsou těžko nahraditelné a navíc určené lidem. Bakterie jsou vůči nim již teď velmi odolné. Místo podávání antibiotik by měli chovatelé zlepšit hygienu chovu a celkovou péči o chovná zvířata.

Novým předpisům o podávání antibiotik by mělo podléhat i veškeré maso a masné výrobky dovážené do Evropské unie ze třetích zemí. Předpisy Unie pro hygienu a podávání antibiotik či růstových hormonů jsou daleko striktnější než ve zbytku světa – neomezené používání antibiotik a růstových hormonů je povoleno například i v USA. Maso ze třetích zemí nesplňující požadavky by se však na evropský trh v žádném případě dostat nemělo.

Pro prevenci nákazy odolnými bakteriemi radí BEUC spotřebitelům maso důkladně kuchyňsky upravit. Po jeho přípravě by si pak měli dokonale umýt ruce i veškeré kuchyňské náčiní. Naopak nedoporučuje omývat samotné maso – voda bez mycího prostředku bakterie nezabíjí, pouze je rozprostře po celém jeho povrchu. Syrové maso pak BEUC doporučuje skladovat v nejnižší poličce lednice. Rozhodně by při domácím skladování nemělo přijít do styku s čerstvými potravinami.