Studie o vakcínách zjistila, že očkování proti chřipce u lidí starších 50 let je velice problematické

Vicki Batts

Nedávná studie, publikovaná v magazínu The Vaccine, došla k závěru, že účinky očkování se mohou významně lišit v závislosti na věku očkovaných jedinců. Původním záměrem této studie bylo doložit efektivnost vakcín proti pandemiím chřipky, ale výsledky přinesly mnohem závaznější zjištění:

vakcíny nebývají dostatečně účinné u těch, kteří jsou považováni za nejzranitelnější skupinu v celé populaci

Tento závěr vzala na vědomí i významná americká instituce CDC (the Centers for Disease Control), která zaujala následující stanovisko:

„Vakcíny účinkují nejlépe u dospělých zdravých jedinců a dětí"

U starších lidí s oslabeným imunitním systémem dochází často ke snížené ochranné imunitní reakci po očkování proti chřipce, než u mladších a zdravějších jedinců. To pak může způsobovat u těchto lidí snížení účinnosti vakcín.“

Výše zmíněná studie byla prováděna na univerzitě v Nottinghamu za mezinárodní spolupráce dalších institucí. Výsledkem bylo hlavně zjištění, že lidé nad 50 let věku mají významně nižší pravděpodobnost, že jim vakcinace přinese dostatečnou ochranu. Vakcíny, které obsahovaly adjuvanty (tj. složky, které mají za úkol zesilovat odezvu imunitního systému), ve skutečnosti vykazovaly přínosy na nejnižších stupních. Vědci předpokládají, že tato snížená účinnost by mohla být způsobována i tím, že dospělí již mívají protilátky k podobným druhům chřipkových virů a to také koresponduje se sníženým počtem infekcí v některých věkových skupinách.

Tato zjištění však nejsou nijak nová - už i předcházející výzkumy prokázaly, že vakcíny mohou starším populacím nabízet jen velmi málo přínosů.

Je to přímo protikladem k široce přijímaným přesvědčením, že vakcíny jsou vždy účinné pro každého

Také známá publicistka Sharyl Attkisson, zaměřená na tuto oblast, popisovala tento fenomén už v roce 2015. V jednom ze svých článků napsala: „Experti na otázky veřejného zdraví dlouho vycházeli z přesvědčení, že očkování proti chřipce je u starších lidí efektivní. Paradoxně ale všechny studie, které to měly doložit, nebyly v tomto úspěšné. Avšak než by tito odborníci připustili, že by se mohli mýlit, místo toho, než aby vzali v úvahu předložená data, začali raději prohlašovat, že studie tohoto druhu nebyly prováděny správně.“

S. Attkisson také zmiňuje, že i Americký institut pro zdraví (NIH - the National Institutes of Health) zadal provedení studie, která měla prokázat účinnost vakcín u starších lidí, ale i tyto výsledky způsobily spíše zděšení. Bez ohledu na to, jak se nakonec pokoušeli tyto nepříznivé informace zaobalit,

vakcíny dosud nikdy nevykazovaly u starších populací uspokojivé účinky

Výzkum spíše dokládá pravý opak: masová vakcinace proti chřipce neodpovídá v případě starších Američanů udávaným snížením úmrtnosti, které slouží jako hlavní argument pro marketing vakcín. V komentářích o závěrech těchto výsledků vědci připouštějí, že prognózy o snižování úmrtnosti vakcinací proti chřipce by mohly být ve skutečnosti horší, než se dříve uvažovalo...

Jedna z meta-analýz, která slučovala výsledky mnoha studií a byla publikována už před více než 10 lety, uváděla, že očkování proti chřipce zabránilo celé polovině úmrtí, ke kterým dochází v zimě u seniorů. Nepřekvapí, že toto tvrzení začalo být přezkoumáváno. A vyšlo najevo, že chřipka u seniorů měla prokazatelný podíl na úmrtí jen v 5% případů. Jak by tedy mohlo očkování proti chřipce působit preventivně u 50% všech úmrtí v zimě, když je zde samotný podíl chřipky desetkrát nižší?

Vědecká komunita se zpravidla drží vysvětlení, že data získaná při sledování účinnosti očkování se vztahují k situacím, které se označují jako „účinek u zdravého jedince“ (healthy user effect). Zjednodušeně to lze vysvětlit tak, že velmi nemocní a oslabení senioři obvykle nebývají očkováni, protože riziko z očkování u nich bývá příliš vysoké. U starých lidí tady bývá časté, že neočkovaní jedinci jsou nemocní a nemohou proto být očkováni. A naopak lidé, kteří se nechávají očkovat proti chřipce, bývají zpravidla zdraví a mají tak proto i vyšší pravděpodobnost přežití - a to i předtím, než se nechají očkovat.

Vědecké studie kromě toho také ukazují, že vakcíny nejsou příliš účinné ani u malých dětí

V roce 2012 proběhl průzkum nazvaný „Cochrane Collaboration review“ a z něj vyplynulo, že u dětí do 2 let nejsou vakcíny proti chřipce o nic účinnější, než placebo. Z analýz také vyšlo najevo, že i u dětí ve věku nad 2 roky lze po preventivním očkování pozorovat snížení absolutního rizika onemocnění chřipkou o pouhé 3,6%.

Pokud tedy přihlédneme ke všem rizikům, které doprovází očkování proti chřipce, stojí nám to vůbec za to?

Zdroje:

ScienceDaily.com

CDC.gov

SharylAttkisson.com

ScientificAmerican.com