Příručka pacienta - MUDr. Timothy B. McCall

12.03.2015 18:48

Ví lékař s jistotou, kdy je potřeba nějak zasáhnout a kdy naopak ne?

MUDr. Timothy B. McCall

Počátkem 20.století toho měli lékaři málo k nabídnutí pacientům - hlavně svou účast a morfium. V posledních desetiletích jsme si však zvyklí na zázraky. Jsme svědky neustálého rozvoje srdeční chirurgie, vyléčení dětské leukémie, máme léky na choroby, které bývaly dříve smrtelné. Výsledkem tohoto vývoje je, že od lékařů se stále více očekává, že dají odpovědi a poskytnou účinnou léčbu na každou potíž, která se objeví. Avšak podle výzkumu zveřejněného v the New England Journal of Medicine až 90 % všech pacientů, kteří navštěvují lékaře, má potíže, které buď ustoupí spontánně a bez léčby nebo jsou mimo dosah vlivu moderní medicíny.

Aby byly věci ještě horší, ukazuje se, že mnoho zákroků provedených lékaři se během následujících let ukázalo být bezcennými, některé dokonce i opravdu nebezpečnými. A nepotřebujeme se ohlížet zpět až do dob, kdy byly přikládány pijavice a pouštěno žilou, abychom našli konkrétní příklady. V 50. a 60. letech minulého století byly miliónům dětí vyoperovány krční mandle bez jakéhokoliv opodstatnění; narodily se stovky dětí bez rukou a nohou jako následek podávání léku Thalidomidin; tisíce lidí podstoupilo terapii ozařováním kvůli akné nebo nežádoucím porostům na tváři a nyní se potýkají s rakovinou štítné žlázy. A seznam by mohl pokračovat dál...

Tyto děsivé příběhy však nejsou jen historickými zvláštnostmi. Mnohé ze zákroků, které se dnes běžně provádí, jsou podobně pochybné.
Počet císařských řezů se raketově zvýšil, aniž by bylo zaznamenáno odpovídající zlepšení zdravotního stavu matek nebo jejich novorozenců. Celé tucty běžných chirurgických zákroků nikdy nebyly prokázány jako účinné. Chemoterapie sice zachraňuje mnoho životů, ale je ordinována i pacientům, kteří nemají žádnou reálnou naději na zlepšení. Smrtelně nemocní jsou uměle udržováni při životě jen proto, aby se prodloužil proces jejich umírání.

Nejdůležitějším faktorem při otázce potřeby zákroku je osobní praktický lékař. Lékaři se velmi liší z pohledu jejich filozofie provozování praxe. Někteří mají sklony k provádění zákroků. Jiní si jsou zase mnohem více vědomí potenciálních vedlejších účinků a doporučí zákrok jen tehdy, když možné očekávané přínosy převáží nad riziky. V této době ale hrají velkou roli peníze. Pokud máte klasické zdravotní pojištění, lékaři mají zaplaceno za každý úkon - ať je to vyšetření nebo operace. Zkusme třeba zvážit výsledky ze studie zveřejněné v the New England Journal of Medicine, které se zaměřují na individuální vliv lékařů v případech zbytečných císařských řezů. Výzkumníci ze státní univerzity Wayne v Detroitu vysledovali závislost počtu prováděných císařských řezů pouze na rozdílném stylu práce lékařů (nikoliv na skutečném zdravotním stavu rodičky a dítěte). Do studie bylo zapojeno kolem 1 500 těhotných žen s nízkým rizikem komplikací při porodu. V průměru podstoupilo tento zákrok 26,9 % rodiček, ale procento se pohybovalo od 19 do 42 v závislosti na lékaři. U prvorodiček byl výskyt dokonce v rozmezí 9,6 až 31,8 %. Rozdíl v počtu císařských řezů nebylo možné přičítat stupni rizika těhotenství. Děti, které se narodily s asistencí lékařů preferujících více tento způsob, nebyly o nic zdravější, než v případech lékařů, kteří nebyli tak radikální. Proč někteří lékaři tak horlivě usilují o provádění císařských řezů? Přemýšlejte nad názorem jednoho z nich, který věří, že všechny ženy by měly takto rodit: "Proč by měly moderní ženy podstupovat toto utrpení, které může trvat 12 až 24 hodin a někdy dokonce i déle? A co teprve důsledky - ženské pánevní dno a jeho orgány se po dvou a více takových porodech už nikdy nevrátí do původního stavu."

Jenže stále více se ukazuje, že novorozenci, kteří neprošli „porodním stresem“ vykazují statistický rozdíl - ve svém budoucím horším zdravotním stavu. Pravděpodobně je přirozený porod důležitý pro nastartování nějakých životně důležitých pochodů při příchodu na svět.

A představte si, že máte podobného lékaře, který stejným způsobem rozhoduje o tom, co se má stát s Vaším tělem - to je jen další důvod, abyste si určitě vždy promluvili se svým praktickým lékařem o jeho názorech - a pak prosazovali svoji vlastní svobodnou volbu.

Tento a dalších 26 článků MUDr. Timothy B. McCalla popisuje situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů, rad a postřehů autora odpovídá i situaci v České republice. Tyto rady jsou velice důležité protože "podle průzkumu, který organizovala Česká lékařská komora ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v roce 2014, trpí

 

každý třetí český lékař vážným syndromem vyhoření. Cítí se na dně a nenávidí své povolání i pacienty. 

 

Vyhořelí zdravotníci stojí pojišťovny více peněz a jsou cyničtí k pacientům." Tedy třetina českých lékařů by neměla ošetřovat ani zvířata.

Navíc MUDr. McCall níže vysvětluje, jak komunikovat s lékaři, čeho si všímat, ale hlavně doporučuje rovnocenný vztah a ne brát lékaře jako nadbohy, kteří se tak někdy chovají. Pamatujte Vy určujete jestli půjdete na operaci, případně kdy a lékař je povinen Váše rozhodnutí ctít.


Zdroj: www.drmccall.com
 

Žádný zásah lékaře je někdy tím nejlepším řešením

MUDr. Timothy B. McCall

Podle přísloví "Těmi největšími lékaři jsou příroda, čas a trpělivost" je známo hodně potíží, kterým lékaři říkají autokorektivní, což znamená, že pokud jsou ponechány bez léčby, jejich stav se zlepší sám od sebe. V případech ohrožujících život je samozřejmě potřeba zasáhnout neprodleně. Pokud ale situace není urgentní, pak pozorné vyčkávání neboli "výtažek z času" by mohl být ten nejlepší postup, jak jednat.

Tak například mnoho lidí, kteří se rozhodli nepodstoupit operaci zad, se stejně cítí lépe. Pokud se jejich příznaky nezlepší ani nezhorší, mohou se kdykoliv rozhodnout pro operaci. Když ale příznaky ustoupí, ušetří si tak peníze, potíže a riziko radikálního řešení. Připomeňme si třeba zavádění srdečního katetru, což je vyšetření, při kterém se do srdeční artérie vstřikuje barvivo - je to zatím nejpřesnější metoda, jak vyhledat blokády cév. Často bývá také prvním krokem, který vede k operaci bypassu. Skupina kardiologů na Harvardu prováděla studii pacientů, kteří k nim přicházeli na kontrolní vyšetření, aby určili, zda je vícenásobné vyšetření opravdu potřeba. V jejich závěrečné zprávě, která byla zveřejněna v the Journal of the American Medical Association, došli k závěru, že 80 % pacientů nepotřebovalo vyšetřit, 4 % pacientů potřebovala vyšetřit a u zbylých 16 % by bylo vhodnější další, ale méně invazivní vyšetření, aby se mohlo dále rozhodnout o léčbě. Autoři studie došli k závěru, že polovina z prováděných katetrizací v USA je buď úplně zbytečná, nebo může být bezpečně vynechána.

Pokud váš lékař navrhuje zákrok, u kterého nemáte jistotu, že je nezbytný, měli byste se zeptat: "Proč právě teď? Co by se mohlo stát, kdybychom měsíc počkali? Nebo rok?" Pokud vás postihne akutní zánět slepého střeva, nemůžete se dovolit čekat ani několik hodin. V jiných případech ale můžete počkat i několik let.

Jak bylo uvedeno už v předchozím článku, nesprávná diagnóza může vést k nesprávnému zákroku. Pokud lékař udělá chybu ve vaší diagnóze, pak zákrok sebou nese obvyklá rizika, avšak bez souměřitelných přínosů. Je jen malá pravděpodobnost, že vám prospěje zákrok používaný proti něčemu, co u vás nenastalo. Správná diagnóza je založena na provedení důkladné anamnézy a tělesného vyšetření a na potvrzení nebo vyloučení předpokladů s uvážlivým použitím diagnostických vyšetření. V průběhu času potřebuje praktický lékař průběžně přehodnocovat váš stav, ujišťovat se, že původní diagnóza byla správná a že se nevynořilo nic nového.

Mějte na paměti, že pokud je zákrok vhodný a účinný pro určité okolnosti, není ještě jisté, že to pomůže i při jiných okolnostech. Antibiotika jsou vhodná pro určité druhy zápalu plic, ale ne pro běžné nachlazení. A obdobně císařské řezy, které někteří lékaři provádí, i když nejsou optimálním řešením. Předtím, než dáte svůj souhlas, buďte si jisti svou diagnózou a souhrnem potřebných vyšetření před chystaným zákrokem, který má vyřešit váš specifický problém.

Zdroj: www.drmccall.com


Jsou specialisté za všech okolností lepší?

MUDr. Timothy B. McCall

Mnoho knih a článků radí lidem, kteří hledají tu nejlepší lékařskou péči, aby se obraceli na superspecialistu v nejbližší univerzitní nemocnici, jehož odborné zaměření koresponduje s jejich zdravotní potíží. Označením superspecialista máme na mysli ty lékaře, kteří nemají jen určitou specializaci, ale zaměřují svůj zájem na malou oblast v rámci této specializace.

Například takový superspecialista kardiolog se může zaměřit jen na poruchy srdečního rytmu. Takoví experti obvykle působí ve specializovaných zdravotních zařízeních, například těch, které patří k univerzitám. Já s tímto typickým doporučením nesouhlasím. Než abyste konzultovali každý problém, který přijde, se superspecialistou, zkuste se na něj obrátit, jen když vám to doporučí lékař zabývající se primární péčí - kvůli vašim pochybnostem nebo kvůli problému, který má takový charakter. Superspecialisté bývají nejlepší z pohledu velmi zvláštních nebo komplikovaných problémů, ale nikoliv pro běžné problémy. Jsou to ale dobří lékaři pro poskytnutí oponentního názoru, protože jejich pohled může být odlišný ve srovnání s lékaři „první linie“. Superspecialisté znají zpravidla poslední informace z diagnostiky a léčby -  přinejmenším v oblasti, kterou se zabývají. Můžete, ale nemusíte se řídit jejich radami, avšak jejich pohled na váš problém vám může pomoci seřadit si své možnosti řešení. Protože superspecialisté jsou autoritami ve své úzké oblasti, lidé chybně předpokládají, že toho vědí mnoho i v širším pohledu (což nebývá pravda). Jsou to v prvé řadě výzkumníci, kteří nejsou zkušení v běžné medicíně, jako lékaři, kteří ji provozují na plný úvazek. Mnoho renomovaných superspecialistů, se kterými jsem se setkal, mělo absurdní nedostatek znalostí ze všeobecné medicíny. Jsou tím, co Němci označují jako "Fachidioten," doslova přeloženo jako „specialisté – idioti“. Jde to až tak daleko, že se vzrůstající specializací toho experti vědí stále víc a více o menší a ještě menší oblasti, až nakonec vědí úplně všechno o ničem.

Pokud jste konzultovali svůj problém s lékařem primární péče a s jedním nebo více specialisty a oni nejsou schopni dát dohromady řešení nebo když máte diagnostikováno něco, co se vyskytuje jen vzácně a váš lékař s tím nemá zkušenost, pak uvažujte o návštěvě u superspecialisty. Pokud se vám podaří najít takového, který se zabývá případy, jako je váš, takový lékař by vám mohl nabídnout neocenitelnou pomoc.

Jsou ale specialisté za všech okolností lepší než lékaři primární péče? Je kladívko lepší než šroubovák? Záleží to na tom, co se má řešit. Všeobecně jsou lékaři primární péče lepší v každodenní lékařské praxi. To je to, čemu se učili a o co se pravděpodobně i zajímají. Tito lékaři bývají zpravidla lepší z lidské stránky medicíny a v prevenci. Mají tu nejlepší pozici, ze které mohou koordinovat lékařskou péči a rozhodovat, kdy je vhodné se obrátit na specialistu - a na kterého. Mnoho pacientů, kteří se rozhodnou sami si určit, kterého specialistu potřebují navštívit, končí u nesprávného specialisty, který je stojí jen zbytečný čas a peníze.

Ačkoliv specialisté občas omezují svou praxi jen na pacienty s problémy z jejich specializace, někteří věnují část svého času primární péči. Někteří to dělají dobře, jiní však mívají málo zájmu a entuziasmu pro všeobecné lékařství. Může to být tím, že je zajímají více pacienti s problémy z jejich zaměření, nebo se možná tolik nenamáhají, aby se seznamovali s posledním vývojem v praxi všeobecného lékařství.

Ve srovnání s praktickými lékaři mají specialisté a zvláště superspecialisté větší tendence k radikálním řešením. Vyžadují větší počty vyšetření - hlavně s pomocí nejmodernější techniky, předepisují více léků a častěji hospitalizují pacienty. Zda více znamená lépe, to závisí na konkrétních podmínkách, ale u amerických lékařů se projevuje obecná tendence k častějším zákrokům.

Určité problémy mohou být určitě nejlépe řešeny specialisty. Chemoterapeutická léčba zhoubného nádoru bývá téměř vždy koordinována s onkologem. Těžký diabetes by měl být zřejmě řešen endokrinologem. Ale i v těchto případech je stále žádoucí mít lékaře primární péče, který dohlíží nad celkovým stavem. Specialisté mohou předkládat svá doporučení tomuto praktikovi, který zajišťuje, aby věci nesklouzly špatným směrem.

Lidé, kterým se dostává péče od různých specialistů, ale bez žádné koordinace, mohou trpět. Vyšetření mohou být zbytečně opakovaná. Lék předepsaný jedním specialistou může působit proti účinkům jiného léku, předepsaného jiným specialistou. Na některé věci se může úplně zapomenout. Když je kardiolog u pacientky zaměřený na krevní tlak, její ortopéd léčí artritidu v kolenou a dermatolog zase její lupénku, pak se nikdo nestará o její potíže s prsními bradavkami a neposílá ji na mamografické vyšetření; nedostává se jí optimální péče - bez ohledu na jak vysoké úrovni působí každý specialista zvlášť.


Zdroj: www.drmccall.com
 

Jak se vyhnout alibistickému lékařství

MUDr. Timothy B. McCall

Jestliže lékař říká, že je vhodné udělat vyšetření "pro každý případ", často to znamená, že máte asi problém, který pravděpodobně není významný. Předtím, než dáte svůj souhlas, obzvláště pokud má být vyšetření invazivní, snažte se dozvědět, čeho se ten problém týká. Ptejte se: "Bylo by riskantní, kdybych to vyšetření nepodstoupil zrovna teď? Mohl bych přijít až tehdy, pokud mé příznaky přetrvají?"

"Vyšetříme pro každý případ"  může být fráze charakteristická pro alibistické lékařství, podobně jako třeba prohlášení "rád bych měl toto vyšetření právě pro případ, že se rozhodnete mě později zažalovat." Tento přístup je obsažen v každém jednání praktického lékaře, který se snaží snížit riziko, že bude zažalován pro chybný postup. Lékaři v této době jsou (ne tak docela bez ospravedlnění) plní obav ze žalob kvůli chybnému postupu. V klimatu, kdy se žalobcům nabízí mnohamiliónové odměny, kdy raketově narůstají přirážky k pojistnému pro takové případy, mnoho praktických lékařů změnilo způsob, jakým provádí svou práci. Některé takové změny mohou být pro vás přínosné - jako třeba když je lékař svědomitější nebo když vám lépe vysvětluje vedlejší účinky nasazené léčby. Ale ne všechny změny jsou žádoucí.

Výzkumníci z harvardské univerzity dělali průzkum mezi praktickými lékaři o jejich názorech na podávání žalob, a zda by kvůli nim udělali nějaké změny ve způsobu provádění své praxe. Bylo zjištěno, že lékaři velmi přeceňují možnost, že na ně bude podána žaloba za selhání: v průměru se lékaři domnívali, že v daném roce byla pravděpodobnost obžaloby asi 20 %, což je asi trojnásobek skutečnosti. Zkoumaní lékaři odhadovali, že pokud by kvůli jejich nedbalosti došlo k poškození pacienta, bude na ně v 60 % případů podána žaloba. Ve skutečnosti se zjistilo, že jen 2 % takových případů nedbalosti vedlo k žalobě. Odhady lékařů tedy byly 30násobně vyšší. Následkem tohoto strachu ze soudní pře připouštělo 80 % lékařů, že budou vyžadovat doplňková vyšetření a procedury.

Jestliže lékaři vyžadují vyšetření, o kterých ví, že nejsou nezbytná a dělají to jen kvůli zmenšení rizika podání žaloby, jejich pacienti mohou podstupovat potenciálně nebezpečné procedury a mohou mít zbytečné obavy, že jejich zdravotní stav má být sledován. Také přitom stoupají náklady na léčení. Podle sdružení AMA náklady na tuto defenzivní péči ve Spojených státech činí 20 miliard dolarů ročně a stále rostou.

Úsměvné je na tom to, že tato snaha lékařů, aby se ochránili před žalobami, je pravděpodobně neúčinná. Pacienti převážně žalují ty lékaře, které nemají rádi.
Jestliže pacient pocítí lékařovu aroganci, odstup nebo nezájem a pak něco nedopadne dobře, výsledkem může být podání žaloby. Pokud je ale jejich vzájemný vztah dobrý, jen zřídka dojde na soudní dohru.

Zdroj: www.drmccall.com

 

Jak se bránit "běžným vyšetřením", která nejsou nutná

MUDr. Timothy B. McCall

"Běžná" vyšetření jsou často nadbytečná. Mohou to být prostě vyšetření, která lékař předepisuje více ze zvyku než proto, že by pro ně byl nějaký dobrý důvod.  Ze studií o běžné lékařské péči vyplývá, že běžné laboratorní testy,
jako je vyšetření cukru, sodíku, draslíku a vápníku v krvi se používají málo, přestože při předpokladu nějakého konkrétního problému je vhodné se na obsahy těchto prvků zaměřit.

A přitom tato běžná vyšetření jsou téměř zadarmo. Naopak běžné vyšetření EKG je zřejmě užitečné jen pro starší pacienty a pro lidi trpícími srdečními chorobami, i když je vhodné absolvovat alespoň jedno základní vyšetření v období středního věku. Dalším nevýznamným vyšetřením je rentgen hrudníku.

Jeden článek z vědeckých zpráv o vnitřním lékařství se odvolává na 15 zveřejněných studií, které hodnotily význam běžného rentgenování hrudníku, provedeného před operacemi a při začátku hospitalizace. Autoři došli k závěru, že rentgenování téměř nikdy nepomohlo lékařům při péči o tyto pacienty. Naopak zůstává faktem, že chybné závěry se vyskytovaly mnohem častěji, než ty, které vedly k úspěšné léčbě. Autoři těchto studií doporučili zastavení takového způsobu vyšetřování - doporučují provádět toto rentgenové vyšetření pouze v případě pacientů s příznaky hrudního onemocnění nebo před operací hrudi. Pokud se nevyskytují žádné příznaky, není rentgenování hrudníku nutné - ani pokud pacient kouří denně desítky cigaret.

Možný dosah zrušení nepotřebných rentgenování hrudníku je ohromný: odhadovaný počet těchto výkonů je 30 miliónů ročně ve všech nemocnicích USA, což stojí kolem 1,5 miliardy dolarů. Současně jde o zbytečné působení škodlivé radiace na pacienta.

Sám jsem zažil takovou situaci z první ruky. Když jsem měl na počátku mé praxe na štědrý večer službu v ordinaci první pomoci, přihodila se mně samotnému akutní příhoda se střevní infekcí. Ztratil jsem rychle velké množství tekutin, takže mě sestra položila na lůžko a postupně mi pomocí infuze bylo dodáváno několik litrů fyziologického roztoku. Pak mě posadili do kolečkového křesla a odvezli mě k telefonu, abych si mohl vyřídit své rodinné záležitosti. Už po několika minutách v sedu jsem cítil takovou slabost, že jsem málem omdlel. Bylo mi jasné, že mě musí převést do nemocnice ještě tuto noc.  Cestou na nemocniční oddělení zamířili zřízenci s mými nosítky na rentgen, aby mi byl proveden běžný snímek hrudníku. Nikdo se mě neptal, co si o tom myslím. Dokonce i v tom bídném stavu jsem si uvědomoval, že rentgen vůbec není potřeba. Byl jsem přece jinak zdravý nekuřák se střevní infekcí a vůbec jsem nekašlal. Zdvořile jsem tedy odmítl toto vyšetření. O den a půl nato už se můj stav zlepšil natolik, že jsem mohl odejít domů.


Zdroj: www.drmccall.com


Jak se bránit invazivním vyšetřením, která nejsou nutná

MUDr. Timothy B. McCall

Lékařská vyšetření jsou nákladná, často jsou nepříjemná nebo obtěžující a mohou vyvolat vedlejší účinky. Pokud je to nevyhnutelné, mohou někdy zachránit i život. Bohužel ale mnoho vyšetření není zapotřebí. Zde jsou některé náměty, které by vám mohly pomoci se ujistit, že vyšetření pro vás není nutné nebo zda není špatné:

  • Ujistěte se, že váš lékař začal od důkladného obeznámení s vaším stavem a s prohlídkou, které mu zúží možnosti na výběr. Nedostatečný pohovor a prohlídka zvyšují pravděpodobnost nevhodných vyšetření. Až po těchto úvodních krocích má lékař podmínky pro odhad toho, co vám schází a pro doporučování vhodných vyšetření. Dávejte si pozor: sestry často obdrží vyšetření krve, EKG, nebo rentgenový snímek ještě předtím, než lékař vyhodnotí výsledky. Někdy sestry správně předvídají, co bude lékař vyžadovat, občas také ne. Zažil jsem případy, kdy sestra poslala pacienta na rentgen kolena, když byl potřeba snímek kotníku. Jindy zase pacient absolvoval několik vyšetření, když nebylo potřeba žádné. Úmysly sester jsou dobré - pokoušejí se šetřit pacientův i lékařův čas, ale výsledkem tohoto přístupu může být provedení nadbytečných vyšetření. S výjimkou urgentních případů radím zdvořile vyšetření odmítat, dokud není hotový důkladný pohovor a tělesná prohlídka.
  • Snažte se absolvovat co nejméně vyšetření, aby byla určena diagnóza s rozumnou jistotou. Občas může váš lékař cítit dosti velkou jistotu pro vaši diagnózu, ale má sklon objednat další vyšetření "jen pro jistotu". To může být přiměřené, pokud je toho hodně v sázce - jako například při podezření na zhoubný nádor před doporučením chemoterapie. Pro většinu zdravotních potíží není přístup k diagnóze nazývaný "opasek i šle zároveň" (tzn. pojistit se dvojnásob, že vám nespadnou kalhoty) zrovna nejvhodnější. Avšak mnoho lékařů jakoby podporovalo krédo ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE. Jestliže je možné shromáždit více výsledků bez většího rizika nebo nákladů, jako například s pomocí pečlivého pohovoru a prohlídky, může být takový jednoduchý přístup rozumnější. Ale zbytečná vyšetření nás stojí hodně - a nejedná se jen o finanční náklady.

  • Nejlepším vyšetřením někdy může také být žádné vyšetření. Důležitou součástí práce lékaře je rozhodovat, zda pacientovy příznaky jsou vážné nebo zda není třeba si dělat starosti. Jestliže si pacient stěžuje, že jej bolí pravý loket vždy, když porcuje uzené maso, neměl by lékař předepisovat příliš mnoho vyšetření. Mnohokrát lidé popisují neobvyklé příznaky, které nevypadají závažně a tak není potřeba se tím příliš zabývat. Pokrčení rameny je možná nejlepší věc, kterou může lékař udělat. Pokud si však pacient stěžuje, že cítí ostrou bolest v břiše pokaždé, když jí uzené maso, je vhodné předepsat pár vyšetření, aby se věci vyjasnily.

Občas se také stává, že příznak, který nevypadá zpočátku nijak vážně, se ukáže být nakonec určujícím. Není ale prostě uvážlivé přehnaně reagovat na každý příznak spoustou vyšetření. V raných počátcích mnoha chorob mohou být příznaky zastřené, trvat krátce a neukazovat žádným určitým směrem. Není ještě vhodný čas, aby vyšetření poskytla abnormální výsledky. S postupem času se obraz stává jasnější a diagnózu je už možné stanovit.

Někteří pacienti mívají milióny příznaků. Je nepraktické a nepřiměřené provádět vyšetření kvůli každému z nich.
Místo toho je tu možnost s pomocí promyšlených dotazů a správné prohlídky předepsat několik málo vyšetření, která pomohou udeřit hřebík na hlavičku. Jestliže není žádný důvod k obavám, je vždy možné naplánovat opakovanou návštěvu. Někdy je nejlepším postupem pozorné vyčkávání, občas také nazývané jako "cenný faktor času".

Lékaři jsou vedeni k tomu, aby uvažovali vědecky. Mnoho z nich předpokládá, že pro každý příznak musí existovat fyzický důvod, který lze doložit množstvím výsledků vyšetření, které se vymykají normálu. Pokud přihlédneme k současné situaci ve zdravotní péči, která je plná soudních žalob, přiklání se lékaři k názoru, že by měl přinejmenším vyhledávat fyzický důvod pro každý příznak něčeho chorobného.
Ve svém vědeckém zápalu mnoho lékařů pomíjí úlohu psychologických a sociálních faktorů nemocí. Pokud se třeba jedná o mladou pacientku, která je nezaměstnaná, má problémy v manželství a cítí závratě, pak provedení velkého množství drahých vyšetření nebude zrovna nejlepší cestou, kudy se vydat dál.


Zdroj: www.drmccall.com
 

Rozhodnout se, zda skutečně potřebujeme vyšetření

MUDr. Timothy B. McCall

Zde jsou některá pravidla, kterými je dobré se řídit při zvažování rizik a přínosů navrhovaného vyšetření:

  • Vyšetření by nemělo být vnímáno jako horší, než je nemoc. Jakékoliv invazivní vyšetření může vyvolat vedlejší účinek. Biopsie jater občas vede k masivnímu krvácení. Rentgen ledvin může uspíšit jejich selhání. Jednou jsem měl v péči staršího muže, který téměř zemřel, když dostal anafylaktický šok (jeden z nejvážnějších typů alergických reakcí) poté, co mu byla aplikována kontrastní látka před snímkováním hlavy. Jeho lékař přitom předepsal vyšetření kvůli depresi - to však odborníci nepovažují za dostatečný důvod - především pokud se má použít kontrastní látka. Naštěstí se jeho život podařilo zachránit dávkami adrenalinu a dalších látek, kterými bylo potřeba upravit jeho nebezpečně snížený tlak krve.

  • Není vždy nejlepším řešením "provést vyšetření a mít jistotu." Někdy může dostat přednost i přijetí vzdálené šance, že něco bude dál fungovat i bez diagnózy, než riskovat vážné vedlejší účinky vyšetření. Jestliže máte pravděpodobnost 1:1000, že jde o zhoubný nádor a pravděpodobnost úmrtí na následky diagnostického vyšetření je 1:500, pak je pravděpodobně lepší toto vyšetření neprovádět.

  • Naproti tomu i vyšetření s potenciálně vážnými vedlejšími účinky lze doporučit tehdy, když jsou přínosy převažující. Jestliže máte šanci 1:10, že trpíte na léčitelný zhoubný nádor a potřebné diagnostické vyšetření má pravděpodobnost úmrtí 1:500, jde o rozumné riziko, které lze podstoupit. A přestože je počítačový tomograf hlavy považován za nepřiměřený pro toho, kdo má jen symptomy deprese, pak v případě dalších symptomů ukazujících na mozkový nádor by bylo vhodné toto vyšetření podstoupit.

  • Zkuste myslet jako hráč šachu. Dobří hráči předvídají nejméně šest dalších tahů, než učiní rozhodnutí. Pokud zvažujete možná rizika a přínosy vyšetření, uvažujte, co byste dělali, pokud by výsledkem vyšetření bylo něco chorobného. Ptejte se lékaře, co by nepravděpodobněji doporučoval. Pak se pokuste předvídat, jak se budete cítit. Pokud bude nález pozitivní, pokračovali byste dál k ještě invazivnějšímu vyšetření nebo k doporučované operaci? Jestliže si jste jistí, že byste takový následný krok odmítli, pak někdy dává smysl vyhnout se i prvnímu kroku.

  • Vaše vlastní odhady mají největší význam. Když různí lidé dostanou stejné informace o rizicích a přínosech vyšetření, dospějí k rozdílným závěrům. Lidé se mezi sebou budou lišit s ohledem na důležitost, jakou přikládají na vyřešení nejistoty a jak přijmou riziko - ať už vyšetření podstoupí nebo se mu vyhnou.

     

Tady je příklad, který ukazuje, co mám na mysli: vezměme si třeba zdravého 35letého muže, který zaznamená malé krvácení na toaletním papíře po velké potřebě. Protože to pokládá za varovný příznak nádoru tlustého střeva, jde za svým lékařem. Ten zjistí hemoroidy a racionálně předpokládá, že to je příčinou krvácení. Lékař mu tedy sdělí, že takový nádor je u zdravých lidí v jeho věku vzácný, pokud se v rodině nic takového předtím nevyskytlo, ale nedá se to úplně vyloučit.

Aby si byl takový člověk jistý, že se nejedná o zhoubný nádor, musel by podstoupit sérii vyšetření, která jsou nepříjemná, nákladná a přestože patří k obecně bezpečnějším, nejsou úplně bez rizika. Pokud nepodstoupí tato vyšetření, bude muset přijmout s pravděpodobností asi 1:10 000 skutečnost, že má nediagnostikovaný nádor. Za těchto okolností by někteří lidé chtěli podstoupit vyšetření, zatímco jiní by to odmítli a viděli by velkou šanci, že se jich to netýká. Věc je v tom, že rozhoduje význam vlastního úsudku. Tady není žádná jednoznačná odpověď.

Pro muže, který je ve stejné situaci a má 65 let, by zřejmě každý lékař doporučil vyšetření, jelikož v tomto věku je nádor tlustého střeva častý. Naopak ve věku 25 let by taková vyšetření doporučilo jen málo lékařů, protože pravděpodobnost nádoru je mizivá. Doporučení, jak jednat je jasné v těchto krajních věkových kategoriích, ale je tady výrazná skupina, která se vyskytuje mezi nimi. V takovém případě různí lékaři doporučují rozdílné postupy. Mějte však na paměti, že lékařovo doporučení k vyšetření může být ovlivněno mnoha faktory, mezi které patří i obavy z možného obvinění ze zanedbání péče. Otázka by neměla znít: "Jak velkou nejistotu má váš lékař, když doporučuje vyšetření?". Spíše by to mělo být: "Jak velkou nejistotu mám já, když se mám rozhodnout?"

Zdroj: www.drmccall.com


Rizika falešně pozitivního vyšetření

MUDr. Timothy B. McCall

Pokud se seznamujete s překvapivými výsledky vyšetření, berte v úvahu, že abnormální výsledky občas signalizují i "falešnou pozitivitu", kdy se abnormalita objeví i přesto, že u vás nenastaly podmínky, vyvolávající pochybnosti. Falešné pozitivní výsledky by měly být spíše nazývány falešnými poplachy, protože nečekaná abnormalita může znepokojit jak lékaře, tak i pacienty.

Takovéto výsledky mohou rovněž vést k dalším zbytečným vyšetřením nebo k léčbě. Rád bych to ilustroval na případu z mé vlastní rodiny. Před několika lety mi zavolala moje sestra Debbie. Bylo to v pátek, ona plakala tak, že se z toho rozkašlala. Čekala své druhé dítě a právě byla informována svým porodníkem, že její dítě by mohlo trpět Downovým syndromem (vada, která se již od narození označuje jako mongolismus). Porodník doporučil, aby přišla hned v pondělí na amniocentézu (odběr plodové vody), při které se pomocí dlouhé jehly zapíchnuté skrze břišní stěnu odebírá tekutina pro genetické vyšetření dítěte. Debbie souhlasila s tímto postupem ještě předtím, než mi zavolala.

Lékař ji informoval, že jeden z testů krve na alfa fetoprotein (AFP) vykázal nízkou hodnotu, což naznačuje možnost přítomnosti Downova syndromu. Debbie z toho byla zničená, měla velké starosti o své děťátko a souhlasila s invazivním vyšetřením, které samo o sobě způsobuje předčasný porod s pravděpodobností 1:200 - a to i v případě zdravých dětí. Já jsem jí poradil, aby zrušila souhlas s tímto postupem, dokud nebudou známy výsledky opakovaného testu na AFP. Debbie poslechla moji radu. Následující pondělí si nechala udělat opakovaný test krve. Výsledek byl v normě a ona již nemusela podstoupit amniocentézu. Pak se narodila moje neteř Jacqueline, ze které je teď už plachá slečna s hnědýma očima, jež hochům lámou srdce.

Pokud testy podávají nečekané výsledky, nechte je opakovat ještě předtím, než se podrobíte nějaké invazivnější proceduře. Toto je pravidlo zdviženého palce, které jsem aplikoval, když jsem radil své sestře, aby zrušila souhlas s vyšetřením. A pokud máte jakékoliv pochybnosti o přesnosti výsledku z laboratoře, která test provedla, uvažujte o tom, že požádáte, aby opakované testování bylo provedeno někde jinde. Samozřejmě se může stát, že i výsledky opakovaného testu nebudou dobré.

Pokud však je mezi výsledky opakovaných testů větší rozdíl a v sázce je toho hodně, můžete požadovat další test. Byl tu, mimochodem, další problém v lékařově doporučení amniocentézy: před ní by mělo být napřed prováděno bezpečnější a šetrnější vyšetření. Hladiny AFP se během těhotenství všeobecně zvyšují. Pokud lékař mé sestry přecenil délku jejího těhotenství - což bývá častá chyba - mohla se důsledkem tohoto chybného odhadu očekávat vyšší hodnota AFP. Poslední komentář v časopise the New England Journal of Medicine doporučuje, aby ženy s nízkou hladinou AFP podstoupily ultrazvukové vyšetření, aby se potvrdil předpokládaný datum početí, stanovený lékařem. Podle autorů tohoto komentáře se díky mnohem bezpečnějšímu ultrazvukovému vyšetření dá vyhnout odběrům plodové vody zhruba u poloviny žen s nízkou hladinou AFP.

Nepřesné výsledky mohou být vyvolány mnoha okolnostmi. Po prvním vyšetření na AFP bychom se mohli ptát, co se stalo. Stěží lze dát přesnou odpověď, ale existuje mnoho možností. Mohla být třeba vychýlena kalibrace testovacího zařízení, když se vyhodnocoval první vzorek krve. Někdy může dojít i k záměně odebraných vzorků od více pacientů. Možná se i laborantka spletla při zápisu naměřené hodnoty.
Všechny takové chyby se objevují - dokonce i častěji, než se většina lidí obává.

Existují i další vlivy, které ovlivní výsledky mnoha testů: jakým způsobem byl proveden odběr krve, jak dlouho byl vzorek uložen před provedením testu, kdy pacient naposled jedl, cvičil, jaké léky užívá. U většiny testů se nepřihlíží k vašemu věku, pohlaví, váze a výšce, přestože tyto mohou ovlivňovat výsledky. Častou chybou je předpokládat, že starší lidé budou mít obdobné výsledky, jaké odpovídají "normálnímu rozsahu", určenému podle mladších lidí. Chybný výsledek nemusí být nutně způsoben chybou v laboratoři. U mnoha nemocí se vyskytují částečné shody ve výsledcích u nemocných a zdravých lidí. Oddělovací čára určující normální stav musí být někde nastavena a rozhodnutí, kam ji umístit, vychází ze statistik. Mezní hodnoty bývají stanoveny tak, že odpovídají zdravým lidem s 95% pravděpodobností výskytu. Jinými slovy, zbývajících 5% zdravých lidí vykazuje výsledky mimo obvyklý rozsah. Najdou se i takoví, u kterých budou výsledky mimo normu pokaždé. To však neznamená, že by u nich bylo potřeba provádět další testy, aby byla odhalena příčina. Jestliže je pravděpodobnost vzniku problému vzdálená, není nutno podnikat nic dalšího.


Zdroj: www.drmccall.com

 

Falešná pozitivita vyšetření (například u boreliózy)

MUDr. Timothy B. McCall

Čím více vyšetření je provedeno, tím větší nastává pravděpodobnost, že nejméně jeden výsledek bude falešný. Vezměte třeba v úvahu, jak se provádí rutinní chemické testy: často probíhají na deskách, kam se zakládá okolo 20 odebraných vzorků. Hranice, podle které se vyhodnocuje pozitivita každého vzorku, bývá statisticky nastavena tak, že sama o sobě připouští 5% pravděpodobnost falešného výsledku.

V extrémním případě může být u dvou vyšetření až 10% pravděpodobnost chyby, při šesti vyšetřeních lze podle statistického výpočtu obdržet až 26% pravděpodobnost. Z vyhodnocení 20 vzorků z jedné testovací sady je možné očekávat jeden abnormální výsledek u 2/3 lidí.

  • Čím menší je předpoklad problému, tím spíš se může projevit falešný pozitivní výsledek. Toto je základní princip vyhodnocování vyšetření, ale ne všichni praktičtí lékaři s tím počítají. Zkusím to vysvětlit ještě jinak: řekněme, že jen jeden člověk z tisíce má chorobu X a že testovací metoda připouští 5% možnost falešných pozitivních výsledků. Pokud bude testováno 1 000 náhodně vybraných lidí, měli bychom očekávat, že odhalíme jednoho z nich, který bude mít takovou chorobu. Avšak stejně tak lze očekávat, že u 50 z nich dojde k falešným pozitivním výsledkům. Jinými slovy vyjádřeno, jen jeden člověk z 51, u kterých byly obdrženy abnormální výsledky, by měl skutečně mít tuto chorobu. S tím ale nepočítá mnoho pacientů, kterým je oznámeno, že jejich výsledky vyšetření nejsou v normě. Lékaři by měli být mnohem opatrnější, pokud sdělují takové výsledky.

STUDIE: s jakým porozuměním lékaři interpretují abnormální výsledky vyšetření?
Výzkumníci pobývali v chodbách čtyř Harvardských univerzitních nemocnic a vyptávali se místních praktických lékařů, studentů 4.ročníků a zaměstnanců fakulty na nemoc s pravděpodobným výskytem 1:1000, jak by vyhodnotili výsledek vyšetření, u něhož je 5% pravděpodobnost falešné pozitivity. Lékaři byli požádáni, aby odhadli pravděpodobnost, že někdo z těch, u koho byly obdrženy pozitivní výsledky vyšetření, má skutečně tuto nemoc. Pouze 20% procent zaměstnanců lékařské fakulty odpovědělo správně - že to může být jen jeden z 51. Téměř polovina dotazovaných odpovídala, že 95% z těch, kteří mají pozitivní výsledek, jsou nemocní - jejich odhad byl tedy padesátinásobně vyšší. Pokud byly odpovědi v těchto univerzitních nemocnicích takto chybné, můžeme se jen dohadovat, jak by tomu bylo u běžných lékařů.

  • Některé testy mají velmi vysokou pravděpodobnost falešných výsledků. Třeba takový nově zavedený screeningový test na rakovinu prostaty (PSA) je notoricky známý svou četností mylných výsledků. Mnoho mužů, kteří nemají zhoubný nádor prostaty, se tak setkává s abnormálními výsledky. Dalším takovým příkladem je krevní test na lymeskou boreliózu.

Příklad: testy na lymeskou boreliózu
Test na protilátku na infekci přenášenou klíšťaty je už ze své podstaty nepřesný. Kvůli této skutečnosti doporučují odborníci, aby testy byly předepisovány pouze u lidí, kteří se nacházeli v oblasti se zvýšenou nakažlivostí klíšťat anebo kteří již mají zřetelné příznaky nemoci. Mezi takové příznaky patří charakteristická kožní vyrážka v počátečním stadiu, a pokud není pacient léčen antibiotiky, po několika měsících se projevuje onemocnění kloubů a srdeční nebo neurologické potíže. Lékaři však často nerespektují doporučení specialistů. Diagnózy této nemoci se staly časté - mnoha lidem byla sdělena chybná diagnóza jen na základě falešné pozitivity testu. Někteří z těchto pacientů pak byli léčeni způsobem, kdy se používají nákladné a potenciálně nebezpečné léky, které v jejich případě nedávají naději na zlepšení zdravotního stavu.

STUDIE: příliš častá diagnóza lymeské boreliózy
Výzkumníci z kliniky v the New England Medical Center, která je zaměřená na toto onemocnění a patří mezi světově známé, vyšetřovali ve studii téměř 800 pacientů, kteří k nim byli posláni s diagnózou lymeské boreliózy. Došli k závěru, že jen 23% z nich mělo toto onemocnění, projevující se specifickými příznaky. Dalších 20% prodělalo tuto chorobu v minulosti a stále se u nich vyskytovala protilátka, avšak jejich příznaky byly vyvolány jinými zdravotními potížemi. Zbývajících 57% pacientů nikdy nemělo tuto nemoc. Mnozí z těchto lidí, kterým byla chybně stanovena diagnóza na základě falešných výsledků z laboratorních testů, už byli bezvýsledně léčeni předtím, než jim byla doporučena tato specializovaná klinika.

  • Čím více se výsledek odchyluje od normální hranice, tím je větší pravděpodobnost onemocnění. Řekněme třeba, že normální hranice jsou v rozsahu 10 až 30. Pak zjištěná hodnota 31 nebo 32 bude nejspíš ukazovat na falešný pozitivní výsledek, zatímco hodnota 132 dává vysokou pravděpodobnost. Pokud existují pochybnosti o možném nebezpečí onemocnění, je vhodné opakovat test o několik týdnů nebo měsíců později. Pokud se ale pacient cítí zdravý a test je jen lehce nad hranicí, projeví se to tendencí zůstávat stálým nebo se jen nepatrně měnit. Pokud se onemocnění rozbíhá, výsledky se s časem zhoršují.

TAKÉ FALEŠNÁ NEGATIVITA MŮŽE MÍT ZÁVAŽNÉ DŮSLEDKY!

  • Stane se například, že falešně negativní výsledek mammografického vyšetření vede lékaře k tomu, že včas neurčí diagnózu rakoviny prsu u ženy, která má hmatné bulky v prsech. Lékaři i nemocní mají tendenci přijímat nekriticky výsledky komplikovaných testů. Jestliže jsou zřejmá podezření na vážný problém, jako je třeba zhoubný nádor, je potřeba provádět další testy, aby byla jistota, že diagnóza není chybná. V takových případech bývá totiž v sázce velmi mnoho.


Zdroj: www.drmccall.com


Věnuje váš lékař dostatek času tomu, aby dělal svou práci dobře?

MUDr. Timothy B. McCall

Protože lékaři dostávají jen malé finanční pobídky za délku času, který vám věnují a v mnoha případech jsou za to spíše penalizováni, proto doba k rozhovoru, vyšetření a k vysvětlování odráží, jak opravdový má lékař zájem na vašem zdraví. Naštěstí můžete bezprostředně sledovat, kolik času váš lékař věnuje těmto činnostem.

Pohovor a vyšetření jsou činnosti, díky nimž lékař shromáždí většinu informací pro zajištění dobré péče. Čím menší pozornost věnuje tomuto shromažďování, tím nepřesnější bude jeho prognóza vašeho stavu, rozhodování o dalších vyšetřeních a o další vhodné léčbě. Někteří lékaři vyhledávají zkratky během rozhovoru i během následné tělesné prohlídky. Ti pak bohužel mohou častěji vyžadovat nevhodná vyšetření, protože se při prvotním kontaktu s pacientem nezaměří na správná místa. Také mohou vyžadovat více vyšetření, než by jinak bylo nezbytné k určení diagnózy - bezpečněji a efektivněji - jen s pomocí rozhovoru a prohlídky.

Pro některé zdravotní potíže stačí jen samotný rozhovor k tomu, aby bylo možné stanovit diagnózu nebo přinejmenším vyloučit některé možnosti. Třeba migrény jsou tak typické ve svých příznacích, že pozorné sledování jejich vývoje může být jen jedinou věcí, která je potřebná k diagnóze. V případě bolestí u srdce při angíně pectoris pak může pohovor pomoci rozhodnout, zda je oprávněné žádat další vyšetření.

Jak je tedy důležitý pohovor pro stanovení správné diagnózy? Univerzitní výzkumníci v Západní Virginii zkoumali relativní přínos pohovoru, tělesné prohlídky a laboratorních vyšetření u 80 pacientů, kteří přišli na kliniku s nemocí, která nebyla předtím diagnostikována. Zjistili, že pouhým pohovorem by mohli lékaři stanovit diagnózu v 76 % případů. Následnou tělesnou prohlídkou by mohlo být diagnostikováno dalších 12 % pacientů. A jen u dalších 11 % by mohly být rozhodujícími laboratorní testy.

Aby mohl lékař vést pohovor v přiměřeném rozsahu, musí si k tomu vyčlenit dostatečně dlouhý čas. Lékaři, kteří s vámi stráví ve spěchu jen pár minut, se zeptají jen na to nejnutnější, pohlíží přitom na hodinky a pak chvátají pryč z místnosti, nebudou určitě schopni poskytovat prvotřídní péči. Mohou opominout příležitost k získání nezbytných informací, což je může přivést ke stanovení chybné diagnózy, k vyžádání nevhodných vyšetření nebo k předepsání špatných léků. V takovém případě se zřejmě po setkání tohoto druhu nebudete cítit zrovna nejlépe.

Omezením zdravotní osvěty se rovněž podkopává kvalita lékařské péče. Pacienti, kteří toho vědí málo o svém zdravotním stavu, budou s menší ochotou dodržovat pokyny svého lékaře, uskutečňovat změny svého životního stylu, brát předepsané léky a všímat si vedlejších účinků léčby. A také se méně často cítí spokojení s kvalitou lékařské péče.

Někteří lékaři nedokáží věnovat dostatek času pacientům, protože jim to nepřináší finanční prospěch, zatímco jiní mohou prostě být oběťmi svých úspěchů. Takoví lékaři, kteří jsou velmi žádaní, bývají natolik vytížení, že nejsou schopni poskytovat péči na té úrovni, na niž mají pacienti právo. Jiní lékaři, kteří mají závazky povinné praxe v nemocnicích a současně pracují na část úvazku i ve výuce, bývají přetíženi dlouhou pracovní dobou.

Ať už jsou důvody jakékoliv, lékaři, kteří nevěnují dostatek času svým pacientům, nemohou poskytovat prvotřídní péči - bez ohledu na to, jak velkými jsou odborníky nebo jak skvělá je jejich pověst.

Zdroj: www.drmccall.com


Jak dobře předepisuje váš lékař léky?

MUDr. Timothy B. McCall

V tom, jak předepisují léky, se lékaři velmi liší. Někteří to dělají střídmě. Jiní je rozdávají, jakoby to byly svíčky na oslavy svátku Halloween. Moje lékařské vzdělání mi umožňuje přezkoumat seznam pacientových medikací a vytušit mnoho o lékaři, který je předepisuje. Často tak mohu tipovat, že je lékař staromódní, hodně ovlivněný farmaceutickými firmami nebo nedbalý k nákladům na léky.

Dokonce i bez lékařského vzdělání jste schopni se naučit, jak udělat obdobný odhad. Vše co k tomu potřebujete, jsou základní znalosti, jak by léky měly a neměly být předepisovány. Aby byl lék předepsán vhodně, musí lékař rozumět tomu, jaké jsou předpoklady pro jeho užívání. Než vyplní recept, měl by se sám sebe ptát několik otázek. Je tento lék vhodný pro podmínky, o které se jedná? Jaká dávka by měla být užívána? Kolikrát denně? Jak dlouho? Jaké vedlejší účinky připadají v úvahu? Bude se tento lék vzájemně ovlivňovat s jinými léky, které užívá pacient?

Při té spoustě různých preparátů, které jsou v dnešní době dostupné, neexistuje lékař, který by je znal všechny. Dobří lékaři toho vědí hodně o lécích, které pravidelně předepisují a studují informace o málo známých lécích ještě předtím, než je předepíšou. Je však očividné, že to tak nedělají úplně všichni lékaři. Asociace pojišťoven pro praktické lékaře prováděla analýzu u 400 soudních projednávání případů chybného předepsání léků, aby se odhalily nejčastější chyby. Ve většině případů se zjistilo, že zúčastněný lékař se dopustil více než jediné chyby.

 

Nejčastější chyby a jejich četnost je uvedena v následující tabulce:
 

TYP CHYBY ČETNOST
Nesprávné dávkování 27,2 %
Nevhodný lék vzhledem k okolnostem 24,9 %
Selhání při sledování vedlejších účinků 20,6 %
Nedostatečná komunikace ze strany lékaře 18,1 %
Selhání při sledování hladin léků 13,2 %
Nedostatečné znalosti o lécích 13,2 %
Nebyl zvolen nejvhodnější preparát 13,0 %
Nedostatečná doba podávání 12,7 %
Selhání při pozorování léčebného efektu 12,5 %
Nedostatečné seznámení s historií léčby 12,2 %
Nedostatečné záznamy ve zdravotní dokumentaci 9,9 %
Přehlédnutí alergických reakcí na léky 9,7 %

 

Zatímco jen některá pochybení se vztahovala k lékům, se kterými nebyli lékaři dobře obeznámeni, naprostá většina se týkala léků, které lékaři předepisovali nejvíce. Co však shledaly pojišťovací společnosti jako nejvíce alarmující, byl fakt, že téměř všem chybám bylo možné zabránit.

Ačkoliv předepisování léků je jedna z hlavních činností praktických lékařů, studenti medicíny absolvují poměrně malou instruktáž z farmakologie - nauky o lécích. Mnoho prodejních zástupců farmaceutických firem má ve skutečnosti za sebou rozsáhlejší výcvik z farmakologie nežli průměrný lékař.

Protože jsou neustále zaváděny nové léky, tak lékař, který má už 10-letou praxi, možná předepisuje celé tucty léků, na které nebyl oficiálně vyškolený. Mnoho lékařů se samozřejmě sebevzdělává a zaměřují se na informace o nových lécích, které pak předepisují. Jiní však spoléhají na informace, které si přečetli v nabídkách a inzerátech nebo je zaslechli od prodejních zástupců. A jsou dokonce i tací, kteří předepisují léky, o kterých vědí jen málo.

Z toho všeho vyplývá, že abyste se vyhnuli chybám při užívání léků, potřebujete věnovat pozornost tomu, jak si počíná váš lékař.
Nemůžete jen prostě předpokládat, že všechno bude automaticky v pořádku jen proto, že někdo nosí bílý plášť a má u svého jména titul. V několika dalších příspěvcích tohoto seriálu budeme probírat, na co si dávat pozor.


Zdroj: www.drmccall.com


Než užijete lék, přesvědčte se, že vaše diagnóza je správně stanovena

MUDr. Timothy B. McCall

Jak je to jen možné, měl by se lékař pokusit o stanovení diagnózy ještě předtím, než předepíše léky. Proto by před lékovou terapií měly vždy předcházet důkladný pohovor a prohlídka. Nezbytné mohou někdy být i laboratorní testy. Bohužel ne všichni lékaři věnují čas tomu, aby dělali svou práci důkladně. Pokud vezmeme v potaz finanční pobídky v manažerském způsobu řízení lékařské péče, jaké existují v poslední době, pak se problém s nevhodným předepisováním léků může ještě zhoršovat.

Výzkumníci při Harvardské lékařské fakultě dělali průzkum u více než 500 lékařů napříč Spojenými státy, aby zjistili, jak důkladně jsou vedeny pohovory s pacienty, než se předepíše terapie pomocí léků. Lékařům byl předložen hypotetický akutní případ muže, který má ostrou bolest v oblasti břicha, která se zmírňuje po jídle, ale zhoršuje při prázdném žaludku. Dále jim bylo ještě sděleno, že u muže bylo provedeno vyšetření před měsícem a z něj vyplynulo podráždění žaludeční výstelky, ale žádný vřed. Lékaři byli dotázáni, zda by zvolili nějakou terapii už za těchto okolností nebo zda by potřebovali ještě další informace.

Více než třetina dotazovaných lékařů by byla připravena bez dalšího dotazování zahájit léčebnou kůru a volili by léky na vředové choroby - v USA dostupné pod názvy Tagamet nebo Zantac. (Tato studie však byla provedena ještě předtím, než začal být znám vliv bakterie Helicobakter pylori na vznik žaludečních vředů). Pokud by položili tito lékaři další otázky, dozvěděli by se, že tento muž užívá 8 tablet aspirinu denně, pije 5 šálků kávy, vykouří dva balíčky cigaret, vypije při obědu dva míchané alkoholické nápoje a dvě skleničky vína každý večer - to všechno se podílí na jeho potížích se žaludkem!

Kdyby se lékaři zeptali na stresovou zátěž, zjistili by, že syn tohoto muže zahynul při autonehodě před dvěma měsíci. V průměru však lékaři pokládali méně než dvě doplňující otázky. Jen jeden ze šesti lékařů se zajímal o stresovou zátěž. Nedostatečný pohovor ze strany lékařů měl velký vliv na doporučení nevhodné terapie pomocí léků.

Všímejte si, zda váš lékař nebere do rukou příliš rychle formulář pro recept. Pokud to vypadá, že lékař se pokouší pouze ztlumit symptomy nemoci, než aby hledal skrytou příčinu, můžete se i sami zeptat, co by mohlo způsobovat vaše příznaky. A mohly by další otázky, prohlídky nebo testy pomoci vyřešit tento problém? Riziko takového postupu, kdy se nehledá příčina, ale pouze se potlačují příznaky, je v tom, že může dojít k prodlení při určení nějaké vážné diagnózy, jako je třeba zhoubný nádor.

Než začnete s užíváním léků, obzvláště když léčba může být dlouhotrvající nebo když hrozí vedlejší nepříznivé účinky, pokuste se zjistit, jak přesně je diagnóza stanovena. Ptejte se lékaře, nakolik si je jistý diagnózou a na jakém základě ji stanovil.

Pokud diagnóza není jistá, může nasazení léků jen zakalit vodu. Pokud se váš stav zlepší, je to způsobeno lékem, nebo by se toho dosáhlo i bez něj? Co uděláte, pokud se příznaky znovu vrátí? Pokud nastanou pochyby o správnosti diagnózy a situace nebude kritická, je často nejlepší přerušit užívání léků a sledovat, co se stane. Vypadá to ale, že mnoho lékařů má opačný názor: "Užívání léků nebolí a mohlo by pomoci, takže proč to nezkusit?"

Jak si ukážeme v příštím článku, u KAŽDÉHO předepsaného léku je možnost vedlejších účinků a výše uvedený přístup k rychlému předepsání léku může vést k problémům všeho druhu.

Zdroj: www.drmccall.com


Zabraňování zbytečným receptům

MUDr. Timothy B. McCall

Vypisování receptu je jedna z nejsnadnějších a nejpřirozenějších činností, které lékař může dělat. Studie dokazují, že 75 % návštěv u lékaře končí předepsáním nejméně jednoho léku. Někteří z lékařů dávají nejméně jeden recept prakticky každému pacientovi, který přijde do jejich ordinace.

To všechno by bylo v pořádku, pokud by léky byly dokonale bezpečné. Ale není tomu tak. Dosud nebyl vyvinutý žádný chemický lék, který by neměl vedlejší účinky. To ovšem platí i pro léky, které jsou volně v prodeji. Jednou z nejčastějších příčin, proč jsou nemocní hospitalizováni, je jejich reakce na předepsané léky. Nežádoucí reakce na léky je rovněž častá i během hospitalizace.

Jak napsal Franc Kafka: "Je snadnější vypsat recept, než pochopit pacienta." Lékaři trvá jen 30 vteřin, než vypíše recept, ale často i více než 10 minut, když má vysvětlit, proč není lék potřeba. Pokud vezmeme v úvahu, že návštěva v ordinaci by dnes neměla být delší než oněch 10 minut, vytušíme, v čem je problém.

Předání receptu je stručný způsob, jak naznačit, že vaše sezení je skončeno. Je to také způsob, jak vás lékař může vypustit ze své hlavy a odpovědět na vaši nevyslovenou otázku: "Co se mnou uděláte, doktore?" I pokud existuje časová tíseň, stane se často v případě návštěvy u dobrého lékaře, který má zodpovědný přístup, že obětuje svůj čas a nepředepíše nakonec recept.


Zde je několik věcí, které je dobré vzít v úvahu, když zvažujeme, zda náš lékař nepředepisuje více léků, než je nezbytné:

  • Občas je nejlepším lékem žádný lék. Mnoho potíží, které jsou rutinně léčeny pomocí léků, může být úspěšně zvládnuto i bez nich. Vysoký tlak krve, zvýšený cholesterol a lehká cukrovka ve vyšším věku jsou diagnózy, které lze V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH  léčit bezpečněji bez lékové terapie. (Upozornění: pokud však už užíváte léky, neustávejte s léčbou, aniž byste se poradili napřed s lékařem!)
  • Jakmile začnete lék užívat, lékaři možná budou automaticky předepisovat další balení, ať už je to potřeba nebo ne. Mnoho lékařů automaticky vypisuje další recept, aniž by přehodnotili potřebu pokračovat v medikaci. Mnoho lékařů i při prvním setkání s pacientem bude automaticky pokračovat v léčbě, kterou předepsal předchozí lékař, aniž by přezkoumali, zda jsou stávající léky nezbytné nebo vhodné. Setkával jsem se s případy, kdy lidé užívali léky po dobu 30 až 40 let - někdy předepisované i řadou lékařů - které však nebyly vůbec potřebné už od samého počátku.
  • Lékaři občas předepisují zbytečně léky, protože mají strach ze soudní pře. Mnoho lékařů předepisuje léky, i když si myslí, že není šance, že by vám pomohly, ale mají obavy, že když se váš stav nezlepší, mohli by později být obvinění z nedbalosti. Samozřejmě mohou nastat okolnosti, kdy je takové jednání oprávněné - jako když je lék levný a bezpečný nebo situace je závažná, ale obecně předepisovat léky jen "pro případ" není dobré. Pokud si uvědomíme dnešní atmosféru v Americe, kdy se tak často podávají žaloby, pak když lékař prohlásí "pro každý případ", může to znamenat právě "pro případ, že se mě pokusíte zažalovat".

Pokud je malá pravděpodobnost, že vám lék pomůže, můžete nebo možná i nemusíte to zkoušet. Přinejmenším však máte právo být účastní při takovém rozhodování. Jestliže si lékař myslí, že máte jen malou šanci na zlepšení, měl by vám o tom říci, abyste mohli zvažovat rizika a přínosy společně a pak teprve učinit rozhodnutí. Když se pak domluvíte na léčbě, měl by vás lékař varovat před symptomy, které ohlašují zhoršení vašeho stavu pro lékovou nesnášenlivost a pro takový případ vám předem doporučit návštěvu své ordinace.

 

Zdroj: www.drmccall.com

 

Jak přispívá lékový marketing k nevhodnému předepisování léčby

MUDr. Timothy B. McCall

Výrobci léků propagují jejich zbytečné předepisování.
Farmaceutické firmy utrácí miliardy k tomu, aby ovlivnily zvyky praktických lékařů s ohledem na předepisování léků a tato jejich snaha je očividně úspěšná. Chtějí po lékařích, aby předepisovali nové léky, přestože nejsou v ničem lepší, než ty původní, aby preferovali jejich obchodní značky, i když jsou k dispozici levnější generické ekvivalenty, aby předepisovali léky i v případech, kdy to není skutečně nutné.

Mnoho lékařů se považuje za odolné proti nátlaku ze strany reklam na léky. Cítí se být vědci, kteří nejsou ovlivňováni marketingovými triky (nebo tomu věří). Avšak můžeme to sledovat stále dokola: nový lék je často představován s tím, že má drobné výhody před dříve dostupnými léky, má velké cenovky a jeho vstup na trh je doprovázen reklamní kampaní a během několika měsíců se stává jedním z nejprodávanějších.

Farmaceutičtí výrobci jsou ve svém prosazování velmi mazaní. Jejich ziskovost bývá trojnásobná ve srovnání s jinými společnostmi vyhodnocovanými žebříčkem Fortune 500. Utrácí peníze, aby propagovali léky u lékařů a v poslední době stále více i přímo u pacientů z jednoho důvodu - je to účinné. Neměli byste však brát lék jen proto, že je propagován rafinovanou reklamní kampaní nebo protože výrobce ovlivňuje lékaře dárky. Když opravdu potřebujete lék, je ve Vašem zájmu zvolit takový, který je nejlepší a nejvíc bezpečný pro vaši situaci.

Farmaceutické firmy dělají všechno možné, aby ovlivnily druh léků, které lékař předepíše. Dávají lékařům knihy, videonahrávky, večeře zdarma, lístky na atraktivní sportovní akce, poukazy na zájezdy do Karibiku. Některé z dárků jsou zdánlivě vzdělávací, jiné mají zase mnohem blíže k úplatkům. Například společnost Ayerst Laboratories nabídla program "pravidelné lety", kterým odměňovala letenkami ty lékaře, kteří vykázali více než 50 pacientů s předepsaným lékem na vysoký tlak krve Inderal LA.

Uvědomte si: propagace léků je podobná jako politická reklama. Používá se bombastická reklama, která je jednostranná. Ukazuje se na výhody výrobku a minimalizují se informace o nevýhodách. Cena je zmiňována jen zřídka. Obchodní zástupci farmaceutických firem nesmí lhát lékařům, ale není od nich vyžadováno, aby sdělovali celou pravdu.

Lékaři, kteří spoléhají na informace výrobců léků, dělají pacientům medvědí službu. Moje rada zní: pokud lék předepsaný lékařem je shodný jako ten, který má v ordinaci na plakátech, propisovačce a na deskách zápisníku, je to důvod k obavám, že je tento lékař převážně ovlivněn reklamou.

Zájem na prodeji hraje roli také při zbytečném předepisování léků. Mnoho pacientů se domnívá, že předepsaný lék je znamením lékařovy kvalifikovanosti a zájmu. Lékaři chtějí uspokojit své pacienty z nezištných a také z obchodních hledisek. Vyvolat u pacienta dočasný pocit uspokojení z lékařovy snahy – to občas znamená předepsání léku, který může více uškodit než prospět.

Výrobci léků se stále zdokonalují v tom, jak manipulovat s požadavky zákazníků, tím, že se soustřeďují na propagaci přímo zaměřenou na pacienty. Nápadné reklamy v časopisech a v televizi vás vyzývají, abyste "požádali svého lékaře." Podobně jako reklamy namířené na lékaře i takovéto reklamy neustále propagují nové a vysoce ziskové léky. Reklama zaměřená na pacienty je také nepřímou metodou, jak ovlivňovat lékaře, kteří třeba nevěnují pozornost inzerátům na stejné léky z lékařských odborných časopisů. Výrobci doufají, že pod vlivem reklamy budete požadovat od svého lékaře předepsání právě jejich léku.


Zdroj: www.drmccall.com


Vážit rizika a přínosy lékové terapie

MUDr. Timothy B. McCall

Před užitím léku pečlivě zvažujte, jaké jsou potenciální přínosy, jaká je pravděpodobnost vyléčení, jaké lze očekávat vedlejší účinky a zda pravděpodobnost přínosu ospravedlňuje podstoupené riziko. Ptejte se svého lékaře na vedlejší účinky, ale nezastavujte se jen u toho. Případně se ptejte svého lékaře na předepsaný léků i z pohledu různých internetových diskuzí o tomto léku.

Když zvažujete rizika a přínosy léku, vezměte v úvahu následující skutečnosti:

  • Nejúčinnější lék není vždy ten nejlepší. Ten nejlepší je takový, který vyvažuje pravděpodobnou účinnost vzhledem k riziku vážných vedlejších efektů. Jen malé riziko velmi vážné komplikace by mělo mít velkou váhu.
  • Čím méně závažné jsou vaše příznaky, tím menší riziko byste měli mít v úmyslu podstoupit. Řekněme, že nový lék proti bolesti je výjimečně účinný, avšak jeden z 10 000 lidí, kteří jej užívají, umírá kvůli jeho vedlejšímu účinku. Mnoho lidí by nechtělo podstoupit takové nebezpečí, jestliže si mohou vybrat jiný lék proti bolesti, přestože nebude tolik účinný. Avšak pacient se zhoubným nádorem, postihovaný bolestí, která nejde dobře ztlumit jinými léky, bude určitě uvažovat jinak. Čím více ohrožuje nemoc život, tím větší riziko se dá podstupovat. Například chemoterapie může být sama o sobě smrtonosná, ale pokud je to vaše jediná možnost jak zdolat nádor, může být takové riziko přiměřené. Skutečnost je taková, že i když je jen malá šance na vyléčení, mnoho lidí zvolí chemoterapii.
  • Lékaři mají tendenci brát rizika spojená s užíváním léků na lehkou váhu. Jestliže vám doktor říká, že lék nemá žádné vedlejší účinky, buďte skeptičtí. Může to také prostě jen znamenat, že lék je nový a jeho vedlejší účinky dosud nebyly všechny zjištěny. To se projevuje až časem, když se prokazatelně podchycují, takže mnoho vedlejších účinků vystupuje na světlo. Pokud si na internetu najdete Váš chemický lék v nějaké internetové lékárně, zjistíte, že většina léků má desítky potenciálních vedlejších účinků někdy i velice závažných nebo dokonce smrtících. Mnoho z nich bývá vzácných, ale pokud je prostudujete, jejich součet může být větší, než jste si mysleli. Mnoho menších běžných vedlejších účinků nemusí být rozpoznáno - obzvláště pokud se objevují až týdny nebo měsíce po zahájení léčby.
  • Zvažujte možné alternativy. Kompletně vyhodnotit rizika a přínosy léku můžete až tehdy, když zvážíte také rizika a přínosy všech alternativ. Zeptejte se lékaře, jaká jsou rizika, pokud nebudete užívat lék. Neexistují třeba nějaké druhy léčby bez léků, které by mohly působit? Mohl by se můj stav zlepšit i bez léčby? Jsou ještě jiné léky, které by mohly být vyzkoušeny? A jaká jsou rizika a přínosy u nich?
  • Vaše ochota či neochota užívat doporučený chemický lék je rozhodující. Různí lidé přezkoumají shodnou informaci a dojdou k odlišným závěrům. Mnoho racionálních lidí se zhoubným nádorem dochází k přesvědčení, že vyhlídka na prodloužení života o několik málo měsíců nebo dokonce i let jim nestojí za to, aby podstupovali mnohaměsíční léčbu upoutáni na lůžko, nechali si píchat léky a většinu toho času cítili nevolnost z chemoterapie. Jiní zase věří, že šance na prodloužení života je důvodem, proč vydržet všechna strádání. Rada od vašeho praktického lékaře vám může pomoci učinit rozhodnutí, zda užívat lék. Vždy je to ale otázka hodnot - vy sami byste měli zvážit hodnoty podle sebe. Otázka by tedy neměla znít "Jak velké riziko a bolesti volí váš lékař?", ale spíše "Kolik toho chcete přijmout vy sami?"


Zdroj: www.drmccall.com

 

Odlišování dobrých a špatných lékařů

MUDr. Timothy B. McCall

Proč mívají i všímaví lidé takové potíže s odlišováním dobrých a špatných lékařů? Možná, že mnozí jsou balamuceni tím, co se stává u lůžka. Lékaře, který jim naslouchá a vypadá jako soucitný, pokládají za schopného. Ať už jsou tyto kvality jakkoli důležité, neučiní jinak neschopného lékaře kvalitním. Ve skutečnosti totiž někteří z nejnebezpečnějších lékařů, které jsem potkal ve své kariéře, byli sympatičtí lidé.

Lékařovy schopnosti jsou určovány mnoha faktory. Pro některé situace lékař nemusí mít odpovídající výcvik - mohou mu jednoduše chybět nezbytné znalosti. Někteří lékaři začnou mít problémy s dalším vzděláváním, nestačí držet krok s dobou a stávají se čím dál méně kompetentní. Jiní lékaři se postupně stávají oslabeni nemocí nebo postupně senilní - což však nerozeznají nebo odmítají.

Mnozí lidé očekávají, že pokud má praktický lékař licenci, musí být schopný. Státní komise pro přidělování licencí se však ukazuje být neúčinná v případech vylučování špatných lékařů. Pacienti nemohou počítat ani s pomocí pojišťoven, protože ani opakované odborné selhávání lékařů obvykle nebývá překážkou při uzavírání jejich pojištění proti následkům poškození pacienta.

Mimosoudní vyrovnání bývají vždy zahalena dohodami o mlčenlivosti, které brání tomu, aby se zveřejňovaly jakékoliv podrobnosti. Lékaři, kteří mají takovéto případy za sebou, často pokračují beze změn ve své praxi, aniž by se kterýkoliv z jejich současných nebo perspektivních pacientů mohl dostat k takovým informacím.


Zdroj: www.drmccall.com


Dva způsoby, jak snížit riziko vedlejších účinků u léků

MUDr. Timothy B. McCall

MINIMÁLNÍ ÚČINNÉ DÁVKOVÁNÍ

Někdy je možné zvýšit bezpečnost léku braním nižší dávky. Pokud se budete rozhodovat o dávkování léku, zvažujte následující zásady:

  • U většiny léků existuje kompromis mezi účinností a vedlejšími účinky. Když budete užívat velmi nízké dávky, nebudou působit. Vyšší dávky jsou účinnější, ale zvyšuje se rovněž riziko vedlejších účinků. U některých léků lze dosáhnout jen určité hranice účinnosti a se zvyšujícím se dávkováním se tato již nemění - zato vedlejší účinky se zesilují. V situacích, kdy nejde o život, často dává smysl začínat s menší léčebnou dávkou a sledovat, jak působí. Jestliže se dobře vyrovnáváte s vedlejšími účinky a lék je účinný, je to v pořádku. Když lék snášíte dobře, ale účinnost ještě nesplňuje očekávání, dávkování může být zvýšeno. Pokud jej však snášíte špatně, můžete léčbu ukončit a být vděční, že jste nebrali vyšší dávky už od počátku.

  • Dávkování léků tak, jak bylo doporučováno dříve, bývá nyní považováno za příliš vysoké. Lék na spaní Halcion byl například obvykle předepisován v množství půl miligramu. Nyní se již nevyrábí tak silné prášky. Největší současný obsah je poloviční a většina odborníků soudí, že dokonce i to je pro mnoho lidí příliš. Před nedávnem mnoho lékařů předepisovalo dávky 50 mg hydrochlorothiazidu (HCTZ) jednou nebo i dvakrát denně. Dnes je mnoho pacientů úspěšně léčeno s pomocí 12,5 mg denně a někteří i jen s 6,25 mg. Jedna studie totiž ukázala na to, že nižší dávka je stejně účinná pro snížení krevního tlaku, ale nezpůsobuje již pokles obsahu draslíku v krvi, což byl častý potenciální nebezpečný vedlejší účinek.

  • Braňte se zvyšování dávek léku, dokud jej neužíváte ještě dostatečně dlouhou dobu. Často trvá jeden nebo i dva týdny, než lék dosáhne své plné účinnosti. To platí obzvláště pro nesteroidální léky proti bolesti a pro léky na vysoký krevní tlak. Ve dříve uvedené studii léky postupně snižovaly tlak ještě osm týdnů od začátku jejich užívání. Zásada, která je obzvláště platná u starších pacientů, zní: "začni s malými dávkami a postupuj pomalu."

  • Pokud je současně s nasazením léků aplikována i jiná léčba, je někdy možné snížit dávky ještě více. Při artritidě lze například pomáhat cvičením, snižováním nadváhy, teplými obklady před tělesnou aktivitou, ledovými obklady po zátěži, používáním vycházkové hole nebo chodítka. Vysoký tlak může být léčen cvičením, snížením váhy, snížením spotřeby soli a omezením stresu. Mnoho lidí může úplně vypustit léky, pokud udělají změny ve svém životním stylu.

Užívání léků po minimální nutnou dobu jejich účinků
Čím déle užíváte lék, tím pravděpodobněji ve vás může vyvolat vedlejší účinky. Vezměme si například volbu optimální dobu léčby v případech infekcí močového měchýře u žen. Ještě před několika lety byly ženy i s nekomplikovaným onemocněním obvykle léčeny antibiotiky po dobu 10 až 14 dní.

Tento způsob léčby byl docela účinným, avšak u nemalého počtu žen se rozvinul průjem, kvasinkové infekce nebo další vedlejší účinky způsobené antibiotiky. Asi před 10 lety, jako následek snahy o snížení četnosti vedlejších účinků, se stála běžnou léčba jen s pomocí jediné dávky, ale objevily se obavy, že toto není efektivní způsob léčby.

Jeden z lékařů na lékařské fakultě ve švédském Lundu prošel desítky studií, které porovnávaly podávání antibiotik po různá časová rozmezí. Porovnával také výsledky léčby při použití jedné dávky, při léčbě v trvání tří dnů, pěti dnů a při dlouhodobějších kůrách.

Například u skupiny sulfitových léků došel k následujícím závěrům:

způsob podávání úspěšnost léčby výskyt vedlejších účinků
jedna dávka 89,0 % 7,4 %
3-denní léčba 94,6 % 6,7 %
5 denní a delší léčba 95,5 % 24,9 %

Z těchto rozborů pak došel k závěru, že v případě léků na sulfitové bázi je optimální léčba pomocí třídenní kůry, kdy jsou v nejvíce vyvážené výsledky ve srovnání s vedlejšími účinky. Nejvhodnější doba léčby je ovšem proměnlivá i v závislosti na použitém léku.

Buďte proto obzvláště obezřetní, pokud vám chce lékař předepsat lék, který budete užívat už po celý zbytek života, jak to bývá časté v případech zvýšeného tlaku nebo vyššího cholesterolu v krvi. V takovýchto případech byste měli chtít ujištění, že podávání léku je skutečně nezbytné alespoň z hlediska oficiální medicíny. K tomu by bylo užitečné mít k dispozici i úplný rozbor alternativních možností léčby bez použití chemických léků, ale takové informace si bohužel musíte obstarat jinde...


Zdroj: www.drmccall.com


Je potřeba zvažovat rizika a přínosy léčebných intervencí

MUDr. Timothy B. McCall

V případě jakéhokoliv zásahu, o kterém uvažujete, byste měli vážit možné výhody a nevýhody.

Některými možnými výhodami mohou být:

  • prodloužení očekávané délky života,
  • snížení bolestí nebo omezení jiných nepříjemných příznaků,
  • menší obavy z diagnózy nebo její prognózy,
  • lepší schopnost dosáhnout výkonnosti.

Některé z možných nevýhod jsou tyto:

  • umírání,
  • utrpení a vedlejší účinky, které způsobují, že se cítíte hůř nebo jste méně schopní fungovat,
  • vyvolání souvisejících komplikací,
  • bolest během a po zásahu,
  • ztracený čas, kdy nemůžete pracovat,
  • finanční náklady.

Je léčebný zásah přesně tím, co chcete?
Mějte na paměti, že tady jde o to, jak vy sami nahlížíte na relativní význam různých rizik a přínosů - ne jak se jeví vašemu lékaři. Pro vás mohou být potíže z toho, že nebudete několik týdnů v zaměstnání v důsledku zvolené operace, přitěžující okolností, která ovlivní vaše rozhodování. Můžete se však ocitnout i v situaci, kdy cítíte, že potřebujete mít jistotu, jak na tom jste a proto chcete podstoupit invazivní zákrok, který vám dá odpověď. Je to váš vlastní život a vaše rozhodnutí.

Lidé se liší v tom, jak velké riziko chtějí podstoupit, aby se cítili lépe nebo žili déle. Studie dokládají, že kvůli větší šanci na delší přežití mohou lékaři mít sklony doporučovat klientům vyšší krátkodobé smrtelné riziko, než by přijali sami jejich pacienti (pokud by byli dotázáni).

Při jakémkoliv navrhovaném zákroku si buďte jisti, že chápete, čeho tím chce lékař dosáhnout. Zlepší se váš stav? Prodlouží se váš život o několik měsíců? Dostaví se úleva? Pokud má lékař cíl a vy máte jiný, měl by samozřejmě zvážit další postup, když nejste zajedno. To, že lékaři málo mluví o cílech léčby, může vést k velkému zklamání a bývá to častou příčinou podávaných soudních žalob (v USA).

Malý příklad: u některých zhoubných nádorů mohou lékaři doporučovat chemoterapii, aby se zmenšila velikost nádoru, přestože je šance na vyléčení jen malá. Možná byste z toho mohli usoudit, že taková léčba vám dá lepší životní vyhlídky nebo se po ní budete cítit lépe, ale to se vždy nemusí podařit. V některých případech se bezprostřední cíl - zmenšení velikosti nádoru - projeví jen nevýznamně na tom nejvyšším cíli.

V takovém případě je namístě se ptát lékaře, jaký může mít zmenšení velikosti nádoru vliv na očekávanou délku života a jeho kvalitu. U některých nádorů se jejich zmenšením dosáhne omezení příznaků, ale tento přínos by měl být zvažován s ohledem na vedlejší účinky a potíže při chemoterapii. Pokud je šance na vyléčení minimální a vy se můžete následkem chemoterapie cítit ještě hůř, budete se možná rozhodovat proti ní. Tady neexistuje jediná správná odpověď - je to otázka vašich vlastních priorit.

Vždy si pamatujte, že jste kompetentní dospělý člověk a máte právo odmítnout jakýkoliv léčebný zákrok - bez ohledu na to, jak moc je váš lékař nebo někdo další přesvědčen o opaku. A lékaři jsou zákonem zavázáni k tomu, aby respektovali vaše přání.


Zdroj: www.drmccall.com

 

Je tohle ten pravý chirurg a pravá nemocnice?

MUDr. Timothy B. McCall

Lékaři se hodně liší i z pohledu svých praktických dovedností. To by nemělo být překvapující, protože stejně tak například kadeřníci nebo fotbaloví obránci se liší ve svých schopnostech. Při konkrétních operačních zákrocích, jako je třeba srdeční bypass, závisí dobrý výsledek mimo jiné i na manuální zručnosti chirurga. Jiné klasické operace, jako je třeba vyjmutí žlučových kamenů patří mezi méně náročné - takže je většina chirurgů zvládá dobře.

Podívejme se na studii, zveřejněnou v odborném časopise, vydávaném americkou lékařskou asociací, která se zaměřila na četnost úmrtí po operacích srdečního bypassu v nemocnicích v Maine, New Hapshire a Vermontu. Ta se pohybovala v rozsahu od 3,1 % do 6,3 % v závislosti na konkrétních nemocnicích. Při hlubším zkoumání - se zohledněním na operující lékaře byly rozdíly ještě větší. Nejlepší z chirurgů vykazovali pouhých 1,9 % úmrtí, zatímco u nejhorších bylo zaznamenáno až 9,2 %, což je téměř pětinásobný rozdíl!

Aby se lékař vypracoval ke zručnosti, je třeba provádět výkon alespoň s minimální četností. K trvale dobrým výsledkům se může dopracovat jen při určité pravidelnosti. Taková praxe možná ještě nestačí k dokonalosti, ale je potřebná.

Proto je potřeba pokládat otázky:

  • Kolik podobných zákroků jste provedl?
  • Jak často je provádíte v současnosti?
  • Jak se vyléčili vaši pacienti?
  • S jakými komplikacemi jste se přitom setkával?
  • Do jaké míry jsou tyto zákroky běžné?

Pokud zákrok patří k relativně novým, ptejte se, jaký výcvik pro něj lékař absolvoval. Berte ovšem v úvahu, že pokud posuzujete statistiku úspěšnosti určitého lékaře, je potřeba přihlížet i k tomu, že někteří špičkoví chirurgové se zabývají komplikovanými případy pacientů, které ostatní lékaři odmítají kvůli vysokému riziku.

Pamatujte ovšem i na to, že lékař, který často vykonává určitý zákrok, jej možná i často doporučuje - ať už je to plně oprávněné nebo ne. Technická zručnost v provádění určité operace ještě nezaručuje, že ji příslušný lékař doporučí jako přiměřenou léčbu.

I volba nemocnice může ovlivnit výsledek zákroku. Rozhoduje o něm mj. i kvalita personálu, ostatních lékařů a laboratoří - to vše totiž ovlivňuje kvalitu návazné péče a hodně se liší u konkrétních nemocnic.

K provedení konkrétního zákroku bývají nejvhodnější hlavně ty nemocnice, kde se to dělá často. Podle jiné studie, zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine má počet operací, které se provádí za celý rok, vliv na jejich úspěšnost. Nemocnice provádějící srdeční bypass v počtu vyšším než 200 za rok mívají úmrtnost kolem 3,4 %, zatímco při četnosti nižší se vyskytuje úmrtnost až 5,7 %.

V nemocnicích, kde se provádí jen málo těchto operací ročně, je procento úmrtí mnohonásobně vyšší, než by se jinak dalo očekávat. V případě jednoduchých zákroků, jako je třeba vyjmutí žlučových kamenů, nemá četnost provádění téměř žádný efekt. Podle autorů zmiňované studie platí doporučení, že čím více se liší úspěšnost při daném zákroku mezi nemocnicemi s malým a velkým počtem operací, tím větší vzdálenost pro vycestování za vhodným lékařem a nemocnicí je potřeba předpokládat.


Zdroj: www.drmccall.com

 

Nechává vás lékař čekat příliš dlouho?

MUDr. Timothy B. McCall

Výzkumy mezi pacienty ukazují, že jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o jejich spokojenosti s lékařskou péčí, je množství času, které musí trávit v čekárně svého lékaře. Dlouhé čekání může být signálem toho, že lékař je příliš vázán na pracovní výkony nebo dezorganizován. Neustálé dlouhé čekání může být rovněž odrazem nedostatku respektu k vašemu času ze strany kliniky nebo lékaře. Možná, že jsou návštěvy pacientů plánovány příliš brzy za sebou, což je výrazem snahy o maximální využití výkonu lékaře, ve kterém jsou prodlevy nevítané.

Uvědomte si však, že i lékař, který si umí dobře rozvrhnout svůj čas, může vypadnout ze svého rozvrhu, protože se věnuje někomu v nouzi nebo se zdržel déle, než bývá obvyklé, s pacientem, který má emoční reakci na sdělenou diagnózu - což jsou zřetele, které se jednoho dne mohou vztahovat i na vás. Mým doporučením je posuzovat kvality více podle toho, co se odehrává, když jste v kontaktu s lékařem. Ten lékař, který vynakládá úsilí, aby pečlivě zkoumal vaše znepokojení a vysvětloval vám vaši situaci, si zaslouží, abyste vy naopak obětovali i nějaký čas čekání. Když však musíte čekat hodinu kvůli pětiminutové návštěvě, která pak navíc spíše připomíná zastávku v depu při závodě aut v Indianopolis – pak máte právo se hněvat.

A jelikož zdržení v rozvrhu se vyskytují běžně, nejlepším přístupem je dopředu s nimi počítat. Možná byste měli zvážit některé z následujících strategií:

  • Zavolejte předem. Předtím, než vyrazíte na svou návštěvu, není špatným nápadem zavolat na kliniku, abyste zjistili, jaký má zrovna lékař skluz proti svému rozpisu - jestliže je tomu tak, můžete se včas domluvit na přiměřeném posunutí času vaší kontroly.
  • Promluvte si s recepční. Dřív než vyjedete na svou návštěvu, ujistěte se ještě jednou, jaké má lékař zdržení. Řekněte jí, jak dlouho můžete zůstat. Zdvořilá recepční běžně informuje pacienty, zda má lékař zpoždění.
  • Zkoušejte si domluvit schůzku časně ráno. Čím dříve můžete navštívit lékaře, tím je menší pravděpodobnost, že nějaké záležitosti způsobí lékařovo zdržení. Tento přístup ovšem nemusí být jednoduchý, protože lékaři v nemocnici se často věnují nejprve hospitalizovaným pacientům, než začnou provozovat ordinační hodiny a to může vyvolat zdržení. Naplánování první návštěvy po polední pauze rovněž snižuje šance na dlouhé čekání.
  • Berte si s sebou něco na čtení. I přes veškerou vaši snahu možná budete muset čekat. Možná se to zdá samozřejmým, ale vždy je dobré si brát něco ke čtení nebo nějakou práci. V ideálním případě si můžete během čekání číst něco o svých zdravotních problémech - takže budete schopni pokládat lékaři fundované dotazy.
  • Projděte si svůj seznam dotazů. Pokud jste se připravovali na svou návštěvu, možná jste si poznamenali několik otázek, na které byste chtěli s jistotou znát odpovědi. Během svého čekání si vytáhněte svůj seznam a projděte si jej. Přemýšlejte, zda není ještě něco dalšího, co chcete znát. Buďte přesto realisté. Všichni lékaři jsou vytížení a čas není neomezený. Pokuste se zaměřit na nejdůležitější věci a snažte si je objasnit na své návštěvě co nejdříve.
  • Pokud vás nechává lékař neustále čekat dlouhou dobu, zvažte svůj přechod k jinému, u kterého se to nestává. Musíte zvážit, zda péče, kterou vám lékař věnuje, je dost kvalitní k tomu, abyste jej neodsuzovali za dlouhé čekání. Pokud tomu tak není, přejděte k jinému. Pokud to provedete, napište lékaři o svém důvodu. Když to tak provede více lidí, bude to pro něj užitečný vzkaz.


Zdroj: www.drmccall.com

 

Zná váš lékař způsob, jak s vámi hovořit?

MUDr. Timothy B. McCall

Odborníci, kteří studovali způsoby komunikace lékařů s pacienty, zjistili, že existuje velmi mnoho přístupů. Mezi nimi našli i přístupy, které jsou velmi účinné při zjišťování důležitých informací a dávají pacientům pocit, že jim lékař naslouchá a tím vyvolávají jejich vyšší spokojenost.


Následující charakteristiky popisují příklady špatných způsobů komunikace:

  • Lékař vás přerušuje. Je jedno staré přísloví: "Bůh ti dal dvě uši a jedna ústa. Naslouchej dvakrát více, než hovoříš." Lékaři by měli dobře dbát této rady. Většina z nich však nedovoluje svým pacientům, aby jim svůj příběh vylíčili celý. Výzkumníci ze státní univerzity Wayne z Detroitu nahrávali průběhy návštěv pacientů v ordinacích, aby mohli analyzovat způsoby, jakými lékaři komunikují s pacienty. Shledali, že lékaři obvykle přerušují pacienty už během prvních vteřin rozhovoru. V průměru se to odehrálo do 18 vteřin. Lékaři svým pacientům dali možnost dokončit úvodní řeč v necelé čtvrtině případů. Výzkumníci došli k závěru, že pokud lékaři přerušují své pacienty, ukončují tím spontánní tok informací a v důsledku tak pacientům upírají příležitost, aby projevili svá znepokojení.
  • Lékaři pokládají hlavně otázky, na které se odpovídá ano nebo ne. Studie ukazuje, že právě řetěz takových otázek je nešťastný způsob, jak vést rozhovor. Důležité informace mohou být pomíjeny. A lékaři mohou sklouznout k předčasným závěrům o příčině chorobných příznaků. Na druhé straně lékaři, kteří komunikují efektivně, začínají se vstřícnými dotazy, jako "Co vás trápí?" nebo "Jak vám mohu pomoci?" a umožňují svým pacientům mluvit o potížích svými vlastními slovy. Jakmile se takový lékař ujistí o správnosti diagnózy, může pokládat cílené otázky, jako například: "Zjistil jste nějakou souvislost mezi konzumací jídel a příchodem bolesti?". A pak mohou následovat ještě konkrétnější otázky, jako "Pomohl vám třeba Antacid?"
  • Lékaři mají ve zvyku pokládat sugestivní otázky. "Stále ještě bijete svou ženu?" je archetyp nevhodné sugestivní otázky. Odborníci věří, že i pokládání méně zjevných sugestivních otázek v duchu "Ta bolest vás však v noci nebudí, že ne?" může vést k nepřesným odpovědím.
  • Lékař užívá svůj žargon. Problém s latinskými výrazy, kterými prokládá svou otázku je v tom, že pacient jim nemusí rozumět. Většina lidí uvítá, když otázka bude znít "Všiml jste si, že vaše srdce buší nebo zrychluje nebo občas vynechává?" a nikoliv "Všiml jste si nějaké palpilace?"
  • Lékař vypadá, že je ve spěchu nebo vyrušen. I když by měl lékař hlavu plnou starostí, měli byste mít pocit, že pokud jste spolu, věnuje vám lékař pozornost plně. Nejlepší je, pokud lékař nelistuje vaší složkou ani si nedělá zbytečné poznámky, zatímco mu něco sdělujete. Pokud je lékařova pozornost zaměřena jinam, nemusí pak slyšet všechno, co mu říkáte.

Když hodnotíte způsob, jakým s vámi lékař komunikuje, myslete na to, že bývá v časové tísni a tak pro něj není vždy možné, aby reagoval na každou obavu, kterou možná projevíte. Pokud u sebe pozorujete více potíží, než je možné řešit na jediné návštěvě, pokuste se domluvit i na dalším setkání, aby se lékař mohl zaměřit nejprve nejzávažnější problémy a pak - pokud to situace vyžaduje - navrhnout vám další termín.

 

Zdroj: www.drmccall.com

 

Nedovolte, aby vás lékař nakazil

MUDr. Timothy B. McCall

Daleko větší problém souvisí s rizikem nákazy jiných druhů infekcí od vašeho lékaře. Podle center zabývajících se ochranou před šířením infekčních onemocnění, se více než 2 milióny lidí infekčně nakazí přímo v nemocnicích - počínaje zápaly plic až po infekce v důsledku chirurgických zákroků. Každý rok tyto infekce způsobují v USA kolem 19 000 úmrtí přímo a na dalších asi 58 000 případech úmrtí mají svůj podíl. Avšak o kolika případech tohoto druhu jste slyšeli ve srovnání s "velkým množstvím lékařů nakažených AIDS od pacientů"?

Mnoho infekcí, získaných v nemocnici je na pacienty přenášeno rukama pomocného zdravotnického personálu. A nejedná se přitom o nějakou novinku: už v roce 1840 vyzkoumal Ignác Semmelweis, maďarský student medicíny ve Vídni, že mnoho žen, které porodily své dítě v nemocnici, umírá na tzv. horečku omladnic. Tato nemoc však byla jen vzácná u žen, které rodily doma. Semmelweis došel k závěru, že smrtící bakterie se přenáší rukama studentů medicíny, kteří přichází přímo z pitevny na porodní oddělení a infikují tak budoucí rodičky.

Když Semmelweis zavedl úkon důkladného mytí rukou s pomocí mýdla před vstupem na porodní oddělení, četnost onemocnění horečky omladnic značně poklesla. Avšak vedoucí lékaři se nenechali přesvědčit překvapivým úspěchem Semmelweise - možná díky závisti nebo ignoranci - a postavili se proti jeho povýšení a nakonec jej donutili opustit Vídeň. Pološílený v důsledku selhání lékařské profese vzhledem k metodice mytí rukou, které vedlo k ohromnému počtu zbytečných úmrtí, Semmelweis zemřel ve 47 letech v útulku pro choromyslné. Lékařská profese však ještě ani dnes - po 150 letech - nepřijala plně tuto metodiku!

Jak často si lékaři myjí ruce?
Výzkumníci z univerzity ve Washingtonu zjišťovali, jak často si myje ruce zdravotnický personál z jednotek intenzivní péče. Pokud by tito pracovníci měli dodržovat předpis pro zabránění šíření infekcí, měli by si mýt ruce své ruce po každém kontaktu s pacientem a pokaždé, když manipulovali s potenciálně kontaminovanými prostředky, jako jsou např. intravenózní soupravy. Výzkumníci zjistili, že v průměru si lidé v tomto prostředí myli ruce jen v 38 % případů, kdy je to žádoucí. Mnoho z nich dokonce selhalo s mytím i po takových činnostech, jako je výměna znečistěného prádla nebo manipulace s prostředky pro zachytávání moči. Lékaři z plicních oddělení si myli ruce cca v 70 % případů, sestry a obsluha rentgenů jen asi v 40 %. Praktičtí lékaři se ukázali být největšími provinilci - myli si ruce v méně než 26 % případů, kdy je to doporučováno.

Zdánlivě tak triviální činnost, jako je mytí rukou, je podle odborníků tím nejdůležitějším způsobem, jak zabraňovat infekcím získaným během hospitalizace. Doporučuje se po každém jednotlivém kontaktu s pacientem, i když se provádí něco tak prostého, jako je měření krevního tlaku nebo jakékoliv dotýkání pacientovy ruky. Nedostatečné mytí rukou není jen potíž v nemocnicích, ale rovněž i na klinikách a v lékařských ordinacích. Jednou jsem asistoval celé odpoledne u specialisty, který vyšetřoval desítky pacientů a neumyl si ruce ani jednou!

I když to vždy není možné, tak nejlepší cestou, jak se bránit infekcím přenosem od lékaře, je ujišťovat se, že si lékař myje ruce jak před vaší návštěvou, tak i po ní. Samotný proces mytí by měl trvat minimálně 30 vteřin. Rychlé opláchnutí nestačí. Pokud nemáte příležitost sledovat lékaře přímo, podívejte se na jeho umyvadlo v ordinaci. Je mokré? Je zásobník na tekuté mýdlo naplněný? To však nemusí dát všude reálný obraz, protože na klinikách bývá k dispozici mnoho umyvadel. Jinou cestou, jak se ujistit o mytí rukou, je prostě se zeptat lékaře ještě před tím, než vás začne vyšetřovat: "Promiňte, ale hodně jsem v poslední době slyšel(a) o infekcích, způsobených nedostatečným mytím rukou… Myl jste si prosím své ruce?"


Zdroj: www.drmccall.com


Může se vám dostat dobré lékařské péče i kdybyste byli toxikomani

MUDr. Timothy B. McCall

Zkuste se zamyslet na takovouto situací: zdravě vyhlížející muž ke mně přichází na prohlídku. Nečekaně se však u něj objeví abnormální výsledek jaterních testů. Jen díky přímé otázce, zda někdy užil intravenózně drogy, se mi podařilo odhalit příčinu tohoto problému. Ukáže se totiž, že před mnoha lety bral po krátký čas heroin. Bez této důležité informace bychom jen stěží vysvětlovali jeho problém.

I když se do toho mnozí nepouští, lékaři by měli rutinně pokládat otázky o užívání drog
a alkoholu během vyšetření - dokonce i v případě pacientů, u kterých se neprojevují žádné známky nějakých zdravotních potíží. Pokud má praktický lékař podezření na nějaký problém, je potřeba položit některé přímé otázky jako "Neuvažoval jste někdy o tom, že omezíte své pití?" nebo "Rozhněval vás už někdo tím, že kritizoval vaše kouření?" Pokud se na něco takového lékař neptá, pak vždy, kdy je to vhodné, sdělujte takové informace sami.

Je však třeba být opatrní. Obzvláště v této době, kdy jsou záznamy ukládány v počítačích, se může stát, že skutečnosti, které chcete sdělit pouze svému lékaři, mohou přečíst i ostatní - včetně pracovníků pojišťovacích společností, úvěrových firem a někdy také vaši zaměstnavatelé (přestože to je nezákonné).

Ale k tomu, aby mohli zajistit prvotřídní lékařskou péči, potřebují lékaři získat i tak citlivé informace, jako je užívání drog, sexuální návyky a podobné záležitosti. Je nezbytné, aby naši pacienti věřili, že jakákoliv osobní informace, kterou poskytnou, zůstane utajená. Jestliže se např. mladý muž necítí na to, aby řekl lékaři, že je gay nebo používá společné injekční stříkačky, pak lékař nemusí správně vyhodnotit významnost jeho příznaků, může žádat nesprávná vyšetření, může se pak zmýlit v diagnóze a vy pak propásnete příležitost k optimální léčbě.

Někteří pacienti mají obavy, že je budou jejich lékaři odsuzovat, pokud jim sami a dobrovolně řeknou o svém užívání drog. Bohužel občas bývají tyto obavy oprávněné. Dobrý lékař vám však v takovém případě dá rady, jak se vyhnout zdravotním rizikům při takovém jednání, ale nemělo by to nijak ovlivnit váš vztah. Kdyby se tak přece jen stalo, zřejmě nastal čas ohlédnout se po jiném lékaři.

Mějte na paměti, že pokud jste absolvovali léčbu kvůli nějaké závislosti, tato informace se pravděpodobně objeví ve vašich zdravotnických záznamech a bude dostupná např. pojišťovacím společnostem. Obecně se dá tvrdit, že se přece jen vystavujete menšímu riziku, když takové informace sdělíte svému praktickému lékaři.

Pokud jste nikdy nesdělili žádnému lékaři nebo jinému zdravotníkovi informace o své konzumaci drog, zvažte si sami riziko nepřesné lékařské péče, které se vám možná dostává, oproti možným důsledkům úniku takové informace, když byste ji v dobré víře oznámil svému lékaři.

V poslední době se začínají objevovat návrhy, podávané v americkém kongresu, které mají být snahou o znemožnění přístupu k důvěrným lékařským informacím pro ty, kterým nejsou přímo určeny. Není zatím jisté, zda budou tyto návrhy přijaty do podoby zákonů.

 

Než se to podaří, je tu několik návrhů, kterými se můžete řídit, abyste snížili takové riziko:

  • Když dáváte souhlas ke zpřístupnění lékařských informací, ujistěte se, že je zřejmé, komu ještě k nim bude umožněn přístup, ke kterým dalším informacím bude mít ještě oprávnění a k čemu je chce použít.
  • Nikdy nepodepisujte nevyplněné formuláře (jak se často stává, když vás přijímají v nemocnici).
  • Připomínejte svému lékaři, že nesouhlasíte s podstupováním citlivých informací komukoliv jinému bez vašeho souhlasu.
  • Požadujte po svém lékaři, aby o některých skutečnostech nepořizoval písemný záznam. Můžete to vyjádřit například takto: "Jestliže vám nyní sdělím něco velmi osobního, co se může vztahovat k mé léčbě, ale nechci, aby bylo zaznamenáno v mé kartě, budete ochoten respektovat toto mé přání?" Lékař může nebo nemusí být ochoten vyhovět. Pokud ne, pak možná potřebujete najít jiného, který k vám bude vstřícnější.

Zdroj: www.drmccall.com


Je váš lékař také dobrým učitelem?

MUDr. Timothy B. McCall

Po dokončení vyšetření a tělesné prohlídky vám lékař sdělí, k čemu došel, doporučí další vyšetření a léčbu a poradí co dělat, aby nastalo zlepšení. To bývá nejvhodnější příležitost k pokládání otázek.

Jestliže opouštíte lékařskou ordinaci s pocitem, že jste nepochopili, co vám lékař sdělil nebo že vaše otázky nebyly zodpovězeny, pak lékař nedělá dobře svou práci učitele. Dobrý lékař se často ptá svých pacientů na konci návštěvy, zda mají nějaké další otázky nebo obavy, které nebyly vysvětleny. A pokud nezbývá dostatek času se všemi zabývat, může být naplánována další návštěva.

Je důležité, aby lékař mluvil jazykem přiměřeným vaší inteligenci a úrovni vzdělání. Je třeba, aby se lékař vyhýbal nesrozumitelnému odbornému názvosloví a také nadřazenému přístupu - jako k dítěti.

Níže jsou uvedena některá kritéria, která vám mohou pomoci určit, jaký je váš lékař učitel. Stupeň podrobností, ke kterému je lékař ochoten dojít, samozřejmě závisí na naléhavosti vaší situace a na hloubce vašeho zájmu.

URČOVÁNÍ DIAGNÓZY
Kdykoliv je to možné, pak pro stanovení každé diagnózy by měl lékař probírat následující:

  • o co se zřejmě jedná,
  • jak to vzniklo,
  • jak se došlo k diagnóze,
  • jaká je jistota, že je správná,
  • co může stav zlepšovat,
  • co škodí,
  • co se dá následně očekávat,
  • jaká další vyšetření bude potřeba,
  • jak se může projevovat zhoršování stavu,
  • co dělat, když nastane zhoršení.

Když se lékařům nedaří stanovit diagnózu, měli by uvažovat o možných příčinách vašich příznaků a sdělovat vám své obavy. Pokud pochybují o tom, že váš problém je významný, měli by vám říci proč. A když jsou lékaři přesvědčeni o tom, že vám nic není, ale nejsou schopni vám to přesvědčivě doložit, asi stěží se pak budete cítit spokojeně.



PLÁNOVANÁ VYŠETŘENÍ
U každého doporučovaného vyšetření by měl lékař podávat tato vysvětlení:

  • jak se provádí,
  • co se tím sleduje,
  • jaké vedlejší účinky se mohou projevit,
  • jak jeho výsledky mohou ovlivnit další léčbu,
  • jaké jsou alternativní způsoby pro stanovení vaší diagnózy,
  • plusy a minusy ve srovnání s alternativami.

 

LÉČBA POMOCÍ LÉKŮ
Při předepisování každého léku by lékař měl poskytovat tyto informace:

  • jak a kdy by měl být užíván,
  • po jak dlouhou dobu užívat,
  • proč je nezbytný,
  • jaké jsou jeho možné vedlejší účinky,
  • možné vážnější vedlejší účinky - i když jsou málo pravděpodobné,
  • co dělat, když budete mít pocit, že se projevuje vedlejší účinek,
  • jak si počínat, když opomenete lék užít.

 

PREVENCE
Během návštěvy v ordinaci by se měla v rámci vzdělávací fáze aplikovat preventivní medicína. Při této příležitosti by vám měl lékař vysvětlovat, jak například vaše návyky, cvičení a stravování ovlivňují váš zdravotní stav a jaký přínos mohou mít jejich změny. U lidí, jejichž problémy mají vztah k vlivům prostředí nebo povolání, by měl lékař doporučit, jak se bránit proti jejich dalším nebezpečným vystavováním.



NAPSANÉ INSTRUKCE
Studie ukazují, že lidé zapomínají asi polovinu toho, co jim lékař sděluje v průběhu pár minut. Je proto dobrým nápadem, když vám lékař napíše instrukce, vyjmenuje možné vedlejší účinky a další důležité věci. Také to lze provést i tak, že si budete sami dělat poznámky z toho, co vám sděluje. Předtištěné prospekty popisující různé léky, vyšetření nebo zdravotní stavy mohou být velmi prospěšné - především pokud jsou na úrovni pro vás srozumitelné a neobsahují lékařský žargon.


Zdroj: www.drmccall.com


Je váš doktor staromódní?

MUDr. Timothy B. McCall

Aby udrželi krok s vývojem, musí praktičtí lékaři studovat odborné lékařské časopisy, účastnit se konferencí a seminářů. Studie vycházející z vědeckých zpráv interní medicíny dochází k tomu, že zřejmě ne všichni lékaři tak činí. Více než 700 lékařů bylo zařazeno do průzkumu, který měl zjistit jejich znalosti nejnovějších postupů v lékařské praxi.

Například se ukázalo, že vyšetření glykovaného hemoglobinu se po cca 10 letech provádění ukázalo jako velmi cenný ukazatel pro hodnocení léčby diabetu. V lékařských časopisech i učebnicích se už objevily desítky článků, popisujících jeho správné využívání. Nicméně se ukázalo, že 65 % všeobecných lékařů a 36 % internistů nevědělo, jak tento test správně využívat. Studie shledala, že tito lékaři neměli rovněž znalosti ani o dalších šířených novinkách.



Pokud se snažíte určit, do jaké míry se váš praktický lékař odborně dál vzdělává, je důležité pamatovat na následující:

  • Jakmile lékaři dokončí svá studia, jsou obecně dobře obeznámení s aktuální moderní lékařskou praxí. I když noví lékaři mohou mít nedostatek zkušeností a schopností správného úsudku, který s tím souvisí, mají blíže k novým medikamentům, posledním medicínským technologiím, setkali se již s pacienty, u kterých byly zjištěny nemoci jako AIDS nebo Lymská borelióza. Mnoho starších lékařů však praktikuje lékařskou péči tak, jak se ji naučili už dávno - před 30 až 40 lety.
  • Starší praktici budou pravděpodobněji zaostávat při sledování novinek, ale ti, kteří tomu věnují svou námahu, spojí nejlépe své širší znalosti se svými bohatými zkušenostmi. Nejvýznamnější autority a učitelé v oblasti medicíny mívají obvykle už šediny. Avšak ti nejhorší praktičtí lékaři, jaké jsem potkal, měli vysoký věk. Pro lékaře není závazně předepsán věk odchodu do penze. Někteří významní jedinci si udržují své schopnosti až do svých 80 let i déle. Takoví jsou však pravděpodobně spíše výjimkou než pravidlem. Podle zkoumání časopisu Boston Globe se 40% případů zastavení činnosti, odsouzení a dalších postihů v důsledku špatného vystavení receptu v průběhu jednoho roku ve státě Massachusetts týkalo lékařů nad 65 let. Avšak tito lékaři přitom tvoří jen 8% z počtu lékařů s licencí a mnoho z nich pracuje jen na částečný úvazek.
  • Lékař, který drží krok s novými poznatky v jedné oblasti, může být v jiných oblastech velmi pozadu. Třeba takový kardiolog může být dobře informovaný o posledních léčebných postupech při angíně pectoris nebo vysokém tlaku, ale o vývoji v léčbě diabetu nebo astma může vědět jen velmi málo. A protože mnoho specialistů poskytuje zároveň i primární léčbu, je tu větší riziko zaostávání, pokud překročí hranice svého oboru. To se obzvlášť projevuje u lékařů, kteří provádí mnoho rutinních výkonů - třeba kardiolog nebo gastroenterolog (specialista na nemoci žaludku a střev).
  • Nejlepším způsobem, jak posoudit další vzdělávání vašeho lékaře, je znát některé detaily vašeho zdravotního stavu. Čím více toho víte, tím lépe budete schopni posoudit znalosti vašeho lékaře. Pokud například trpíte na astma a prostudovali jste si poslední informace o jeho léčbě, měli byste vědět, že odborný názor na jeho léčbu se v průběhu posledních let radikálně změnil. Lék theophyllin, který byl hlavní částí léčení astmatu, začal být masově nahrazován léčbou s pomocí inhalací.
  • Pokládání otázek může pomoci posoudit, jak dobře je lékař seznámen s moderními trendy terapie. Mohli byste se ptát i na zdravotní problémy, o jejichž léčbě jste se dozvěděli třeba ze sdělovacích prostředků. Je dobré pokládat otázky typu: "Pokud má někdo provedený test na AIDS, který je negativní, znamená to s konečnou platností, že nebyl infikován?" Kterýkoliv lékař, který má alespoň základní přehled, by měl vědět, že existuje neurčité období v délce až 6 měsíců, po jehož průběhu může být další test už pozitivní. Korektní odpověď na takovou otázku je tedy taková, že čím delší čas uběhl od pravděpodobné infekce, tím menší je pravděpodobnost falešné negativity.
  • Ani lékař, který předepisuje nejnovější léky, protože ho přitahuje možnost se účastnit na jejich testování, nemusí být výborný znalec nových postupů. Právě ti lékaři, kterým čas utekl, bývají mimořádně ovlivňováni pobídkami ze strany výrobců léků, aby preferovali předepisování nejnovějších léků, které jsou podporované reklamou. A právě v případech, kdy jsou nejnovější léky nebo vyšetření předepsány lékaři, kteří o nich ještě nemají potřebné znalosti, je riziko nesprávného užívání nebo nerozeznání škodlivých vedlejších účinků o to větší. A na druhé straně je předepisování zastaralých léků nebo vyšetření jasným indikátorem toho, že takový lékař nedbá na doplňování svých znalostí.

 

Důležitost sledovat nové trendy je však také občas příliš zveličována. Není to totéž jako špičková lékařská péče. Někteří lékaři, kladoucí příliš velký důraz na vyhledávání nových informací, mohou mít zase nedostatky v ostatních činnostech. A tudíž platí, že pokud máte lékaře poněkud zaostávajícího při svém dalším vzdělávání, ale jinak je pečlivý, soucitný a sdílný, dostane se vám možná skvělé péče. Jen to bude chtít si občas sami nastudovat informace o svém zdravotním stavu a o něco víc se zajímat o názory některého dalšího odborníka.


Zdroj: www.drmccall.com

 


Věnuje se váš lékař také prevenci?

MUDr. Timothy B. McCall

Níže je uvedena statistika hlavních příčin úmrtí v USA. Jak se ukazuje, většině z nich lze preventivně bránit. Navzdory všem propagovaným postupům se většinou lékaři zabývají jen léčbou příznaků chorob a jen občas se snaží dodržovat nevyhnutelné zdravotní prohlídky. To jen ukazuje na to, jak důležitá je prevence.

 
Deset nejčastějších příčin úmrtí v USA v roce 1990
Příčina úmrtí Počet úmrtí (v tisících) % z celk.počtu
Srdeční choroba 720 33,5 %
Rakovina 505 23,5 %
Mrtvice 144 6,7 %
Poranění - např.autonehoda 92 4,3 %
Chronická plicní choroba 87 4,1 %
Zápal plic, chřipka 80 3,7 %
Diabetes 48 2,2 %
Sebevražda 31 1,4 %
Choroba jater - např.cirhóza 26 1,2 %
AIDS a infekce HIV 25 1,2 %

 

Prevence nemá takové postavení jako třeba balónková angioplastika, která při optimálním použití může vést až ke dramatickému zlepšení. Když se kardiolog zorientuje v křivolaké koronární artérii a s pomocí katetru umístí a nafoukne balónek, aby odstranil blokádu artérie, může to okamžitě odstranit pacientovy příznaky. Lze tak odvrátit třeba i srdeční infarkt. Není výjimkou, když se ozve potlesk na operačním sále poté, co lékař dokončí obtížný zákrok. Zručný kardiochirurg se těší obdivu pacientů, sester i od svých kolegů.

Působivá léčba je mnohem víc vzrušující než prevence choroby aplikovaná časněji, obzvláště když se chorobě zabrání jen pomocí ústních instrukcí. Tehdy vám nikdo neplácá po zádech a neříká: "Dobrá práce - přesvědčit toho člověka aby přestal s kouřením." Avšak u mnoha pacientů, kteří podstupují angioplastiku, by stačilo, aby lékař věnoval nějakých 5 minut - a někdy je potřeba opravdu jen tak málo - kdy se podaří přesvědčit je o škodlivosti kouření a přimět k tělesnému pohybu. Pak už nemusí být potřebná žádná angioplastika. Lékař si nikdy nemůže být jistý, zda jeho preventivní snaha přináší ovoce. Jestliže se v budoucnu žádná vážná zdravotní příhoda nestane, je nemožné prokázat, že by se odehrála, nebýt lékařova preventivního pohovoru.

Prevence patří mezi nejdůležitější náplň práce praktického lékaře. Avšak mnoho lékařů s praxí ji ignoruje a místo ní se zaměřují na diagnostiku a léčbu chorobných příznaků. Chovají se jako kdyby se prevence a jejich tradiční povinnosti navzájem vylučovaly. Ve skutečnosti návštěvy ordinace představují výbornou příležitost k provádění preventivní medicíny, obzvláště pokud se mezi pacientem a lékařem vytvořil vztah plný stability a důvěry. Ještě důležitější je, že prevence nebývá obsažena v běžné péči, protože se k ní nevyskytla příležitost - hodně lidí jde k lékaři jen tehdy, když jsou už nemocní.

Ze sledování preventivního působení lékařů vyplývá, že jejich schopnost radit lidem, aby změnili své nezdravé návyky, tvoří pravděpodobně to nejvýznamnější v jejich práci. Důvod je potřeba hledat v tom, že skutečná moc zabránit nemoci náleží pacientovi a nikoliv lékaři. Způsob, jakým žijete, nesmírně ovlivňuje vaše sklony onemocnět určitými chorobami.

Proto by měli praktičtí lékaři šířit osvětu mezi svými pacienty o tom, jak se správně stravovat a proč se snažit o pohyb v přírodě. Typický Američan dnes konzumuje příliš mnoho kalorií, tuků, solí a nedostatečné množství vláknin. Strava s velkým obsahem tuků vede k srdečním infarktům, diabetu a k rakovině. Pravidelné cvičení naopak snižuje stres, povzbuzuje imunitní systém, snižuje riziko infarktu a posiluje kosterní aparát. Například už jen 20 minut chůze třikrát týdně může být přínosným.


Dobří lékaři si najdou čas, aby s vámi pohovořili o vašem životním stylu, aby vám připomněli, jak můžete pozitivně ovlivnit vaše zdraví a aby vám neodsuzujícím způsobem předložili konkrétní návrhy.


Zdroj: www.drmccall.com


Pojďme si promluvit o sexu

MUDr. Timothy B. McCall

Sexualita je téma, o kterém se může těžko hovořit - jak ze strany lékařů, tak i jejich pacientů. Pro mnoho lékařů je těžké položit pacientce otázku jako např. "Měla jste někdy anální pohlavní styk?" nebo se zeptat dospívajícího: "Používáš kondomy?" A ještě obtížnější může být se ptát dospívajícího navazujícími otázkami, které mají poskytnout obraz, zda vědí, jak používat antikoncepci správně. Tyto otázky jsou ale důležité, protože tu hrozí riziko nechtěného rodičovství nebo infekce HIV. Bohužel hodně lékařů selhává v tom, aby se zajímali o témata související se sexem.

Výzkumníci z lékařské univerzity v Bostonu zjistili, že ze zkoumaného okruhu lékařů se jen asi třetina zeptala nových pacientů, zda měli nějaké problémy nebo obavy spojené se sexualitou. Záznam o sexuální historii byl v takových případech doložen u 43 % mužů ale jen u 21 % žen. Lékaři se více zdráhali s dotazy na sexuální problémy, adresovanými starším pacientům. Je zajímavé, že tento výzkum ukázal, že věk ani samotný sex pacienta neměl vliv na pravděpodobnost vzniku sexuálních problémů. Přitom 98 % pacientů, kteří byli dotazováni na sexuální potíže, shledávalo takové otázky jako přiměřené. Záznamy o sexuální historii často pomohly k lepšímu pochopení pacientovy situace a v 26 % poskytly důležitou informaci, což v 16 % vedlo ke změnám léčby nebo bylo důvodem pro následnou léčbu.

Když lékaři pokládají otázky o sexualitě, měli by tak činit bez odsuzování a bez závěrů. Jinak se často stává, že lékaři pokládají mladé lesbičky za heterosexuální a pak jim dávají nežádoucí rady o plánovaném rodičovství. Rozpačitá situace také nastává, pokud lékař pokládá staršího pacienta za sexuálně neaktivního. Takové chybné úsudky mohou podkopávat důvěru a vést i k chybným diagnózám. Jestliže má pacient pocit, že by mohl být za své jednání odsuzován, nebude mít chuť na téma sexu mluvit.

Lékaři, kteří se vyhýbají zjišťování sexuální historie, bývají rovněž neochotní věnovat tomu potřebný čas, nedokáží překonávat své zábrany nebo předpokládají, že sexuální chování není u konkrétního pacienta významné. Tím, že se na to neptají, nemají možnost se dozvědět o konfliktech, které má pacient se svým partnerem, o zneužívání nebo podobných problémech, které mohou ovlivňovat pacientovo zdraví. Sexuální problémy přitom mohou být vodítkem k příčinám takových nemocí, jako jsou např. žaludeční vředy, hormonální potíže nebo deprese.

Lékaři, kteří se nezajímají o sexuální historii pacientů, nemusí také rozeznat stav, kdy pacienti trpí vedlejšími účinky předepsané léčby. Mnoho chemických léků na vysoký tlak například způsobuje impotenci, problémy s ejakulací nebo snížení zájmu o sex. Pokud se na to lékař nezeptá, může u takového pacienta přetrvávat díky vedlejšímu efektu taková obtíž - a přitom by řešením mohla být jen menší změna v medikaci. Někteří lidé si totiž neuvědomují, že jejich nově vzniklé potíže jsou projevem vedlejších účinků léků a mylně je přiřazují vyššímu věku nebo ztrátě zájmu o svého partnera. Jsou pacienti, kteří si tuto souvislost uvědomí, ale než by se o tom zmínili svému lékaři, raději přestanou léky užívat a tak se vystavují nebezpečí nekorigovaného tlaku, vedoucího ke zvýšení rizika infarktu nebo mrtvice.

Závěr je tento: pro lékaře i pacienty může být rozhovor o sexu nepříjemným, avšak je životně důležitý. Pokud jsou tyto informace pominuty, může to vést až k chybné diagnóze, k vynechání příležitosti pro léčbu a někdy dokonce i k předčasnému úmrtí. Proto možná už i pro vás nadešel čas udělat si menší pohovor se svým lékařem…

 

Zdroj: www.drmccall.com

Zpět

 

POŘAD A DOST!

 

 

Nejúčinnější extrakty z

 

s    Certifikáty

 


pro Česko, Slovensko,

 

 

Extrakt s vysokým obsahem triterpenoidů. Více než 20 triterpenoidů%!

-

100% spórový prášek z Duanwood Red Reishi!!!

 

Jeden ze zdokumentovaných případů, kdy kvalitní extrakt z Reishi spustil během několika dnů úspěšnou imunitní reakci

Případ 47letého muže s bolestí nadbřišku. Endoskopie u něj odhalila velký žaludeční vřed a byla provedena biopsie, která diagnostikovala v žaludku difuzní velkobuněčný B-Lymfom (typ velmi agresivního nádoru). O 11 dnů později byla provedena operace a následovala standardní kontrola vyjmuté části žaludku, přičemž nebyly nalezeny žádné rakovinné buňky, nastala kompletní regrese. V místě původního nádoru byla pouze vrstva aktivovaných T lymfocytů což jsou buňky, která pokud jsou aktivované dokážou zničit rakovinné buňky. Když se pacienta ptali na to, co užíval před operací, tak prohlásil, že ihned po prvním oznámení jeho diagnózy užíval vysoké dávky extraktu z Reishi.

 

Zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17478779 (publikováno vpravo)

 

 

 

m

pro    slovenské

 

Triterpen MAx 20% triterpenů

-

Duanwood Red Reishi 100% spor

 

 

-

 

 

BIOOO.cz

 

 

  

 

 

 

 

BIOOO.cz

 

 

  

 

 

 

 

 BIOOO.cz 

 

 

 VAKCÍNY   JSOU

ODHALUJÍ   TAJNÉ

článek

 

REZISTENTNÍ    BAKTÉRIE

USMRTÍ   UŽ    DENNĚ

článek

 

CHEMICKÉ     LÉKY

BRZDÍ

REGENERAČNÍ

 

 

Preparáty In formační medicí ny MUDr. J ose fa Jonáše

 

 

LÉČIVÉ 

NEJEN K PREVENCI 

ANEB   ŽIVOT

příroda uzdravuje

 

Polysacharid Beta-glukan obsažený v léčivých houbách je látka, co současný člověk více než potřebuje. Můžeme ho pokládat za moderní kámen mudrců, který byl po dlouhém hledání nalezen

 Více 

 

 

Betaglucan MaxCell

-

 

  • Alzheimer
  • Parkinson
  • Mozková mrtvice
  • Roztroušená skleróza
  • Demence
  • Borélie v mozku
  • Ochrana mozku

 

 

RECENZE

SIBIŘSKÁ ČAGA

Dobry den. Chtela bych se s vami podelit o skusenost s uzivani vyrobku SIBIRSKA CAGA. Pisi prostrednictvim me teticky, o kterou se staram. Teticka ma diabetes 2 typu, jeji hodnoty se pohybovaly  kolem 20. Zacala s uzivanim vyrobku sibirska caga. Ze zacatku se zdalo ze to na ni moc nepusobi, ale kdyz vyuzivala dve

 


180 kapslí Čagy     -

 

 

 

 

PŘIROZENÁ

CESTA    NEJEN

 

harmonizátory

 

 

 

 

CHITOMAXTM

Superionherbs, Anglie

patentově chráněná látka

anglická farmaceutická kvalita

 

 

Složení Fenuprimu:

Obsah jedné tobolky:

Balení: 90 kapslí

 


Článek o Chitomaxu a Fenuprimu zde

 

-V

Zdraví velký černý pes Sorbon s paničkou I.H.

 

 

 

 

 

 

 

NOVÉ

 

Další velká rána farmaceutickým firmám: Léky na cholesterol - statiny - jsou prý zcela bezcenné

Poslední doba byla pro farmaceutické firmy velmi těžká. Byly totiž publikovány 3 velké studie, které kompletně vyvrátily jakoukoli efektivnost více druhů nejpoužívanějších léků.

Následky těchto studii mohou být pro tyto společnosti zdrcující, protože se jedná o extrémně ziskové léky, které nejednou tvoří hlavní jádro jejich příjmů.

 

Celý článek

 

 

Očkovat nebo ponechat dětským infekcím volný průběh? O souvislostech vakcinací, srdečních onemocnění a rakoviny

I když po zavedení vakcín došlo ke snížení výskytu spalniček a příušnic, vědci nyní zjišťují, že tyto dětské infekce plní cennou funkci a možná jsou i nezbytné pro normální vývoj našeho imunitního systému. Jako příklad vědeckého bádání v této problematice lze uvést třeba rozsáhlou japonskou studii[1], která proběhla v roce 2015. V ní se došlo k závěru, že spalničky a příušnice, které děti prodělají, mají výrazně protektivní účinky před smrtelnými srdečními příhodami a mrtvicemi v dospělosti. V rámci této studie bylo několik let sledováno více než 100 000 mužů a žen ve veku 40-79 let, aby se u nich stanovila pravděpodobnost úmrtí na aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění.

 

Celý článek

 

 

62-letý muž se vyléčil z diabetu 2.typu vyřazením těstovin a pečiva

Až vám příště bude někdo tvrdit, že diabetes 2.typu je neléčitelný, poukažte na zázračnou cestu za zdravím, kterou absolvoval Geoff Whitington - Angličan, jenž se definitivně vyléčil ze svých diabetických potíží. Podařilo se mu to díky úsilí jeho dvou milujících synů, kteří otce vyvedli z bludného kruhu, v němž se pohyboval už mnoho let.

Tento muž trpěl vysokou nadváhou, hormonální nevyvážeností a dokonce mu už hrozila i amputace nohy, takže se vzdával jakýchkoliv nadějí na svou zdravou budoucnost. Pracoval jako strážný v dlouhých 15-hodinových směnách a jeho zdravotní stav byl také důsledkem jeho špatné životosprávy.

 

Celý článek

 

 

Ibuprofen způsobuje tisíce úmrtí ročně: Přírodní náhrada je bezpečná

Nedávný článek publikovaný tiskovou agenturou Reuters odhalil zajímavá zjištění o lécích užívaných proto bolestem jako jsou diclofenac či ibuprofen (například účinná látka v přípravku Ibalgin. Češi mají na hlavu nejvyšší spotřebu léků proti bolesti v EU, což cosi vypovídá o úrovni zdejší chemické medicíny).

Článek uvádí, že výše uvedená léčiva zvyšují riziko srdečního infarktu ve stejné míře jako léky, které byly v minulosti staženy z trhu kvůli jejich vysokým rizikům. Jeden z takto stažených léků, Vioxx,
byl příčinou až 30.000 úmrtí v důsledku srdečních infarktů a náhlých srdečních příhod.

 

Celý článek

 

 

Takto vyléčíte chronickou boreliózu, i když to už lékaři vzdali

Lymská bolerióza je infekce bakterií Borrelia burgdorferi (v Česku je tento typ poměrně vzácný, viz Lymská borelióza). Přenáší se hlavně klíšťaty, ale spekuluje se, že její možnými přenašeči mohou být i další druhy hmyzu jako jsou komáři či blechy.

Není přenosná z člověka na člověka, přestože nejnovější poznatky ukazují na to, že za jistých okolností k tomu může dojít, například při intimním styku.

Příznaky lymské boreliózy

Příznaky tohoto onemocnění se liší, ale ve většině případů se vyvíjejí podle následujícího scénáře.

Fáze 1 – den 3 až 30 po bodnutí

Někdy se tato fáze nazývá i „časná lokální infekce“.

U 70 až 75 % lidí se rozvine zarudnutí. Jde o charakteristické „býčí oko“ se středem v místě kousnutí klíštětem. Nesvědí ani nebolí, ale na dotek může vyvolávat pocit tepla. Rozvoj příznaků podobných chřipce: horečka, zimnice, zduření lymfatických...

 

Celý článek

 

 

Jak detoxikovat každý orgán a už nikdy nebýt nemocný ani unavený

Všimli jste si, že stále více a více lidí, dokonce i mladých, podléhá chronickým onemocněním, rakovině či autoimunitním chorobám? Naše tělo je sice za optimálních okolností dokonalé, ale má i svá slabá místa.

Jedním z takových slabých míst jsou
toxiny z prostředí, které mají schopnost poškozovat naše DNA, což pak způsobuje fyzické poškození. Ke genetickým změnám však může docházet nejen v důsledku vlivu toxinů.

Spouštěčem dokáží být i stres, duševní plytkost, hormonální a endokrinní nerovnováha, parazity, viry, bakterie, nadbytek cukru, pesticidy, těžké kovy a podobně. Totiž, tělo a duše jsou jedno. Skutečná medicína se proto musí zaměřit na obě oblasti.

 

Celý článek

 

 

Zásadní průlom v medicíně: cukrovku 2. typu lze vyléčit pouhou změnou jídelníčku - 700 kalorií denně po dobu pouhých 8 týdnů

Jeden z posledních výzkumů „objevil“ metodu léčby, kterou doporučoval Mike Adams - editor serveru NaturalNews už před deseti lety: vhodně sestavený jídelníček působí proti diabetu 2. typu a dokonce jej může i vyléčit.

 

Vědci došli k závěru, že speciální nárazová dieta trvající pouhých 8 týdnů může vyléčit tuto chorobu

 

A co víc, i lidé, kteří mají diabetes více než deset let, mohli po této dvouměsíční dietě zaznamenávat její ústup.

 

Celý článek

 

 

Mamografy způsobují více rakovin prsu, než ji detekují

Dr. Ben Johnson: Napsal jsem knihu pro ženy pod názvem Tajemství moudrosti o zdraví poprsí (The Secret of Health Breast Wisdom) protože my, lékařská komunita, způsobujeme ženám rakovinu tím, že od nich požadujeme vyšetření na mamografu.

Mamografy způsobují rakovinu. Tečka.

Přesto, když dnes žena navštíví svého gynekologa nebo rodinného lékaře, bude se jí toto vyšetření obrazně řečeno „tlačit do hlavy“.

Bude vystavena silnému nátlaku, aby šla na mamograf, který jí může přivodit rakovinu prsu.

Mamograf životy nezachrání. Pokud na něj půjdete, máte o 4% vyšší riziko úmrtí. Po každém mamografu! Tečka.

 

Celý článek

 

 

Warfarin - co vám u lékaře neřeknou

Dlouhodobé podávání Warfarinu (chemikálie původně používaná jako jed k likvidaci hlodavců) je typickým obrazem způsobu myšlení v oficiální medicíně.

Zřejmě nejčastější příčinou mnoha chronických onemocnění - včetně zvýšené srážlivosti krve - je chronické překyselování organismu. To není žádná novinka, marně na to upozorňoval nejslavnější lékař antického starověku a zakladatel racionálního lékařství Hippokrates (460 př. n. l. – 377 př. n. l.). To znamená, že tělo nejen v potravinách přijímá, ale především samo produkuje trvalý přebytek různých kyselých látek, které jsou následně nejen vylučovány z těla, ale bohužel i průběžně neutralizovány tím, že odkudkoliv z organismu na sebe vážou zásadotvorné minerály i za cenu poškozování prakticky všech orgánů v těle.


Celý článek

 

 

Tučnými a oteklými vás dělají toxiny v tukové tkáni. Ukažte jim STOPku!

Bohužel, všichni dnes žijeme v toxickém prostředí, kde jsme permanentně vystaveni potravinám, které jsou znečištěné chemikáliemi. Proto je toxinům téměř nemožné se vyhnout.

Pro nás to pak znamená, že náš trávicí systém a hlavně játra se mohou snadno přetížit. Jsme sice stavění tak, aby se z nás škodlivé látky neustále vyplavovaly, pokud jich je však příliš, tělo to pak nemusí zvládat a namísto vyplavování se v něm začnou usazovat.


Toxiny dělíme do dvou kategorií:

  • rozpustné ve vodě
  • rozpustné v tucích
 

Celý článek

 

 

Ohromení vědci konečně přiznali, že vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny

Všichni sníme o dlouhém životě bez nemocí. Zatímco se průměrný věk v rozvinutých zemích pomalu zvyšuje, neplatí to tak docela o poklesu nemocnosti a zdravotních postiženích.

Jedna z posledních studií, publikovaných v časopise the British Medical Journal, ale možná odhalila klíč k té žádoucí dlouhověkosti. Není žádným tajemstvím, že
mezi nejzdravější lidi na světě patří Japonci. Vykazují druhý nejvyšší dosahovaný věk a také obezita se mezi nimi vyskytuje pouze s četností 3,5%. Američané naopak zaujímají až 43. místo u dlouhověkosti a jejich obezita se nyní pohybuje kolem 35%.

 

Celý článek

 

 

TOP

 

 

 

 

 

 

 

PRODEJNA BYLIN

OSTRAVA

 

  

 

 

 

 

Pampeliška - kořen

 

 

 

 

 

 

 

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

 

 zde 

 

 

 

 

 

 

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

 

zde

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lékařská a výživová poradna zdarma

  • můžete se zeptat odborníků, kteří jsou na Vaší straně
  • můžete se nechat vést v prevenci i léčbě odborníky - naturopaty
  • nahradíte chemické léky

 

MUDr. Ladislav Šafránek

V rámci své poradenské činnosti odpovídá na dotazy týkající se:

  • přírodní, psychosomatické a duchovní medicíny, včetně sebeuzdravování ze zdánlivě "nevyléčitelných" onemocnění,
  • preventivní péče, regenerace, zpomalování stárnutí,
  • před mnoha roky zklamaně opustil oficiální chemickou medicínu a začal se věnovat výhradně celostním a psychosomatickým postupům. V poradenské činnosti i v péči o své vlastní zdraví dává přednost přírodním produktům, které podporují regenerační a samouzdravující mechanismy lidského organismu a které navíc při dlouhodobém užívání významně zpomalují procesy stárnutí,
  • nepřestávají jej fascinovat příběhy klientů, kteří uvěřili a sami sebe uzdravili z nemocí oficiální medicínou "nevyléčitelných",
  • ze všeho nejvíce jej těší úspěšná uzdravení klientek, které se SVÉPOMOCNĚ uzdravily a vyhnuly se vnucovaným rádoby "nezbytným" operacím myomů, prekancerózních děložních čípků či naprosto zbytečnému odstranění životně důležité štítné žlázy.
 

 

Odkaz na výše uvedené (a další) naturopatické poradce na stránce

zde

 

následně klikněte na "zdarma poradíme"

 

 

-

 

 

 

Reishi a Cordycepsu

 

kvality   COA

 


Německo a Rakousko

 

 

Nejsilnější extrakt z REISHI na českém trhu!!!

-

Nejsilnější Cordyceps na českém trhu!!!

 

Regression of gastric large B-Cell lymphoma accompanied by a florid lymphoma-like T-cell reaction: immunomodulatory effect of Ganoderma lucidum?

Complete regression of high-grade lymphoma is extremely rare. We report 1 such case that might have been conceivably mediated by Ganoderma lucidum (Lingzhi), an immunomodulatory herbal medicine. A 47-year-old man presented with epigastric pain. Endoscopy revealed a large gastric ulcer, which on biopsy was diagnostic of large B-cell lymphoma. At gastrectomy 11 days later, no evidence was found of large B-cell lymphoma despite thorough sampling. Instead, there was a dense and permeative infiltrate of CD3(+) CD8(+) cytotoxic small T lymphocytes spanning the whole thickness of the gastric wall. In situ reverse transcription polymerase chain reaction for T-cell receptor beta-chain family did not detect a monoclonal T-cell population. We postulate that the cytotoxic T cells may represent an active host-immune response against the large B-cell lymphoma that resulted in a complete regression. On questioning, the patient had taken megadoses of Ganoderma lucidum, which might have triggered the successful immune reaction.

 

zákazníky

 

Duanwood Red Reishi Extrakt 40% polysachardiu, 4% triterpenů

-

Cordyceps Extra Strong

 

 

 

 

 

 

 

BIOOO.cz

 

 

 

 

 

BIOOO.cz

 

 

 

 

 

BIOOO.cz

 

 

TOTÁLNÍM   PODVODEM

VLÁDNÍ   DOKUMENTY

 

 

NA    ANTIBIOTIKA

1900    LIDÍ

 

 

PŘINEJMENŠÍM

PŘIROZENÉ

POCHODY

 

 

Přírodně na všechny zdravot ní problémy - 206 produktů řady

 

 

HOUBY

VŠECH CHOROB

BEZ NEMOCÍ

spolehlivě a jistě

 

Beta-glukan byl izolován a v následujících klinických studiích vykazoval značnou stimulační schopnost u onemocnění, která dlouhou dobu nemohla být zvládnuta jinými metodami

prof. Vilém Palisa DrSc, český špičkový onkolog

 

 

 BetaGlukan

90 kapslí

 

Přírodní posílení imunity do 2 hodin

 

OBSAH:

Betaglukan, Acerola a Resveratrol

 

 

  • Cukrovka
  • Crohnova choroba
  • Lupénka
  • Ekzémy
  • Žaludek
  • Játra
  • Autoimunitní onemocnění

 

 

8.12.2015

pro Superionherbs

baleni, tak se ji jeji hodnoty cukru snizily na polovinu. Dnes ma vyuzivane asi 6 baleni, a jeji  hodnoty jsou 5. A navic je videt ze ma hodne energie, kterou v jejich 82 letech nemela. Moc vsem vyrobky Superionherbs doporucuji. My je doma uzivame cela rodina. S laskou v srdci Andryskova evca.andryskova@seznam.cz

 


a cukr byl na polovině

 

 

 

 

A    ÚČINNÁ

K    HUBNUTÍ

 

metabolismu

 

 

 

 

FENUPRIMTM

Superionherbs, Anglie

patentově chráněné složení

anglická farmaceutická kvalita

 

 

Jak učinkuje Fenuprim? - video

 

 

 

 

Přišel nám dopis jedné naší zákaznice i s fotografií z řad čtyřnohých přátel člověka - Superionherbs.cz 1.12.2015

Vážení dvojnožci, chci vám říci svůj příběh. Jsem jeden z “miláčků” českých rodin. Kříženec vlčáka z labradorem, kterého si vzali z útulku. Ve 12ti letech jsme dostal dle laboratoře rakovinu sliných žláz. Nádory na krku praskly a po určité době se rána zacelila. Dostal jsme Prednison a na naději … před… Po Prednisonu jsem nabíral na váze a tak byly váhou ohroženy klouby a můj pohyb. Pan veterinář Prednison odstavil a měl jsem pouze včelí propolis. Panička si prostudovala dostupné knihy o čínské medicíně – našla Duanwood Reishi a Cordyceps – koupila mi tyto dvě houby, které jsem začal každý den v kapslích užívat. Dnes je tomu už 13 měsíců, jsem čiperný, plný života a zřejmě zdráv. Je mi 13 let. Ať žije čínská medicína a jako prevenci ji budu užívat celý zbytek života.

 

 

ČLÁNKY

 

Použijte nať této rostliny a zbavte se vrásek, akné, tmavých skvrn či zarudnutí

Dnes vám prozradíme recept na jeden extrémně účinný přípravek, který vám pomůže odstranit problémy s pokožkou. Týká se to hlavně potíží jako jsou různé flíčky, vrásky, akné, zarudnutí či pigmentové skvrny. V podstatě dokáže celkově podpořit její zdraví.

Za své účinky vděčí nejen vysokému podílu vitamínů a minerálů jako jsou mangan nebo hořčík, ale i obsahu vzácných léčivých esenciálních olejů.

 

Celý článek

 

 

Pokud znáte někoho, kdo se chce tuto sezónu nechat očkovat proti chřipce, dejte mu přečíst tento článek

Běžným jevem každého podzimu a zimy bývá, že desetitisíce lidí se dávají očkovat proti sezónní chřipce, aby se před ní během chladnějšího období chránili. Toto je však tvrzení, které vám prezentují média a farmaceutické firmy cestou ortodoxních lékařů. Pravdou je, že očkování proti chřipce až takové zdravé není a v tomto článku vám ukážeme důvody, že proč.

1. Onemocníte z něj

Když je vám do žíly vpíchnuta vakcína proti chřipce, do těla se vám dostává nejen množství usmrcených virů, ale i celá paleta škodlivých přísad, které se nacházejí v samotné vakcíně. Ty pak oslabí váš imunitní systém a vy máte vyšší riziko, že opravdu onemocníte, byť ne přímo chřipkou.

 

Celý článek

 

 

11 příznaků toho, že jste energeticky vysáváni lidmi kolem vás

Základem bytí mnoha lidí je živení se energií jiných. K tomu, abyste byli schopni se pohybovat v jakékoliv dimenzi, potřebujete energii. Všechny lidské bytosti vyžadují energii, aby existovaly, aby dokázaly cokoli dělat. Když mluvíme o energetických upírech, nemyslíme tím klasické upírů z filmů, kteří sají krev.

Odkaz na upíry používáme jako výraz pro označení nedobrovolného odčerpávání životní energie ze živých bytostí a to buď ve fyzické nebo nefyzické rovině, tedy na všech úrovních – fyzické, emocionální, mentální a duševní. Někdy se to označuje i jako psychický útok. Nicméně psychický útok je trochu něco jiného a dokáže vyvolat ještě více mizérie než energetické upírství.

 

Jak dlouho žije pacient s chemoterapií a jak dlouho bez ní?

Dr. Hardin B. Jones, bývalý profesor medicínské fyziky a fyziologie na Kalifonské universitě v Barkley studoval délku přežití onkologických pacientů po dobu více než 25 let.
To, na co přišel, doslova vyvedlo z míry celou vědeckou komunitu, která se dodnes s jeho zjištěními nedokázala smířit. Na konci svého výzkumu totiž došel k závěru, že navzdory obecně rozšířené víře, chemoterapie prostě nefunguje.

Byl svědkem, jak mnozí pacienti s rakovinou, které léčili chemoterapií, umírali hroznou smrtí. Mnozí z nich podlehli svému osudu mnohem dříve, než ti, kteří si nezvolili žádnou léčbu.

 

Celý článek

 

 

Poloha akné na tváři prozradí co máte v těle nemocného

Obecně platí, že se lidé obracejí na medicínu, když čelí nějakým zdravotním problémům. Nicméně konvenční léčebné a diagnostické postupy ne vždy přinesou efektivní výsledky.

V mnoha případech se alternativní medicína ukázala být v léčbě různých zdravotních problémů úspěšnější než ta konvenční. Lidé na celém světě propagují všelijaké léčebné metody jako bylinářství, akupunktura, jóga, ayurvéda a mnoho dalších.

I když je dobré chodit na preventivní lékařské prohlídky, potenciální zdravotní problémy můžete také diagnostikovat s pomocí alternativních metod.

Diagnostika podle akné v obličeji

Následující metodou si můžete diagnostikovat potenciální zdravotní problémy a to jednoduše na základě polohy akné na obličeji. Budete potřebovat jen zrcadlo, abyste zjistili, zda máte na obličeji nějaké akné nebo vyrážky. Pak určíte přesnou polohu a podíváte na obrázek níže, který naznačuje daná místa.

 

Celý článek

 

 

O tomto musíte vědět: Primární příčiny rakoviny prsu

Vše, co potřebujete pro uskutečnění změn, které vás ochrání před rakovinou, jsou znalosti.

Příčina č.1: Antirespiranty obsahující hliník

Používání antirespirantů je pro většinu lidí běžnou denní rutinou, o které příliš nepřemýšlejí. Zde je důvod, proč byste o tom přemýšlet měli. Pokud používáte antirespirant obsahující hliník, zvyšujete si tím své riziko rakoviny prsu.

Princip antirespirantů spočívá v utěsňování, uzavírání a blokování pórů, které vylučují pot v podpaží. No a jejich nejčastější aktivní látkou je právě hliník. To způsobuje nejen zablokování jedné z cest, kterými se vaše tělo detoxikuje (vylučuje toxiny v potu), ale zároveň také zvyšuje obavy, kde tyto kovy nakonec skončí.

 

Celý článek

 

 

Pokud jsou vaše ledviny poškozené, tělo vám vyšle těchto 8 znamení

Ledviny jsou životně důležité orgány a nacházejí se přímo pod hrudním košem. Jsou zodpovědné za očistu a detoxikaci, denně filtrují 10 až 150 litrů krve. Jsou také důležité pro udržování všech tělesných funkcí a udržují vaši krev zdravou. Podílejí se na vylučování nadměrného množství tekutin a odpadu z vašeho organismu.

Regulují hladinu elektrolytů a udržují kosti silné a zdravé, podílejí se na tvorbě červených krvinek a stabilizují krevní tlak.

V případě, že vaše ledviny nemohou správně vykonávat svou funkci, vaše zdraví může být ohroženo. Pečlivě si přečtěte následující problémy, které jsou spojeny s poškozením či selháním ledvin.

 

 

Celý článek

 

 

12 citátů lékařů, které rakovinová lobby nechce, abyste četli

Léčba rakoviny je prostě jasný byznys. Právě proto nemají velké farmaceutické firmy o lék na rakovinu zájem. Pokud totiž vyléčíte pacienta, nevyděláte tolik peněz, než když ho budete v nemoci udržovat co nejdéle.

Ale neposlouchejte nás. Poslechněte si to raději od těchto známých lékařů medicíny.

1/ Dr. Otto Warburg, laureát Nobelovy ceny za medicínu

Nikdo dnes nemůže říci, že se neví, co je primární příčinou rakoviny. Naopak neexistuje onemocnění, jehož primární příčina by byla lépe prozkoumána. Proto již dnes ignorace není omluvou, aby se nedalo udělat víc pro prevenci. Pokud chce lidstvo přežít, tak prevence, bez pochyb jednou musí přijít.

 

 

 

Nejúčinnější přírodní antibiotikum: je vhodné jej mít trvale v domácí lékárničce

Jedna z největších výzev, které dnes čelí současná medicína, je zvyšující se rezistence (odolnost) nebezpečných baktérií na farmaceutická antibiotika. Situace je již tak vážná, že již ani tzv. pancéřová antibiotika na některé patogenní baktérie nejsou účinná.

Oproti farmaceutickým antibiotikám, příroda nabízí proti patogenním baktériím více účinných přírodních látek. Vzhledem k tomu, že se nedají patentovat, tak farmaceutické firmy a pod jejich vlivem vyškolení lékaři o jejich využití nejeví zájem a ani o nich většinou neinformují pacienty.

To ovšem neznamená, že je nemůžeme využívat.

 

 

Celý článek

 

 

Vyléčení Crohnovy nemoci v terminálním stádiu

Crohnova choroba ovlivňuje celé trávicí ústrojí a nikoliv jen střeva. Na rozdíl od jiné choroby - ulcerózní kolitidy (vředového zánětu tlustého střeva) tato ovlivňuje celou stěnu střev a nikoliv jen vnitřní výstelku.

A západní medicína začíná až teď objevovat to, co čínská medicína nebo ájurvéda věděly už celá staletí: že totiž veškeré zdraví začíná a končí ve střevech

Shona Banda - pacientka, které byla diagnostikována Crohnova choroba někdy v roce 2004, podstoupila už mnoho operací a musela užívat mnoho léků, ale její stav se postupně zhoršoval až natolik, že jej lékaři označili za terminální.

 

Celý článek

 

 

Jak pročistit lymfatický systém a předejít až 80 % chronických chorob

Umíte si představit, co to znamená být vystaven desetitisícům toxinům, zatížený umělými produkty a zpracovanými potravinami každý týden? Bohužel, to je moderní realita, které se nám všem v současnosti dostává.

Detoxikace v našem těle probíhá běžně každý den. Vyvádějí se z něj ven přírodní chemické látky, ale i ty vytvořené člověkem, jako jsou domácí čistící prostředky či přísady z kosmetiky.

Dokonce i metabolické zplodiny, jako výsledek činnosti našich vlastních buněk, jsou považovány za toxické.

Jak tělo detoxikuje škodlivé látky

Celý článek

 

 

20   článků

 

 

 

-

 

 

 

 

JAK OBEJÍT BLOKACI INTERNETOVÝCH STRÁNEK

 

 

Tor Browser stáhnete na www.torproject.org – je to běžně používaný program pro zabezpečení přenášených dat, samotné stažení a používání tohoto programu je minimálně v Evropě a v USA legální.

Tímto programem jednoduše obejdete blokaci stránek, pokud začne být zneužíván zákon o hazardních hrách, který českým poskytovatelům připojení k Internetu ukládá blokovat ministerstvem financí vybrané stránky.

 

 

-Lékařská a výživová poradna zdarma

  • můžete se zeptat odborníků, kteří jsou na Vaší straně
  • můžete se nechat vést v prevenci i léčbě odborníky - naturopaty
  • nahradíte chemické léky

 

MUDr. Pavel Šácha

V rámci své poradenské činnosti uplatňuje následující principy:

  • zpracovává všechny dotazy bez rozlišení věku, pohlaví a lékařských oborů. Díky tomu, že je vzdělán ve všeobecném lékařství, pediatrii, alergologii i celostní medicíně, dívá se na zdravotní problémy jedince komplexně a z nadhledu preventivní medicíny,
  • hlavním smyslem jeho poradny je pomoci pacientovi najít příčinný řetězec nemoci, pojmenovat základní příčinu, pochopit ji a odstranit,
  • sestavuje léčebný program, dále pacienta vede, kontroluje a povzbuzuje jej,
  • smyslem poradny není teoretizovat, ani zodpovídat encyklopedické otázky, odpovídat jiným lidem, kterých se nemoc netýká, či odpovídat dětem. Za děti konzultují rodiče,
  • specializuje se na poradenství v oblasti preventivní medicíny, např. při plánování rodičovství, sportovních aktivitách, dále v oblasti aktivní ochrany před negativním působením volných radikálů.