Každé šesté onemocnění rakovinou spouští zbytečná infekce - především čtyři původci

K nastartování rakovinného bujení vede v jednom ze šesti případů infekce, tedy bakteriální či virové onemocnění, jehož se lze v mnoha případech zcela vyvarovat, nebo ho alespoň efektivně léčit. Tvrdí to francouzští vědci z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), jejichž závěry publikoval odborný magazín Lancet Oncology.

Badatelé sledovali incidenci (podíl nově diagnostikovaných případů v závislosti na počtu jedinců v populaci) u 27 typů rakoviny ve 184 zemích světa. Ze statistik nasbíraných v roce 2008 podle nich vyplývá, že přibližně 16 procent všech zhoubných bujení způsobují především čtyři původci infekce.

Jedná se o lidský papillomavirus (HPV - Human papillomavirus), v populaci široce rozšířený vir známý především tím, že může vyvolat rakovinu děložního čípku. Dále  to je Helicobacter pylori (bakterie napadající žaludeční sliznici) a viry žloutenky typu B a C.

Celosvětově viry a bakterie v roce 2008 vyvolaly rakovinu u přibližně 12,7 milionu lidí, přičemž výše zmiňovaní původci zhoubných bujení na děložním čípku, v trávicím traktu nebo v játrech stojí za asi 1,9 milionu případů (tedy za 16 procenty). Ostatní infekce mají na svědomí dalších zhruba 100 tisíc případů

Co se souvislosti mezi infekcí a rakovinou týče, nejhorší je situace v rozvojovém světě. Pro srovnání: nejméně často (v 3,3 % případů) stála infekce za diagnostikovanou rakovinou v Austrálii, nejčastěji naopak v subsaharské Africe (32,7 %). Třetina lidí kvůli infekci onemocněla rakovinou ještě před padesátým rokem života.

"Nákaza určitými viry, bakteriemi a parazity patří k nejvýznamnějším a nejsnáze ovlivnitelným rizikovým faktorům na světě. Užití současných medicínských metod, jako jsou vakcinace, sterilní zacházení s injekcemi či antimikrobiologická léčba, může mít významný vliv na budoucí výskyt rakoviny po celém světě," konstatuje vedoucí výzkumného týmu Catherine de Martelová.

V současné době se lidé mohou očkovat proti HPV viru i žloutence typu B. Bakterii Helicobacter pylori lze v těle vymýtit antibiotiky. Žloutence typu C, která se přenáší především krví a pohlavním stykem, se zase lze bránit používání sterilních jehel a kondomů.

Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je spirálovitá bakterie, která se usídluje ve sliznici žaludku i dvanácterníku a vyvolává tam zánět. Kyselé prostředí v žaludku je pro většinu bakterií nepříznivé, ovšem Helicobacter je však schopen zde žít dlouhodobě. Usídluje se v povrchových vrstvách žaludku (hlen, slizniční prohlubně) a produkuje zásadité látky, které ho chrání před žaludečními kyselinami.

Jak se dostane do organismu?
Helicobacter se přenáší úzkým kontaktem mezi zdravým člověkem a nemocným nosičem. Přenos infekce z člověka na člověka je možný například použitím neumytého nádobí nebo příboru, líbáním, přičemž se často infikujete v případě oslabeného imunitního systému.

Co způsobuje?
Helicobacter pylori je poměrně častá patogenní baktérie. Infekce touto bakterií patří celosvětově mezi nejčastěji se vyskytující nákazy. Způsobuje velmi rozšířenou infekci bakteriálního původu, která zasahuje sliznici žaludku a dvanácterníku a vyvolává různé trávicí potíže. Časem způsobuje
tzv. chronický aktivní zánět (gastritidu). Vznik žaludečních a dvanácterníkových vředů může vést až k rakovině žaludku. Je dokázáno, že přítomnost této baktérie je hlavní příčinou karcinomu žaludku. Včasnou a efektivní léčbou můžeme těmto nemocem předcházet a zabránit tak vzniku nepříjemných nemocí, včetně rakoviny.

Zákeřnost této infekce způsobující rakovinu žaludku spočívá v tom, že v době, kdy je skoro 100% možnost vyléčení, nemusí pacienti cítit téměř žádné těžkosti.
Ovšem i u nich postupně dochází ke změnám na žaludeční sliznici ve smyslu chronického zánětu žaludku.

V počátečním stadiu může Helicobacter pylori vyvolat trávicí potíže, které se projeví například:

•     bolestmi v břišní oblasti
•     nadýmáním
•     nechutenstvím
•     nevolností, zvracením, nutkáním na zvracení
•     pocitem špatného trávení
•     pálením žaludku
•     bolestí žaludku nezávislou na příjmu potravy

Jak se stravovat při infekci Helicobacter pylori

•     strava by měla mít šetřící charakter. Jíst pravidelně, v klidu, spíše častěji a menší porce. Dbát na pravidelnost je velmi důležité
•     platí zákaz kouření, pití alkoholu a silné kávy. Také bublinkové nápoje mohou některým lidem způsobovat potíže. Jestliže pijete minerálky, vhodné jsou především alkalické, resp. s vyšším obsahem sodíku (škodí však pacientům s vysokým tlakem)
•     výběr potravin by měl být obecně takový, aby tlumil žaludeční sekreci. Také úprava pokrmů by měla být šetrná, bez přepalovaných tuků a smažení. Většinou by se měla jídla vařit nebo dusit, případně péct na vodě. Řídit se však můžeme svými pocity a zkušenostmi. Odstraňte ze svého jídelníčku potraviny, které vám způsobují žaludeční potíže. Kdo nesnese pikantní kečup nebo cibuli, ať je nejí. Jestliže vám luštěniny způsobují nadměrnou plynatost, vynechejte je
•     upřednostňujte bílá masa a ryby. Tuky přidáváme do jídel na konec, aby se nepřepalovaly
•     je třeba omezit solení a pití většího množství tekutin najednou, vyhýbat se příliš teplým nebo studeným jídlům a nápojům. Vyhněte se dráždivému koření, především karcinogennímu mletému černému pepři
•     je velice vhodné užívat produkty na neutralizaci žaludeční kyseliny - dají se koupit bez lékařského předpisu, dočasně zmírňují problémy. Působí jako podpůrné prostředky, ale gastritidu, vředy ani infekci Helicobakterem přímo nevyléčí. Také šlehačka je přínosem, protože obalí žaludeční stěnu a tím dojde k úlevě
•     doporučuje se podávat probiotika. Klinické studie dokázaly, že mají nejen ochranný účinek před infekcí, ale i výrazně pozitivní efekt při její léčbě
•     stres prohlubuje příznaky vředové choroby. Napětí vám pomůže uvolnit pravidelná fyzická aktivita nebo různé relaxační metody. Dopřejte si pravidelný stravovací režim a dostatek spánku

Léčba - Antibiotika (trojkombinace)

Amoxicilin – antibiotikum ze skupiny aminopenicilinů, je netoxický a dobře tolerovaný. Rezistence H. pylori na amoxicilin je zcela výjimečná, a proto by měl být součástí základního eradikačního režimu, není-li pacient alergický na beta-laktamová antibiotika.

Klarithromycin – je makrolidové antibiotikum s dobrou účinností a je dobře tolerované. Problémem je narůstající odolnost této baktérie vůči tomuto léku. Plnohodnotnou alternativou je azithromycin. V oblastech, kde je úroveň rezistence kmenů H. pylori na makrolidy větší než 20 %, se jejich užívání nedoporučuje. Nitroimidazoly (metronidazol, ornidazol) – mají časté gastrointestinální nežádoucí účinky a nesmějí být kombinovány s alkoholem. Míra rezistence je ve vyspělých zemích na nitroimidazoly také vysoká, avšak nepředstavuje tak zásadní problém jako u makrolidů.

Tetracyklin (není prokázáno, že by doxycyklin byl stejně účinný) a preparáty bismutu.