Jak pročistit lymfatický systém a předejít až 80 % chronických chorob

Umíte si představit, co to znamená být vystaven desetitisícům toxinům, zatížený umělými produkty a zpracovanými potravinami každý týden? Bohužel, to je moderní realita, které se nám všem v současnosti dostává.

Detoxikace v našem těle probíhá běžně každý den. Vyvádějí se z něj ven přírodní chemické látky, ale i ty vytvořené člověkem, jako jsou domácí čistící prostředky či přísady z kosmetiky.

Dokonce i metabolické zplodiny, jako výsledek činnosti našich vlastních buněk, jsou považovány za toxické.

Jak tělo detoxikuje škodlivé látky

Když je tělo vystaveno toxinům, které do něj vejdou přes pokožku, nosem či ústy, obalí se tukem nebo vodou. Později jsou tyto toxiny uskladněny v různých částech těla a následně odbourávány.

Tímto způsobem se náš organismus brání kontaminaci nejdůležitých tkání. Uvedený proces zahrnuje orgány jako jsou játra, střeva, ledviny, plíce, kůži, krev no a nakonec i lymfatický systém.

Tím, že je dnes tělo vystaveno mnohem většímu objemu toxické zátěže, na jaký se původně v evoluci vyvíjelo, je důležité mu trochu pomoci. Takovou podporou detoxikace zajistíte, že všechny zmíněné toxiny, spolu s nadbytečnou vodou a tukem, budou z těla spolehlivě odstraněny.

Lymfatický systém – zapomenutý hrdina

Lymfatický systém je nejméně pochopen a nejednou dokonce zcela přehlížen systém lidského těla. Lidé zapomínají, že v rámci něj se dějí důležité detoxikační procesy. Lymfa teče paralelně s krví a odvádí z buněk odpadní látky.

Kromě toho, lymfa je také důležitou součástí vašeho imunitního systému. Je proto nepostradatelná pro celkové zdraví.

Vyčistěte si kanály svého těla

Lymfatický systém je možné považovat obrazně řečeno za kanalizační systém lidského těla. Jeho správné fungování je nutné pro zajištění odvádění odpadu. Jsou však případy, kdy se ucpe a zůstane stagnující a nefunkční i celá léta.

Časem tak může mít vliv na hromadění toxinů v těle a zhoršování naší imunity.

Všechno to začíná ve střevech

Budete teď možná překvapeni, ale detoxikace začíná již v našem trávicím traktu, nebo přesněji řečeno, v tenkém střevě.

Na těchto kličkách se totiž z vnější strany nacházejí vlásečnice lymfatického systému. Jejich úkolem je z střevních stěn zachycovat tak výživné látky, tak v tuku rozpustné toxiny.

Zácpa nebo nadměrné hleny ve střevech znemožňují lymfě a bílým krvinkám vykonávat své tělesné funkce.

Lymfatické tkáně v trávicím traktu (nazývané také zkratkou GALT) mají nejvyšší koncentraci lymfy v těle a nachází se hned za střevní stěnou.

Pokožka a střeva jsou sice neustále vystavovány toxinům a škodlivým mikrobům, avšak naše tělo disponuje vlastní armádou číhající hned nablízku v podobě GALT.

Manuální lymfatická drenáž podle doktora Voddera

Lymfatické cévy se nacházejí pod kůží a vedou napříč celým tělem. Pomalý tok lymfy způsobí, že vaše pokožka bude fádní a začnou se v ní hromadit toxiny.

Lymfa nemá vlastní pumpu, jakou je srdce pro krev. Proto v případě, že se má pohybovat oproti gravitaci, dochází v ní k zácpě. Výsledkem popem bývá nezdravý vzhled chodidel, lýtek, stehen, boků, břišní dutiny a rukou.

Lymfatická drenáž doktora Voddera představuje mírnou rytmickou techniku, která stimuluje tok lymfy napříč tkáněmi.

Kromě toho podporuje imunitu, zdravé fungování autonomního nervového systému, snižuje stres a odstraňováním odpadů ze pojivových tkání zmírňuje otoky a bolesti.

Další zdravotní přínosy manuální lymfatické drenážní masáže zahrnují:

• zrychlení hojení úrazových a pooperačních jizev
• pročištění ucpaných dutin při zánětu nosu a průdušek
• snížení zadržování tekutin během menstruace a těhotenství
• zmírnění nespavosti
• pomoc při autoimunitních onemocněních jako roztroušená skleróza, lupus či revma

Kde a jak často provádět lymfodrenážní masáž

Lymfodrenážní masáž je poměrně složitá procedura a provádět by ji měl jen zkušený terapeut. Doporučujeme proto navštívit odborné pracoviště, které se touto druhou masáží zabývají na profesionální úrovni. Nesprávně provedená masáž totiž může i uškodit.

Frekvence tohoto druhu masáže se doporučuje následovně:

• pro běžnou detoxikaci – 2 krát do měsíce
• intenzivní očistný režim – 3 až 4 krát do měsíce
• otoky, bolesti a jiné zdravotní potíže – 1 krát za týden až do zlepšení stavu

Další zásady, které je třeba dodržovat

Chcete-li vyčistit svůj lymfatický systém přírodní cestou, potřebujete dělat následující věci:

• Pijte dostatek tekutin – vaše tělo potřebuje vodu, aby udrželo tok lymfy v správném chodu.
• Cvičte – pravidelné cvičení, které zahrnuje skákání, je nejlepším způsobem, jak udržet lymfatický systém v chodu.
• Sauna – nejlépe infrasauny jsou výborným způsobem, jak vypotit toxiny a odpadní látky přes kůži.
• Jezte více těchto potravin – brusinky, listovou zeleninu, spirulinu, ořechy, lněný olej
• Lymfodrenážní masáž – podporuje cirkulaci lymfy, vyplavuje nadbytečné tuky, tekutiny a další odpadní látky z buněk.

Zdroj: How to Cleanse your Lymphatic System and Fight Off 80% of Chronic Disease

Vyčištění střeva (tvoří se zde 60% imunity), aneb život bez nemocí

Lidské tělo tvoří nepřeberné množství buněk. Řádově lze jejich počet  vyjádřit číslem 100000000000000 (14 nul). Přesto nejsou lidské buňky nejpočetnějšími buňkami lidského organismu. Tento primát patří bakteriím, kterých v nás žije ještě desetkrát více. Bakterie máme všude. V ústech, na povrchu těla, i ve střevě a v žaludku.

Celková hmotnost bakterií žijících v trávicím traktu člověka se pohybuje kolem půldruhého kilogramu. Naši bakteriální nájemníci zdaleka neudivují jen množstvím. Omračující je i jejich druhová pestrost. Každý z nás hostí v útrobách mikrofaunu čítající kolem čtyř stovek různých bakterií. Počet lidských genů, jež si neseme v každé buňce, dosahuje zhruba dvacet tisíc. Pokud bychom chtěli spočítat všechny geny z dědičné informace každého druhu bakterie, jež hostíme, pak se musíme připravit na výsledek v milionech.  

Bakterie nejsou v našem těle pasivní. Naopak, jsou to pracanti. Z výsledků jejich horečné aktivity těžíme i my. Pomáhají nám trávit potravu, vyrábějí pro nás  důležité látky, pomáhají imunitní obraně. Názorně se o tom můžeme přesvědčit na myších odchovaných v naprosto sterilním prostředí bez mikrobů. Kromě špatného trávení a slabého imunitního systému je trápí i nedostatečný vývoj celé řady vnitřních orgánů.

Lekci dokládající význam bakterií, obývajících lidské útroby, nám udělily i výsledky  transplantací střeva. Chirurgové se obávali náročné operace orgánu, který je doslova nabit bakteriemi, a proto střevo před transplantací vydatně koupali v roztocích antibiotik.  Strach z infekce byl o to silnější, že pacient má před i po transplantaci utlumen vlastní imunitní systém, aby nebojoval proti orgánu dárce. Navzdory veškerým opatřením trpěli pacienti vážnými komplikacemi. Zlepšení přinesl teprve kacířský počin, když lékaři ponechali střevo infikované jeho původními bakteriemi. Střevo transplantované i s mikrobiální „náloží“ je méně náchylné k zánětům a lépe tráví.

Komplikované soužití člověka a jeho střevních bakterií začíná v okamžiku, kdy přicházíme na svět. Plod v těle matky má střevo zcela sterilní. To se ale rychle mění, protože první bakterie polyká dítě už během průchodu porodními cestami. Další hltá z prsu matky s mateřským mlékem. Při každém dalším kontaktu s cizími lidmi získává kojenec nové a nové bakterie.

 Už během prvních dnů života prodělává lidské střevo velkou bakteriální invazi. Její průběh je zcela individuální a zdá se, že zpočátku nemá žádný řád. V prvních měsících života máme ve složení bakteriální osádky střeva dokonalý chaos a za „normální situaci“ lze bez nadsázky označit takřka cokoli. Příčiny nebo účel těchto dramatických změn nejsou jasné. Postupem času se druhové složení střevní mikroflóry stabilizuje a na konci prvního roku života má dítě podobně početnou i pestrou mikroflóru jako dospělý člověk.

Zdá se, že na počátečních dramatických změnách střevní mikroflóry člověka moc nezáleží. Nakonec žijí v útrobách každého z nás zhruba jedny a ty samé bakterie. Určité druhy mikroorganismů jsou předurčené k osídlení lidského střeva  a ty se tam dostanou. Na bakteriální zoo ve střevech nemá kdovíjaký dopad dokonce ani užívání antibiotik během prvního roku života dítěte. Neplatí to vždycky. Ve vzácných případech dochází po užívání antibiotik ke změnám, jež lze označit bez přehánění za dramatické. Ani pak ale není jasné, jaký význam má „kotrmelec“ ve složení mikrobiální osádky střeva pro život a zdraví dítěte.

Pokud dítě přišlo na svět císařským řezem a nedostalo se do kontaktu s matčinými porodními cestami, má během prvního týdne života nápadně chudší osídlení střeva bakteriemi. Ztrátu ale brzy dohoní. Zajímavé výsledky přineslo porovnání střevní mikroflóry dvojčat. Ta se u obou dětí nápadně podobá, což vyvolává podezření, že druhové složení střevních bakterií určují i dědičné dispozice jejich hostitele.

Jako mylná se ukazují tradovaná tvrzení, podle kterých mají kojené děti od začátku života ve střevě početnější populaci bifidobakterií. Ty jsou považovány za zdraví prospěšné. Kojenci však mají ve střevě v prvních měsících života bifidobakterií poměrně málo a tito mikrobi se významněji namnoží až mnohem později.

Významnou roli zřejmě sehrává v „údržbě“ střevní mikroflóry slepé střevo. Mnozí živočichové mají tento orgán mohutně rozvinutý a využívají jej k trávení. Na slepé střevo čili apendix člověka se většinou díváme jako na zakrnělý orgán, který je nám leda pro zlost – to když se zanítí a hrozí jeho prasknutí. Otvorem ve slepém střevu uniká střevní mikroflóra do břišní dutiny a vyvolává masivní záněty ohrožující pacientův život. Nebylo by nám lépe bez slepého střeva? Asi ne. Tato několik centimetrů dlouhá „slepá ulička“ vybíhá z našich střev zhruba v místě, kde tenké střevo přechází v tlusté. Nacházejí v něm ideální podmínky mikrobi prospěšní našemu trávení. Na první pohled to vypadá krajně nepravděpodobně, protože slepé střevo je vybaveno poměrně solidním arzenálem imunitní obrany. Bakterie by tu měly čelit tvrdým útokům. Zřejmě proto nežijí mikrobi ve slepém střevu jednotlivě. Vytvářejí pestré společenství, které vylučuje do okolí směsku roztodivných organických látek. Jejich molekuly se splétají v hustě rozvětvenou síť a povlékají v tenké vrstvě  povrch sliznice slepého střeva. Vzniká tzv. biofilm. Bakterie, které biofilm obývají, se chovají úplně jinak, než volně žijící mikrobi. Jsou například neskonale odolnější k působení nepříznivých podmínek včetně antibiotik. Ani imunitní obrana slepého střeva bakteriím v biofilmu neškodí. Naopak. Vytváří jim příhodné podmínky. Slepé střevo proto slouží jako útočiště „hodných“ bakterií. Odtud se bakteriální biofilm šíří na obě strany - do tenkého a tlustého střeva - a nedovolí usazení škodlivých bakterií, jež by mohly trávící procesy narušit.

Při závažných střevních onemocněních provázených například úpornými průjmy jsou zdraví prospěšné střevní bakterie vypuzeny z těla ven. Prakticky celé střevo může o ochranný biofilm přijít. Přetrvá jen ve slepém střevě. Z tohoto „posledního útočiště“ zahájí užitečné bakterie dobývání ztracených území.

Mnoho lidí slepé střevo postrádá, protože jim je lékaři museli při zánětu odoperovat. Je to důkaz o zbytečnosti této střevní „slepé uličky“? Ne. Zánět slepého střeva se vyskytuje mnohem  častěji v průmyslově vyspělých zemích. Ve třetím světě je poměrně vzácný. Zdá se, že si za záněty slepého střeva můžeme do určité míry sami.  Sterilní prostředí našich domovů a potrava zbavená většiny bakterií způsobují, že imunitní obrana trávicího traktu leniví. Naše střevo není zvyklé bojovat s cizorodými látkami či nežádoucími mikroskopickými vetřelci. Pokud se s nimi nakonec přeci jen potká, reaguje přehnaně, např. alergií. Ta může nakonec přerůst až v zánět slepého střeva.

Lékem na rozvrat střevní mikroflóry bývají bakterie z kysaných mléčných výrobků, např. z jogurtů nebo kefíru. Někdy se používají speciálně připravené bakteriální kultury určené pro kolonizaci našich churavých útrob, tzv. probiotika. O jejich účincích se vedou mezi odborníky bouřlivé diskuze. Na jedné straně stojí zastánci probiotik. Proti nim se staví skeptici, kteří tvrdí, že složení střevní „mikrobiální zoo“ je hotové už v raném dětství a v pozdějším věku je nelze příliš měnit. Dávka probiotika představuje proti armádě bakterií v lidském střevu jen nepatrnou hrstku. Nejnovější pokusy však ukázaly, že nad účinky probiotik nelze jen tak ohrnovat nos. Američtí vědci k nim použili myši, které nemají ve střevě vůbec žádné bakterie. Těmto zvířatům osadili trávicí trakt běžnou lidskou střevní bakterii Bacteroides thetaioatomicron. K tomu myším přidali ještě bakterii Bifidobacterium longum, která se vyskytuje v lidském trávicím traktu jen v malé míře a používá jako probiotikum.

Ukázalo se, že myš s bakteriálním tandemem účinně spolupracuje. Pomocnou ruku si podali i oba mikrobi. V přítomnosti probiotické bakterie dokázal Bacteroides thetaioatomicron trávit cukry, které jsou pro něj jinak nestravitelné. Probiotická bakterie na oplátku nekonzumuje cukry, které má v oblibě Bacteroides thetaioatomicron, a sytí se cukry, které za obvyklých okolností sama nijak zvlášť nemiluje. Bakterie Bacteroides thetaioatomicron si obohacovala  jídelníček cukrů i v přítomnosti další probiotické bakterie Lactobacillus casei. O tom, že si střevní bakterie zdaleka nerozumí s každým, svědčí výsledky pokusů s bakterií Bifidobacterium animalis, jež patří do velmi blízkého příbuzenstva probiotických mikrobů. Ta účinky probiotických bakterií neměla. Pod vlivem bakterií se měnilo i fungování myšího střeva. Tandem tvořený  bakteriemi Bacteroides thetaioatomicron a Bifidobacterium longum výrazně zasáhl do aktivity genů v buňkách střevní sliznice. Do pohotovosti uvedl například  geny, které řídí imunitní obranu.

Lidé s nadváhou mají jinou střevní mikroflóru, než lidé hubení. Více než 90 % střevních  bakterií tvoří u tlouštíků mikroorganismy ze skupiny označované jako Firmicutes. Naopak, vzácností jsou  ve střevě obézních lidí mikrobi ze skupiny Bacteroidetes. Tvoří jen 3 % střevní  mikroflóry. Lidé s normální tělesnou hmotností mají bakterií Bacteroides zhruba třetinu. Pokud se obézní lidé podrobí odtučňovací kúře a úspěšně zhubnou, výrazně se jim změní i druhové zastoupení střevních bakterií. Podíl „obézních“ mikrobů ze skupiny Formicutes se sníží na tři čtvrtiny. Podíl „hubených“ bakterií ze skupiny Bacteroidetes stoupne na jednu sedminu. Je zajímavé, že změna střevní mikroflóry je stejná bez ohledu na dietu, kterou tlouštíci drželi. Je jedno, jestli omezili ve stravě příjem tuků nebo, zda se vzdali konzumace jednoduchých cukrů.

O tom, že máme v ústech bakterie, se čas od času přesvědčíme při návštěvě zubního lékaře. Kazy na zubech mají na svědomí právě mikrobi. Jeden z největších problémů při poznávání mikroskopických obyvatel naší ústní dutiny představuje fakt, že mnohým z nich nedokážeme vytvořit v laboratoři příhodné podmínky a nemůžeme je proto detailněji zkoumat. O jejich přítomnosti se dozvídáme jen díky komplikovaným genetickým analýzám, které zachytí geny typické pro různé druhy bakterií. Vlivy mikrobiální osádky úst se zdaleka neomezují jen na zubní kazy. Mikroflóra ústní dutiny působí i na hodně vzdálená místa těla. Přítomnost některých bakterií na dásních má přímou souvislosti s řadou závažných onemocnění, např.  zápaly plic nebo  kardiovaskulárními chorobami. U těhotných žen mají bakterie úst vliv zřejmě i na porodní hmotnost dítěte. Vědci našli dokonce spojitost mezi ústní mikroflórou a obezitou. Obézní ženy mají mezi bakteriemi v ústech častěji bakterii druhu Selenomonas noxia. U hubených žen tuto bakterii v ústech nenajdeme a i ve střevě ji mívají jen zřídka.

S postupujícím věkem náš imunitní systém slábne a nabízí mikroskopickým vetřelcům více prostoru. Uvnitř těla i na jeho povrchu se nám  množí stovky druhů neškodných bakterií. I když nejsou s to vyvolat onemocnění,  představují pro starší lidi významnou zátěž. Vědci byli přesvědčeni, že narůstající bakteriální „náklad“ nám zkracuje život. Pokusy na muškách octomilkách ale ukázaly, že na délku života nemá vliv ani zvýšení, ani snížení osádky těla bakteriemi. A jak je to u člověka? Stárnoucím lidem sice přibývá v těle bakterií, ale nárůst není nijak dramatický. S mnohem vyšší pravděpodobností dochází v lidském organismus postupem času ke změnám druhového složení  bakteriální „zoo“. Některých bakterií přibývá, jiné naopak mizí. Lékaři vědí, že s postupujícím věkem stupá u člověka riziko zánětlivých onemocnění střev. Ta může mít na svědomí rozmach některých nežádoucích druhů bakterií.

Proto důležitou, ne-li hlavní součástí správně fungujícího imunitního systému těla je dobrá mikrobiální situace ve střevech a hlavně ve střevě tlustém. Pokud střevní prostředí není takové, jaké má být (tj., došlo k přemnožení mikrobů, kteří ve střevě škodí a naopak k úbytku přátelských bakterií), vzniká tzv. střevní dysbiosa s nepříznivými důsledky pro zdraví (eroze ve sliznici střeva a následnému vstřebávání toxických látek ze stolice zpět do krve, čili autointoxikace neboli otrava organismu svými vlastními zplodinami.) Tím se zhoršuje obranyschopnost organizmu, člověk častěji podléhá různým infekcím, je unavený, trpí depresemi, často jej trápí ekzém, akné nebo nečistá pleť a v horších případech se připraví živná půda i pro mnohem závažnější onemocnění jako je rakovina tlustého střeva a s největší pravděpodobností i rakoviny jiných typů atd. Toto je však způsobeno jen námi samotnými a to tím, že jíme jídla, která obsahují málo vlákniny, ale zato obsahují výrazně více než je fyziologicky potřebné tuků, solí, cukrů a také úplně zbytečných chemikálií dnes běžně v potravinářském průmyslu užívaných jako zdraví neškodných (obecně poměrně známé Éčka) a v neposlední řadě dlouhodobý stres nebo antibiotika mají také výrazně nepříznivý vliv.

Co však můžeme proti této nepříznivé situaci dělat? No, v prvé řadě bychom se měli zamyslet nad dosavadní životosprávou a pokusit se ji změnit k prospěchu našich střev a tím ku prospěchu celého našeho organizmu. Vyřadit nebo co nejvíce omezit z jídelníčku všechnu potravu připravovanou ve stáncích rychlého občerstvení typu „fast food“ a to prosím i tu, která je deklarovaná jako vegetariánská nebo zdravá výživa. Rozhodně vynechat sladké jídla jako např. různé oplatky, tyčinky, dortíky a průmyslově pečené buchty všeho typu a vzdejte se solených pražených arašídů (buráků). Toto se však lehce říká, ale skutečný život je mnohdy daleko urputnější než naše předsevzetí. Podlehneme-li tempu moderní doby a přesto nechceme bídně zhynout na nemoci, ze kterých jde až mráz po zádech, musíme si jednou za čas najít trochu času pro sebe a střeva vyčistit.

Máme několik velice dobrých možností řešení, několik dobrých a několik alespoň nějakých řešení, jak si střeva vyčistit. Nebudu zde uvádět všechny mi známé čistící kůry, protože to bych asi půl roku nedělal nic jiného, než psal tento článek. Uvedu pouze z každé výše uvedené kategorie, jednu dle mého názoru nejúčinnější kůru.

1.) Výborná čistící střevní kůra je jednoduchá až se její účinnosti ani nechce věřit. Chce to ale dovolenou a hrdinný přístup, proč? Kůra se skládá z konzumace kysaného syrového zelí po dobu až tří po sobě jdoucích dní a teď už asi chápete, proč doporučuji dovolenou. Popíšu vám ideální stav a vy se pokuste tomu co možná nejvíce přiblížit.

Zelí jako superlék, který si vyrobíte pouze sami doma

První den, kdy se rozhodnete začít s kůrou, si dáte místo snídaně nějaké komerční projímadlo nebo máte-li nějaké odzkoušené vlastní projímadlo (např. hena, svlačec), pak jen pijte čistou vodu a čekejte, až se dostaví onen očekávaný, blahodárný a očistný účinek projímadla. Po první vlně tohoto božského zážitku se normálně nacpěte kysaným syrovým zelím v takovém množství, kolik do vás vleze a budete čekat na další vlny účinku projímadla v takové blízkosti WC, abyste měli alespoň teoretickou šanci doběhnout relativně voňaví (projímadlo lze vynechat, ale účinnost kůry výrazně klesá, avšak máte-li v úmyslu toto čištění provádět častěji v roce, pak není projímadlo tak důležité). Vždy po jednom jídle kysaného zelí v množství dokud se nenacpete k prasknutí, bude následovat v další obvyklé době jídlo z nastrouhané mrkve s jablkem, ale bez cukru (nedoslazovat a nekyselit). Tohle jídlo se jí v přiměřeném množství, rozhodně se jím nesmíte nacpat jako toho zelí, čili teď pojíte jen lehce. Tak to budete střídat tak, abyste měli za den nejméně tři jídla (první den tři jídla nemusí platit, díky projímadlu, ale první a poslední jídlo v příslušném dni musí být zelí, nešla-li by kombinace dodržet, vynecháme mrkev s jablkem). Toto byste měli dodržovat tři dny po sobě. Již druhý den byste měli mít stolici krásně tuhou a může být trochu světlejší s nestrávenými zbytky zelí a mrkve. Množství stolice se nelekejte, opravdu vám nevypadl žaludek ani střeva, je to jen natrávené zelí a mrkev. Právě toto nebývalé množství stolice je ten hlavní čistící účinek, zelí totiž svým množstvím strhne sebou množství balastu trvale usazeného ve vašich střevech a to i toho, který je jinak ze stěn střev neodstranitelný, přičemž základní biotickou střevní kulturu přebývající ve střevních klcích a řásních nechává relativně neporušenou, díky čemuž se střevní prostředí rychle dostane do normálu. Během této očistné kůry je dobré mít nějakou pohybovou aktivitu, která zaručí pohyb střev (např. malování bytu, generální úklid, sekání dřeva nebo sport jako veslování, tenis apod.) a to všechno proto, aby se podpořila peristaltika střev. Pro zvýšení účinnosti je také možno ke kysanému zelí pít zelnou vodu, ale to je už jen pro otrlé povahy.

Tato metoda čištění střev má i další příznivé vedlejší účinky. I když konzumujete velké množství kyselého zelí, má toto na organizmus zásaditý účinek, což dnes není tak zcela běžné a to znamená, že všechny tělní tekutiny (krev, lymfa, moč) budou mít zásaditou reakci a naopak kyselost žaludečních šťáv se zvýší, což má za důsledek lepší trávení a spolu s vyčištěným střevem je účinnost trávení a vylučování téměř dokonalá i když rezervy jsou vždy. Následkem zlepšeného trávení je pak o mnoho méně zatěžován organizmus toxiny metabolizmu a tím následně se zlepšuje složení krve a to včetně snížení vysoké hladiny cholesterolu ale i např. zlepšení kvality pokožky, vlasů a nehtů nebo dokonce zmírnění psychických problémů. POZOR! Po této kůře se vám může zdát, že se budete cítit nějak divně nebo se nemusíte cítit tak úplně ve své kůži. Toto může být způsobeno abstinenčními příznaky vyvolanými předešlou intoxikací organizmu. Vaše tělo bylo totiž z největší pravděpodobností zaplaveno odpadními produkty špatného metabolizmu, a protože toto trvalo nejspíše několik let nebo i desetiletí, náhlá změna dosavadních poměrů ve vašem organizmu se může projevit abstinenčními příznaky. Postupně však by se stav měl stabilizovat. Tato očistná kůra by se měla opakovat alespoň jednou ročně.

V případě jakéhokoliv problému to znamená, že pokud nejde všechno naprosto hladce, při jakékoliv bolesti nebo jen v případě, že se vám něco nezdá, kůru okamžitě přerušte, popřípadě konzultujte se svým lékařem. Kůru nezahajujte, pokud jste nebyli před ní v perfektním zdravotním stavu a ženy pokud jsou těhotné.

2.) Další dobrá metoda čištění střev je metoda čištění střev je metoda vycházející z Jógy zvaná šankhaprakšalána, kde se pije osolená voda a pomocí jednoduchých cvičení prochází tato slaná voda celým střevem až do konečníku. Cvičení se provádí tak dlouho, dokud voda nevychází čistá. Takto se tedy taky pročišťuje nejen tlusté, ale i tenké střevo a žaludek. Tato metoda trvá něco kolem hodiny, ale dáme-li si nějakou bezpečnostní dobu, tak za půl dne můžeme bezpečně opustit chráněné prostředí vašeho bytu. Tuto metodu bych si dovolil doporučit všude tam, kde z jakéhokoliv důvodu nemůže být praktikována mnou uváděná první metoda, ke které bych ji doporučil jako alternativu. Výhodné je tyto dvě metody střídat.

Postup
Ohřejeme vodu na 38 až 40 stupňů Celsia, přidáme sůl 5 až 6 gramů na litr, což představuje o trochu méně než je koncentrace fyziologického roztoku (1 neplná polévková lžíce na 1 litr vody). Voda musí být slaná (pokud by nebyla, docházelo by k jejímu vstřebávání osmózou a vylučovala by se močí a nikoli střevem). Vypijeme jednu sklenici slané vody na ex a provedeme sérii cviků od 1. do 4., které budou uvedeny níže. Pak vypijeme druhou sklenici a opět zacvičíme všechny cviky v sestavě. Takto pokračujeme, až máme sklenic vypitých zhruba 6. Poté (u někoho i dříve) se dostaví pocit nutkání na stolici a vyprázdnění stolice. Po vyprázdnění se pokračuje znovu (tj. vypít slanou vodu – provést cviky – při nucení na stolici se odebrat na WC). Pro zrychlení peristaltiky střev je možné na WC provést ještě tzv. „ašvini mudru“, což je vlastně vtažení konečníku dovnitř a poté jeho povolení. Celou praktiku ukončíme, až z nás vychází pouze čistá voda (podle stupně „zanesení“ střev různými zbytky je to obvykle 7-14 sklenic). Poté se uložíme na lůžko a hodinu odpočíváme. Po ukončení praktiky je normální, že se dostaví ještě 1 i více vodnatých stolic (proto není radno příliš záhy opouštět byt). Přestat však můžete kdykoliv v průběhu očistné kůry, v tom případě budete v následující hodině ještě několikrát chodit na WC. Nebo vypít 3 sklenice vlažné NESLANÉ VODY, a provést vyzvracení. To zcela vyprázdní žaludek a přeruší sifon.

Důležité: po každé stolici si umyjte konečník vlažnou vodou, osušte jej a případně natřete dětským nebo olivovým olejem, abyste zabránili jeho podráždění vylučovanou solí.

CVIKY

1. Cvik
Výchozí postavení: mírný stoj rozkročný, chodidla 30cm od sebe, vzpažené ruce, prsty rukou propleteny, dlaně otočené nahoru. Narovnejte záda, dýchejte normálně. Aniž byste otočili hrudník, ukloňte se nejdříve DOLEVA, nezastavujte se v konečné poloze, znovu se napřimte a ihned se ukloňte na druhou stranu. Tento cvik opakujte 4x, to je osm úklonů střídavě vlevo a vpravo, což potrvá CELKOVĚ asi 10 sekund. Tyto pohyby otevřou vrátník a při každém úklonu část vody vyjde ze žaludku směrem ke dvanácterníku a tenkému střevu.

2. Cvik
Tento cvik způsobuje postup vody v tenkém střevě. Výchozí postavení je stejné, tedy mírný stoj rozkročný.
Upažte a pokrčte levou ruku, až se ukazovák a palec dotknou pravé klíční kosti. Pak proveďte rotaci trupu a protáhněte pravou paži co nejdále dozadu, díváte se na konec prstů. Nezastavujte se, ale vraťte se ihned do výchozí pozice a pak proveďte pohyb na druhou stranu. Tento cvik opakujte 4x, tj. osm pohybů střídavě vpravo a vlevo. Celková doba trvání 10 sekund.

3. Cvik
V tenkém střevě bude voda postupovat při dalším cviku. Proveďte variantu kobry, tedy leh na břiše, vzepřít se o paže. Země se dotýkají pouze prsty nohou a dlaně, stehna zůstávají nad podložkou.

Chodidla jsou od sebe vzdálena asi 30cm (důležité!!!). Když zaujmete tuto polohu, otočte hlavu, ramena a trup tak, abyste viděli na opačnou patu (při otáčení vpravo se tedy díváte na levou patu).

Nezastavujte se, vraťte se ihned do výchozí polohy a zopakujte na druhou stranu. Tento cvik opakujte 4x, tj. osm otočení střídavě vpravo a vlevo. Celková doba trvání 10-15 sekund.

4. Cvik
Voda, která postoupila až na konec tenkého střeva, je dále vedena tračníkem při posledním čtvrtém cviku. Třebaže je nejsložitější ze série, je dostupný všem cvičencům, s výjimkou osob, které mají potíže s koleny nebo meniskem. Tyto osoby použijí variantu cviku popsanou níže.

Výchozí postavení: dřep, chodidla vzdálena 30cm, paty vytočeny vně, takže jsou pod stehny a nikoliv pod hýžděmi, ruce jsou položeny na kolenou, vzdálených asi 50cm. Otočte trup vpravo, klekněte si na levé koleno před pravé chodidlo. Dlaně střídavě stlačují pravé stehno k levé straně břicha a opačně tak, aby stehna stlačovala polovinu břicha a tím i tračník. Dívejte se vzad, abyste zesílili torzi trupu a stláčeli břicho.
U tohoto cviku je podstatné stlačit nejdříve pravou stranu břicha. Jako všechny předchozí, i tento cvik se provádí 4x, tj. osm pohybů střídavě vpravo a vlevo. Doba trvání 15 sekund.

Varianta cviku:
Sed na podložku, nohy natáhnout. Pokrčit levou nohu a chodidlo položit na vnitřní straně pravého stehna. Vytočte trup doleva, levou rukou se opřete vzadu za trupem a pravou rukou chytněte kotník levé pokrčené nohy a loktem zatlačte koleno do nejvíce na pravou stranu břicha. Totéž na opačnou stranu, pokrčit pravou nohu, vytočit doprava.

První jídlo
Po této kůře je třeba dodržovat následující pokyny:

Jíst nejdříve 1/2 hodiny po posledním cvičení a nejpozději jednu hodinu po skončení. První jídlo má obsahovat bílou rýži, vařenou až rozvařenou ve vodě. Vařená rýže se má v ústech rozplývat. Může se podávat s tomatovou omáčkou, trochu osolenou, ale bez pepře. Lze ji doplnit dobře uvařenou čočkou nebo karotkou. Současně s rýží musíte sníst alespoň 4dkg másla. Můžete jej nechat rozpustit v rýži nebo sníst po lžičkách. Rýži lze nahradit pšeničnou nebo ovesnou kaší či těstovinami se strouhaným sýrem, rýže však je na prázdný žaludek nejvhodnější.

Rýže se však nesmí vařit v mléce. 24 hodin po očistě není dovoleno pít mléko ani jíst jogurt. Kromě toho během těchto 24 hodin jsou zakázány kyselé pokrmy a nápoje, ovoce a syrová zelenina. Chléb je dovolen při druhém jídle, které následují po cvičení. Je možné jíst všechny tvrdé a polotvrdé sýry, jako eidam, ale je zakázán tvaroh a sýry s plísní jako hermelín či niva.

Po 24 hodinách se můžete vrátit ke svému normálnímu stravovacímu režimu, vyvarujte se však nadměrné konzumaci jakéhokoliv masa, ale zvláště červeného, nejpřijatelnějším masem jsou ryby.

Nápoje
Po tomto cvičení je normální pociťovat žízeň. Před prvním jídlem nepijte žádnou tekutinu, ani čistou vodu, jinak byste sifon nepřerušili a dál chodili na toaletu. Naopak, během prvního jídla a po něm můžete pít vodu nebo lehké odvary /lípa, máta/, minerálku bez bublinek. Žádný alkohol!!!

Asi nikoho nepřekvapí, že se stolice objeví až po 24 nebo i 36 hodinách. První stolice je zlatožlutá a bez zápachu jako u dítěte (ale nos k ní moc blízko nedávejte, pro jistotu).

Toto cvičení se má provádět nejméně 2x ročně. Průměrná frekvence 4x do roka, při změně ročního období. Ti, kteří chtějí být důkladní, mohou cvičení provádět 1x měsíčně. Toto cvičení není opravdu nepříjemné, nejméně příjemné je pití slané vody. Můžeme ji nahradit lehkým bujónem s pórku nebo jiné zeleniny, který bude chutnější než voda. Lidé trpící zácpou mohou provádět očistu každý týden, ale jen s 6 sklenicemi vody. V tom případě je cyklus kratší, asi 1/2 hodiny. Je to nejlepší způsob, jak regenerovat střeva.

Účinky této kúry
Prvořadý účinek se týká vylučování, dojde k úplnému odstranění usazenin, které pokrývají sliznici střeva. Je ohromující, do jaké míry může být střevo zaneseno. Dochází k detoxikaci organismu, vymizí tělesný pach, pročistí se pleť, pot bude bez zápachu. Regeneruje se slinivka břišní. Pročištěním trávicí trubice má za následek správný metabolismus a to způsobuje, že hubení se spravují a hubnou ti, kteří mají kila navíc.

KONTRAINDIKACE
Nesmí provádět:

Lidé se žaludečními vředy, akutní onemocnění trávicího traktu, slepého střeva, těhotné ženy.

3.) Další metodou čištění střev je dnes dosti propagovaná metoda čištění střev (hydrocolon), kdy vám do konečníku zavedou hadici a tlusté střevo vypláchnou teplou tlakovou vodou (někde kolem teploty lidského těla), ale nevýhody této metody jsou oproti jiným zde uvedeným metodám značné až zásadní. Jednak vyplachováním nevyčistí žaludek ani tenké střevo a naopak tlusté střevo vyčistí až příliš dokonale, protože tlaková voda jde proti přirozenému směru pohybu ve střevě a tím vyčistí přirozené záhyby a řasnění tlustého střeva, kde žijí kamarádské bakterie a vzhledem k tomu, že 70% všech střevních baktérií žije právě v tlustém střevě, tak po sobě tato metoda zanechá tlusté střevo prakticky mrtvé. Sice vám po tomto zákroku doporučí jíst např. jogurty s živými kulturami, ale tyto bakterie jsou jen jednoho druhu a nedokážou samy nahradit staré různorodé kolonie střevních bakterií a je dokázáno, že plná obnova kolonií střevních bakterií trvá i 9 měsíců ale i dva roky, to v závislosti na následně konzumované stravě. Člověk podstoupivší tuto očistnou kůru se totiž v prvních týdnech po zákroku skutečně cítí výrazně lépe, ale vzhledem k nedostatečné obnově střevních baktérií se střevo opět brzy zanese a člověk je nucen tuto proceduru opakovat a stává se na čištění střeva závislý. Dalším neméně závažným skrytým problémem je to, že opakovanými častými kůrami zpomalíme peristaltiku střev, protože tato metoda nevyžaduje aktivní spolupráci střev, což má ve svém důsledku opětovný vznik toho problému, který jsme se snažili touto kůrou odstranit. Proto je tato metoda zřejmě tak výrazně propagovaná, protože poskytovatelům zaručuje pravidelný a slušný zisk. Ovšem tento poslední postřeh je můj osobní názor a může být od skutečnosti poněkud vzdálen. Na druhou stranu je taky nutno přiznat, že tato metoda má své medicínské opodstatnění a existují případy, kdy není možné se této metodě vyhnout, ovšem tuto metodu musí doporučit lékař znalý této problematiky. Masová propagace této metody jako všespásné a bezpečné mi nahání husí kůži od uší až po paty. Je to ale metoda, která nevyžaduje aktivní zapojení do léčby, jen musíte mít tlustou prkenici a ostatní se starají, kdežto vy zase klidně můžete hřešit, co se do vás vejde, vždyť na to máte. Pokud však tuto metodu podstoupíte pouze jednou za dva roky nebo i méně, je i tato metoda zcela bezpečná a má své zdravotní opodstatnění, pak směle do toho.

4.) Poslední významnou metodou čištění střev je již Haškem zpopularizovaná metoda zvaná klystýr (klyzma). Opět tato metoda není příliš šetrná k tlustému střevu, ale za staletí, kdy je užívána a v jistých dobách byla užívána hojně, jsou poměrně dobře známy výhody a nevýhody této metody s tím, že výhody výrazně převyšují nevýhody.

Klystýr se provádí vždy na lačný žaludek. Připravte si asi 0,5 až 2 litry teplé vody s 1 lžící citrónové šťávy nebo odvar z heřmánku, nalijte ji do nádobky klystýru (irigátoru - nádobu na klystýr zvanou irigátor lze koupit v obchodě se zdravotními potřebami nebo v internetových obchodech, ale i v lépe vybavených lékárnách. Skládá se z plastového sáčku nebo smaltované či plastové nádoby, hadičky a tzv. rektální trubičky. Sáček se zavěšuje na stěnu, z něj vede hadička s otočným ventilkem, a ta končí rektální trubičkou, která se zavádí do konečníku), zavěste asi do výše očí (aby měla voda spád). Konec hadičky potřete olejem. Klekněte si a hlavu opřete o jednu ruku. Zcela se uvolněte, dýchejte přirozeně. Zasuňte konec hadičky do análního otvoru a nechejte vodu téct až do pocitu většího tlaku (ne však bolesti). Můžete také nalévání vody přerušit a pokračovat až ve chvíli, kdy tlak povolí. Přijměte tolik vody, kolik snesete. Pokud se vám podaří v sobě vodu chvíli udržet, je to jen dobře. Zajděte si na toaletu a poté si na chvíli odpočiňte.

Po několika aplikacích klystýru si můžete troufnout na promytí celého střeva, nejen tlustého střeva. Voda se do nejzazších partií střeva dostane díky dýchacím cvikům. Při přijímání vody několikrát hluboce vydechněte, na pět vteřin zadržte dech a žaludek přitáhněte k páteři. Snažte se stáhnout bránici. Nálev se tak dostane i do tenkého střeva

Pravidla aplikace klystýru:

• Klystýr aplikujte nejlépe ráno do sedmi hodin nebo večer před spaním
• Neočekávejte, že se vám na poprvé podaří přijmout celou dávku. Přijměte ji klidně nadvakrát nebo i natřikrát
• Během aplikace klystýru myslete na to, jak vám voda protékající střevy vymývá zbytky jedovatých látek a uzdravuje vás
• Asi hodinu po aplikaci nevycházejte z domu. Voda ze střev se vám může vracet i po půl hodině
• Čím déle v sobě tekutinu udržíte, tím větší část střeva vyčistíte (ideální dobou je 10 minut)

Jak často se klystýr provádí?

Při počáteční očistě se doporučuje přijímat klystýr:

• 1. týden - denně,
• 2. týden - obden,
• 3. týden - ob dva dny,
• 4. týden - ob tři dny,
• 5. týden - jednou týdně

Dále pak střeva čistit klystýrem jednou týdně, případně dvakrát za měsíc nebo tehdy, když cítíme potřebu, protože víme, že byl v našem stravování nějaký úlet. Hlavně si ale uvědomte, že vaše tělo není popelnice, začněte se stravovat zdravě, sportujte, dodržujte pitný režim a taky si uvědomte, že s každým dalším výplachem střev oslabujete původní střevní mikrofaunu, je-li klystýr prováděn příliš často, nemá střevo čas nahradit úbytek střevních mikrobů a tlusté střevo přestává plnit svoji funkci.

Klyzmata čili klystýry můžeme rozdělit na:
klyzma očistné, léčivé a miniklyzma. Klyzma očistné provádíme pomocí cca 1,5 litru převařené vody, můžeme ji trošku osolit; lze použít heřmánkový čaj, přidat citrónovou šťávu a podobně. Klyzmata jsou velmi účinným očistným a léčebným prostředkem. Neměli bychom se jich bát, ale ani je aplikovat příliš často, protože časté aplikace mohou narušit střevní mikroflóru. Z tohoto pohledu je vhodná aplikace obden, ale ne příliš dlouho, případně současně užívat Laktobacilus Acidophilus na úpravu mikroflóry tlustého střeva. Po této proceduře může následovat klyzma léčivé, kdy aplikujeme do střeva pouze 150 - 200 ml léčivého čaje; podle okolností, například čaj z měsíčku, zeměžluče, jitrocele, nebo dle rady lékaře či bylináře. Toto malé množství už zůstane ve střevě, protože nevzbuzuje vyprazdňovací reflex. Pod pojmem mikroklyzma rozumíme klyzma léčivého čaje, olejíčku, nebo uriny o objemu 100 - 125 ml, aplikované bez předchozího klyzmatu očistného. Tuto proceduru lze doporučit zejména tam, kde je nutná častější aplikace a podání velkého klystýru by mohlo působit dráždivě, například při léčbě vředové choroby tlustého střeva, apod. Mikroklyzma můžeme aplikovat denně a podáváme je zásadně po stolici.

Klystýr není vhodný pro těhotné ženy a při Crohnově chorobě střev, akutním zánětu střev, tuberkulóze, po operaci či nádorech střev. Očistě tenkého střeva by se měli vyvarovat také lidé se slabým srdcem, výraznými dýchacími potížemi, střevními infekcemi a vysokým krevním tlakem (mohou však praktikovat očistu střeva tlustého s menšími dávkami vody).

U všech metod čištění střev je nutné si uvědomit, že po takové očistné kůře se vždy oslabí přirozené bakteriální kultury střeva a je nanejvýš nutné přizpůsobit stravování této nové střevní situaci. Jen těžko se dá akceptovat ihned po vyčištění střev, jako odměna za to, že jsem u toho neplakal, tabulka čokolády nebo Hamburger Big Mac. Ohledy na vyčištěné střevo musíme brát ještě nejméně tři týdny po kůře a teprve potom pomalu začít střevo zatěžovat běžnou stravou, ale už nikdy bychom se neměli vrátit ke starému způsobu stravování. Starý způsob stravování nás dostal do situace, kdy jsme ji museli řešit očistnou kůrou a je samozřejmé, že když nic na stravování nezměníme, tak se situace bude zase opakovat. Pro správnou funkci střev potřebujeme nutně vysoký obsah vlákniny v potravině, což sice některé potraviny mají uvedeno na obalu, ale většina bohužel ne. Obecně ale platí, že největší obsah vlákniny má zelenina, ovoce, výrobky z celozrnných obilovin, rýže, z mas upřednostňujeme ryby, drůbež, králíka. Později, nejméně až po těch třech týdnech, můžeme do jídelníčku přiřadit luštěniny a ořechy, ale to je již velmi individuální, přesto však luštěniny a ořechy do jídelníčku nepopiratelně patří. Vyvarujme se přílišné konzumace rafinovaných cukrů, toto je dosti složité, protože mnoho průmyslových potravin obsahuje cukr, aniž bychom to tušili, třeba bílé jogurty, limonády, toustový chleba, různé suchary prý pro štíhlou linii, slané tyčinky apod. Ovocný cukr neškodí, pokud je konzumován v ovoci či zelenině, protože je kompenzován vysokým obsahem vlákniny. Také omezíme konzumaci soli a opět nejen té, kterou solíme přímo my, ale hlavně té skryté v průmyslových výrobcích, hlavně salámy, párky, sýry a hlavně předvařená jídla jako různé polotovary (např. polévky ze sáčků) a konzervy. Také je nutno omezit příjem tuků jak rostlinných, tak živočišných. Soustředíme se na tuky, které obsahují nenasycené mastné kyseliny omega3 a omega6 nejlépe v poměru 2:1. Je naprosto nutné se vyvarovat užívání všech kosmetických přípravků obsahujících fluór, jako hlavní reprezentant těchto přípravků jsou např. zubní pasty s obsahem fluóru, kde poslední výzkumy poukazují na toxicitu této chemické látky s hlavním dopadem na střevní bakterie a to hlavně při dlouhodobém užívání.

U každé metody čištění střev platí zásada, že není-li medicínský důvod, neužíváme těchto metod nikdy příliš často a dlouhodobě. Ortodoxní zastánci užívání těchto metod a hlavně zastánci klyzmatu sice tvrdí, že není se čeho bát, že oni to dělají již několik let a denně a je jim dobře a nemají zdravotní problémy, ale tato argumentace stejně platí i u jiných závislých a není možno tento argument bát jako relevantní. Vemte jim možnost používání jejich oblíbené očistné metody a problémy okamžitě mají a veliké. Proto opatrně, s rozumem a pak tyto metody čištění střev jsou naprosto bezpečné a účinné.

Zdroj: https://jan1212.webgarden.cz

Zdroj: You Have About 20 Pounds Of Poison In Your Colon. Here is What You Can Do

Výplach střev