Aplikace pro chytré telefony přesně detekuje ranou demenci, ohlásili vědci

- Pixabay

Barbora Nová

Vědci odhadují, že více než 55 milionů lidí na celém světě trpí demencí. Z tohoto počtu má 10–20 % frontotemporální demenci (FTD) (1, 2).

K FTD dochází v důsledku poškození a ztráty nervových buněk ve frontální a boční nebo temporální oblasti mozku. To může vést k negativním změnám v chování člověka, jazykových dovednostech, jako je mluvení a psaní, a pohybových funkcí.

V současné době neexistuje žádná specifická léčba nebo lék na FTD. Přestože probíhá nebo se plánuje několik klinických studií FTD, vědci tvrdí, že tyto studie narážejí na překážky, včetně častých osobních návštěv účastníků studií, a některé testy nejsou schopny diagnostikovat FTD, dokud nejsou příznaky již patrné pro rodinu a přátele (3, 4, 5).

Nyní vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu vyvinuli aplikaci pro chytré telefony obsahující kognitivní testy, které by mohly potenciálně pomoci těmto klinickým studiím tím, že nejsou potřeba osobní návštěvy účastníků studií.

Studie zveřejněná 1. dubna 2024 v časopise JAMA Network Open ukazuje, že aplikace pro chytré telefony je schopna odhalit časné příznaky FTD i u lidí, kteří mají v rodinné anamnéze onemocnění, ale zatím se u nich neprojevily příznaky (6, 7).

Nová aplikace by mohla zlepšit detekci a léčbu FTD

Vědci vyvinuli tuto mobilní aplikaci ve spolupráci se softwarovou společností.

„Tuto aplikaci jsme vyvinuli nejen pro včasnou detekci FTD, ale také proto, abychom pomohli monitorovat změny onemocnění v průběhu času, jakmile jsou účastníci identifikováni,“ Adam M. Staffaroni, PhD, klinický neuropsycholog a docent na katedře neurologie UCSF. Weill Institute for Neurosciences a první autor této studie vysvětlil Medical News Today.

"Tuto aplikaci jsme vyvinuli nejen pro včasné odhalení FTD, ale také proto, aby pomohla sledovat změny nemoci v průběhu času poté, co byli účastníci identifikováni," uvedl dr. Adam M. Staffaroni, klinický neuropsycholog a docent na katedře neurologie UCSF Weill Institute for Neurosciences a hlavní autor této studie.

"Předpokládáme, že tato aplikace může být použita v klinických studiích ke zjištění, zda je nová léčba účinná."    

     "Aplikace obsahuje komplexní sadu testů, které měří různé rysy FTD, včetně řeči a jazyka, pohybových změn, chování a kognitivních funkcí. V této studii jsme studovali testy exekutivních funkcí, což je kognitivní dovednost často postižená u lidí s FTD. Zjistili jsme, že skóre v těchto testech dokáže odlišit pacienty s FTD od zdravých a je citlivé na časná stadia onemocnění" (8).

     - dr. Adam M. Staffaroni, PhD, hlavní autor studie

Aplikace přesně detekuje ranou demenci

Pro tuto studii dr. Staffaroni a jeho tým testovali mobilní aplikaci na 360 účastnících studie s průměrným věkem 54 let zapsaným do probíhajících studií v centrech ALLFTD a UCSF (9).

Z této skupiny účastníků se asi u 21 % projevily příznaky FTD, asi u 20 % se objevily časné příznaky onemocnění a asi 60 % účastníků nemělo známky FTD nebo byli nositeli genu pro toto onemocnění, u nichž se zatím příznaky neobjevily.

Po použití mobilní aplikace vědci zjistili, že kognitivní testy nové aplikace vykazují střední až vynikající spolehlivost ve srovnání se současnými standardními měřeními, včetně osobního hodnocení onemocnění a neuropsychologických testů.

Vědci také uvedli, že kognitivní testy provedené prostřednictvím nové aplikace pro chytré telefony přesně detekovaly demenci a byly také citlivější na nejranější stadia genetické FTD než standardní neuropsychologické testy.

"Přestože jsou tyto testy pro chytré telefony herními verzemi zavedených kognitivních testů, nemohli jsme předpokládat, že verze pro chytré telefony přesně měří výkonné funkce," uvedl dr. Staffaroni.

"Nechali jsme účastníky absolvovat testy až třikrát během dvou týdnů a prokázali jsme, že výsledky byly pokaždé velmi podobné."

      "To svědčí o tom, že výsledky jsou spolehlivé. Také jsme zjistili, že výsledky testů na chytrých telefonech vysoce korelovaly s našimi zlatými standardy kognitivních měření výkonných funkcí, což naznačuje, že skutečně měří výkonné funkce. Zjistili jsme také, že horší výkon v testech souvisel s větší ztrátou objemu mozku, což potvrzuje, že měření jsou relevantní pro biologii onemocnění" (10).

      - dr. Adam M. Staffaroni, PhD, hlavní autor studie

Je nová aplikace dostupná ke stažení?

Dr. Staffaroni uvedl, že tato mobilní aplikace není zatím určena pro použití širokou veřejností.

"Tato studie byla prvním krokem ke zjištění, že můžeme přesně měřit kognitivní schopnosti u účastníků, u nichž již byla diagnostikována FTD, pomocí testu na chytrém telefonu. Tyto výsledky však neposkytují všechny důkladné důkazy potřebné k tomu, aby byl test využíván v klinické praxi."

"Přestože tento typ nástroje může být v určitém okamžiku použit v klinickém prostředí, naší blízkou vizí je vyvinout škálovatelný nástroj pro urychlení pokroku v pozorovacích výzkumných studiích a klinických studiích."

„Tento nástroj by mohl být použit ke screeningu pacientů, kteří by mohli být způsobilí pro klinické studie. Dalo by se také použít k nasazení hodnocení výsledků v decentralizovaných klinických studiích, ve kterých vzdálený sběr dat doplňuje nebo nahrazuje tradiční osobní hodnocení účinnosti léčby.“

"Tento nástroj by mohl být v současnosti použit k vyšetření pacientů, kteří jsou způsobilí pro zařazeni do klinických studií. Mohl by být také použit k hodnocení výsledků v decentralizovaných klinických studiích, v nichž sběr dat na dálku doplňuje nebo nahrazuje tradiční osobní hodnocení účinnosti léčby." 

Jak se měří kognitivní výkon?

K výsledkům této nové studii se vyjádřila dr. Karen D. Sullivanová, PhD, certifikovaná neuropsycholožka, majitelka I CARE FOR YOUR BRAIN a Reid Healthcare Transformation Fellow z FirstHealth of the Carolinas v Pinehurstu v Severní Karolíně.

Dr. Sullivanová uvedla, že digitální přístupy k neuropsychologickému hodnocení mají sice své výhody, mezi něž patří důležitý cíl, jímž je zvýšení kapacity pro rychlé kognitivní hodnocení mnoha osob, ale má obavy z případného přílišného spoléhání se na krátké počítačové hodnocení u demence.

     "Aplikace pro chytré telefony mohou mít svou roli, ale jako jeden z nástrojů v jejich větším množství. Vždy budeme potřebovat kvalitativní údaje, které nám může poskytnout také hodnocení založené na kontaktu odborníka s pacientem. Interpretace kognitivních dat je závislá na desítkách dalších faktorů, které způsobují, že neuropsychologové buď zvyšují, nebo snižují naši důvěru ve shromážděná data z testů."

       - dr. Karen D. Sullivanová, PhD, neuropsycholožka

"Složená skóre, jako jsou ta použitá v této nové studii, mohou postrádat citlivost k tomu, jak bylo skóre subjektu získáno, jako je jeho přístup k řešení problémů, analýza chyb, strategie plnění úkolů, emocionální reakce...."

„Skóre kognitivních testů neexistuje ve vzduchoprázdnu; mají být součástí integrované analýzy. Ráda bych viděla více studií zkušeností pacientů a souběžné analýzy validity s komplexními bateriemi neuropsychologických testů,“ dodala.

"Výsledky kognitivních testů neexistují ve vzduchoprázdnu; mají být jednou ze součástí integrované analýzy. Ráda bych viděla více studií zahrnující zkušenosti pacientů a analýzy validity s komplexními bateriemi neuropsychologických testů," uvedla na závěr dr. Sullivanová.

Závěr

Z více než 55 milionů lidí na celém světě, kteří trpí demencí, má 10–20 % frontotemporální demenci.

Vědci vyvinuli aplikaci pro chytré telefony obsahující kognitivní testy, které přesně detekují FTD.

Vědci uvádějí, že aplikace je schopna odhalit časné příznaky FTD u lidí, kteří mají tento stav v rodinné anamnéze, ale dosud nevykazovali příznaky.

Zánět zvyšuje riziko demence až o 35 % - nová studie z Británie

- Pixabay

Počet lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence, je na celém světě vysoký - v současné době se odhaduje, že jich je nejméně 30 milionů a do roku 2150 by jich mělo být více než 152 milionů. Vzhledem k významným zdravotním důsledkům této nemoci se provádí intenzivní výzkum, jehož cílem je zjistit, jaké příčiny stojí za touto nemocí.

Lékařská komunita stále více identifikuje roli zánětu při rozvoji Alzheimerovy choroby a demence - nyní nová studie zveřejněná 19. července 2023 z Velké Británie tuto souvislost dále potvrzuje.

Alzheimerova choroba a další formy demence postihují miliony lidí a zabíjejí více lidí než rakovina prsu a prostaty dohromady (1).

Přestože demence mezi staršími lidmi převažuje a zatěžuje systém zdravotní péče (každoročně stojí stovky miliard dolarů), vědci zatím nedokázali určit jasnou příčinu nemoci. Největším známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je stárnutí, ale existuje také skupina dalších rizikových faktorů, které byly označeny za potenciální příčiny, včetně genetických predispozic, zánětů, kardiovaskulárního zdraví a chemického složení mozku (plaky a spleti). Izolovat jedinou nebo převažující příčinu onemocnění se ukázalo jako obtížné; nalezení léku se ukázalo jako ještě nepolapitelnější (2, 3).

Biomarkery ukazují vliv zánětu na riziko demence

Nová britská studie zveřejněná 19. července 2023 v časopise PLOS ONE osvětluje souvislost mezi zánětem, poznáváním a demencí. S využitím zdravotních údajů od více než 500 000 osob, získaných v rámci rozsáhlé populační studie UK Biobank (UKB), byli vědci schopni vzít velké množství dat a porovnat je s kognitivními výsledky a rizikem demence. Konkrétně se vědci zaměřili na určité krevní biomarkery svědčící o zánětu a na to, jak tyto biomarkery korelují s různými kognitivními úkoly.

Zjistili malou, ale statisticky významnou souvislost mezi vyššími hladinami těchto biomarkerů, horšími kognitivními výkony a vyšším rizikem demence v pozdějším věku (4).

"Zvýšené hladiny zánětlivých markerů v krvi se často vyskytují u starších osob a tento stav se označuje jako 'zánětlivé stárnutí'. Zánět s sebou nese vysokou náchylnost k chronickým onemocněním a předčasnému úmrtí. Zjistili jsme souvislosti mezi zvýšenou hladinou systémových zánětlivých biomarkerů, současnou a pozdější kognitivní výkonností a budoucím rizikem demence," uvedla dr. Krisztina Mekliová, hlavní autorka studie a genetická výzkumnice z University of Manchester.

V rámci UKB 502 650 účastníků dobrovolně souhlasilo s použitím svých zdravotních údajů pro vědecké a výzkumné účely. Soubor zahrnoval muže i ženy, kteří byli zařazeni do studie v letech 2006-2010 a v té době jim bylo 40-69 let. Účastníci UKB byli rovněž zařazeni do longitudinální studie, která je sledovala v průběhu let, aby zachytila případné následné zdravotní události.

Byla hodnocena souvislost mezi složeným zánětlivým biomarkerem a měřítky kognitivní výkonnosti v pěti oblastech měřenými současně a o 4-13 let později. Byla také hodnocena souvislost stejného biomarkeru s diagnózou demence o 3-11 let později ve vzorku lidí, který původně demencí netrpěl.

Dr. Mekliová a její tým prošli obrovské množství dat, aby se zaměřili na jednu konkrétní otázku: zda přítomnost určitých zánětlivých biomarkerů (CRP, IL6, IL1β...) ovlivňuje kognitivní schopnosti a riziko demence.

Zjistili, že odpověď zní ano.

Použité testy kognitivního výkonu

V souboru údajů UKB bylo na počátku zahrnuto pět kognitivních testů. Byly zadávány prostřednictvím počítačového rozhraní s dotykovou obrazovkou. S výjimkou úloh s měřením času reakce na počátku studie nebyly zadávány celému vzorku.

Tyto úlohy byly zopakovány o 4-13 let později při návštěvě zobrazovacího vyšetření Instance 2 v podsouborech 18 000-28 000 účastníků.

1. Prospektivní paměť (proměnná UKB: Data-Field 20018 (ox.ac.uk)).

Před provedením jakéhokoli z dalších kognitivních testů se na obrazovce počítače objevil následující text: "Na konci hry vám ukážeme čtyři barevné tvary a požádáme vás, abyste se dotkli modrého čtverce. Abychom však otestovali vaši paměť, chceme, abyste se místo toho skutečně dotkli oranžového kruhu".

Tuto proměnnou jsme přehodnotili jako nulu nebo jedničku podle toho, zda účastník splnil úkol úspěšně na první pokus, nebo ne.

2. Fluidní inteligence (proměnná UKB: Data-Field 20016 (ox.ac.uk)).

Tato úloha se skládá ze 13 otázek logického-rozumového typu, na které je třeba odpovědět v časovém limitu 2 minut. Proměnná hodnotí počet správných odpovědí. Účastníci, kteří nezodpověděli všechny otázky ve stanoveném dvouminutovém limitu, jsou za každou nezodpovězenou otázku hodnoceni nulou.

3. Reakční doba (proměnná UKB: Data-Field 20023 (ox.ac.uk)).

Hra Snap je určena k testování reakční doby (tj. rychlosti jednoduchého zpracování) pomocí stisknutí tlačítka, jakmile se na dotykové obrazovce objeví dvě stejné karty. Toto cvičení zahrnovalo 12 dvojic karet. Proměnnou je průměrná doba trvání v milisekundách do prvního stisknutí tlačítka snap sečtená za kola, v nichž se obě karty shodovaly.

4. Shoda dvojic (proměnná UKB: Data-Field 399 (ox.ac.uk)).

V této úloze si účastníci měli zapamatovat polohu 6 dvojic karet a poté je přiřadit. Jelikož tato proměnná ukazuje počet nesprávných shod, vyšší hodnota znamená horší kognitivní výkon.

5. Numerická paměť (proměnná UKB: Data-Field 4282 (ox.ac.uk)).

Test numerické paměti byl proveden v pilotní fázi náboru do studie a je k dispozici pouze pro část účastníků. V tomto testu byli účastníci požádáni, aby si po krátké pauze vybavili čísla. Test začínal dvoumístným číslem a pokaždé, když si účastník správně vzpomněl, se o 1 číslici prodloužil (maximálně do 12 číslic). Výsledkem je maximum správně zapamatovaných číslic.

Pokud účastník úkol opustil, byly jeho výsledky vyřazeny.

Dr. Paul Newhouse, ředitel Centra pro kognitivní medicínu na katedře psychiatrie Vanderbilt University Medical Center, který se na studii nepodílel, ke studii uvedl: "Tato práce potvrzuje, že i ve velmi rozsáhlé studii se mohou prokázat malé, ale měřitelné účinky chronických zánětlivých markerů na nízké úrovni v těle."

Nejvyšší zánětlivé markery jsou spojeny s 35% zvýšením rizika demence

Členové kohorty UKB byli požádáni, aby se zúčastnili řady kognitivních testů, jejichž cílem bylo otestovat různé formy mozkových funkcí: například paměť a reakční dobu.

K měření různých aspektů kognitivních funkcí vědci použili pět různých druhů testů uvedených výše. V případě reakčního času měli jedinci stisknout tlačítko, jakmile se na obrazovce objevily dvě stejné karty. V případě paměti měli za úkol zapamatovat si umístění odpovídajících dvojic karet; dostali také řetězce čísel začínající dvojciferným číslem a pokračující až dvanáctimístným číslem a byli požádáni, aby tyto řetězce čísel zadali. K testování "fluidní inteligence" byly použity logické otázky.

"Literatura uvádí, že testy specifických oblastí, jako je epizodická paměť, exekutivní funkce, verbální plynulost a rychlost zpracování, jsou prediktory demence. Kognitivní testy v UKB byly navrženy tak, aby byly krátké a aby postihovaly kognitivní oblasti, které jsou citlivé na stárnutí anebo patologické procesy," uvedla dr. Mekliová.

S výjimkou cvičení "porovnávání dvojic" vykazovali jedinci s vyšší hladinou biomarkerů zánětu "stále horší" výkon v každém z kognitivních cvičení. Ještě překvapivější je, že u osob s nejvyššími hladinami biomarkerů bylo zjištěno o 35 % vyšší riziko diagnózy demence ve srovnání s osobami s nejnižšími hladinami biomarkerů.

Je každý zánět špatný?

Ne tak docela. Zánět je ve skutečnosti dobrá věc; je nedílnou součástí reakce imunitního systému těla. "Zánět je nezbytný k tomu, aby se člověk zbavil infekce nebo akutního zranění. Když se říznete na ruce, přijdou vám tam zánětlivé buňky, ale nechcete, aby tam zůstaly," uvedl dr. Newhouse. Ale právě to se často děje v procesu stárnutí: zánět se prostě tak nějak zdržuje, jako chronický zánět nízkého stupně v těle (5).

Termín "inflammageing" vznikl jako označení pro "s věkem související zvýšení hladiny prozánětlivých markerů v krvi a tkáních". Když zánět nezmizí, jako když skončí boj s infekcí, a místo toho se stane chronickým, hraje roli při vzniku řady onemocnění od rakoviny a osteoporózy až po srdeční problémy a demenci.

Jednoduchý lék na zánět, a tedy ani na demenci neexistuje, ale dr. Mekliová i dr. Newhouse naznačují, že pro začátek je dobré změnit životní styl, například zdravěji jíst a častěji cvičit.

Objevují se údaje o tom, že určité dietní a fyzické aktivity mohou mít pozitivní vliv na zánět. Pravidelné fyzické cvičení může systémově tlumit zánět.

Závěr

Nová studie zjistila, že lidé s biomarkery, které signalizují vyšší hladinu zánětu, měli vyšší riziko demence.

Studie: Starší lidé, kteří pravidelně používají internet, mají MENŠÍ RIZIKO DEMENCE než ti, kteří internet pravidelně nepoužívají

- Pixabay

Olivia Cook, 19. října 2023

Pravidelné používání internetu je často vykreslováno jako negativní jev, ale výzkum zjistil, že tato praxe má i pozitivní stránky - zejména v případě starších uživatelů.

Longitudinální studie na velké skupině starších dospělých ukázala, že pravidelní uživatelé internetu mají přibližně o polovinu nižší riziko demence než jejich vrstevníci stejného věku, kteří internet pravidelně nepoužívají. Podle studie zveřejněné 3. května 2023 v časopise Journal of the American Geriatrics Society měli nejnižší riziko demence účastníci používající internet v rozmezí od šesti minut do dvou hodin denně.

Autoři uvedli, že veřejné diskuse o používání internetu se často točí kolem problematického používání internetu - zejména u dětí a dospívajících. Všimli si však, že tento rozdíl zůstal zachován i po kontrole vzdělání, etnické příslušnosti, pohlaví, generace a známek kognitivního poklesu na začátku studie.

Studie často spojují velké množství času stráveného na internetu s různými nepříznivými stavy. Internet však také tvoří páteř moderní ekonomiky a zábavy - poskytuje spoustu kognitivně zajímavého obsahu, který je relativně snadno dostupný.

Vědci navíc již dříve prokázali, že díky zapojení do online aktivit mohou být jedinci odolnější vůči rozpadu mozku nebo fyziologickému poškození mozku, které se vyvíjí s přibývajícím věkem.

To zase může starším lidem pomoci kompenzovat stárnutí mozku a snížit riziko demence. Používání internetu tak může přispět k prodloužení kognitivně zdravé délky života.

Předchozí studie totiž ukázaly, že uživatelé internetu mají tendenci mít lepší celkovou kognitivní výkonnost, verbální uvažování a paměť než uživatelé, kteří internet nepoužívají.

Většina těchto studií však nesledovala změny v čase nebo je sledovala po velmi krátkou dobu. Nebylo tedy možné určit, zda používání internetu pomáhá udržovat kognitivní funkce nebo zda jedinci s lepšími kognitivními funkcemi častěji používají internet.

V této práci chtěla odpovídající autorka studie Dr. Virginia Changová a její kolegové zjistit, jak souvisí riziko vzniku demence s tím, zda dospělí pravidelně používají internet.

Autorka studie Dr. Virginia Changová a její kolegové chtěli v této práci zjistit, jak souvisí riziko vzniku demence s tím, zda dospělí pravidelně používají internet.

Zajímalo je také, jak se tato souvislost mění v čase a jak celková doba používání internetu v pozdní dospělosti souvisí s rizikem demence.

V neposlední řadě chtěli zjistit, zda nadměrné používání internetu může mít nepříznivý vliv, a to tak, že zkoumali souvislost mezi rizikem demence a denním počtem hodin strávených na internetu.

Jak studie probíhala

Vědci sledovali více než 18 000 dospělých osob bez demence a analyzovali údaje z The Health and Retirement Study - probíhajícího longitudinálního průzkumu celostátně reprezentativního vzorku dospělých osob ve vyšším věku v USA ve věku 50 let a více.

Všech 18 154 účastníků se narodilo před rokem 1966 a na začátku analyzovaného období jim bylo mezi 50 a 65 lety. Medián doby sledování účastníků, jejichž údaje byly v této studii analyzovány, byl osm let, ale u některých dosahoval až 17 let.

Analýza dat probíhala od září 2021 do listopadu 2022. Výzkumníci zkoumali vztah mezi používáním internetu a vzděláním, rasovou a etnickou příslušností, pohlavím a generací.

Kromě toho zkoumali, zda se riziko demence liší podle kumulativního období používání internetu, aby zjistili, zda zahájení nebo pokračování v používání internetu ve vyšším věku moduluje následné riziko.

Od roku 2002 se účastníci studie dotazovali každý druhý rok na používání internetu, včetně frekvence, délky a účelu používání internetu.

Každý druhý rok bylo také prováděno hodnocení demence prostřednictvím modifikovaného telefonického rozhovoru pro zjištění kognitivního stavu. Autoři studie vypočítali, jak dlouho účastníci přežívají bez demence. Ve své analýze použili také různé demografické údaje o účastnících.

Co studie ukázala

V průběhu let bylo sledováno používání internetu i pokles kognitivních funkcí. Statistika údajů ukázala následující:

• 65 % účastníků bylo pravidelnými uživateli internetu a 35 % bylo nepravidelnými uživateli.
• 21 procent účastníků změnilo během sledovaného období své návyky při používání internetu, zatímco 53 procent je nezměnilo.
• 26 procent respondentů zanechalo práce.
• Osm procent účastníků během sledovaného období zemřelo nebo se u nich vyskytla jiná událost a byli z další analýzy vyloučeni.
• U pěti procent účastníků se během sledovaného období vyvinula demence.

Pravidelní uživatelé internetu měli 1,54% pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. U nepravidelných uživatelů bylo toto riziko 10,45 procenta.

Při analýze doby do vzniku demence výsledky ukázaly, že riziko demence pravidelných uživatelů internetu bylo o 57 procent nižší než riziko vzniku demence u nepravidelných uživatelů.

Zjištění ukázala, že vztah mezi rizikem demence a počtem hodin denního používání internetu má tvar písmene U.

Bylo zjištěno, že u dospělých, kteří používají internet v rozmezí od šesti minut do dvou hodin denně, je riziko demence nejnižší. Toto riziko bylo mnohem vyšší u dospělých, kteří internet nepoužívali vůbec, ale také se postupně zvyšovalo s častějším každodenním používáním internetu nad dvě hodiny.

Autoři studie uvedli: "Naše zjištění ukazují důkaz digitální propasti v kognitivním zdraví dospělých ve vyšším věku. Konkrétně u dospělých, kteří pravidelně používali internet, bylo riziko demence přibližně o polovinu nižší než u dospělých, kteří internet nepoužívali, a to při zohlednění výchozích kognitivních funkcí, vlastního výběru výchozího používání internetu, vlastního zdravotního stavu a velkého množství demografických charakteristik."

Studie měla omezení, která bylo třeba vzít v úvahu. Zejména použité hodnocení demence nemuselo zcela souhlasit s klinickými diagnózami demence.

Kromě toho studie zahrnovala pouze osoby bez demence na začátku studie a vylučovala osoby, u kterých se demence v rámci studie vyvinula příliš brzo. Výsledky by nemusely být stejné, kdyby byli do studie zahrnuti i tito jedinci, kteří jsou součástí běžné populace.

Originál: naturalnews.com