Škodlivost GMO potravin pro naše zdraví - tikající jed

Geneticky modifikované potraviny - toto slovní spojení rezonuje v poslední době alternativními, ale už i komerčními médii. Mnohé z článků na stránkách o zdravé výživě varují před extrémní škodlivostí GMO, ale málokterý autor uvádí podrobnější detaily o tom, proč a jak poškozují lidský organismus, resp. životní prostředí.

Bylo velmi nešťastné, že se povolilo, aby GMO prorazilo na trh s takovou vehemencí. Pro analýzu celého problému se však musíme podívat hlouběji do historie potravinářského i farmaceutického průmyslu.

O glyfosátu

Vlastníkem práv na patenty výroby a pěstování modifikovaných plodin je americká farmaceuticko-potravinářská korporace Monsanto. V roce 1970 tato společnost vyvinula herbicidní látku s názvem glyfosát - jde o zkrácený název fosfátu Glycinu, fosforylované aminokyseliny. Právě tato látka je, pro její herbicidní a pesticidní vlastnosti, nejvíce diskutovanou složkou geneticky modifikovaných semen a rostlin.

Jed - Herbicid Round-Up

V dnešní době se glyfosát využívá k odstraňování škůdců a plevele z polí geneticky modifikovaných plodin, které jsou (díky škodlivé úpravě) vůči této látce odolné, a dokonce jsou samy schopné toxiny produkovat. Glyfosát je složkou celosvětově exportovaného herbicidu Round-Up od firmy Monsanto, který se běžně využívá při pěstování plodin, putujících přímo na náš talíř. Výzkumy přitom ukazují, že glyfosát zanechává na živých organismech značnou stopu.

Experimenty na myších ukázaly, že u samců tato látka interferuje (kříži se, spojuje se) s metabolismem mužského hormonu - testosteronu, přičemž snižuje jeho krevní hladinu. Působí tedy zhoubně. Snižování aktivity pohlavních hormonů později vede nejen ke ztrátě reprodukčních schopností, ale i k vývoji příslušných poruch, např. onkogenních chorob pohlavního systému. Výzkum na lidských buněčných kulturách placenty (in vitro - ve zkumavkách) ukázal, že glyfosát interferuje i s metabolismem estrogenu, s jedním z hlavních ženských pohlavních hormonů. Herbicid Round-Up je však navzdory výše uvedeným faktům stále prodávaný, a GMO se pěstují po celém světě.

Ohrožena plodnost

Vlády několika států již reagovaly na varování odborníků - pěstování těchto plodin pozastavili, nebo zcela zakázaly. Mezinárodní trh je přitom stále vrchovatě naplněný škodlivými produkty, ničícími lidský reprodukční, endokrinní, a pravděpodobně i trávicí a vylučovací systém (v případě trávicího systému je u glyfosátu potenciální riziko neúměrného zvyšování pH, jehož zhoubný dopad zná už i většina laické veřejnosti). Ze sociálního hlediska je asi nejnebezpečnější působení glyfosátu na lidské pohlavní hormony. Studie Brémské medicínské univerzity z roku 2013 totiž ukázala, že cca 43% testovaných Evropanů mělo ve vzorku moči pozitivní test na aktivní látku herbicidu Round-Up, což je alarmující. Vlády uvědomělejších zemí již příkladně odpověděly jednáním - Slovenská vláda zatím ohrožení zcela ignoruje.

Bacil, který jíme

Jelikož glyfosát je herbicid, tedy látka likvidující buněčné struktury těla rostliny (sice ne rychle, ale zato jistě), společnost Monsanto se dál snažila vyvinout plodiny, resp. modifikované semena originálních, zdravých plodin, které by produkovaly rostliny odolné vůči této toxické substanci. V rozvoji technologie jí paradoxně napomohla evropská, belgická společnost Plant Genetic Systems (v roce 1995), dnešní součást Bayer Crop Science. Ta o genetickém experimentu (z roku 1985) informovala svět. Ve zprávě se uvádí, že brambory obsahující gen bakterie Bacillus thuringiensis, ano, správně čtete, bakterie!, vykazovaly zvýšenou odolnost vůči škůdcům, hlavně hmyzu, který byl po jejich požití intoxikovaný, i usmrcen.

Vedení potravinářských firem po celém světě projekt natolik zaujal (samozřejmě, hlavně Monsanto), že se pustili do výzkumů. Ty následně prokázaly, že rostliny s genem Bacillus thuringiensis jsou vysoce odolné vůči herbicidu Round-Up (a jeho účinné látce glyfosátu), a právě proto, že jsou geneticky "zvyklé" na přítomnost toxinů. Kromě odolnosti na glyfosát totiž produkovaly svůj vlastní, tzv. BT-toxin, insekticid, který způsoboval usmrcení hmyzích škůdců. Tehdy už nikomu nevadilo, že geneticky modifikované plodiny s genem bacilu vyrábějí ještě i vysoce toxické Beta-exotoxiny. Plán byl pro svou vysokou ekonomickou výhodnost připraven a kostky byly vrženy.

Rychlost boje se škůdci přesvědčila pěstitele

Západní pěstitelé a farmáři, zlenivělí moderními praktikami využívání pesticidů, přestali využívat systém "Crop rotation", tedy střídavého pěstování různých plodin na jednotlivých polích. Touto jednoduchou metodou se přirozeně vyrovnávaly s tunami škůdců v podobě plevele i hmyzu. Monsanto ale přišlo s "lepším" řešením - použijte naše geneticky modifikované plodiny a herbicid Round-Up! Tato substance téměř okamžitě zabíjí hmyz! Zvuk šuštících dolarovek mnohým (naštěstí ne všem) pěstitelům rychle zakalil zrak i rozum. První geneticky modifikované brambory se začaly prodávat již v roce 1995. Později (po roce 1996) přišla na mezinárodní trh kukuřice, sója, řepka, rajče, a dokonce i losos, určený pro potravinářský chov.

Vědecký princip genetické modifikace

Genetickou informaci živých organismů, tedy i potravinářských plodin a jejich semen, nese buněčné jádro každé buňky daného organismu v jeho DNA. Tato informace se však nenachází jen v jádru buněk (jako známé dvojšroubovice), ale také v cytoplazmě (tekutině vyplňující buňku), v podobě plasmidů, kruhových útvarů. Právě tyto útvary jsou připraveny k další úpravě, na genetickou modifikaci. Právě pozměněním, vložením, nebo vymazáním určité sekvence DNA můžeme modifikovat určitou bílkovinu, která pak vytváří struktury s charakteristickými znaky, čili vlastnostmi organismu nebo rostliny . Plasmidy jsou pro takový proces ideální - když jsou vloženy zpět do své buňky, kde syntetizují nové bílkoviny, vytvoří organismus s požadovanými znaky.

Zpočátku vědci prováděli jen velmi jednoduché operace genetické modifikace plodin, které byly určeny ke konzumaci. Většinou šlo jen o pokusy zvýšit výživnost daných plodin. Postupně se však stále více začalo experimentovat s popsaným vkládáním genů, jako je tomu v případě přidávání genů Bacillus thuringiensis do kukuřice nebo brambor.

Jídlo od Monsanta i na Slovensku

Modifikované a prokazatelně vysoce toxické plodiny (s obsahem herbicidu glyfosátu, toxinu Bacillol Th., Příp. Beta-Exotoxínu) společnost Monsanto distribuuje ve velkém na evropský i slovenský trh. Ačkoliv se tyto toxiny většinou relativně rychle rozpadají, konzumují je hospodářská zvířata (v podobě krmiva), ale také polní fauna, ptáci, či hlodavci, kteří pak rodí degenerované a deformované potomky (a sami trpí na onkogenní onemocnění). A nejen plodiny, ale i výrobky z nich se dostávají skoro do každého baleného jídla, a to kvůli nízké ceně a nenáročnosti na pěstování, resp. pro odolnost vůči škůdcům.

Mnohé domácí společnosti, vyrábějící jinak poctivé výrobky, ve svých receptech používají (jako ingredience) importované substance z modifikovaných plodin - např. kukuřičný škrob, lecitin z modifikované sóji, či mouku z upravené pšenice. Pokud tedy výrobek nenese označení BIO (nebo alespoň GMO-FREE), a pokud vám záleží na vašem zdraví, není bezpečné ho nakupovat.

Kde najdeme "zmanipulované" geny?

Pojďme si nyní jmenovat plodiny a výrobky z nich, které korporace Monsanto (a obchodní společnosti, které nakupují nejen její zboží, ale i výrobní technologii) distribuuje i na slovenský trh.

Kukuřice

Kukuřičná mouka a škrob jsou jedny z nejčastějších surovin v pečivu, koláčích, balených sladkostech, ale i v mléčných výrobcích, instantních jídlech a v některých nápojích. Pro svou vysokou odolnost má modifikovaná kukuřice (a produkty z ní) velmi nízkou cenu, i nízké náklady na pěstování. Kterou kukuřičnou mouku, zda škrob používá výrobce vašeho oblíbeného pečiva, či sladkostí? Pokud nenakupujete výlučně BIO, je zde vysoká pravděpodobnost, že modifikovanou!

Sója

Druhou nejčastěji geneticky upravovanou plodinou, která se nachází na našem trhu, je sója . Vzpomenete si ještě na jejím "objevení"? Zhruba před 30-ti lety byla bílé populaci této planety představeny jako zázračná luštěnina s vysokým obsahem bílkovin. Co však z toho, když každá druhá sója na světě je modifikovaná? Taková sója obsahuje i geny bakterie thuringiensis , příslušné toxiny, a také dávky glyfosátu. Použití sóji, prý pro její vysoký nutriční potenciál, je na potravinářském trhu více než široké.

V sladkostech a pečivu se vyskytuje sójová mouka (také sójový Fosfatidylcholin - Lecitin, zda izolovaná sójová bílkovina). Ve světě se již objevuje mnoho hlasů (hlavně z řad konzumentů sóji), které si stěžují na její toxický, rakovinotvorný efekt v oblasti reprodukčního systému. Pouze finanční síla levného prodeje drží takové obludné výtvory, jako modifikovaná sója, či kukuřice (a hlavně miliony tun výrobků z nich), na světovém trhu.

Brambory jí asi každý

GMO brambory byly první experimentální plodinou s obsahem toxikotvorných genů Bacillol thuringiensis. Toto složení si zachovaly dodnes. A jakoby to nestačilo, obsahují (prý pro zlepšení konzistence) geny z mola voskového - Achroia Grisella. Tady už jde o skutečně dost nechutný, hybridní, hmyzo-bakteriální-bramborový mutant na vašem talíři!

Brambory a výrobky z nich jsou z vyjmenovaných potravin asi nejnáročnější na kontrolu. Proto je nejbezpečnější nakupovat je spíše z menších produkcí. Fastfoody a restaurace však s oblibou využívají modifikované brambory, různé výrobky z nich, škrob, i jiné izolované látky.

Modifikované rajčata se "neuchytila"

Ještěže geneticky modifikovaná rajčata od Monsanta tolik "štěstí" neměla. Upravené, nejen genem bakterie thuringiensis, ale i geny severoatlantické červené mušle, zřejmě kvůli zlepšení barevných vlastností, byly pro svou příliš vysokou škodlivost postupně vyřazeny z trhu (přesto si je lze stále v některých světových hypermarketech zakoupit).

Země, které nechtějí GMO

Rizikové nejsou plodiny ze států, kde bylo GMO zakázáno - Velká Británie, Maďarsko, Rakousko, Itálie (kde je dlouhodobě vysoká potravinová kultura), některé země blízkého východu, či paradoxně i Polsko, jsou v boji proti GMO najuvědomělejší země. Nebezpečné také nejsou typické středomořské plodiny, například olivy, kapary, artyčoky, či chřest.

Americká společnost Monsanto se naštěstí zaměřila spíše na produkty využívané v severo-a středoevropské kuchyni, ze kterých vychází i ta americká (i když v případě USA se o nějaké národní kuchyni velmi říkat nedá). Celkově však lidé musí věnovat větší pozornost tomu, co a  odkud nakupují. Toto není planá výzva výstředních fanoušků extrémního stravování, ale seriózní varování. Technický pokrok totiž nepřinesl jen pozitivní změny a neuvážená genetická modifikace potravin je jednou z nejhorších...

Jak se uchránit před GMO?

Co tedy můžeme dělat pro změnu, když je jisté, že většina rizikových plodin na našem trhu je modifikovaných, a  Evropská unie nedávno uzavřela smlouvu o výměně zboží s USA? Jak se GMO ve stravě vyhnout - a jde to ještě vůbec?

Odpověď je jednoznačná: stravovat se zdravě, i v době geneticky modifikovaných potravin, je ještě možné! Vyžaduje to však snahu, znalosti a hlavně trénink. Trénink proto, že studovat složení výrobků, zemi původu, "otravovat" prodavačky a kuchaře otázkami o importu a složení, je dřina. Možná někdy budete muset sáhnout hlouběji do kapsy, pokud vám půjde o zdravé jídlo - no víte, kolik stojí člověka taková rakovina?!

Pokud jste pevně rozhodnuti, nejíst žádné GMO, stravujte se BIO a nakupujte zboží ze zemí, které zakazují GMO produkty.

Bojkotujte hlavně ty producenty a prodejce, kteří otevřeně propagují a ve velkém prodávají GMO

Pokud budete informovat své okolí a předestřete mu fakta o škodlivosti GMO, zvýší se poptávka po zdravých potravinách a zároveň sníží počet toxických produktů. Ovlivňujte své prodejce, dovozce, lokální vlastníky malých obchodů, kteří si rádi vyslechnou mínění zákazníků, protože žijí z úzké klientely. Žádejte od nich více informací o původu zboží a chtějte zdravější potraviny.

Aktivita nic nestojí, ale musí být kumulovaná a organizovaná. Pokud se chcete dočkat uvědomělého pohledu lidí na GMO, začněte od sebe. Každý přece může na "svém poli" bojovat za své právo na zdravou stravu. Protože, a na to už mnozí zapomněli, 

právo na zdravé jídlo patří mezi základní lidská práva

Zdroj: www.slovenskypacient.sk

Vláda ČR schválila novelu zákona o GMO, aneb odpor Maďarska a dalších států přitlačil "Brusel" ke zdi

Ke konci roku 2015 vláda schválila návrh novely zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (dále jen "zákon o GMO"). Těsně před Vánocemi byl návrh rozeslán poslancům. Předkladatel návrhu - Ministerstvo životního prostředí - počítá s tím, že nový zákon začne platit od 1.4.2016.

Novela se týká dvou hlavních oblastí, a to:

1. zjednodušení administrativy v případě uzavřeného nakládání s GMO

Současný zákon o GMO je pro 1. kategorii rizika uzavřeného nakládání přísnější, než vyžadují předpisy EU. Oprávněné osoby i správní úřady jsou tak zatěžovány nadbytečnou administrativou. Cílem novely zákona je odstranit povinnosti, které jdou nad rámec příslušného předpisu EU (směrnice Evropské komise a Rady č. 2009/41/ES), při zachování spolehlivosti hodnocení rizika nakládání s GMO. Jedná se především o zrušení oznamování nových GMO v 1. kategorii rizika na pracovišti, které již bylo předmětem předchozího oznámení, a zrušení havarijních plánů pro 1. kategorii rizika.

2. umožnění zákazu či omezení pěstování GM plodin v ČR

Směrnice EU 2015/412 umožňuje členským státům na svém území omezit či zakázat pěstování GM plodin, které byly na úrovni EU schváleny pro uvádění na trh. Stávající zákon o GMO takové omezení nebo zákaz neumožňuje, což může být problémem v případě, že ČR bude chtít toto pěstování na svém území v odůvodněných případech omezit nebo zakázat. V novele se navrhuje, aby omezení či zákaz pěstování určité GM plodiny byly přijaty ve formě vládního opatření obecné povahy.

V prvním případě jde jistě o pozitivní zprávu pro uživatele, kteří s GMO pracují v uzavřených prostorách např. laboratoří; zjednoduší se jim nezbytné papírování.

V druhém případě jde o nezbytnou záležitost – harmonizaci národního práva s předpisy EU. Zároveň s tím se však otevírají dveře pro snadnější politickou manipulaci v oblasti GMO; o (ne)pěstování GM plodin v ČR bude rozhodovat vláda. Nutno však dodat, že předložená novela zákona o GMO už jen uvádí do praxe dohodu, která vznikla na úrovni EU.

Další osud návrhu novely zákona lze sledovat ve sněmovním tisku č. 686/0 - viz https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=686&CT1=0.

Česko?
(V Česku v roce 2015 sice klesla plocha pěstované geneticky modifikované kukuřice ze 1754 na 997 hektarů, ale i tak zůstává ČR se Španělskem a Portugalskem poslední z evropských států, kde se pěstuje GMO kukuřice ve velkém měřítku - oranžová péče o zdraví občanů)

Nezapomeňte stále kontrolovat složení na obalech všech potravin!

Více:

• GMO potraviny, DDT, Agent Orange - co mají společného? První nezávislý a navíc dvouletý výzkum!
• Pokud jsou tak pyšní na GMO, proč tak neoznačí na obalech tyto potraviny?
• GMO (Monsanto) a Ukrajina
• Maďarsko zapálilo 500 hektarů geneticky modifikované kukuřice
• 95% sójových produktů vám může poškodit zdraví
• Roundup od Monsanta způsobuje duševní nemoci a obezitu

Semena smrti: Odha­le­nie lží o GMO (2012) - Seeds of Death: Unveiling the Lies of GMOs - sk titulky