Špatný spánek a s tím související únava může mít jednoduché vysvětlení

Ing. Zdeněk Rozehnal

Již nějakou dobu pomáhám lidem k uzdravení se a únavové problémy jsou to, s čím se dennodenně setkávám. Proto níže popisuji jednu zkušenost - problematiku, která by mohla pomoci lidem odhalit jednu možnou příčinu nekvalitního spánku, následné únavy, snížení finkce imunitního systému a v častější nemocnosti.

Zásadní dopad na naše zdraví a pohodu sehrává kvalita vnitřního prostředí. Jedním ze základů zdravého prostředí je dostatek čerstvého vzduchu. A zde může být problém, zvláště v zimním období.

V posledních desítkách let se za účelem snížení tepelných ztrát mnoho budov proměnilo doslova ve vzduchotěsné schránky. Špatná kvalita vnitřního prostředí se zjišťuje hlavně v rekonstruovaných budovách, které byly nově zatepleny a byla vyměněna stará okna za nová. Skoro vzduchotěsné budovy bez optimálního přirozeného větrání sebou nesou riziko hromadění škodlivin ve vzduchu - především CO₂ a vlhkosti (nad 60% - plísně), ale i další těkavých látek. Oxid uhličitý - CO₂ - je nejedovatý, ale nedýchatelný plyn, je to produkt našeho dýchání. Navíc čtyřčlenná domácnost vyprodukuje za jeden den průměrně 12 litrů vody ve formě vodní páry.

Panelákové ložnice, jenom Praha - 450 000 lidí

Typická paneláková ložnice o 16 m2, cca 40 m3, dva lidé v posteli. V případě zavřených oken již po dvou hodinách koncentrace CO₂ překročí hodnotu 2000 ppm. To je hodnota, kdy se může objevit již bolest hlavy. Po osmi hodinách spánku koncentrace oxidu uhličitého, pokud se účinně nevětrá, dále stoupne a lidé jsou ráno neodpočatí, mají kruhy pod očima… V podstatě jsou přiotráveni a nechápou proč (hrozí poškození ledvin). Případná výměna vzduchu mikroventilací je nedostatečná jako i otevřené dveře do vedlejší místnosti.

Koncentrace CO₂ v jednotkách ppm (parts per million, počet jednotek v milionu celkových jednotek):

• venkovní prostředí cca - 400 ppm
• vnímání čerstvého vzduchu - do 700 ppm
• nejvyšší doporučená koncentrace pro vnitřní prostory - 1 000 ppm
• maximální hodnota pro obytné prostory - 1 500 ppm
• projev únavy, bolest hlavy, ztráta soustředění… - nad 2 000 ppm
• zrychlený tep a nevolnost - nad 5 000 ppm
• dýchací potíže a trvalé poškození zdraví - nad 15 000 ppm
• vydechovaný vzduch - cca 40 000 ppm

Možnosti

Pochopitelně pravidelně větrat. Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu nejméně jednou za 2 hodiny. Koncentraci na úrovni 3000 ppm CO₂ snížíme na venkovní hodnotu 400 ppm cca za 8 minut větrání. Tři minuty větrání stačí ke snížení na 1000 ppm. Pochopitelně délku větrání ovlivňuje mnoho faktorů, přičemž nejúčinnější je průvan - otevřít více oken a to i v patrech (komínový efekt).

Ale v noci při spánku je to problém, zvláště v zimě z důvodu tepelných ztrát.

Technická řešení - otvírače oken a větrací jednotky

Koncentraci CO₂ je možno měřit přístroji, dražší meteostanice ji měří i v několika místnostech současně. Čidla CO₂ můžeme propojit se samočinnými otvírači oken. V ložnici zabezpečí vyvětrání po celou noc, jakmile hodnota CO₂ překročí nastavenou hodnotu. U bytů v přízemí to není ideální, protože okno nemůže byt uzavřeno klikou.

Lepším řešením je nucené rovnotlaké větrání, což umožňují centrální i lokální větrací jednotky, které zabezpečí provětrání celého prostoru, filtrují vzduch a šetří náklady na vytápění. Součástí centrálních jednotek je pochopitelně potrubí a to sebou nese riziko šíření plísní, které se v potrubí mohou uchytit a množit se.

U starších staveb jsou vhodné jen lokální větrací jednotky pro jednu místnost (budování potřebných rozvodů u starších staveb pro centrální větrací jednotky je prakticky nemožné). Určitě je vhodné tuto jednotku instalovat především v ložnici. Její cena se pohybuje kolem 9 000,- Kč.

Závěr