Může být váš mazlíček vaším novým probiotikem?

Bridgette Wilcox

Pokud třeba uvažujete o tom, že si opatříte nové domácí zvíře, je tu ještě jeden důvod navíc, proč to udělat: nový výzkum ukazuje, že domácí zvířata (především psi) vyvažují v domě dobré a špatné bakterie tím, že rozšiřují spektrum mikrobů v domácnosti. Tento přínos je možné přirovnávat k působení probiotik, o kterých víme, že posilují náš imunitní systém a příznivě ovlivňují naše střevní bakterie.

Vědecké studie už dříve doložily, že psi nám přináší do domu asi 56 druhů bakterií a tím navyšují různorodost těchto organismů v našich domácnostech. A zatímco se tato vyhlídka bude mnohým ustrašencům zdát děsivou, ve skutečnosti může pro nás být taková expozice prospěšná.

V prvé řadě se totiž ukazuje, že vystavování takovým bakteriím by mohlo mít pozitivní vliv na naše nálady. „Expozice od bakterií zvířat může pro naše střevní bakterie sehrát roli spouštěče změny jejich metabolizace neurotransmiterů. Tyto pak mívají vliv na naše nálady a další mentální funkce.“ Autorem této hypotézy je Jack Gilbert, ředitel centra pro výzkum mikrobioty na univerzitě v Chicagu.

Tento účinek je součástí antidepresivního působení našich domácích miláčků, které bývalo dříve přičítáno pouze zvýšené produkci našich oxytocinů.

Expozice od bakterií ze psů je také přínosná pro imunitní systém a platí to hlavně u dětí. Výsledky studie uvádí, že děti, které vyrůstají v domácnostech se psy, mají nižší pravděpodobnost onemocnění autoimunitními chorobami, jako jsou např. astma nebo alergie, protože jejich imunitní systémy byly vystavovány vyššímu počtu bakterií a tím získaly větší odolnost. Profesor Jordan Peccia z univerzity v Yale přišel dokonce se zjištěním, že alergie bývají projevem špatně nastaveného a příliš citlivého imunitního systému. Následkem pak bývá, že ten reaguje i na ty kontaminanty, na které by neměl. Tím, že malé děti (nejlépe do 3 měsíců věku) vystavíme bakteriím od zvířat, stimulujeme včas jejich imunitní systém a umožníme mu tím, aby se naučil dokonaleji rozlišovat mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi.

Když špinavý znamená zdravý

Výše uvedená zjištění zapadají do tzv. hygienické hypotézy, která říká, že pokud nejsme v dětství vystavováni dostatečnému množství bakterií, oslabuje to náš tělesný imunitní systém. Tato hypotéza byla definována imunologem Davidem P. Strachanem v 80.letech minulého století. Autor v ní použil analogii k posilovacím cvičením, kdy imunitní systém připodobnil ke kulturistům, kteří si postupně přidávají kila na své činky. Imunitní systém je potřeba stejným způsobem „trénovat“ tím, že jej vystavujeme kontaminantům, aby je zdolával.

Hygienickou hypotézu už podpořilo množství vědeckých studií. Mezi takové patří i studie z 90.let minulého století, provedená pod vedením Eriky von Mutiusové, kdy se srovnával výskyt alergií a astmatu v tehdejším Východním a Západním Německu. Výsledkem bylo zjištění, že děti z více znečištěného Východního Německa trpěly alergickými reakcemi a záchvaty astmatu méně často.

Také v rámci další studie, která byla publikována v magazínu the New England Journal of Medicine, se zjistilo, že výskyt astmatu je v komunitě Amišů nižší, než mezi Hutterity. I když obě komunity vykazují podobnou genetickou výbavu a žijí stejným životním stylem, u Amišů je zavedeno pouze tradiční farmaření a proto mívají častější kontakt se zvířaty než Hutterité, kteří využívají i moderní farmářské metody.

Nalezení optimální vyváženosti mezi hygienou a vystavováním kontaminantům může být pro rodiče sice obtížné, ale je reálné. I když nám instituce, které se zabývají prevencí onemocnění, stále dokola doporučují pravidelné čištění a desinfekci domácností, je současně potřeba podněcovat naše děti, aby si často hrály venku, nebály se ušpinit a dostávaly se do kontaktu s domácími zvířaty. Jejich imunitní systém tím dostane tolik potřebné příležitosti k posílení.
 
Použité zdroje:

• NYTimes.com
• LiveScience.com
• NEJM.org

 Originál: www.naturalnews.com/2017-06-09-could-your-pet-be-your-new-probiotic.html