Konzumace smažených jídel zvyšuje riziko deprese a úzkosti

- Pixabay

Barbora Nová

Nový výzkum zjistil, že konzumace smažených jídel může zvýšit riziko deprese a úzkosti.

Pravděpodobně jste již slyšeli větu "Jste to, co jíte". A možná jste si, jak tato věta naznačuje, všimli, že se cítíte nafouknutí, pomalí a unavení, když se špatně stravujete.

Nový výzkum potvrzuje, že to, co jíme, nás může ovlivňovat nejen fyzicky, ale i psychicky. Přesněji řečeno, nová stud ie zveřejněná 24. dubna 2023, provedená na Lékařské fakultě v St. Louis na Washingtonské univerzitě spojila stravu s vysokou konzumací smažených jídel - zejména smažených brambor - se zvýšeným výskytem úzkosti a deprese (1).

Souvislost mezi smaženými potravinami a duševním zdravím

Studie se zúčastnilo 140 728 osob a ukázala, že pravidelná konzumace smažených jídel s sebou nese o 12 %, resp. 7 % vyšší riziko úzkosti a deprese.

Vědci dospěli k závěru, že častá konzumace smažených potravin je "silně spojena" s vyšším rizikem úzkosti a deprese kvůli škodlivině ve smažených potravinách známé jako akrylamid (2).

Ukázalo se, že tato kontaminující látka vyvolává neurozánět a poruchy metabolismu lipidů, což může mít vliv na duševní zdraví.

I když tato zjištění mohou být pro milovníky smažených jídel zklamáním, nabízejí také světlou stránku. Budeme-li věnovat větší pozornost tomu, co jíme, můžeme přispět ke snížení rizika některých poruch nálady.

Souvislost mezi jídlem a náladou

"Souvislost mezi jídlem a náladou je mnohem složitější, než se někdy uvádí. Určitě však existují stravovací návyky, které se zdají být ochranné," uvedla Rohini Bajekalová, odbornice na výživu a certifikovaná odbornice na životní styl ve společnosti Plant Based Health Professionals.

"Výsledky této studie odpovídají tomu, co bychom očekávali, a jsou dalším potvrzením desetiletí trvajících výzkumů, které ukazují, že smažené a nezdravé potraviny ve standardní západní stravě zvyšují riziko běžných chronických onemocnění a duševních poruch," dále upřesňuje Rohini.

Jedním z důvodů, proč jsou smažená jídla spojována s vyšším výskytem úzkosti a deprese, je to, že způsobují v těle zánět, který souvisí s úzkostnými a depresivními příznaky.

Megan Hilbertová, registrovaná dietoložka ve společnosti Top Nutrition Coaching, cituje studii z roku 2017 nazvanou SMILES Trial, která uvádí, že výsledky duševního zdraví se výrazně zlepšily, když kontrolní skupina po dobu 12 týdnů dodržovala dietu s vysokým obsahem protizánětlivých potravin.

Zánět může v těle způsobit spoušť a narušit mozek

Strava s vysokým obsahem smažených potravin přispívá k neurozánětu neboli zánětu v mozku, protože smažené potraviny produkují sloučeniny známé jako konečné produkty pokročilé glykace, které ulpívají na tkáních, poškozují je a způsobují zánět.
Výzkum na toto téma stále probíhá, ale existuje hypotéza, že zánět může snižovat uvolňování dopaminu a také otupovat oblasti mozku, které jsou spojeny s odměnou.

Smažená jídla navíc obvykle neobsahují vlákninu, fytonutrienty a zdravé tuky, které prokazatelně pozitivně ovlivňují zdraví mozku. To může mít následně vliv na vaše střeva.

"Nedostatek těchto látek může způsobit poruchu ve způsobu, jakým spolu střeva a mozek komunikují," uvedla Megan Hilbertová. "Až 90 až 95 % serotoninu se tvoří ve střevech, a proto se předpokládá, že nerovnováha v naší střevní mikroflóře ovlivňuje produkci těchto neurotransmiterů, což má následně negativní dopad na naši náladu."

Podle autorů studie může být akrylamid hlavní chemickou látkou, která škodí, pokud jde o duševní zdraví.

Akrylamid je chemická látka, která se může přirozeně tvořit v některých škrobnatých potravinách, když jsou pražené, smažené nebo pečené při vysokých teplotách. Studie prokázaly, že akrylamid je karcinogenní u zvířat a může být karcinogenní i pro člověka.

Dále je tu metabolismus lipidů, tedy proces, při kterém se tuky štěpí a ukládají jako energie. Autoři studie tvrdí, že vysoká konzumace smažených potravin tento proces narušuje.

Složení lipidů v mozku bylo rozpoznáno jako něco, co hraje roli ve funkci neuronů, a tyto neurony hrají důležitou roli v tom, jak mozek komunikuje. Když je tato komunikace narušena, můžeme pozorovat funkční adaptace chování, jako je úzkost anebo deprese.

Malé zdravé změny mohou mít velký význam

Vztah mezi častou konzumací smažených potravin a duševním zdravím je jistě komplikovaný a složitý. Jedno je však jasné: snížit příjem smažených potravin je moudrá a zdravá volba.

Jaké zdravé změny byste tedy měli udělat?

Jako první byste měli zkusit změnit způsob vaření. Zvolte raději metody vaření, jako je pošírování, dušení, vaření v páře a vaření, než vaření na sucho a při vysoké teplotě. Skvělou volbou může být také smažení v troubě nebo na sucho, protože při něm spotřebujete mnohem méně oleje.

Dalším tipem je dávat si pozor na používání některých olejů na vaření, jako je řepkový olej. který poškozuje Váš mozek a může způsobit demenci.

Dále tropické oleje (například kokosový a palmový) mají vysoký obsah nasycených tuků a je lepší je nahradit extra panenským olivovým nebo avokádovým olejem.

Pokud jde o to, co jíst, doporučuje se vyměnit smažené výrobky za pečené nebo grilované (například pečené brambory a grilované kuře) a přidat více celých potravin, jako jsou ořechy, semínka, ovoce, zelenina a celozrnné výrobky.

Dokonce i koření může pozitivně ovlivnit střevní mikroflóru, snížit zánět a zlepšit funkci mitochondrií.

Pokud máte pochybnosti, Rohini Bajekalová doporučuje, abyste se řídili šesti pilíři zdravého životního stylu:

• jíst rozmanité celozrnné rostlinné potraviny s dostatkem ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin, fazolí, ořechů a semen
• pravidelně  se pohybovat
• zvládat stres
• mít kvalitní a klidný spánek
• vyhýbat se rizikovým látkám, jako je tabák a alkohol
• upřednostňování vztahů

Ať už se rozhodnete snížit spotřebu smažených potravin jakkoli, obě odbornice se shodují, že nejlepší je pomalý, soustavný a trvalý přístup.

Pokud pravidelně konzumujete smažená jídla, držte se jednoduchého postupu a najděte si jeden cíl, který můžete řešit jako první. Možná je to výměna hranolek, když jdete na jídlo, za jinou přílohu, kterou máte rádi, nebo přechod od smaženého kuřecího sendviče ke grilovanému.

Je také velmi důležité vytvořit si prostředí, ve kterém nebudete mít takové pokušení jíst smažená jídla. Snížení frekvence jídla a obklopení se dalšími lidmi, kteří se také snaží změnit své návyky, je důležitým krokem k trvalé změně.

Smažená jídla jsou chutná, uklidňující a pravděpodobně vám poskytnou pár chvil potěšení. Pokud je však konzumujete příliš často, může se stát, že vaše dobrá nálada bude mít krátké trvání.

Závěr

Nová studie zjistila souvislost mezi častou konzumací smažených jídel a častějším výskytem úzkosti a deprese.

Studie dospěla k závěru, že pravidelná konzumace smažených potravin, zejména smažených brambor, s sebou nese o 12 %, resp. 7 % vyšší riziko úzkosti a deprese.

Podle odborníků je to z několika důvodů, včetně narušení střevního traktu, zvýšení zánětu a narušení metabolismu lipidů.

Chcete-li snížit příjem smažených potravin, zkuste je místo toho vařit, pošírovat nebo grilovat.

Vysoká zdravotní rizika akrylamidu

- Pixabay

Akrylamid je látka, která se průmyslově používá k výrobě polymerů, z nichž se vyrábějí i potravinářské obalové materiály, které podle přísných hygienických testů nevykazují škodlivé účinky. Je to sloučenina bez barvy a vůně, je dobře rozpustná ve vodě, acetonu a etanolu, má vysokou mobilitu v půdě a podzemních vodách, je biodegradovatelná, v těle se dobře vstřebává, stejně tak je poměrně rychle vylučována močí.

Akrylamid se používal už v 50. letech dvacátého století pro výrobu barviv, papíru a při vodárenské úpravě pitné vody. Lidé, kteří s ním přicházeli často do styku, mívali vážné zdravotní obtíže. Akrylamid poškozuje nervy, protože se váže na proteiny zodpovědné za základní funkce neuronů. Takto postižené neurony pak nepřenášejí nervové vzruchy. Kromě již ověřené neurotoxicity se zkoumá jeho genotoxicita a karcinogenita, vše v závislosti na množství přijatém organismem v době, po kterou je organismus jeho působení vystaven.

Působení akrylamidu jsou potenciálně vystaveni pracovníci následujících průmyslových odvětví: papírenské, stavební, slévárenské, textilní, kosmetické, hutnické, potravinářské, zemědělské, obalové a hutní.

Akrylamid je potenciálně mutagenní látka, za jejíž hlavní zdroj pro lidský organismus byla donedávna považována voda, kouření a kosmetika. Zjištění švédských vědců v roce 2002 o výskytu akrylamidu například v pečených a smažených výrobcích z brambor, sušenkách nebo kávě vyvolalo velký rozruch a problematice se věnuje řada výzkumných pracovišť.

Švédští odborníci ze Státní univerzity ve Stockholmu a Státní ústav pro kontrolu potravin (SLV) ve spolupráci s laboratořemi AnalyCen AB v Lidköpingu v zjistili, že z určitých látek obsažených v běžných potravinách jako jsou brambory, obilí, kukuřice nebo rýže, při jejich tepelné úpravě pečením, smažením či fritováním vzniká chemická sloučenina akrylamid, která způsobuje rakovinu. V samotném SLV bylo analyzováno 100 vzorků potravin což zahrnovalo chléb, těstoviny, rýži, ryby, párky, hovězí a vepřové maso, sušenky, pečivo, obilní vločky, pivo i hotová jídla, jako je pizza a výrobky na bázi brambor, kukuřice a mouky. Nejvíce akrylamidu obsahují smažené bramborové lupínky a hranolky.

I pro mnohaleté odborníky na problematiku kontaminace a zdravotních rizik potravin jsou zveřejněné výsledky šokující. Akrylamid nebyl ve středu jejich zájmu. Akrylamid a polyakrylamid se používá při výrobě plastických hmot. Dosud se o něm mluvilo jako o tzv. nervovém jedu. Byly známy i jeho pravděpodobné rakovinotvorné účinky a až dosud se za hlavní zdroj jeho průniku do lidského organismu se považovaly vzduch a voda.

Ke vzniku akrylamidu v potravinách dochází během tepelného zpracování potravin. Za hlavní mechanismus vzniku akrylamidu je všeobecně považována reakce mezi volnou geneticky kódovanou neesenciální aminokyselinou asparaginem a karbonylovými sloučeninami jako součást Maillardovy reakce, která patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejrozšířenější chemické reakce probíhající během skladování a zpracování potravin. Maillardova reakce představuje soubor chemických reakcí redukujících sacharidů s aminosloučeninami, v průběhu kterých vzniká řada velmi reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují vzájemně a také s přítomnými aminosloučeninami. Průvodním znakem těchto reakcí je vznik hnědých pigmentů, melanoidinů, a proto se tyto reakce nazývají reakce neenzymového hnědnutí. Zároveň dochází ke vzniku důležitých žádoucích senzoricky aktivních sloučenin, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni, ale i k tvorbě některých sloučenin s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi.

Akrylamid vzniká při teplotách nad 100 °C, a to především při smažení, grilování, pečení nebo fritování surovin bohatých na uhlohydráty (škroby). Jako rizikové se ukázaly smažené bramborové lupínky, hranolky, sušenky a krakery. Obsah akrylamidu v potravinách (v mikrogramech na kilogram): bramborové lupínky - 980, bramborové hranolky - 410, popcorn - 400, sušenky - 280, rozpečený chléb - 160. Zdraví ohrožující dávka je stanovena na 16 ug na kg váhy a den.

Expozici akrylamidem z potravin je vystavena značná část populace, jelikož potraviny, v kterých se akrylamid nachází, tvoří asi jednu třetinu denního energetického příjmu. Podle prvních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) byl odhad průměrného denního příjmu akrylamidu z potravin 0,3-0,8 ug/kg tělesné hmotnosti. V nejnovější správě výboru Spojené komise pro hodnocení potravinářských aditiv (JECFA) z února 2005 se uvádí, že po zohlednění národních údajů ze 17 zemí, které poskytly výsledky svých pozorování, se průměrný denní příjem akrylamidu v celé populaci odhaduje na 1 ug/kg tělesné hmotnosti a pro vysoce zatíženou skupinu asi 4 ug/kg tělesné hmotnosti. Tato skupina zahrnuje i děti a mládež, což souvisí jednak s jejich nižší tělesnou hmotností, jednak se stravovacími návyky mládeže. V tomto případě je třeba brát v úvahu, že v návaznosti na možné karcinogenní důsledky je doba expozice poměrně krátká. Největší podíl na denním příjmu akrylamidu mají ve většině zemí následující potraviny: bramborové hranolky (16-30%), bramborové lupínky (6-46%), káva (13-39%), pečivo a keksy (10-20%) a chléb a topinky (10-30%). Podíl všech ostatních potravin na celkové expozici akrylamidu je míň jak 10%.

Vzniku akrylamidu v potravinách zabránit nelze, lze však snížit hodnoty obsahu v potravinách.

Doporučuje se omezit silné opékání při vysokých teplotách, a dosahování příliš tmavé barvy při pečení a opékání brambor, placek, chleba, pizzy a koláčů. Teploty při pečení v troubě s cirkulací vzduchu by neměly překročit 180 °C, bez cirkulace vzduchu 200 °C, ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C.

Bramborové hranolky by se měly smažit jen do zlatohnědé barvy. Doporučuje se více používat dušení a vaření a místo pražených a pečených snacků „mlsat“ nepražené oříšky a kousky ovoce a zeleniny.

Více:

• Mléko, to je zvýšené riziko úmrtí a zlomenin - studie
• Soda bicarbona - noční můra farmaceutického průmyslu
• Jak se zdravě stravovat
• Nezdravá strava je stejně návyková jako heroin
• Experti varují: Pokud používáte Alobal, hrozí vám vážné následky
• Umírání z potravin: Předčasné, bolestivé a drahé
• Vysoká průměrná délka života Japonců souvisí se stravou a nikoliv s geny
• Proč my máme potravinové alergie, přičemž je naši prarodiče neměli

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu