11 příznaků přílišného stresu

Stres je definován jako stav duševní nebo emocionální zátěže způsobený nepříznivými okolnostmi. S pocity stresu se v určitém okamžiku potýká většina lidí. Jedna studie dokonce zjistila, že 33 % dospělých uvádí, že zažívá vysokou míru vnímaného stresu (1).

Tento stav je spojen s dlouhým seznamem fyzických a psychických příznaků. Následuje 11 běžných příznaků a symptomů stresu.

1. Akné

Akné je jedním z nejviditelnějších způsobů, jak se stres často projevuje. Když se někteří lidé cítí vystresovaní, mají tendenci si častěji sahat na obličej. To může šířit bakterie a přispívat ke vzniku akné. Několik studií také potvrdilo, že akné může souviset s vyšší úrovní stresu.

Jedna studie měřila závažnost akné u 22 lidí před zkouškou a během ní. Zvýšená úroveň stresu v důsledku zkoušky byla spojena s větší závažností akné (2).

Jiná studie na 94 adolestentech zjistila, že vyšší úroveň stresu souvisí s horšími projevy akné, zejména u chlapců (3).

Tyto studie ukazují souvislost, ale nezohledňují další faktory, které se na ní mohou podílet. Kromě stresu patří mezi další možné příčiny akné hormonální změny, baktérie, zvýšená tvorba kožního mazu a ucpané póry.

Shrnutí:

• Některé studie zjistily, že vyšší vyšší míra stresu souvisí se zvýšenou závažností akné.

2. Bolesti hlavy

Mnoho studií zjistilo, že stres může přispívat k bolestem hlavy, což je stav charakterizovaný bolestí v oblasti hlavy nebo krku.

Jedna studie provedená na 267 osobách s chronickými bolestmi hlavy zjistila, že stresující událost předcházela vzniku chronických bolestí hlavy přibližně ve 45 % případů (4).

Větší studie ukázala, že zvýšená intenzita stresu byla spojena s nárůstem počtu dní v měsíci, kdy se bolesti hlavy vyskytovaly (5).

Jiná studie provedla průzkum u 150 příslušníků armády na klinice pro léčbu bolestí hlavy a zjistila, že 67 % z nich uvedlo, že jejich bolesti hlavy byly vyvolány stresem, což z něj činí druhý nejčastější spouštěč bolestí hlavy (6).

Mezi další časté spouštěče bolestí hlavy patří nedostatek spánku, konzumace alkoholu a dehydratace.

Shrnutí:

• Stres je častým spouštěčem bolestí hlavy. Mnoho studií zjistilo, že zvýšená hladina stresu je spojena se zvýšenou frekvencí bolestí hlavy.

3. Chronická bolest

Bolesti jsou častým problémem, který může být důsledkem zvýšené úrovně stresu. Jedna studie složená z 37 dospívajících se srpkovitou anémií zjistila, že vyšší úroveň každodenního stresu byla spojena se zvýšením úrovně jednodenní bolesti (7).

Jiné studie ukázaly, že zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu může být spojena s chronickou bolestí.

Jedna studie například srovnávala 16 osob s chronickou bolestí zad s kontrolní skupinou. Zjistila, že osoby s chronickou bolestí měly vyšší hladiny kortizolu (8).

Jiná studie ukázala, že lidé s chronickou bolestí měli vyšší hladinu kortizolu ve vlasech, což je ukazatel dlouhodobého stresu (9).

Mějte na paměti, že tyto studie ukazují souvislost, ale nezkoumají další faktory, které se na ní mohou podílet. Navíc není jasné, zda stres přispívá k chronické bolesti, nebo naopak, nebo zda existuje jiný faktor, který způsobuje obojí.

Kromě stresu existuje mnoho dalších faktorů, které mohou přispívat k chronické bolesti, včetně stavů, jako je stárnutí, zranění, špatné držení těla a poškození nervů.

Shrnutí:

• Některé studie zjistily, že chronická bolest může být spojena s vyšší úrovní stresu a také se zvýšenou úrovní kortizolu.

 4. Častá nemocnost

Pokud máte pocit, že neustále bojujete s rýmou, může být na vině stres. Stres se může podepsat na vašem imunitním systému a může způsobit zvýšenou náchylnost k infekcím.

V jedné studii byla 61 starším osobám aplikována vakcína proti chřipce. U osob s chronickým stresem byla zjištěna oslabená imunitní odpověď na vakcínu, což naznačuje, že stres může být spojen se sníženou imunitou (10).

V jiné studii bylo 235 dospělých rozděleno do skupiny s vysokým nebo nízkým stresem. Během šestiměsíčního období se u osob ve skupině s vysokým stresem vyskytlo o 70 % více respiračních infekcí a měly téměř o 61 % více dní příznaků než osoby ve skupině s nízkým stresem (11).

Podobně jedna analýza, která zkoumala 27 studií, ukázala, že stres je spojen se zvýšenou náchylností k infekci horních cest dýchacích (12).

Stres je však pouze jedním z dílků skládačky, pokud jde o zdraví imunity. Oslabený imunitní systém může být také důsledkem špatné stravy, fyzické nečinnosti a některých poruch imunity, jako je leukémie a mnohočetný myelom.

Shrnutí:

• Stres se může podepsat na imunitním systému. Studie ukazují, že vyšší hladina stresu je spojena se zvýšenou náchylností k infekcím.

5. Snížení energie a nespavost

Chronická únava a snížená hladina energie mohou být také způsobeny dlouhodobým stresem. Například jedna studie provedená na 2 483 osobách zjistila, že únava je silně spojena se zvýšenou hladinou stresu (13).

Stres může také narušovat spánek a způsobovat nespavost, což může vést k nízké energii. Jedna malá studie zjistila, že vyšší úroveň stresu souvisejícího s prací byla spojena se zvýšenou ospalostí a neklidem před spaním (14).

Jiná studie na 2 316 účastnících ukázala, že prožití většího počtu stresujících událostí bylo významně spojeno se zvýšeným rizikem nespavosti (15).

Tyto studie ukazují souvislost, ale nezohledňují další faktory, které mohly hrát roli. Mezi další faktory, které mohou hrát roli při snížené hladině energie, patří dehydratace, nízká hladina cukru v krvi, špatná strava nebo nedostatečná činnost štítné žlázy.

Shrnutí:

• Stres je spojen s únavou a poruchami spánku, což může mít za následek snížení hladiny energie.

6. Změny libida

U mnoha lidí dochází během stresových období ke změnám sexuálního apetitu. Jedna malá studie hodnotila úroveň stresu u 30 žen a poté měřila jejich vzrušení při sledování erotického filmu. U žen s vysokou úrovní chronického stresu došlo k menšímu vzrušení ve srovnání s ženami s nižší úrovní stresu (16).

Jiná studie složená ze 103 žen zjistila, že vyšší úroveň stresu souvisí s nižší úrovní sexuální aktivity a uspokojení (17).

Podobně se jedna studie zabývala 339 studujícími na lékařských fakultách. Uváděla, že vysoká úroveň stresu negativně ovlivňuje sexuální touhu, vzrušení a uspokojení (18).

Existuje mnoho dalších možných příčin změn libida, včetně hormonálních změn, únavy a psychologických příčin.

Shrnutí:

• Některé studie zjistily, že vyšší vyšší úroveň stresu je spojena s menší sexuální touhou, vzrušením, sexuální aktivitou a uspokojením.

7. Trávicí problémy

Trávicí problémy, jako je průjem a zácpa, mohou být také způsobeny vysokou úrovní stresu. Jedna studie například zkoumala 2 699 dětí a zjistila, že vystavení stresovým událostem bylo spojeno se zvýšeným rizikem zácpy (19).

Stres může mít vliv zejména na osoby s poruchami trávení, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo zánětlivé onemocnění střev (IBD). Ty se vyznačují bolestmi žaludku, nadýmáním, průjmy a zácpou.

V jedné studii byla vyšší denní hladina stresu spojena se zvýšenými zažívacími potížemi u 181 žen s IBS (20).

Kromě toho jedna analýza 18 studií, které zkoumaly roli stresu na zánětlivá střevní onemocnění, zaznamenala, že 72 % studií zjistilo souvislost mezi stresem a zažívacími příznaky (21).

Mějte také na paměti, že zažívací potíže může způsobovat mnoho dalších faktorů, například strava, dehydratace, úroveň fyzické aktivity, infekce nebo některé léky.

Shrnutí:

• Některé studie zjistily, že stres může být spojen s trávicími problémy, jako je zácpa a průjem, a to zejména v případě, že se jedná o osoby s poruchami trávení.

8. Změny chuti k jídlu

Změny chuti k jídlu jsou v období stresu běžné. Když se cítíte vystresovaní, může se stát, že buď nebudete mít vůbec chuť k jídlu, nebo budete uprostřed noci hladově přepadávat ledničku.

Jedna studie provedená mezi vysokoškolskými studenty zjistila, že 81 % z nich uvedlo, že při stresu pociťují změny chuti k jídlu. U 62 % z nich došlo ke zvýšení chuti k jídlu, zatímco u 38 % k jejímu snížení (22).

Ve studii na 129 osobách bylo vystavení stresu spojeno s chováním, jako je konzumování jídla bez pocitu hladu (23).

Tyto změny chuti k jídlu mohou způsobovat i kolísání hmotnosti během stresových období. Například studie na 1 355 osobách zjistila, že stres byl spojen s nárůstem hmotnosti u dospělých s nadváhou (24).

Mezi další možné příčiny změn chuti k jídlu patří užívání některých léků nebo drog, hormonální změny a psychické stavy.

Shrnutí:

• Studie ukazují, že může existovat souvislost mezi změnami chuti k jídlu a úrovní stresu. U některých osob je vyšší hladina stresu může souviset i s přibýváním na váze.

9. Deprese

Některé studie naznačují, že chronický stres může přispívat k rozvoji deprese. Jedna studie na 816 ženách s těžkou depresí zjistila, že vznik deprese byl významně spojen s akutním i chronickým stresem (25).

Jiná studie zjistila, že vysoká úroveň stresu byla spojena s vyšší úrovní depresivních příznaků u 240 dospívajících (26).

Studie 38 osob s nechronickou velkou depresí navíc zjistila, že stresující životní události byly významně spojeny s depresivními epizodami (27).

Nezapomeňte, že tyto studie ukazují souvislost, ale nemusí nutně znamenat, že stres způsobuje vždy depresi. Kromě stresu k depresi potenciálně přispívají také rodinná anamnéza, hladiny hormonů, faktory životního prostředí a dokonce i některé léky.

Shrnutí:

• Některé studie zjistily, že vysoká hladina stresu může souviset s depresí a depresivními epizodami.

10. Zrychlený srdeční tep

Zrychlený srdeční tep a zvýšená srdeční frekvence mohou být také příznaky vysoké úrovně stresu. Jedna studie měřila reaktivitu srdeční frekvence v reakci na stresující a nestresující události a zjistila, že srdeční frekvence byla výrazně vyšší během stresujících podmínek (28).

Jiná studie u 133 dospívajících zjistila, že podstoupení stresujícího úkolu způsobuje zvýšení srdeční frekvence (29).

V podobné studii bylo zjištěno, že vystavení 87 studentů stresujícímu úkolu vede ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Zajímavé je, že přehrávání relaxační hudby během úkolu skutečně pomohlo těmto změnám zabránit (30).

Zrychlený srdeční tep může být také způsoben vysokým krevním tlakem, onemocněním štítné žlázy, některými srdečními chorobami a pitím velkého množství kofeinových nebo alkoholických nápojů.

Shrnutí:

• Několik studií prokázalo, že vysoká úroveň stresu může způsobit zrychlený srdeční tep. Stresující události nebo úkoly mohou rovněž zvýšit srdeční frekvenci.

11. Pocení

Vystavení stresu může také způsobit nadměrné pocení. Jedna malá studie zkoumala 20 osob s palmární hyperhidrózou, což je stav charakterizovaný nadměrným pocením rukou. Studie hodnotila míru jejich pocení v průběhu dne pomocí stupnice od 0 do 10 bodů. Stres i cvičení významně zvýšily míru pocení o dva až pět bodů u osob s palmární hyperhidrózou a i u kontrolní skupiny (31).

Jiná studie zjistila, že vystavení stresu mělo za následek zvýšené pocení a následný vznik zápachu u 40 dospívajících (32).

Nadměrné pocení může být také způsobeno úzkostí, vyčerpáním z horka, onemocněním štítné žlázy a užíváním některých léků.

Shrnutí:

• Studie ukazují, že stres může způsobovat zvýšené pocení, a to jak u lidí s potními potížemi, jako je např. palmární hyperhidróza, tak v běžné populaci.

Závěr

Se stresem se v určitém okamžiku setká většina lidí. Může se podepsat na mnoha aspektech zdraví a má širokou škálu příznaků, včetně snížení hladiny energie a vyvolání bolestí hlavy nebo chronické bolesti.

Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak se stresu zbavit, například cvičení pozornosti, cvičení a jóga.

Více:

• 7 nejlepších doplňků stravy proti stresu