Nemoc ze stresu: Když tělo mluví, ale my ho neposloucháme

Ing. Lenka Ondrová pro "Úspěšnou léčbu"

Únava, bolesti zad, poruchy spánku nebo zažívací potíže. Možná jste už zkusili změnit jídelníček, začali cvičit, vzali doplňky stravy… ale pořád se necítíte dobře. Možná je čas přestat hledat příčinu venku – a podívat se dovnitř. 

Naše tělo je totiž mnohem chytřejší, než si myslíme. Každý příznak, každá bolest může být zprávou. Jemným signálem, že něco ve vašem životě nebo vnitřním nastavení potřebuje pozornost.

Nemoc ze stresu není slabost – je to varování

Naše tělo není jen fyzický organismus – je to i komunikační kanál. Emoce, které dlouhodobě potlačujeme nebo neumíme zpracovat, si často najdou cestu ven právě skrze tělesné projevy. Tělo tak doslova „mluví“ – někdy šeptá, jindy křičí bolestí. Každý orgán, každá oblast našeho těla může symbolicky souviset s určitou oblastí života nebo typem emocí. 

Zkuste se zamyslet, zda vám tělo možná neříká něco podobného:

• Žaludek – máte pocit, že něco „nemůžete strávit?“ Nejen jídlo, ale i napjaté situace, stres či konflikty mohou ovlivnit trávení.
• Játra – zadržovaný vztek, frustrace nebo pocit bezmoci mohou oslabit právě játra. Možná často „dusíte v sobě“ emoce, které nemají bezpečný prostor k vyjádření.
• Ledviny – obavy o budoucnost, nejistota nebo nedostatek vnitřní opory se často promítají do oslabené energie ledvin.
• Kůže – potíže s pokožkou mohou naznačovat problémy s nastavením osobních hranic, strach z odmítnutí nebo potlačenou zranitelnost.
• Záda – pokud cítíte bolest nebo napětí v zádech, možná nesete příliš velkou zodpovědnost, tlak nebo břemeno, které vám nikdo nepomáhá nést.

Tyto souvislosti nejsou jen symbolické nebo ezoterické – vycházejí z oblasti psychosomatiky, která zkoumá, jak naše emoce, myšlenky a vnitřní nastavení ovlivňují tělesné zdraví. Když se naučíme tělu lépe naslouchat, často zjistíme, že už dávno ví, co potřebujeme změnit.

Proč tedy často nestačí léčit jen tělo

Zdravý životní styl je důležitý – o tom není pochyb. Ale když přehlížíme, co se děje v naší psychice, může se tělo opakovaně ozývat. Jako by nám říkalo: „Zastav se. Něco není v pořádku.“

Typické projevy emočního přetížení:

• Chronická únava
• Opakované bolesti hlavy, zad nebo břicha
• Poruchy spánku
• Oslabená imunita
• Hormonální výkyvy

Jak z toho všeho ven? Pomocí Kvantových oprav

V terapii, kterou vedu, nejde o žádnou magii. Kvantové opravy jsou velmi efektivní a hluboká metoda, která pomáhá rozpoznat, PROČ se tělo ozývá – co je skutečnou příčinou potíží, které se vracejí.

Pomáhají:

• Odhalit staré podvědomé vzorce (např. „musím být perfektní“, „nesmím být slabý“).
• Uvolnit potlačené emoce, které tělo drží v napěti.
• Přenastavit psychiku tak, aby bylo možné se cítit svobodněji, klidněji – i zdravěji.

Jak to probíhá v praxi?

Sezení trvá přibližně 2 hodiny a probíhá online z pohodlí vašeho domova. Pomocí rozhovoru a tzv. svalového testu (známého z kineziologie) společně hledáme kdy a proč se problém objevil. Většinou jde o zapomenutou zkušenost z dětství nebo z prenatálního období. 

Terapie je bezpečná, citlivá – a často přináší hluboké pochopení a okamžitou úlevu.

Skutečné příběhy klientů

Paní s panickou hrůzou z lékařů

Jedna z mých klientek se dlouhodobě potýkala s extrémním strachem ze zubařů – až do té míry, že roky nešla na žádnou prohlídku, i když měla velké bolesti. Během terapie jsme objevily, že za jejím strachem byla hluboká nedůvěra k autoritám a traumatizující zkušenost z dětství. Když jsme tyto vrstvy uvolnily, dokázala se objednat na ošetření – v klidu a bez paniky. Její celý příběh si můžete přečíst zde: https://www.tfs-bazi.cz/l/zkazene-zuby-a-strach-ze-zubare/

Muž, kterého děsila noc – a netušil proč

Jiný klient ke mně přišel s tím, že se po přestěhování do domku na venkově začal v noci budit s úzkostí a panickými atakami. Na první pohled vše vypadalo idylicky – příroda, klid, čerstvý vzduch. Přesto se cítil hůř než kdy dřív. Během společně práce jsme odkryli vzpomínku, že ho v dětství příbuzná opakovaně zavírala do stísněné místnosti s malým oknem. Jeho tělo si na nové prostředí nevědomky „vzpomnělo“. Jakmile jsme příčinu rozpoznali a uvolnili, začal spát klidně – beze strachu i nočního buzení. 

V některých případech, jako jsou tyto, může už jedna dvouhodinová terapie přinést zásadní úlevu. Ale pokud se potíže hromadily roky nebo jde o chronické problémy, je přirozené, že i uzdravování vyžaduje čas. Nejde o „kouzlo“, ale o poctivou vnitřní práci. Každý klient má své tempo – a já vás jím provedu s respektem a trpělivostí. 

Nejlepší je samozřejmě prevence – naslouchat tělu dříve, než začne „křičet“, a jít na terapii co nejdříve, než se potíže usadí hlouběji.

Když spojíte péči o tělo a duši, dějí se změny

Kombinace výživy, zdravého pohybu a práce s psychikou může být klíčem k dlouhodobému zlepšení. Dokážete  pak lépe zvládat stres, budete mít více energie, klidnější spánek,  naleznete vnitřní stabilitu a rovnováhu.

Možná už jste zkusili všechno – kromě toho, co je uvnitř

Pokud cítíte, že nastal čas podívat se pod povrch, podívejte se na můj web. Najdete tam více informací o kvantových opravách, příběhy klientů i možnost objednat se na konzultaci. 

Ing. Lenka Ondrová

Terapeut kvantových oprav | Poradce tradičního Feng Shui a astrologie, www.tfs-bazi.cz 

„Tělo nám nikdy nelže. Každá bolest je pozvánkou ke změně. Pomohu vám najít souvislosti, pochopit, proč se cítíte tak, jak se cítíte – a udělat první krok k úlevě a rovnováze.“

5 příznaků, že směřujete v roce 2025 k syndromu vyhoření – a jak ho zastavit

- Depositphotos

Barbora Nová

Syndrom vyhoření je příliš známou součástí našeho pracovního prostředí – něco, co Světová zdravotnická organizace (WHO) nazývá „profesionálním fenoménem“, a předpokládá se, že je neoddělitelně spojen s psychickou zátěží moderního zaměstnání (1).

Jak poznamenává Americká psychologická asociace (APA), syndrom vyhoření je v mnoha profesích na historickém maximu, což vyvolala pandemie COVID-19 a silná kombinace osobního, profesního a zdravotního stresu (2).

Přestože že se může vyskytovat zejména u profesí, jako jsou učitelé a zdravotníci, vyhoření se v těžkých dobách stává obecným příznakem přepracovanosti. (Česká lékařská komora ve spolupráci s 1. LF Univerzity Karlovy provedla v roce 2014 průzkum s výsledkem: Každý třetí český lékař trpí vážným syndromem vyhoření. Cítí se na dně a nenávidí své povolání i pacienty. Nabízí se otázka jaký je stav po "Covidu" v únoru 2025).

Konečný výsledek? Příliš dlouhá doba zahlcení - a pokud čtete tento článek, je možné, že jste se k tomu někdy přiblížili.

Vyhoření je mnohem víc než jen přechodný stres - znamená nahromadění napětí, námahy a beznaděje, které lze jen těžko identifikovat.

Následují běžné příznaky nebo známky toho, že jste na cestě k vyhoření.

Co je to vyhoření a jak závažné je?

Vyhoření je důsledkem chronického stresu, obvykle (i když ne výlučně) stresu na pracovišti.

Pokud se zaměstnanec cítí zahlcený, nedoceněný a bezmocný provádět účinné změny ve svých pracovních povinnostech, požadavcích nebo kultuře na pracovišti, pak pravděpodobně dojde k syndromu vyhoření.

Zásadní je, že vyhoření zdaleka přesahuje váš pracovní výkon. I když kvalita vaší práce může být snížena, tak vyhoření se může rozšířit do všech oblastí vašeho života a výrazně zvýšit pravděpodobnost výskytu různých závažných zdravotních potíží.

Lidé v chronickém syndromu vyhoření mají mnohem větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine úzkost, nespavost nebo deprese, přičemž trvalý stres také zvyšuje riziko fyzických onemocnění.

Vysoký krevní tlak, srdeční problémy, vysoký cholesterol a cukrovka jsou jen některé ze stavů, které jsou spojeny s chronickým stresem.

• Doporučení: Extrakt z kořene Ašvagandy lze použít ke zmírnění stresu a zlepšení kvality spánku

5 běžných příznaků vyhoření

Blížíte se k vyhoření? Následují některé běžné příznaky, pocity a příznaky, které můžete zažít.

1. Vyčerpání

Pocit psychického přetížení se může projevit fyzickým vyčerpáním a únavou, což může ztížit řešení hlavních příčin vašeho vyhoření.

Základní úkony, jako je například sprchování nebo vaření jídla, se mohou zdát obtížnější, zatímco dlouhý pracovní den se může zdát nemožné zvládnout. Pokud se cítíte unavenější než obvykle nebo si nevíte rady s tím, jak zvýšit svou energii, je možné, že se u vás projevuje syndrom vyhoření.

2. Pocit strachu a nedostatku motivace

Syndrom vyhoření se často shoduje s pocity úzkosti nebo pocitu strachu souvisejícího s vaší prací, zvláště po několika dnech volna.

Pokud trpíte syndromem vyhoření, může se stát, že i po víkendu nebo dovolené je vaše pracovní motivace a nadšení znatelně nízké. Dalším klíčovým příznakem je prokrastinace, protože se vám možná nebude chtít řešit úkoly v práci.

Je naprosto možné nemít rád svou práci a vyhnout se vyhoření - ne každý si může dovolit dělat jen práci, která ho baví. Pokud se vám však zdá, že dny jsou stále těžší, kvalita vaší práce klesá a vyhlídka na to, že budete i po odpočinku znovu pracovat, vás přivádí do stavu strachu, je vyhoření pravděpodobně na obzoru.

3. Potíže se spaním

Spánková hygiena je klíčovou součástí našeho zdraví. Špatná spánková hygiena může přispět k syndromu vyhoření, zatímco samotné vyhoření může ovlivnit kvalitu spánku a způsobit začarovaný kruh neklidu a nespavosti.

Vyhoření může vedle dalších fyzických příznaků, jako jsou bolesti hlavy, tělesné napětí a žaludeční potíže, ztěžovat usínání a udržet se ve spánku bez přerušení alespoň 7 hodin.

4. Nekonzistentní chuť k jídlu

Náš vztah k jídlu může být také jasným ukazatelem toho, že něco není v pořádku. Ačkoli různí lidé reagují na jídlo různě, ztráta chuti k jídlu nebo přejídání se mohou být známkou toho, že něco není v pořádku.

V období vyhoření může být také ovlivněna chuť k jídlu. Někteří idé mohou mít chuť na 'speciální jídla', příčemž zjistí, že jejich chuť k jídlu je výrazně zvýšená, nebo naopak ztratí chuť k jídlu, zejména ráno před odchodem do práce.

5. Cynismus a podrážděnost

Nálada může být první věcí, která v raných fázích syndromu vyhoření prudce klesá. Zvýšený cynismus nebo nižší sebevědomí je běžným jevem, který se shoduje se sníženou produktivitou a soustředěním.

Pokud jste člověk, který má obvykle dobrou náladu, ale jste stále více frustrovaní nebo podráždění, může to být znamení, že se blížíte vyhoření. V důsledku toho mohou trpět osobní i pracovní vztahy.

5 způsobů, jak řešit syndrom vyhoření

1. Přehodnoťte čas strávený na obrazovkách

Moderní život je plný digitálních zařízení a obrazovek a není nic neobvyklého, když se na ně díváte po celý pracovní den i mimo něj. Je však velmi důležité, abyste si používání obrazovek hlídali, kde to jde, a abyste si uvědomili, jaký tlak na vás neustále vyvíjí digitální život.

„Mnohé z příznaků běžného vyhoření jsou podobné tomu, co někteří nazývají „vyhořením z obrazovky“ - nebo „vyhořením ze zoomu“ během pandemie,“ uvádí Becca Caddyová, vědecká reportérka a autorka knihy Screen Time: How to make peace with your devices and find your techquilibrium.

„I když nám naše zařízení mohou dát pocit většího propojení s ostatními, příliš mnoho času stráveného u obrazovek může být škodlivé pro naši pohodu. Jedním z velkých problémů je, že protože máme techniku neustále zapnutou, očekává se, že ji budeme mít zapnutou, ať už jde o dohánění novinek na Twitteru nebo odpovídání na e-maily.“

Becca Caddyová doporučuje „kontrolovat e-maily pouze mezi 9. a 18. hodinou nebo si nastavit limity pro aplikace sociálních médií tak, abyste k nim neměli přístup po 20. hodině. Takto strávený čas nebude mít negativní vliv na váš spánek.“

2. Zaměřte se na péči o sebe

Péče o sebe je zásadní praxí nejen pro řešení syndromu vyhoření, ale především pro jeho prevenci.

Doporučuje se, aby se lidé setrvali nebo se začali věnovat péči o sebe, jako je cvičení, meditace a zdravá strava. Také se ujistěte, že jste se během volna odpojili od práce, což znamená, že se plně věnujete činnostem, které vás baví, s lidmi, které máte rádi, a minimalizujte množství času, kdy ventilujete své frustrace z práce.

3. Dejte si pauzu

Pokud je někdy čas vzít si volno, pak je to tehdy, když vás postihne vyhoření. Vyhoření je pravděpodobně známkou toho, že toho máte na starosti příliš mnoho. Vyžádání si dovolené schválené lékařem může být vedle standardního volna od zaměstnavatele zásadní pro to, abyste měli čas a klid na to, abyste se s tím, co se děje, vypořádali.

Je také důležité odejít od pracovního stolu: Bylo prokázáno, že pobyt v přírodě, například procházka v parku nebo otevření oken, abyste lépe slyšeli a cítili déšť, snižuje akutní i chronický stres.

4. Promluvte si s odborníkem na duševní zdraví

Pokud máte potíže s vyhořením, může být velmi těžké se z něho dostat. Vyplatí se podívat se, jaké terapie jsou pro vás dostupné, ať už prostřednictvím státem poskytovaných služeb, nebo soukromých terapeutů. To však může být v souběhu s ostatními metodami v těchto doporučeních, zejména pokud jste na přístup k terapii, kterou potřebujete, na dlouhém čekacím seznamu, zvláště v dnešní době.

Cesta k zotavení pro člověka, který prožívá syndrom vyhoření, bude pravděpodobně záviset na jeho závažnosti. Pro některé lidi může být dostačující osvojení si meditace a praxe všímavosti a stanovení pevnějších hranic mezi pracovním a soukromým životem. Pro jiné může být nezbytným krokem návštěva behaviorálního trenéra nebo terapeuta, aby měli každodenního průvodce na cestě k zotavení z vyhoření.

5. Buďte otevření změnám

Otevřenost vůči změnám je důležitým tématem. Je těžké si představit jiný život nebo jiný vztah k práci, když je vaše energie a motivace na minimu.

I když může být zvýšení péče o sebe sama nebo zlepšení návyků v oblasti všímavosti prospěšné, je důležité se také podívat na větší strukturální změny, které můžete ve svém životě provést - ať už jde o změnu zaměstnání, zkrácení pracovní doby nebo vyjednání jiných povinností se zaměstnavatelem.

Pokud máte možnost, můžete se poohlédnout i po jiných možnostech zaměstnání. Práce někde, kde se neustále cítíte vyhořelí, může z dlouhodobého hlediska negativně ovlivnit vaše duševní zdraví a neměli byste se nutit zůstat, zvláště pokud máte možnost jít jinam.

Závěr

Cesta k uzdravení vyžaduje nejen podporu od našich zaměstnavatelů, ale stav často vyžaduje, abychom my sami se snažili o obnovení vztahu, který jsme si k práci během let vybudovali.

Není to jednoduchý úkol, ale nalezení odvahy přijmout tuto výzvu je příležitostí k vytvoření nových hranic pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a praktikami všímavosti, které prospějí vašemu vztahu k práci do budoucna.