Zákaz laserových operací Lasic v USA?

Zdroj: Spiegel Online z 12. 11. 2008

Pryč s brýlemi, zapomeňte na kontaktní čočky! V loňském roce se v Německu rozhodlo skoro 100 000 lidí pro laserové odstranění své krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. Rizika a možné zdravotní komplikace však bývají často zamlčovány. V rozhovoru pro server Spiegel Online informuje oční fyziolog Andreas Berke o nebezpečích, která číhají při laserových operací.

Dr. Andreas Berke je docentem na HFAK (Höhere Fachschule für Augenoptik) v Kolíně nad Rýnem a na Pennsylvania College of Optometry v USA. Je členem zkušební komise pro Evropský diplom z optometrie ECOO. Je autorem mnoha odborných publikací z oblasti optometrie. Vyučuje anatomii oka a fyziologii vidění. Před dvěma lety přednášel v Brně na konferenci učitelů zabývajících se optometrií.

Spiegel: Jako oční fyziolog přesně poznáte a studujete biologické procesy v rohovce oka. Co znamená pro oko laserová operace?
Dr. Berke: Při laserové operaci očí metodou Lasik je rohovka plátkovitě naříznuta a pak odklopena. Tento plátek, nazývaný „flap“, pravděpodobně nikdy správně nepřiroste zpátky. Následně je vrstva rohovky nacházející se pod „flapem“ odstraněna laserem. V oku vznikne velká rána.

Spiegel: A co je na tom tak špatného?
Dr. Berke: Rohovka jako orgán vznikla v průběhu miliony let trvajícího evolučního přizpůsobení. Aby byla rohovka jasná a průhledná, pracuje s ní imunitní systém velmi úsporným způsobem, a to proto, že každý zánětlivý proces v rohovce může vést ke zhoršení optických vlastností. Rána, která vznikne, a to nejenom u metody Lasik, ale i u jiných laserových operačních metod, aktivuje podstatným způsobem imunitní systém rohovky. Dochází k zánětu rohovky a k hojivým procesům se zákaly a jizvami v rohovce. To způsobuje u části pacientů efekty oslnění, které mohou trvale zhoršit vidění, hlavně v noci. Mnoho operovaných si navíc stěžuje na ztrátu kontrastního vidění, vidí svět kolem sebe jako starou vybledlou fotografii. I to je pravděpodobně způsobeno následkem hojících procesů.

Spiegel: Internetová diskuzní fóra na téma oční laserové operace jsou plná příběhů utrpení kvůli suchým očím. U části operovaných pacientů – oficiální studie mluví o 20 % a více – zůstávají trvalé následky.
Dr. Berke: I toto lze lehce objasnit. Rohovka je hustě protkaná nervovými vlákny. Důležitým úkolem těchto nervů je detekovat, zda se na rohovce nacházejí suchá místa. Prostřednictvím komplikované reflexní dráhy, která vede do mozku, se do rohovky spouštějí přes slzné žlázy slzy. Pokud se kvůli laserové operaci přeruší reflexní dráha, neobdrží mozek informaci, že je oko suché, a žlázy pak proto neprodukují dostatek slz.

Spiegel: Podle velikosti původní ametropie potřebuje 30–50 % pacientů, kteří podstoupili zákrok laserem, i po následných opravných operacích ještě brýle. U mnoha pacientů se navíc původní ametropie po měsících nebo i po letech opět vrací. Čím je to způsobeno?
Dr. Berke: I to je způsobeno hojícími a regeneračními procesy. Díky tomu může vzrůstat zakřivení rohovky a měnit se lomivost oka.

Spiegel: Společnost Lufthansa se vyhýbá zaměstnávání pilotů, kteří mají oči odoperované laserem, a to především proto, že dlouhodobé důsledky laserových operací jsou nevypočitatelné. Jaká jsou dlouhodobá rizika těchto očních operací?
Dr. Berke: Především takzvané změknutí rohovky – keratektázie. Pro postižené je to hrozné, neboť se jejich zraková ostrost od minuty k minutě mění. Často pak pomůže pouze transplantace rohovky. V poslední době se intenzivně zabývám výzkumem v oblasti biomechaniky rohovky a došel jsem k názoru, že rohovka není vzhledem ke svým biomechanickým vlastnostem pro laserové operace vhodná.

Spiegel: Proč?
Dr. Berke: V oku je totiž, podobně jako ve vzduchovém balonku, určitý stálý tlak, tzv. nitrooční tlak. U balonku musí tlaku odolávat jeho gumový obal. U oka je to rohovka, a ta musí tlaku odolávat celý lidský život. Když je rohovka po laserové operaci zesláblá, nelze odhadnout, jak dlouho bude nitroočnímu tlaku odolávat, jestli mu odolá, nebo dojde po letech k jejímu změknutí způsobenému podmíněně genetickými faktory. Napětí v rohovce zůstává i po laserové operaci neměnné, musí však být udrženo ztenčenou operovanou tkání. Kdo se nechá operovat ve 20 letech, tomu musí rohovka vydržet ještě 60 nebo i 70 let. Laserové operace se však provádějí teprve přibližně 15 let. Ti, kteří si nechali operovat rohovku ještě před vynálezem metody Lasik, plní dnes čekárny specialistů, protože jejich rohovka byla operací poškozena, a nedokáže stálému tlaku odolávat.

Spiegel: A s věkem již navíc nevidíme tak dobře.
Dr. Berke: S věkem se zhoršuje především kontrastní vidění. Zda bude po Lasiku, který rovněž ovlivňuje kontrastní vidění, dostačující pro samostatný plnohodnotný život, dnes nikdo neví. Také operace šedého zákalu, u něhož se zašedlá čočka nahrazuje nitrooční čočkou, je těžší, protože rohovka se nedá správně změřit. Brýle na čtení navíc budete potřebovat i po Lasiku – krátkozrací dokonce dřív, než by je potřebovali bez laserové operace.

Spiegel: V dnešní době se oční chirurgové pouštějí i do presbyopií. Používají buď metodu, při níž oko, které má hledět do blízka, nechávají lehce krátkozraké, nebo implantují do oka tzv. multifokální víceohniskové čočky. S těmi pak vidíte více obrazů ostře, a to jak do blízka, tak i do dálky. Obrazy, které nechcete vidět, má mozek potlačit.
Dr. Berke: V současnosti jsou to všechno velké kompromisy. Když někdo potřebuje k životu skutečně plnohodnotné vidění, k čemuž patří například vidění při řízení auta, měl by na tyto metody rychle zapomenout. Jsou daleko lepší alternativy, jako například multifokální kontaktní čočky, které si můžete z oka kdykoliv vyjmout bez rizika trvalých následků v oku.

Spiegel: S jakým nejtěžším případem komplikace u laserové operace jste se doposud setkal?
Dr. Berke: Mladá žena ve věku kolem 20 let měla před operací krátkozrakost s hodnotou –2,50 D. Devět týdnů po operaci měla rohovku tak změklou a vypouklou, že ji teď čeká transplantace rohovky. Je z toho v těžkých depresích a v současnosti je v péči psychiatrů.

Hroznové víno pomáhá předcházet stařecké slepotě lépe než lutein

Ethan A. Huff

Lutein byl dlouhou dobu vítanou ochrannou a dokonce i léčbou na věku závislé skvrnité degeneraci. Ale nové studium publikované v časopise Free Radical Biology Medicine naznačuje, že hroznové víno funguje dokonce mnohem lépe než lutein díky svým vysokým hodnotám antioxidantů.

Dr. Silvia Finnemann, PhD z oddělení biologie Fordhamské University hodnotila tři skupiny krys krmených měnící se dietou.

• první skupině krys dala stravu obohacenou o hroznové víno
• druhá skupina byla krmena dietou obohacenou o lutein
• třetí skupina měla běžnou stravu

Závěr studia: skupina krmená hroznovým vínem obdržela významnou ochranu proti oxidačnímu poškození mnohem více, než skupina krmená luteinem.

„Ochranný efekt hroznového vína byl v této studii pozoruhodný a tímto se nabízí výhoda ochrany zraku ve stáří dokonce i když bylo hroznové víno konzumováno jen v mladém věku“, řekla Dr. Finnemann.

Doživotní dieta obohacená o přírodní antioxidanty, jaké se nacházejí v hroznovém vínu, je okamžitě přínosná pro RPE (žlutý sítnicový pigment výstelky pigmentu buněk) a zdraví a funkce žlutého sítnicového pigmentu. Na věku závislá skvrnitá degenerace je stav, který postihuje každý rok miliony starších lidí na celém světě a tvrdí se, že je číslem jedna v příčinách slepoty v této věkové kategorii.

Když fotoreceptory v sítnici začnou ztrácet svou funkci kvůli metabolickým usazeninám nebo oxidačnímu poškození, nastartuje se ztráta zraku a má přirozený průběh – což znamená pozvolný průběh, který se stane v průběhu času.

Ale hroznové víno se svým vysokým obsahem flavonoidů jako je quercetin a resveratrol, je schopné tomuto nahromadění metabolického odpadu předejít a chránit metabolické cesty proti oxidačnímu poškození.