Jaké jsou výhody vysazení antidepresiv?

Následuje:

• Potraviny, které pomáhají zmírnit úzkost
• Strava obsahující ultra-zpracované potraviny je spojena v budoucnosti s vyšším rizikem deprese

- Depositphotos

Barbora Nová

Užívání antidepresiv může způsobovat nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit duševní a fyzické pocity člověka. Vysazení léků může mít určitá rizika, ale také určité výhody.

Antidepresiva mohou být účinná při léčbě řady onemocnění, ale rozhodnutí, zda je zahájit a vysadit, je velmi individuální. A i když vám antidepresiva mohou pomoci cítit se lépe, mohou mít také psychické a fyzické vedlejší účinky.

Pokud uvažujete o vysazení antidepresiv, mohlo by to pro vás mít výhody. Abyste se ujistili, že tyto výhody převažují nad nevýhodami, je důležité se před ukončením užívání antidepresiv poradit s odborníkem. 

Přínosy pro fyzické zdraví

Většina léků má určité vedlejší účinky. Antidepresiva nejsou výjimkou, zejména pokud se užívají dlouhodobě.

Podle recenzního článku z roku 2020 mohou ti, kteří užívají běžný typ antidepresiv, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), pociťovat fyzické vedlejší účinky, jako například (1):

• snížené libido a potíže s dosažením orgasmu
• problémy se spánkem
• přibývání na váze

Tyto vedlejší účinky byly hlášeny při dlouhodobém užívání antidepresiv a mohou se zhoršovat s věkem. Pomalé a bezpečné ukončení užívání antidepresiv pod vedením zdravotnického pracovníka může zmírnit nebo zastavit fyzické vedlejší účinky.

Výhody pro duševní zdraví

Dlouhodobé užívání antidepresiv může mít také nepříznivé účinky na duševní zdraví člověka.

Některé léky mohou ovlivnit vaši schopnost cítit emoce (například způsobit necitlivost). Může také ovlivnit autonomii člověka tím, že se cítí závislý na lécích.

Ukončení užívání antidepresiv pod vedením zdravotnického pracovníka může pomoci zmírnit nebo zastavit jakékoli nežádoucí účinky na duševní zdraví, které jste pociťovali při užívání léků.

Příznaky z vysazení antidepresiv

Pokud náhle přestanete užívat antidepresiva, mohou se u vás objevit příznaky z vysazení, které jsou podobné abstinenčním příznakům, ale týkají se spíše vysazení léků než návykových látek.

U některých léků, jako je paroxetin (Paxil), si můžete všimnout rychlého nástupu příznaků, zatímco u jiných léků se příznaky mohou objevit až za několik dní. To může platit i v případě, že vynecháte dávky nebo se zdržíte užívání plných dávek (2).

Mnoho lékařů používá mnemotechnickou pomůcku FINISH k popisu běžných abstinenčních příznaků po vysazení antidepresiv. Patří mezi ně (3):

• Příznaky podobné chřipce, jako je únava, bolest hlavy a neklid
• Nerovnováha nebo závratě
• Nevolnost nebo břišní příznaky
• Nespavost nebo problémy se spánkem
• Senzorické poruchy nebo pocity „elektrických šoků“ v hlavě
• Hyperaktivita nebo úzkost, zmatenost nebo podrážděnost

Většina zdravotnických pracovníků doporučuje postupné snižování dávek antidepresiv v průběhu několika týdnů. Některé léky však mohou vyžadovat delší období snižování dávky, jako například paroxetin a venlafaxin (4).

Léky s delším poločasem rozpadu, jako je fluoxetin, nemusí vyžadovat prodloužené snižování dávky (5).

Příznaky po vysazení antidepresiv jsou z větší části mírné a časem odezní.

Kdy byste neměli přestat užívat antidepresiva

Neměli byste přestat užívat antidepresiva bez předchozí konzultace s lékařem. Nejprve bude nutné zvážit důležité faktory, jako například (6):

• vaši anamnézu duševního zdraví
• jak dlouho užíváte antidepresiva
• jaké léky užíváte
• jaké dávkování užíváte

Lékař s vámi může spolupracovat na sestavení plánu postupného snižování dávky nebo určit, zda je v tuto chvíli správným krokem vysazení antidepresiv.

Vzhledem k riziku rebound efektu, kdy se příznaky deprese po vysazení léku zhorší, je důležité, aby lékař s vámi tuto možnost prodiskutoval. Můžete si vytvořit plán, jak postupovat, pokud k tomu dojde.

Jak zvládat nežádoucí účinky

Pokud se společně s lékařem rozhodnete, že nyní není vhodná doba pro vysazení antidepresiv, můžete podniknout některé kroky, které minimalizují vedlejší účinky léků.

Patří sem snaha o zdravý životní styl, kdykoli je to možné, například:

• Jíst několik malých jídel denně. To pomáhá odvrátit hlad tím, že udržuje hladinu cukru v krvi stabilní.
• Začlenění aktivit, které pomáhají zmírnit stres. Mezi příklady patří meditace, psaní deníku, skládání puzzle nebo dokonce vybarvování. Tyto aktivity mohou pomoci zlepšit celkový pocit pohody.
• Spát a vstávat každý den ve stejnou dobu může pomoci snížit nedostatek spánku. Pomůže vám to dosáhnout hlubšího spánku a zároveň se vyhnout večernímu mlsání.

Kdy mluvit s lékařem

Když poprvé začnete s lékařem diskutovat o snížení dávky antidepresiv, měli byste se ho také zeptat, co můžete očekávat. Znalost možných vedlejších účinků vysazení antidepresiv vám může pomoci se připravit.

Zeptejte se ho na typy příznaků, které by vyžadovaly zavolání lékaře nebo vyhledání lékařské pomoci.

Existují určité důkazy, které naznačují, že náhlé vysazení antidepresiv může vést k příznakům deprese – někdy i k těm, které jsou ještě horší než dříve (7).

Pokud si nejste jisti, zda je nějaký příznak typický nebo bezpečný, měli byste se poradit s odborníkem. Může vám poradit, zda byste měli znovu začít užívat léky a v jakém dávkování, nebo prodiskutovat alternativní plán.

Závěr

Užívání antidepresiv může způsobit nežádoucí účinky, které mohou ovlivnit to, jak se člověk cítí psychicky i fyzicky.

Pokud užíváte antidepresiva v kombinaci s jinými léčebnými metodami, jako je například psychoterapie a wellness nástroje, možná budete chtít prodiskutovat, zda můžete přestat antidepresiva užívat.

Vzhledem k riziku výskytu příznaků při vysazení antidepresiv může lékař doporučit, jak léky postupně bezpečně vysadit. 

Potraviny, které pomáhají zmírnit úzkost

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Úzkost je jedním z nejrozšířenějších duševních onemocnění, která postihuje přibližně 7,6 % světové populace. Jedná se o souhrnný termín, který se používá k popisu různých poruch - například generalizované úzkostné poruchy, sociální úzkosti a fobií - a obecně se vyznačuje neustálými pocity napětí, obav a nervozity, které mohou narušovat každodenní život (1).

V mnoha případech je často jako hlavní léčba nutná medikace. Přestože existuje několik strategií, které můžete také použít ke zmírnění příznaků úzkosti, od cvičení až po dechové techniky.

Kromě toho existují některé potraviny, které můžete jíst a které mohou pomoci podpořit funkci mozku a snížit závažnost vašich příznaků, a to především díky svým vlastnostem podporujícím činnost mozku.

Následuje 6 vědecky podložených potravin a nápojů, které mohou přinést úlevu od úzkosti.

1. Kurkumin

Kurkuma je koření, které obsahuje kurkumin, sloučeninu studovanou nejen pro její roli v podpoře zdraví mozku a prevenci úzkostných poruch (2, 3).

Kurkumin, známý pro své vysoké antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, může pomáhat předcházet poškození mozkových buněk v souvislosti s chronickým zánětem a oxidačním stresem (3, 4, 5, 6).

Studie na zvířatech navíc ukazují, že kurkumin může účinněji zvyšovat přeměnu kyseliny alfa-linolenové (ALA) - omega-3 obsažené v rostlinách - na DHA a zvyšovat její hladinu v mozku (7).

Jedna dvojitě zaslepená, randomizovaná studie u 80 pacientů s cukrovkou zjistila, že denní doplňování nano-kurkuminu (80 miligramů/den) - menší, biologicky dostupnější formy kurkuminu - po dobu 8 týdnů vedlo k významně nižšímu skóre úzkosti ve srovnání s placebem (8).

V další malé randomizované zkřížené studii se ukázalo, že konzumace jednoho gramu kurkuminu denně po dobu 30 dnů významně snížila skóre úzkosti ve srovnání s placebem (9).

V osmitýdenní randomizované dvojitě zaslepené studii byly pozorovány podobné účinky u osob s velkou depresivní poruchou po užívání 500 miligramů kurkuminu po dobu 8 týdnů (10).

Chcete-li zvýšit vstřebávání kurkuminu, zkuste jej kombinovat s černým pepřem (11).

Lepší variantou je užívání fytosomálního kurkuminu, který má lepší vstřebatelnost (biologickou dostupnost), než kurkumin s piperinem (černým pepřem).

KURKUMIN - video

Více:

• 10 prokázaných zdravotních přínosů kurkuminu

2. Zelený čaj

Zelený čaj obsahuje L-theanin, aminokyselinu, která byla zkoumána pro pozitivní účinky, které může mít na zdraví mozku a snížení úzkosti (12, 13, 14).

V jedné dvojitě zaslepené randomizované studii účastníci, kteří konzumovali nápoj obsahující L-theanin, zaznamenali výrazně nižší subjektivní stres a sníženou hladinu kortizolu, stresového hormonu spojeného s úzkostí. Tyto účinky mohou být způsobeny potenciálem L-theaninu zabraňovat nadměrnému vzrušení nervů. Kromě toho může L-theanin zvyšovat hladinu GABA, dopaminu a serotoninu, neurotransmiterů, u nichž byly prokázány pozitivní účinky proti úzkosti (15).

Zelený čaj navíc obsahuje epigalokatechin galát (EGCG), antioxidant, u kterého se předpokládá, že podporuje zdraví mozku. Může hrát roli při snižování některých příznaků také tím, že zvyšuje množství GABA v mozku (16).

Zajímavé je, že kombinace L-theaninu, EGCG a dalších látek obsažených v zeleném čaji zřejmě hraje synergickou roli při podpoře zklidnění a zmírnění úzkosti a může být účinnější společně než jako samostatné složky (17).

To může naznačovat, proč je pití několika šálků zeleného čaje denně spojeno s menšími psychickými potížemi (18).

3. Heřmánek

Heřmánek je bylina, která může pomoci snížit úzkost. Obsahuje antioxidační i protizánětlivé vlastnosti, které mohou pomoci snížit zánět spojený s úzkostí (19, 20, 21).

Ačkoli mechanismy nejsou jasné, předpokládá se, že heřmánek pomáhá regulovat neurotransmitery související s náladou, jako je serotonin, dopamin a kyselina gama-aminomáselná (GABA) (22, 23).

Dále může pomáhat regulovat osu hypotalamus-hypofýza-nadledvinky (HPA), která je ústřední součástí reakce organismu na stres (22, 24).

Některé studie zkoumaly souvislost mezi heřmánkovým extraktem a úlevou od úzkosti.

V jedné 38týdenní randomizované studii u 179 osob s generalizovanou úzkostnou poruchou (GAD) došlo po konzumaci heřmánkového extraktu (1 500 miligramů denně) k významně většímu snížení příznaků než u těch, kteří heřmánkový extrakt neužívali (25).

Jiná studie zjistila podobné výsledky, neboť u těch, kteří konzumovali heřmánkový extrakt po dobu 8 týdnů, došlo ke snížení příznaků deprese a úzkosti. Ačkoli malá velikost vzorku studie nemohla poskytnout dostatečnou statistickou sílu k prokázání příčiny a následku (24).

I když jsou tyto výsledky slibné, většina studií byla provedena s heřmánkovým extraktem. K vyhodnocení protiúzkostných účinků heřmánkového čaje, který se konzumuje nejčastěji, je třeba provést další výzkum.

4. Losos

Losos může být prospěšný pro snížení úzkosti. Obsahuje živiny, které podporují zdraví mozku, včetně vitaminu D a omega-3 mastných kyselin kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) (26, 27, 28, 29).

Tyto živiny mohou pomáhat regulovat neurotransmitery dopamin a serotonin, které mohou mít uklidňující a relaxační účinky (30, 31).

Zejména strava bohatá na EPA a DHA je spojena s nižší mírou úzkosti. Předpokládá se, že tyto mastné kyseliny mohou snižovat zánět a zabraňovat dysfunkci mozkových buněk, která je u lidí s úzkostí běžná. Mohou také podporovat schopnost mozku přizpůsobovat se změnám, což vám umožní lépe zvládat stresory, které vyvolávají příznaky úzkosti (32, 33, 34).

Pozitivní účinky vitaminu D byly zkoumány také při snižování úzkosti a depresivních příznaků. Jedna metaanalýza z roku 2020 ukázala, že suplementace vitaminem D byla spojena s nižším výskytem negativních poruch nálady (35).

V jiné studii muži, kteří po dobu 5 měsíců jedli 3x týdně atlantského lososa, uváděli méně úzkostných stavů než ti, kteří jedli kuřecí, vepřové nebo hovězí maso. Navíc se u nich zlepšily příznaky související s úzkostí, jako je srdeční frekvence a variabilita srdeční frekvence (36).

Pro dosažení co největšího prospěchu zkuste zařadit lososa z volného chovu do svého jídelníčku 2-3krát týdně.

5. Hořká čokoláda

Zařazení trochy hořké čokolády do jídelníčku může být užitečné i pro zmírnění úzkosti. Hořká čokoláda obsahuje flavonoly (jsou třídou flavonoidů), jako je epikatechin a katechin, což jsou rostlinné sloučeniny, které působí jako antioxidanty.

Některé výzkumy ukazují, že flavonoly obsažené v hořké čokoládě mohou prospívat funkci mozku a mít neuroprotektivní účinky. Flavonoly mohou zejména zvyšovat průtok krve mozkem a zlepšovat signální dráhy v buňkách (37, 38).

Tyto účinky vám mohou umožnit lépe se přizpůsobit stresovým situacím, které mohou vést k úzkosti a dalším poruchám nálady.

Někteří vědci také naznačují, že role hořké čokolády pro zdraví mozku může být jednoduše způsobena její chutí, která může být pro osoby s poruchami nálady uklidňující (39).

Jedna průřezová studie na 13 626 účastnících zjistila, že ti, kteří konzumovali hořkou čokoládu, měli výrazně nižší depresivní příznaky ve srovnání s těmi, kteří hořkou čokoládu jedli zřídka (40).

Dále v jedné randomizované studii osoby, které konzumovaly hořkou čokoládu dvakrát denně po dobu 2 týdnů, uváděly bezprostředně po její konzumaci nižší míru úzkosti. Tento účinek přetrvával po dobu 2 týdnů (41).

To je sice slibné, ale je zapotřebí dalšího výzkumu zkoumajícího účinky hořké čokolády na úzkost a náladu. Dále je vhodné konzumovat hořkou čokoládu s mírou, protože je vysoce kalorická a snadno se jí přejíte. Vychutnejte si denně jednorázově přiměřenou porci.

6. Jogurt

Pokud trpíte úzkostí, je jogurt skvělou potravinou, kterou můžete zařadit do svého jídelníčku.

Probiotika neboli zdravé bakterie obsažené v některých druzích jogurtů mohou zlepšit několik aspektů vaší pohody, včetně duševního zdraví (42, 43, 44).

Ačkoli se výzkum v této oblasti teprve rozvíjí, probiotika mohou podporovat osu střevo-mozek - složitý systém mezi trávicím traktem a mozkem. Zejména výzkumy ukazují, že zdravé střevní bakterie mohou souviset s lepším duševním zdravím (45, 46, 47).

Dále mohou probiotické potraviny, jako je jogurt, podporovat duševní zdraví a funkci mozku tím, že snižují zánět a zvyšují produkci neurotransmiterů zlepšujících náladu, jako je serotonin (48, 49, 50, 51).

V jedné studii se úzkostní jedinci, kteří denně konzumovali probiotický jogurt, dokázali lépe vyrovnat se stresem než ti, kteří konzumovali jogurt bez probiotik (52).

Jiná studie zjistila, že u žen, které konzumovaly 125 gramů jogurtu dvakrát denně po dobu 4 týdnů, lépe fungovaly oblasti mozku, které kontrolují emoce a pocity, což může souviset s nižší úrovní úzkosti (53).

Ačkoli se jedná o slibnou oblast výzkumu, je třeba provést další studie na lidech, aby bylo možné prozkoumat přímý vztah mezi konzumací jogurtu a snížením úzkosti.

Je také důležité si uvědomit, že ne všechny jogurty obsahují probiotika. Chcete-li využít výhod probiotik, vybírejte si jogurt, který má jako složku uvedeny živé aktivní kultury.

Další potraviny, které mohou pomoci při úzkosti

Některé z níže uvedených potravin sice nebyly zkoumány speciálně z hlediska jejich účinků proti úzkosti, jsou však bohaté na živiny, o kterých se předpokládá, že zlepšují související příznaky.

• Banány a oves. Jsou dobrým zdrojem aminokyseliny tryptofanu, která se v těle přeměňuje na serotonin a může podporovat relaxaci a zmírnění úzkosti (54, 55).
• Jáhly, maso a mléčné výrobky. Všechny poskytují vysoce kvalitní bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které produkují neurotransmitery dopamin a serotonin, jež mají potenciál zlepšovat duševní zdraví (56, 57).
• Chia semínka. Chia semínka jsou dalším dobrým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které posilují mozek a které prokazatelně pomáhají při úzkosti (57, 58).
• Citrusové ovoce a papriky. Tyto plody jsou bohaté na vitamin C, který má antioxidační vlastnosti, jež mohou pomoci snížit zánět a zabránit poškození buněk, které může podporovat úzkost (57, 59).
• Mandle. Mandle poskytují významné množství vitaminu E a zdravých tuků, které hrají klíčovou roli pro zdraví mozku (57, 58).
• Borůvky. Borůvky mají vysoký obsah vitaminu C a dalších antioxidantů, jako jsou flavonoidy, u kterých byla zkoumána jejich schopnost zlepšovat zdraví mozku, a tím pomáhat při úzkosti (57, 58, 59, 60).

Závěr

Úzkost je komplikovaná porucha duševního zdraví, která vyžaduje mnoho přístupů k jejímu účinnému zvládání.

Spolu s léky a terapií mohou potraviny, které jíte, pomoci podpořit vaše duševní zdraví, zmírnit příznaky úzkosti a podpořit lepší zdraví mozku. Jako prospěšné se jeví zejména celozrnné, minimálně průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem antioxidantů, což hlavně platí pro prevenci.

Přidání těchto potravin do jídelníčku je skvělým způsobem, jak podpořit zdraví mozku a celkovou pohodu.

Strava obsahující ultra-zpracované potraviny je spojena v budoucnosti s vyšším rizikem deprese

- Pixabay

Barbora Nová

Podle nové australské studie, jejíž výsledky se objevily 15. srpna 2023 v časopise Journal of Affective Disorders, je u lidí, kteří konzumují stravu s vysokým obsahem ultra zpracovaných potravin, vyšší pravděpodobnost, že se u nich až o deset let později objeví deprese (1).

Naznačení, že strava je zdrojem deprese, jednoho z nejčastějších duševních onemocnění na světě, ukazuje, že změna stravy je potenciálně cestou ke zlepšení duševního zdraví.

Austrálie je zemí s jednou z nejvyšších měr konzumace vysoce zpracovaných potravin, jejíž obyvatelé přijímají v průměru více než 40 % denních kalorií z vysoce zpracovaných zdrojů.

Ultrazpracované potraviny jsou průmyslově vyráběné potraviny, které obvykle obsahují pět a více přídatných látek. Jsou optimalizovány spíše pro chuť a prodlouženou trvanlivost než pro výživu. V důsledku toho často obsahují sladidla, konzervační látky, emulgátory, umělá barviva a umělá aromata.

Ultrazpracované potraviny jsou po 10 letech spojovány s depresemi

Vědci, kteří provedli nedávnou studii, analyzovali údaje od 23 299 osob ve věku 27 až 76 let, které se účastnily studie Melbourne Collaborative Cohort Study (2).

Na základě dotazníků o psychické nepohodě vyřadili osoby, které vykazovaly psychické potíže na začátku studie a 30 dní před ní.

Účastníci byli sledováni po dobu 13 až 17 let, kdy bylo jejich emoční zdraví měřeno pomocí desetipoložkové Kesslerovy škály psychické tísně (3).

Aby vědci získali širší pohled na konzumaci ultrazpracovaných potravin a mohli tak posoudit jejich účinky na různých úrovních, zahrnuli do studie i přistěhovalce z jižní Evropy a vytvořili nadměrný vzorek. Jedná se o oblast, ve které hrají ultrazpracované potraviny v každodenním jídelníčku menší roli.

Vědci zjistili, že u dospívajících, kteří pravidelně konzumovali ultrazpracované potraviny, se o deset let později častěji vyskytovaly příznaky deprese než u jejich vrstevníků, kteří se stravovali zdravěji.

Souvislost mezi ultra zpracovanými potravinami a následnou depresí nebyla ovlivněna pohlavím, věkem ani indexem tělesné hmotnosti. Přetrvávala také bez ohledu na rodinný stav, počet lidí, se kterými osoba žila, a úroveň její fyzické aktivity.

Lineární souvislost mezi stravou a rizikem deprese

"Ačkoli Australané jedí hodně ultra zpracovaných potravin, souvislost s depresí nebyla nikdy hodnocena u skupiny Australanů," uvedla vedoucí autorka studie dr. Melissa Laneová. "Zjištění, která jsou první u vzorku australské populace, spojují vysokou spotřebu ultrazpracovaných potravin se zvýšeným rizikem deprese" (4).

Předpokládá se, že souvislost mezi ultra-zpracovanými potravinami a duševním zdravím je lineární.

"Všimli jsme si, že když lidé jedli více nebo rostoucí množství ultrazpracovaných potravin, jejich šance na depresi se zvyšovala," uveda dr. Laneová.

"Toto riziko se stalo vyšším, než jaké zažila většina lidí v naší studii, když ultrazpracované potraviny tvořily asi 30 % všeho, co jedli."

V čem vlastně spočívá příčina?

Pozorovací studie, jako je tato, nemůže pevně stanovit příčinnou souvislost. Otázkou, která zůstává, je: Vede ultrazpracované jídlo k depresi, nebo deprese vede lidi k tomu, že jedí více ultrazpracovaných potravin?

Studie může nabídnout vodítka, ale ne jednoznačné odpovědi.

André de Oliveira Werneck, doktorant na katedře výživy na univerzitě v brazilském São Paulu, který se na studii nepodílel, poznamenal, že "autoři ze souboru vyloučili účastníky, kteří se v průběhu základního výzkumu léčili s depresí, což snižuje možnost reverzní kauzality."

"Nicméně," uvedl, "je třeba poznamenat, že Kesslerova škála nebyla zadána během základní linie a byla zadána až při následném sledování, což je omezení pro stanovení kauzality."

Přesto André Werneck citoval další výzkum, který naznačuje, že příčinou tohoto vztahu mohou být ultra zpracované potraviny (5).

Co stojí za touto asociací

Souvislost mezi ultrazpracovanými potravinami a psychickými potížemi zatím nebyla zjištěna. Dr. Laneová však uvedla, že:

"Ultra zpracované potraviny obvykle postrádají důležité živiny, jako jsou bílkoviny a vláknina, a zároveň obsahují nadměrné množství sacharidů, nasycených tuků a energie. Tyto faktory jsou spojovány se střevními problémy a záněty, které souvisejí s depresemi."

Výzkumy se dosud zaměřovaly především na zvířata, proto je třeba je provádět s lidmi, uvedla dr. Laneová, "Některé přídatné látky a sloučeniny vznikající při intenzivním zpracování potravin nebo obsažené v obalech mohou mít vliv i na duševní pohodu, a to prostřednictvím svého vlivu na střeva a tedy imunitní systém."

V některých částech světa je příjem značné části kalorií z ultra zpracovaných potravin běžnější než v jiných.

"Existují důkazy o tom, že prodej ultrazpracovaných výrobků je vyšší v severoamerických zemích, stejně jako v zemích západní Evropy" (6).

Většina studií ve Spojených státech a Velké Británii zjistila podíl ultrazpracovaných potravin na celkovém energetickém příjmu vyšší než 50 %, zatímco v zemích, jako je Brazílie, je spotřeba nižší než 25 %."

Změna stravy ke zlepšení duševního zdraví

Ačkoli se nikdo nemůže vrátit zpět a změnit své dřívější stravovací návyky, je možné, že přerušení konzumace ultrazpracovaných potravin nyní může být do budoucna prospěšné pro duševní zdraví.

"Existuje klinická studie - provedená dr. Laneovou a jejími kolegy -, která zkoumala vliv změny stravy na depresivní příznaky u jedinců s depresí (SMILES Trial)," informoval Addré Werneck (7).

"Výsledky, které byly nedávno publikovány v preprintu a v současné době jsou v recenzním řízení, jsou velmi slibné," uvedl André Werneck. "Výživová intervence snížila depresivní příznaky díky snížení konzumace ultrazpracovaných potravin" (8).

Závěr

Nová studie ukazuje, že čím více denních kalorií pochází z ultra zpracovaných potravin, tím větší je pravděpodobnost, že se u člověka v desetiletém horizontu vyskytne deprese.

Souvislost mezi těmito potravinami a depresí přetrvávala bez ohledu na pohlaví, index tělesné hmotnosti, věk, rodinný stav, sociální životní situaci nebo úroveň fyzické aktivity.

Obyvatelé Austrálie získávají vysoké procento denních kalorií z ultra zpracovaných potravin, ale obyvatelé Evropy, Spojených států a Spojeného království ještě více.