Příznaky a symptomy přílišného stresu, možnosti co s tím

Ing. Zdeněk Rozehnal

Co je to stres?

Stres lze definovat jako pocit přetížení nebo neschopnosti vyrovnat se s psychickým nebo emocionálním tlakem. Může mít psychické i fyzické následky (1).

S pocity stresu se v určitém okamžiku potýká většina lidí. Ve skutečnosti studie z roku 2015 zjistila, že 59% dospělých uvádí, že zažívá vysokou úroveň vnímaného stresu (2).

Shrnutí:

• Stres, což je poc it zahlcení duševním nebo emocionálním tlakem, je velmi častým problémem.

Příznaky stresu

Snížení energie a nespavost

Dlouhodobý stres může způsobovat chronickou únavu a poruchy spánku, což může mít za následek snížení hladiny energie. Například nedávná studie provedená na více než 7 000 pracujících osobách zjistila, že únava "významně souvisí" se stresem spojeným s prací (3).

Stres může také narušovat spánek a způsobovat nespavost, což může vést k nízkému množství energie.

Přehled z roku 2018 publikovaný v časopise Journal of Sleep Research zjistil, že "obavy a prožívání spojené se stresem" mohou vést k narušení spánku a nakonec i k riziku vzniku nespavosti (4).

Jiná studie na 2 316 účastnících ukázala, že vystavení stresu je spojeno se zvýšeným rizikem nespavosti (5).

Obě tyto studie se zaměřují na reaktivitu spánku neboli na to, do jaké míry stres ovlivňuje schopnost usnout nebo zůstat spát.

I když je zřejmé, že stres může narušovat spánek, ne každý, kdo zažívá stres nebo kdo prochází stresovým obdobím, se bude potýkat s nespavostí nebo poruchami spánku.

Změny libida

Mnoho lidí zažívá během stresových období změny v sexuálním apetitu. Jedna malá studie hodnotila úroveň stresu u 30 žen a poté měřila jejich sexuální vzrušení při sledování erotického filmu. U osob s vysokou úrovní chronického stresu došlo k menšímu sexuálnímu vzrušení ve srovnání s osobami s nižší úrovní stresu (6).

Mnohem novější studie publikovaná v roce 2021 o dopadu pandemie COVID-19 na reprodukční zdraví žen zjistila, že 45% z více než 1 000 dotázaných žen uvedlo, že má snížené libido v důsledku stresu (7).

Kromě stresu existuje mnoho dalších potenciálních příčin změn libida, včetně např:

• hormonální změny
• únava
• psychologické problémy

Deprese

Některé studie naznačují, že chronický stres může souviset s depresí a depresivními epizodami. Jedna studie na 816 ženách s velkou depresí zjistila, že výskyt deprese byl významně spojen s akutním i chronickým stresem (8).

Jiná studie zjistila, že vysoká úroveň stresu souvisí s nástupem velké deprese u dospívajících (9).

Přehled z roku 2018 navíc upozornil na souvislost mezi depresí a prožíváním chronického nebo nevyhnutelného stresu (10).

Kromě stresu patří mezi potenciální přispěvatele deprese např:

• rodinná anamnéza
• věk
• faktory životního prostředí
• třeba i některé léky a nemoc

Shrnutí:

• Stres může způsobovat celou řadu příznaků, včetně snížení energie, nespavosti, změn libida a deprese.

Fyzické účinky stresu na organismus

Akné

Některé studie zjistily, že vyšší úroveň stresu je spojena se zvýšeným výskytem akné (11).

Jedním z důvodů může být to, že když se někteří lidé cítí vystresovaní, mají tendenci si častěji sahat na obličej. Tím se mohou šířit bakterie a přispívat ke vzniku akné (12).

Několik studií také potvrdilo, že akné může souviset s vyšší mírou stresu. Jedna malá studie měřila závažnost akné u 22 vysokoškolských studentů před zkouškou a během ní. Během zkouškového období, v němž se stres zvýšil, se akné projevilo silněji (13).

Jiná studie na 94 dospívajících zjistila, že vyšší úroveň stresu souvisí s horšími projevy akné, zejména u chlapců (14).

Tyto studie ukazují souvislost, ale nezohledňují další faktory, které se na ní mohou podílet. Je zapotřebí dalšího výzkumu, který by se zabýval souvislostí mezi akné a stresem.

Kromě stresu patří mezi další možné příčiny akné např:

• zánět
• hormonální změny
• bakterie
• nadměrná produkce oleje
• ucpané póry

Bolesti hlavy

Mnoho studií zjistilo, že stres může přispívat k bolestem hlavy, což je stav charakterizovaný bolestí v oblasti hlavy, obličeje nebo krku. Studie z roku 2015 ukázala, že zvýšená intenzita stresu je spojena s nárůstem počtu dní, kdy se měsíčně vyskytne bolest hlavy (15).

Jiná studie provedla průzkum u 172 příslušníků armády na klinice pro léčbu bolestí hlavy a zjistila, že 67% z nich uvedlo, že jejich bolesti hlavy jsou vyvolány stresem, což z něj činí druhý nejčastější spouštěč bolestí hlavy (16).

Menší studie z roku 2020 rovněž zjistila, že stres může být hnacím faktorem tenzních bolestí hlavy (17).

Mezi další běžné spouštěče bolesti hlavy může patřit nedostatek spánku, strava, konzumace alkoholu, hormonální změny a další.

Chronická bolest

Bolesti jsou častým problémem, který může být důsledkem zvýšené hladiny stresu. Některé studie zjistily, že chronická bolest může souviset s vyšší úrovní stresu a také se zvýšenou hladinou kortizolu, což je hlavní stresový hormon v těle. Například jedna velmi malá studie srovnávala osoby s chronickou bolestí zad s kontrolní skupinou. Zjistila, že osoby s chronickou bolestí měly vyšší hladinu kortizolu (18).

Jiná studie ukázala, že lidé s chronickou bolestí měli vyšší hladinu kortizolu ve vlasech, což studie popsala jako nový ukazatel dlouhodobého stresu (19).

Mějte na paměti, že tyto studie ukazují souvislost, ale nezkoumají další faktory, které se na ní mohou podílet.

Kromě stresu existuje mnoho dalších faktorů, které mohou přispívat k chronické bolesti, např:

• stárnutí
• úrazy
• chronické špatné držení těla
• poškození nervů

Častá nemocnost

Pokud máte pocit, že neustále bojujete s rýmou nebo jinou nemocí, může být na vině stres. Stres se může podepsat na vašem imunitním systému. Studie ukazují, že vyšší hladina stresu je spojena se zvýšenou náchylností k infekcím.

V jedné studii bylo 116 seniorů očkováno proti chřipce. U osob s chronickým stresem byla zjištěna oslabená imunitní odpověď na vakcínu, což naznačuje, že stres může být spojen se sníženou imunitou (20).

Podobně jedna analýza, která zkoumala 27 studií, ukázala, že stres je spojen se zvýšenou náchylností k rozvoji infekce horních cest dýchacích (21).

Kapitola v knize "Vliv každodenního stresu na imunitní systém a zdraví" z roku 2019 uvádí, že psychický stres může ovlivnit řadu tělesných funkcí, jako jsou zánětlivé reakce, hojení ran a schopnost organismu bojovat s infekcemi a nemocemi (22).

Stres je však pouze jedním z dílků skládačky, pokud jde o zdraví imunitního systému.

Oslabený imunitní systém může být také důsledkem:

• stravy s nízkým obsahem živin
• užívání návykových látek
• fyzické nečinnosti
• poruch imunitního systému, jako je AIDS

Zažívací problémy

Některé studie zjistily, že stres může být spojen s trávicími problémy, jako je zácpa, pálení žáhy, průjem, a také s poruchami trávení. Například starší studie z roku 2010, která se zaměřila na 2699 dětí, zjistila, že vystavení stresovým událostem souvisí se zvýšenou mírou zácpy (23).

Stres může mít vliv zejména na osoby s poruchami trávení, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo zánětlivé onemocnění střev (IBD). V jedné studii byly u 181 žen s IBS byly zjištěny zvýšené příznaky zažívacích potíží spojeny s vyšší úrovní denního stresu.

Kromě toho jedna analýza 18 studií, které se zabývaly úlohou stresu při zánětlivých střevních onemocněních, uvedla, že 72% studií zjistilo souvislost mezi stresem a negativními klinickými výsledky a symptomy (24).

Na přímou souvislost mezi stresem a příznaky IBS upozorňuje také studie z roku 2017, která uvádí, že stres hraje "hlavní roli" při projevech a zhoršování zažívacích příznaků (25).

Mějte na paměti, že zažívací potíže může způsobovat mnoho dalších faktorů, jako je strava, bakterie, infekce, některé léky a další.

Změny chuti k jídlu a přibývání na váze

Změny chuti k jídlu jsou v období stresu běžné. Když se cítíte vystresovaní, může se stát, že nebudete mít vůbec chuť k jídlu nebo se budete přejídat, aniž byste si toho všimli.

Jedna malá studie z roku 2006, které se zúčastnilo 272 vysokoškolských studentek, zjistila, že 81% z nich uvedlo, že při stresu pociťují změny chuti k jídlu, přičemž 62% z nich uvedlo, že mají zvýšenou chuť k jídlu (26).

Změny chuti k jídlu mohou způsobovat také výkyvy hmotnosti během stresových období. Například studie, které se zúčastnilo 1 355 osob ve Spojených státech, zjistila, že stres byl spojen s nárůstem hmotnosti u dospělých osob, které již žily s nadváhou (27).

Třetí studie z roku 2017 zjistila, že jedinci s vyšší hladinou kortizolu a inzulinu a vyšší úrovní chronického stresu mají větší pravděpodobnost, že v budoucnu přiberou na váze (28). Tato studie však byla omezena rozsahem výzkumu v tom, že účastníky byly převážně bělošské ženy.

I když tyto studie ukazují souvislost mezi stresem a změnami chuti k jídlu nebo hmotnosti, je třeba provést další studie, abychom pochopili, jaké další možné faktory se na tom podílejí a jak stres ovlivňuje různé lidi.

Rychlý srdeční tep

Několik studií prokázalo, že vysoká hladina stresu může způsobit zrychlený srdeční tep nebo srdeční frekvenci. Stresující události nebo plnění úkolů mohou rovněž zvýšit srdeční frekvenci (29).

V podobné studii z roku 2001 bylo zjištěno, že vystavení 87 studentů stresujícímu úkolu zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak. Zajímavé je, že přehrávání relaxační hudby během úkolu skutečně pomohlo těmto změnám zabránit (30).

Podle Americké kardiologické asociace může podstoupení stresové události způsobit, že se v těle uvolní adrenalin, což je hormon, který dočasně způsobí zrychlení srdečního tepu a zvýšení krevního tlaku. To je jeden z důvodů, proč život ve zvýšeném stresu může způsobit zrychlený srdeční tep (31).

Pocení

Podle výzkumu může vystavení stresu způsobit také nadměrné pocení. Jedna malá studie se zabývala 20 lidmi s palmární hyperhidrózou, což je stav charakterizovaný nadměrným pocením rukou. Studie hodnotila míru jejich pocení v průběhu dne pomocí stupnice 0-10 bodů.

Stres významně zvýšil míru pocení o dva až pět bodů u osob s palmární hyperhidrózou i u kontrolní skupiny (32).

Jiná studie zjistila, že u 40 dospívajících vystavených stresu docházelo k vysokému množství pocení a vzniku zápachu (33).

V přehledu "psychologického pocení" z roku 2013 se uvádí, že k takovému pocení dochází v reakci na stres a úzkost, a uvádí se, že tento typ potu se typicky objevuje na obličeji, dlaních, chodidlech a v podpaží (34).

Souhrn:

• Fyzické příznaky chronického stresu jsou rozmanité a rozsáhlé a mohou zahrnovat akné, bolesti hlavy, zrychlený tep, pocení, změny chuti k jídlu, zažívací problémy, chronické bolesti a častější infekce nebo záchvaty nemoci.

Možnosti léčby

I když by bylo hezké mít jedinou pilulku, která by dokázala zcela odstranit veškerý stres, protože existuje tolik různých faktorů, které stres způsobují, neexistuje žádný univerzální způsob léčby.

Prvním krokem je rozhovor s lékařem nebo terapeutem, který vám pomůže zjistit, co přesně stres způsobuje, a navrhne vám způsoby, jak ho zvládat a léčit. Mohou vám také pomoci zjistit, zda jsou vaše příznaky skutečně způsobeny stresem nebo jiným již existujícím onemocněním.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, CDC) existuje několik životních stylů, které mohou při zvládání stresu také pomoci.

Mezi ně patří (35):

• přestávky od zpráv mainstreamu (tam kde končí signál ČT, začíná svoboda)
• dělání přestávek od kontaktu s počítačem, telefonem, televizí...
• dostatek pohybu a spánku
• dělání přestávek, aby si vaše tělo odpočinulo
• zvýšení obsahu potravin bohatých na živiny ve vašem jídelníčku
• provádění hlubokých dechových cvičení
• meditace
• vyhýbání se nadměrnému užívání návykových látek
• rozhovor s přáteli, důvěryhodným poradcem nebo terapeutem
• budování komunity prostřednictvím organizací založených na víře nebo aktivit, které vás baví (nestýkejte se s lidmi, kteří z Vás vysávají energii)

Pokud se cítíte přetíženi stresem a nejste si jisti, co dělat, nebo máte pocity sebepoškozování, je důležité promluvit si s někým, komu důvěřujete, nebo s terapeutem.

Shrnutí:

• Protože stres může být způsoben různými problémy a jeho příznaky se mohou u jednotlivých lidí lišit, závisí jeho léčba na osobních faktorech. Určitou úlevu však mohou přinést určité změny životního stylu, jako je cvičení, přestávky od 24hodinového zpravodajského cyklu a rozhovory s přáteli nebo důvěryhodnými poradci.

Komplikace dlouhodobého stresu

Chronický stres může ovlivnit celé vaše tělo, a pokud není správně zvládnut, může způsobit vážné problémy, jako například (36):

• bolesti zad
• napětí svalů
• zhoršení příznaků astmatu
• zhoršení příznaků obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
• zvýšené riziko hypertenze, mrtvice nebo srdečního infarktu
• mentální zdravotní stavy

Shrnutí:

• Chronický stres může ovlivnit celé vaše tělo, a pokud se neléčí, může drasticky snížit kvalitu vašeho života v důsledku chronické bolesti, zvýšeného rizika některých onemocnění a změn v duševním zdraví.

Závěr

Občasné stresové události jsou součástí života každého člověka.

Klíčem k tomu, abyste udrželi chronický stres na uzdě, je tyto události zpracovat - v případě potřeby s pomocí podpůrného systému.

Chronický stres se může podepsat na vašem duševním i fyzickém zdraví a vyvolat celou řadu příznaků, jako je nízká hladina energie, bolesti hlavy, změny nálad a snížená sexuální touha.

Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak se stresu zbavit, například rozhovor s přáteli nebo terapeutem, cvičení a meditace.

Extrakt z kořene Ašvagandy lze použít ke zmírnění stresu a zlepšení kvality spánku

Jste podráždění a nedaří se vám usnout? Kořen Ašvagandy může být vhodný i pro Vás

Ashwagandha - Ašvaganda, známá také jako Withania somnifera nebo indický ženšen, je léčivá bylina pocházející z Indie a severní Afriky. Používá se již více než 3 000 let ke zmírnění stresu a také ke zvýšení hladiny energie a zlepšení koncentrace. Nedávná studie publikovaná v časopise Cureus potvrzuje, že tento adaptogen může být klíčem i k léčbě nespavosti.

Adaptogeny obnovují a podporují rovnováhu v těle. Tyto nespecifické bylinné přípravky reagují na potřeby organismu. Pokud se uživatel cítí nervózní, adaptogeny působí uklidňujícím účinkem a dodají další energii nebo mají vliv na uvolnění. Všechny adaptogeny dokáží regulovat hladinu hormonů, ale Ašvaganda je obzvláště účinná, protože dokáže pomoci nadledvinovému systému regulovat reakci organismu na stres.

Tým vědců z Patil University School of Medicine, Vedantaa Institute of Medical Sciences a Prakruti Hospital provedl randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, jejímž cílem bylo zjistit účinky extraktu z kořene Ashwagandy u pacientů s nespavostí a úzkostí.

Celkem 60 účastníků bylo náhodně rozděleno do dvou skupin: 40 z nich bylo zařazeno do testovací skupiny a dostalo kapsli obsahující 300 mg koncentrovaného extraktu z kořene Ašvagandy  zatímco zbývajících 20 tvořilo skupinu s placebem. Osoby v placebové skupině dostávaly kapsle obsahující škrob dvakrát denně po dobu deseti týdnů.

Vědci použili metodu spánkové aktigrafie k hodnocení latence nástupu spánku (SOL), celkové doby spánku (TST), efektivity spánku (SE) a probuzení po nástupu spánku (WASO). Dalšími faktory, které výzkumný tým sledoval, byly celková doba strávená v posteli, duševní bdělost po probuzení, kvalita spánku, Pittsburghský index kvality spánku (PSQI) a Hamiltonova škála hodnocení úzkosti.

Podle vědců se SOL, SE a kvalita spánku po léčbě Ašvagandou viditelně zlepšily, stejně jako další parametry spánku. Jejich zjištění potvrzují, že Ašvagandu lze použít ke zlepšení spánku u pacientů s nespavostí a úzkostí.

Jaké další přínosy má Ašvagandha?

Ašvaganda toho má víc než jen to, že je přírodním prostředkem na úzkost a spaní. Podle studií má tato vysoce ceněná léčivá bylina také následující schopnosti:

Ašvaganda pomáhá obnovit normální hladinu cukru v krvi

V několika studiích bylo prokázáno, že Ašvaganda snižuje hladinu cukru v krvi a zlepšuje sekreci inzulínu a citlivost na inzulín. Z tohoto důvodu se mnozí domnívají, že Ašvaganda může být velkým přínosem pro lidi s cukrovkou.

Ašvaganda má protirakovinné účinky

Podle několika studií na zvířatech a v laboratoři může být Ašvaganda  účinná proti několika typům rakoviny. Je to proto, že withaferin, bioaktivní sloučenina v Ašvagandě, pomáhá narušovat funkce rakovinných buněk a způsobuje jejich větší náchylnost k apoptóze neboli buněčné smrti.

Ašvaganda pomáhá snížit hladinu kortizolu

Kortizol je důležitý hormon, který se uvolňuje z nadledvinek v reakci na stres a také na nízkou hladinu cukru v krvi. Hladina kortizolu může být bohužel chronicky zvýšená - jako je tomu u lidí trpících chronickým stresem. To je považováno za poměrně nebezpečné, protože zvýšená hladina kortizolu může vést k abnormálně vysoké hladině cukru v krvi a zvýšenému ukládání tuku v břiše.

Stresový hormon kortizol zvyšuje množství glukózy v krvi a zastavuje tvorbu inzulínu. Ašvaganda tyto výkyvy hladiny cukru v krvi koriguje snížením hladiny kortizolu, čímž zabraňuje vzniku inzulínové rezistence a diabetu 2. typu v důsledku stresu. Ašvaganda může podle několika studií pomoci tento problém řešit. Randomizovaná kontrolovaná studie zjistila, že u chronicky stresovaných dospělých, kteří doplňovali Ašvagandu, došlo k významnému snížení hladiny kortizolu.

Ašvaganda také obnovuje imunitní systém po nemoci. Stres oslabuje imunitní systém tím, že způsobuje poškození imunitních buněk. Antioxidační aktivita Ašvagandy stimuluje imunitní systém a zvyšuje imunitní aktivitu.

Ašvaganda pomáhá při nedostatečné činnosti štítné žlázy

Ašvaganda pomáhá při hypotyreóze (nedostatečné činnosti štítné žlázy) tím, že zvyšuje činnost štítné žlázy. Zvýšená hladina kortizolu způsobená stresem může zastavit produkci hormonů štítné žlázy, které řídí metabolismus. Ašvaganda podporuje štítnou žlázu a obnovuje produkci těchto důležitých hormonů.

Ašvaganda chrání neurony v mozku a posiluje kognitivní funkce

V neposlední řadě Ašvaganda chrání neurony v mozku a posiluje kognitivní funkce. Její antioxidační aktivita chrání nervové buňky před oxidačním stresem, který může způsobit neurodegenerativní onemocnění.

Studie na zvířatech potvrzují, že Ašvaganda může podpořit růst a regeneraci neuronů u myší s problémy s pamětí. Experiment indických vědců z Národního centra pro výzkum mozku z roku 2012 také ukázal, že Ašvaganda může zvrátit příznaky Alzheimerovy choroby.

Kromě toho má Ašvaganda i následující zdraví prospěšné účinky:

• přispívá ke snížení příznaků deprese
• pomáhá zvyšovat hladinu testosteronu a zvyšovat plodnost u mužů
• pomáhá zvyšovat svalovou sílu a hmotnost
• přispívá ke snižování hladiny cholesterolu a triglyceridů v těle

Jak bylo uvedeno v několika studiích, k tomu, abyste pocítili její zdravotní účinky, stačí užívat 500 miligramů extraktu z Ašvagandy. Pro tento bylinný doplněk stravy však zatím není stanovena žádná standardní dávka.

Účinná dávka tohoto adaptogenu navíc závisí na potřebách jednotlivce. Při užívání Ašvagandy začněte s malými dávkami a pomalu je zvyšujte, dokud nedosáhnete požadovaného účinku.

Stejně jako u jiných adaptogenů trvá Ašvagandě nějakou dobu, než sníží stres a zlepší zdravotní stav. Pomalu, ale jistě pomáhá tělu znovu získat rovnováhu a rozvinout větší odolnost. Chcete-li zvýšit její přínos, kombinujte ji se zdravým životním stylem.

Ašvaganda je k dispozici v různých formách, ale tradičně se užívá ve formě prášku. Nejlepší volbou v současnosti jsou její extrakty s uvedením množství withanolidů. Chcete-li maximalizovat přínosy Ašvagandy, poraďte se o správném dávkování s lékařem-naturopatem.

Zdroje:

• NutraIngredients-USA.com
• Cureus.com
• ScienceDirect.com
• Journals.PLOS.org
• Blog.PricePlow.com
• MindBodyGreen.com
• PNAS.org

90 kapslí x 500 mg

100% čistý extrakt, neobsahuje plnidla ani konzervační látky

extrakt se připravuje šetrnými postupy bez použití chemikálií

HPMC rostlinné tobolky – vhodné i pro vegetariány a vegany

• certifikáty 100% USDA Organic, Non-GMO (Non-GMO Project Verified), Gluten Free (by GFCO), BSCG-drug free, Kosher, Halal, HACCP
• vyráběno v souladu s ISO 9001:2008-GMP-certified state-of-the-art, splňuje WHO-cGMP a US-FDA standardy

Nejúčinnější přípravky na trhu

- nejvyšší garantované množství účinných látek