Obtíže při chůzi po zakřivené cestě mohou být indikátorem zhoršování kognitivních funkcí

- Pixabay

Barbora Nová

Nová studie zveřejněná 15. března 2024 využívající analýzu chůze zjistila, že potíže s chůzí po zakřivené cestě byly spojeny s časným poklesem kognitivních funkcí.

Asi 20 % světové populace má mírnou kognitivní poruchu (MCI) – stav ovlivňující paměť nebo myšlení člověka (1, 2).

Lidé s mírnou kognitivní poruchou mají zvýšené riziko rozvoje Alzheimerovy choroby (AD) nebo jiných typů demence.

Vědci odhadují, že u 10–15 % lidí s mírnou kognitivní poruchou se vyvine demence. Z tohoto důvodu vědci usilovně pracují na vývoji nových způsobů diagnostiky mírné kognitivní poruchy (3).

Ačkoli v současné době neexistuje žádný lék na mírné kognitivní poruchy, včasná léčba může pomoci zvládnout příznaky a zpomalit její progresi.

V nové studii, která byla zveřejněna 15. března 2024 v Journal of Alzheimer’s Disease Reports, analyzovali vědci z Florida Atlantic University chůzi – jak člověk stojí a chodí – aby otestovali časný pokles kognitivních funkcí (4, 5).

Jaká je souvislost mezi chůzí a demencí?

Pro tuto studii vědci použili analýzu chůze, aby hledali rozdíly mezi zdravými staršími dospělými a staršími dospělými osobami s mírnou kognitivní poruchou.

Do studie přijali 55 starších dospělých osob, z toho 25 s mírnou kognitivní poruchou a 30 bez.

Vedoucí autorka studie dr. Behnaz Ghoraaniová, docentka na katedře elektrotechniky a informatiky a spoluředitelka Centra pro chytré zdraví (Center for SMART Health) na Florida Atlantic University, uvedla, že analýza chůze může významně doplnit kognitivní hodnocení při zjišťování a monitorování kognitivního poklesu tím, že poskytuje objektivní, neinvazivní měření motorických schopností jednotlivců, kteří jsou často takto postiženi na počátku kognitivní poruchy.

"Kognitivní hodnocení se zaměřují na hodnocení různých aspektů kognitivních funkcí, jako je paměť, pozornost a dovednosti při řešení problémů, které jsou klíčové pro diagnostiku stavů, jako je mírná kognitivní porucha a Alzheimerova choroba."

"Nicméně nemusí zachytit všechny rané známky kognitivního poklesu a jejich výkon může být ovlivněn faktory, jako je úzkost z testu nebo stav jedince v době hodnocení."

"Analýza chůze na druhé straně nabízí jedinečné okno do neurologického zdraví jednotlivce kvantifikací změn ve vzorcích chůze, rovnováhy a koordinace."

"Tyto změny mohou předcházet znatelným kognitivním symptomům, čímž poskytují časný indikátor kognitivního poklesu."

     „Integrací analýzy chůze s tradičními kognitivními hodnoceními mohou lékaři získat komplexnější pochopení kognitivního a fyzického zdraví jednotlivce, což umožňuje dřívější detekci kognitivního poklesu, sledování progrese a hodnocení účinnosti intervencí. Tento holistický přístup zvyšuje schopnost identifikovat ohrožené jedince a vyvinout personalizované plány péče, jejichž konečným cílem je zlepšit kvalitu života pacientů a jejich rodin.“

      - dr. Behnaz Ghoraaniová, vedoucí autorka studie

Zakřivená chůze vyžaduje více kognitivních a motorických dovedností

Všichni účastníci studie byli požádáni, aby provedli dva různé testy chůze – jeden z přímé chůze a druhý z chůze po zakřivené cestě.

Přímá chůze je relativně jednoduchý, opakující se pohyb, který primárně zahrnuje lineární pohyb s minimální potřebou změn směru nebo složité prostorové navigace.

Je to rytmická aktivita, která se silně opírá o zavedené motorické vzorce a po zahájení vyžaduje méně kognitivních vstupů.

Na druhé straně zakřivená chůze přináší vyšší úroveň složitosti kvůli potřebě neustálého přizpůsobování rovnováhy, směru a rychlosti.

„Navigace po zakřivené dráze vyžaduje větší kognitivní a motorickou koordinaci, protože zahrnuje změnu orientace těla a úpravu parametrů chůze pro udržení stability při zatáčení. To vyžaduje integraci vizuálních, vestibulárních a proprioceptivních informací, aby bylo možné úspěšně překonat zatáčky, což klade vyšší nároky na kognitivní zdroje a mechanismy kontroly rovnováhy“ (6, 7).

Vzorce chůze se u lidí s kognitivní poruchou změnily

Vědci použili hloubkovou kameru k detekci a sledování 25 kloubů pohybu těla během těchto testů, což jim dalo celkem 50 markerů chůze pro každý test.

Na základě analýzy výzkumný tým zjistil, že u skupiny s mírnou kognitivní poruchou se při změně testu z přímé chůze na chůzi do zatáček zvýšila hodnota 31 z 50 markerů chůze, tj. 62 %.

Vědci uvedli, že 13 z těchto markerů vykazovalo významné rozdíly mezi oběma skupinami účastníků studie.

"Zjistili jsme, že jedinci s mírnou kognitivní poruchou vykazovali výrazné změny ve vzorcích chůze ve srovnání se zdravými lidmi," uvedla dr. Ghoraaniová.

"Je pozoruhodné, že během zakřivené chůze měli lidé s mírnou kognitivní poruchou tendenci mít kratší průměrnou délku kroku a sníženou rychlost chůze. To ukazuje, že navigace v zatáčce pro ně byla náročnější, pravděpodobně kvůli zvýšené poptávce po rovnováze a koordinaci, kterou zakřivené cesty vyžadují.“

"Navíc jsme pozorovali, že účastníci s mírnou kognitivní poruchou trávili více času s oběma nohama na zemi při chůzi v zatáčkách, což je fáze známá jako ‚dvojnásobná doba podpory‘."

„Tento prodloužený čas ukazuje na potřebu větší stability, což odráží potenciální potíže s udržením rovnováhy. Zaznamenali jsme také zvýšenou variabilitu jejich parametrů chůze při chůzi v zatáčkách. Tato variabilita – což znamená, že jejich vzorce chůze byly méně konzistentní – poukazuje na problémy při provádění složitých motorických úkolů potřebných pro chůzi v zatáčkách.

Včasné odhalení kognitivní poruchy je klíčové

Dr. Ghoraaniová vysvětlila důležitost vývoje nových způsobů, jak detekovat kognitivní pokles.

Detekce kognitivní poruchy, zejména v jejích raných fázích, spočívá v kritickém okně, které poskytuje pro včasnou intervenci a léčbu.

"Stávající diagnostické metody pro kognitivní pokles, včetně časné Alzheimerovy choroby a jejího prekurzoru, mírné kognitivní poruchy, často zahrnují invazivní postupy, jsou nákladné a nemusí adekvátně odhalit raná stádia kognitivního poklesu".

"Tato omezení představují významné problémy při včasném zahájení intervencí, které by mohly potenciálně zpomalit progresi onemocnění a zlepšit kvalitu života postižených."

Včasné odhalení je klíčové, protože otevírá dveře intervencím, které mohou oddálit nebo zmírnit progresi k závažnějším kognitivním poruchám.

„Intervence mohou zahrnovat farmakologickou léčbu, změny životního stylu, kognitivní terapii a plánování budoucích potřeb péče. Včasná detekce navíc může významně ovlivnit emocionální pohodu pacientů a jejich rodin, což umožní lepší zvládnutí stavu a přípravu na změny, které přináší“ (8).

Je zapotřebí více výzkumu chůze na poznávání

Po přezkoumání této studie dr. C lifford Segil, neurolog z Providence Saint John's Health Center v Santa Monice v Kalifornii, uvedl, že byl překvapen, když viděl studii využívající poruchu chůze jako diagnostický nástroj pro poruchu ztráty paměti, jako je spíše mírná kognitivní porucha a nikoli jako diagnostický nástroj pro pohybovou poruchu, jako je Parkinsonova choroba.

"Zdravý rozum říká, že starší pacienti s poruchou hybnosti budou mít více problémů s chůzí než starší pacienti se ztrátou paměti," uvedl dr. Segil.

"Anormality chůze lékaři nikdy nepoužívali k diagnostice poruchy paměti, jako je Alzheimerova demence."

K předmětné studii Ryan Glatt, MS, CPT, NBC-HWC, trenér pro zdraví mozku a ředitel programu FitBrain na Pacific Neuroscience Institute v Santa Monice v Kalifornii, uvedl, že tato studie je velmi zajímavým pokrokem ve vývoji funkčních hodnocení, která berou v úvahu jak fyzickou mobilitu, tak kognitivní schopnosti.

"Existují již dřívější hodnocení chůze, která korelují s kognitivními schopnostmi u osob s mírnou kognitivní poruchou a demencí, jako je Gronin gen Meander Walking test a Tim ed Up and Go Dual-Task assessment, a je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom lépe pochopili rozdíly a hodnoty těchto typů hodnocení" (8, 9).

     - Ryan Glatt, trenér pro zdraví mozku

Dr. Karen D. Sullivanová, certifikovaná neuropsycholožka, majitelka společnosti I CARE FOR YOUR BRAIN a Reid Healthcare Transformation Fellow ve FirstHealth of the Carolinas v Pinehurstu v Severní Karolíně, po prostudování tohoto výzkumu uvedla, že se jí líbí celkový přístup této studie, protože autoři zdůrazňují, že posouzení chůze je vynikajícím doplňkem podrobného neuropsychologického hodnocení.

"Podtypy demence jsou nejčastěji spojovány s kognitivními změnami, ale musíme se více posouvat k holistickému chápání, které zahrnuje fyzické, smyslové změny a změny nálady/chování."

"Podtypy demence jsou nejčastěji spojovány s kognitivními změnami, ale je třeba se více přiblížit komplexnímu chápání, které zahrnuje fyzické, smyslové změny a změny nálady/chování."

"Tento diagnostický nástroj by byl skvělou součástí multidisciplinárního týmu pro posouzení celé osoby při diagnostice demence."

Závěr

Asi 20 % světové populace má mírnou kognitivní poruchu (MCI), u 10 %–15 % z nich se rozvine demence.

V současné době neexistuje žádný lék na MCI, ale včasná diagnostika a intervence mohou pomoci zpomalit progresi.

Nová studie vyvinula způsob, jak využít analýzu chůze k testování raného kognitivního poklesu.

Vědci zjistili, že potíže s chůzí po zakřivené cestě byly spojeny s časným kognitivním poklesem.

Nový výzkum ukazuje, že jednoduché oční vyšetření může úspěšně odhalit Alzheimerovu chorobu mnoho let před příchodem jejích příznaků

-  Pixabay

J. D. Heyes, 15. července 2016

Nový druh očního testu, který je nenáročný k provádění, by mohl pomoci lékařům primární péče účinně odhalovat Alzheimerovu chorobu - a to mnoho let předtím, než se u pacientů objeví její první známky a příznaky. Toto vyplynulo z výsledků jednoho vědeckého výzkumu a mohlo by to kromě jiného také umožnit nové způsoby testování léků proti této nemoci.

Agentura The United Press International zveřejnila informace o nové metodě, s jejíž pomocí vědci z univerzity v Minnesotě monitorovali změny v odrazivosti světla na sítnici laboratorních myší. Výsledky měření se výrazně měnily v souvislosti s postupující Alzheimerovou chorobou. To přivedlo vědce na myšlenku, že tuto nemoc by mohlo být možné detekovat i dlouho před tím, než se dostaví její první příznaky.

V současnosti zatím není k dispozici žádná metoda k určování této nemoci. Její diagnóza se stanovuje až na základě příznaků, které již nastaly a v průběhu času se neustále zhoršují.

Vědci stále ještě nedokáží přesně popsat příčiny Alzheimerovy choroby, avšak současný výzkum naznačuje, že nemoc souvisí s nárůstem povlaku z amyloidu v mozku. Jeho množství může být měřeno s pomocí speciálního vybavení a souvisí s poklesem duševních, mentálních a rozlišovacích schopností při progresu choroby.

Vědci z centra pro vývoj nových léků, které je součástí the University of Minnesota popsali jako první podobnost chorobných změn, které se při Alzheimerově chorobě odehrávají na sítnici a v mozku. Tyto tkáně jsou propojené a obě jsou součástí centrálního nervového systému. Protože je ale oční sítnice snadno dostupná pro přístrojová vyšetření, její změny je mnohem snadnější detekovat.

„Pozorovali jsme změny na sítnicích u myší s Alzheimerovou chorobou již v období, kdy ještě nešlo zjistit žádné neurologické známky této nemoci,“ sdělil v tiskovém prohlášení Dr. Swati More, který v centru pracuje jako profesor-asistent. „Takovéto výsledky se blíží tomu nejlepšímu scénáři, který jsme od tohoto projektu očekávali.“

Po dobu realizace této studie, která byla publikována v časopise the journal Investigative Ophthalmology and Visual Science, se vědcům podařilo sestrojit speciální zobrazovací systém, který využívali pro snímací kameru. Prostřednictvím ladění vlnových délek v tomto systému měřili odrazivost světla na sítnicích pokusných myší.

Když pak porovnávali odrazivost světla u myší s Alzheimerovou chorobou s volně žijícími zdravými jedinci, vyšlo najevo, že u nemocných myší dochází k redukcím množství odraženého světla ze sítnice.

A právě tyto naměřené změny odrazivosti indikují nárůst povlaku amyloidu na sítnici a s tím současně i na mozku. S použitím tohoto postupu je tedy možné detekovat nemoc ještě dlouho předtím, než začnou být pozorovatelné úbytky rozlišovacích a paměťových schopností.

V nejbližší budoucnosti vědci plánují začátek 1.fáze klinických pokusů, kdy bude jejich zobrazovací systém sítnice testován u lidí. Předpokládá se, že bude možné sestavit nenákladnou diagnostickou metodu, která by mohla vést k účinnému a včasnému léčení choroby, aby později nebylo nutné pouze léčit její trvalé příznaky.

Dr. Robert Vince - ředitel centra pro vývoj nových léků k tomu říká: „Abychom dokázali skutečně léčit Alzheimerovu chorobu, potřebujeme u pacientů zahájit terapii ještě předtím, než se objeví její první příznaky. Až dosud jsme ale neměli k dispozici způsob, jak testovat efektivnost léčby, protože jsme neznali žádný diagnostický nástroj, který by to dokázal.“

„Dosud používané metody jsou využitelné až v okamžiku, kdy se v mozku vytvoří dostatečně silný povlak z amyloidu. Naše nová technologie je neinvazivní cestou, jak určit Alzheimerovu chorobu ještě dřív, než je tento povlak vytvořen.“

Bez ohledu na to, jak je tato choroba diagnostikována, mnoho jiných odborníků na medicínu preferuje její léčbu přírodními cestami - a to je předmětem nadcházejícího summitu o Alzheimerově chorobě a demenci.

Originál: https://www.naturalnews.com/054670_Alzheimers_eye_test_amyloid_plaque_detection.htm

Posilujte svou mysl a zabraňte vzniku Alzheimerovy choroby s pomocí účinných strategií

- Pixabay

Originál: www.naturalnews.com/033930_Alzheimers_prevention.html

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu