Zánět zvyšuje riziko demence až o 35 % - nová studie z Británie

- Pixabay

Barbora Nová

Počet lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence, je na celém světě vysoký - v současné době se odhaduje, že jich je nejméně 30 milionů a do roku 2150 by jich mělo být více než 152 milionů. Vzhledem k významným zdravotním důsledkům této nemoci se provádí intenzivní výzkum, jehož cílem je zjistit, jaké příčiny stojí za touto nemocí.

Lékařská komunita stále více identifikuje roli zánětu při rozvoji Alzheimerovy choroby a demence - nyní nová studie zveřejněná 19. července 2023 z Velké Británie tuto souvislost dále potvrzuje.

Alzheimerova choroba a další formy demence postihují miliony lidí a zabíjejí více lidí než rakovina prsu a prostaty dohromady (1).

Přestože demence mezi staršími lidmi převažuje a zatěžuje systém zdravotní péče (každoročně stojí stovky miliard dolarů), vědci zatím nedokázali určit jasnou příčinu nemoci. Největším známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je stárnutí, ale existuje také skupina dalších rizikových faktorů, které byly označeny za potenciální příčiny, včetně genetických predispozic, zánětů, kardiovaskulárního zdraví a chemického složení mozku (plaky a spleti). Izolovat jedinou nebo převažující příčinu onemocnění se ukázalo jako obtížné; nalezení léku se ukázalo jako ještě nepolapitelnější (2, 3).

Biomarkery ukazují vliv zánětu na riziko demence

Nová britská studie zveřejněná 19. července 2023 v časopise PLOS ONE osvětluje souvislost mezi zánětem, poznáváním a demencí. S využitím zdravotních údajů od více než 500 000 osob, získaných v rámci rozsáhlé populační studie UK Biobank (UKB), byli vědci schopni vzít velké množství dat a porovnat je s kognitivními výsledky a rizikem demence. Konkrétně se vědci zaměřili na určité krevní biomarkery svědčící o zánětu a na to, jak tyto biomarkery korelují s různými kognitivními úkoly.

Zjistili malou, ale statisticky významnou souvislost mezi vyššími hladinami těchto biomarkerů, horšími kognitivními výkony a vyšším rizikem demence v pozdějším věku (4).

"Zvýšené hladiny zánětlivých markerů v krvi se často vyskytují u starších osob a tento stav se označuje jako 'zánětlivé stárnutí'. Zánět s sebou nese vysokou náchylnost k chronickým onemocněním a předčasnému úmrtí. Zjistili jsme souvislosti mezi zvýšenou hladinou systémových zánětlivých biomarkerů, současnou a pozdější kognitivní výkonností a budoucím rizikem demence," uvedla dr. Krisztina Mekliová, hlavní autorka studie a genetická výzkumnice z University of Manchester.

V rámci UKB 502 650 účastníků dobrovolně souhlasilo s použitím svých zdravotních údajů pro vědecké a výzkumné účely. Soubor zahrnoval muže i ženy, kteří byli zařazeni do studie v letech 2006-2010 a v té době jim bylo 40-69 let. Účastníci UKB byli rovněž zařazeni do longitudinální studie, která je sledovala v průběhu let, aby zachytila případné následné zdravotní události.

Byla hodnocena souvislost mezi složeným zánětlivým biomarkerem a měřítky kognitivní výkonnosti v pěti oblastech měřenými současně a o 4-13 let později. Byla také hodnocena souvislost stejného biomarkeru s diagnózou demence o 3-11 let později ve vzorku lidí, který původně demencí netrpěl.

Dr. Mekliová a její tým prošli obrovské množství dat, aby se zaměřili na jednu konkrétní otázku: zda přítomnost určitých zánětlivých biomarkerů (CRP, IL6, IL1β...) ovlivňuje kognitivní schopnosti a riziko demence.

Zjistili, že odpověď zní ano.

Použité testy kognitivního výkonu

V souboru údajů UKB bylo na počátku zahrnuto pět kognitivních testů. Byly zadávány prostřednictvím počítačového rozhraní s dotykovou obrazovkou. S výjimkou úloh s měřením času reakce na počátku studie nebyly zadávány celému vzorku.

Tyto úlohy byly zopakovány o 4-13 let později při návštěvě zobrazovacího vyšetření Instance 2 v podsouborech 18 000-28 000 účastníků.

1. Prospektivní paměť (proměnná UKB: Data-Field 20018 (ox.ac.uk)).

Před provedením jakéhokoli z dalších kognitivních testů se na obrazovce počítače objevil následující text: "Na konci hry vám ukážeme čtyři barevné tvary a požádáme vás, abyste se dotkli modrého čtverce. Abychom však otestovali vaši paměť, chceme, abyste se místo toho skutečně dotkli oranžového kruhu".

Tuto proměnnou jsme přehodnotili jako nulu nebo jedničku podle toho, zda účastník splnil úkol úspěšně na první pokus, nebo ne.

2. Fluidní inteligence (proměnná UKB: Data-Field 20016 (ox.ac.uk)).

Tato úloha se skládá ze 13 otázek logického-rozumového typu, na které je třeba odpovědět v časovém limitu 2 minut. Proměnná hodnotí počet správných odpovědí. Účastníci, kteří nezodpověděli všechny otázky ve stanoveném dvouminutovém limitu, jsou za každou nezodpovězenou otázku hodnoceni nulou.

3. Reakční doba (proměnná UKB: Data-Field 20023 (ox.ac.uk)).

Hra Snap je určena k testování reakční doby (tj. rychlosti jednoduchého zpracování) pomocí stisknutí tlačítka, jakmile se na dotykové obrazovce objeví dvě stejné karty. Toto cvičení zahrnovalo 12 dvojic karet. Proměnnou je průměrná doba trvání v milisekundách do prvního stisknutí tlačítka snap sečtená za kola, v nichž se obě karty shodovaly.

4. Shoda dvojic (proměnná UKB: Data-Field 399 (ox.ac.uk)).

V této úloze si účastníci měli zapamatovat polohu 6 dvojic karet a poté je přiřadit. Jelikož tato proměnná ukazuje počet nesprávných shod, vyšší hodnota znamená horší kognitivní výkon.

5. Numerická paměť (proměnná UKB: Data-Field 4282 (ox.ac.uk)).

Test numerické paměti byl proveden v pilotní fázi náboru do studie a je k dispozici pouze pro část účastníků. V tomto testu byli účastníci požádáni, aby si po krátké pauze vybavili čísla. Test začínal dvoumístným číslem a pokaždé, když si účastník správně vzpomněl, se o 1 číslici prodloužil (maximálně do 12 číslic). Výsledkem je maximum správně zapamatovaných číslic.

Pokud účastník úkol opustil, byly jeho výsledky vyřazeny.

Dr. Paul Ne whouse, ředitel Centra pro kognitivní medicínu na katedře psychiatrie Vanderbilt University Medical Center, který se na studii nepodílel, ke studii uvedl: "Tato práce potvrzuje, že i ve velmi rozsáhlé studii se mohou prokázat malé, ale měřitelné účinky chronických zánětlivých markerů na nízké úrovni v těle."

Nejvyšší zánětlivé markery jsou spojeny s 35% zvýšením rizika demence

Členové kohorty UKB byli požádáni, aby se zúčastnili řady kognitivních testů, jejichž cílem bylo otestovat různé formy mozkových funkcí: například paměť a reakční dobu.

K měření různých aspektů kognitivních funkcí vědci použili pět různých druhů testů uvedených výše. V případě reakčního času měli jedinci stisknout tlačítko, jakmile se na obrazovce objevily dvě stejné karty. V případě paměti měli za úkol zapamatovat si umístění odpovídajících dvojic karet; dostali také řetězce čísel začínající dvojciferným číslem a pokračující až dvanáctimístným číslem a byli požádáni, aby tyto řetězce čísel zadali. K testování "fluidní inteligence" byly použity logické otázky.

"Literatura uvádí, že testy specifických oblastí, jako je epizodická paměť, exekutivní funkce, verbální plynulost a rychlost zpracování, jsou prediktory demence. Kognitivní testy v UKB byly navrženy tak, aby byly krátké a aby postihovaly kognitivní oblasti, které jsou citlivé na stárnutí anebo patologické procesy," uvedla dr. Mekliová.

S výjimkou cvičení "porovnávání dvojic" vykazovali jedinci s vyšší hladinou biomarkerů zánětu "stále horší" výkon v každém z kognitivních cvičení. Ještě překvapivější je, že u osob s nejvyššími hladinami biomarkerů bylo zjištěno o 35 % vyšší riziko diagnózy demence ve srovnání s osobami s nejnižšími hladinami biomarkerů.

Je každý zánět špatný?

Ne tak docela. Zánět je ve skutečnosti dobrá věc; je nedílnou součástí reakce imunitního systému těla. "Zánět je nezbytný k tomu, aby se člověk zbavil infekce nebo akutního zranění. Když se říznete na ruce, přijdou vám tam zánětlivé buňky, ale nechcete, aby tam zůstaly," uvedl dr. Newhouse. Ale právě to se často děje v procesu stárnutí: zánět se prostě tak nějak zdržuje, jako chronický zánět nízkého stupně v těle (5).

Termín "inflammageing" vznikl jako označení pro "s věkem související zvýšení hladiny prozánětlivých markerů v krvi a tkáních". Když zánět nezmizí, jako když skončí boj s infekcí, a místo toho se stane chronickým, hraje roli při vzniku řady onemocnění od rakoviny a osteoporózy až po srdeční problémy a demenci.

Jednoduchý lék na zánět, a tedy ani na demenci neexistuje, ale dr. Mekliová i dr. Newhouse naznačují, že pro začátek je dobré změnit životní styl, například zdravěji jíst a častěji cvičit.

Objevují se údaje o tom, že určité dietní a fyzické aktivity mohou mít pozitivní vliv na zánět. Pravidelné fyzické cvičení může systémově tlumit zánět.

Závěr

Nová studie zjistila, že lidé s biomarkery, které signalizují vyšší hladinu zánětu, měli vyšší riziko demence.

7 návyků zdravého životního stylu snižuje u žen riziko demence

- Pixabay

Barbora Nová

Podle nového výzkumu (předběžná studie byla zveřejněna 18. února 2023), který bude představen na 75. výročním zasedání Americké neurologické akademie (AAN), by ženy, které dodržují sedm zdravých návyků, mohly snížit riziko vzniku demence (1, 2).

Zasedání AAN se bude konat od 22. do 27. dubna 2023 v hybridním formátu, který nabízí možnost zúčastnit se osobně v Bostonu nebo živě online. Členové se mohou zaregistrovat do 30. března 2023 (3).

Americká neurologická akademie je největším světovým sdružením neurologů a odborníků na neurologii s více než 38 000 členy.

Vědci ve své studii sledovali 13 720 žen s průměrným věkem 54 let na začátku studie po dobu 20 let a analyzovali jejich riziko vzniku demence. Na konci studie zkoumali žádosti o zdravotní péči, aby zjistili, u kterých sledovaných žen byla stanovena diagnóza demence.

„Jelikož nyní víme, že demence může v mozku začít desítky let před diagnózou, je důležité, abychom se dozvěděli více o tom, jak vaše návyky ve středním věku mohou ovlivnit riziko demence ve stáří,“ řekla Pamela Ristová, ScD, z Brigham and Women’s Hospital v Bostonu ve státě Massachusetts a členka Americké neurologické akademie (4).

„Dobrou zprávou je, že volba zdravého životního stylu ve středním věku může vést ke snížení rizika demence v pozdějším věku.“

Ženy v rámci studie obdržely skóre sedmi zdravotních faktorů, přičemž 0 odpovídalo "špatnému" a 7 "vynikajícímu". Průměrné skóre na začátku studie bylo 4,3. Po desetiletém sledování toto skóre kleslo na 4,2.

Po dvaceti letech byla demence diagnostikována u 1 771 žen.

Po zohlednění faktorů, jako je věk a vzdělání, vědci zjistili, že s každým zvýšením celkového skóre o jeden bod se riziko demence u účastnic snížilo o 6 %.

Jedním z omezení studie je, že vědci nedostali informace, které by jim umožnily zjistit, jaký vliv na riziko demence měly změny zdravých návyků, jako je například zanechání kouření.

7 návyků zdravého životního stylu

Vědci použili pro svou studii "7 jednoduchých životních návyků" (Life's Simple 7), které vydala Americká kardiologická asociace (American Heart Association) (5).

Těchto sedm faktorů je následujících:

• být stále aktivní
• lepší stravování
• udržování zdravé hmotnosti
• nekouření
• udržování zdravého krevního tlaku
• kontrola hladiny cholesterolu
• nízká hladina cukru v krvi

"Dobrou zprávou je, že to není situace, kdy je vše v pořádku," řekl dr. Joel Salinas, behaviorální neurolog a vědec na NYU Langone Health a vedoucí lékař společnosti Isaac Health v New Yorku (6).

"Nemusíte být nejzdravějším člověkem. I když mají lidé dobré skóre v jedné nebo dvou oblastech, získávají určitý prospěch. Jakékoli zlepšení postupně zlepšuje vaše dlouhodobé zdraví".

"Pokud změníte své návyky, získáte určité zdravotní výhody. Čím dříve tyto změny provedete".

"Čím déle si nové návyky udržíte, tím lépe. Záměrem je najít jednoduchý způsob, jak sledovat své zdraví."

Co je to demence?

"Demence je celkové zhoršení kognitivních schopností, které obvykle ovlivňuje krátkodobou paměť (učení - zapamatování si nových informací) a další kognitivní schopnost (nebo více), například zhoršení exekutivních schopností (organizace, rozhodování), mluvy nebo vizuálně-prostorových schopností," uvádí doktorka Karen Millerová, Ph.D., neuropsycholožka a geropsycholožka a zároveň vedoucí ředitelka programů Brain Wellness and Lifestyle v Pacific Neuroscience Institute v Kalifornii (7).

"U demence mají tyto poklesy obvykle dopad na schopnost být zcela nezávislý (tj. člověk může mít potíže se správou financí, pravidelným užíváním léků, potíže se schopnosti řídit atd.)".

Podle zprávy z roku 2021 tvoří ženy přibližně dvě třetiny lidí s demencí, včetně Alzheimerovy choroby (8).

Jedním z důvodů je, že ženy žijí déle než muži a demence se obvykle objevuje po 80. roce života. Mezi další možná vysvětlení podle Cognitive Vitality, programu Alzheimer's Drug Discovery Foundation, patří např (9):

• Vyšší vzdělání je spojeno s nižším výskytem demence. Mnohým starším ženám dnes nebyly dříve poskytnuty stejné možnosti vzdělání jako mužům.
• Demence je spojena s depresí a depresí trpí více žen než mužů.
• Lidé, kteří cvičí, mají menší pravděpodobnost, že se u nich vyvine demence, a ženy cvičí méně než muži.

Když se u žen rozvine demence, jejich stavy se zhoršují rychleji než u mužů. Proto mohou mít závažnější průběh nemoci.

Demence vzniká, když neurony v mozku přestanou pracovat nebo komunikovat s ostatními mozkovými buňkami, uvádí Národní institut pro stárnutí (NIH) (10).

Každý člověk s přibývajícím věkem ztrácí nějaké neurony, ale u lidí s demencí je úbytek výraznější.

I když demencí trpí mnoho lidí starších 85 let, není považována za normální součást stárnutí.

Typy a příznaky demence

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, ale není jedinou.

Mezi několik dalších typů demence patří následující:

• Frontotemporální demence
• Demence s Lewyho tělísky
• Vaskulární demence

Někteří lidé mohou mít kombinaci dvou nebo více typů demence.

Mezi příznaky demence patří:

• Ztráta paměti, špatný úsudek a zmatenost.
• Potíže s mluvením, porozuměním a vyjadřováním myšlenek nebo se čtením a psaním.
• Bloudění a ztrácení se ve známém okolí.
• Problémy se zodpovědným zacházením s penězi a placením účtů.
• Opakování otázek.
• Používání neobvyklých slov k označení běžných předmětů.
• Delší doba potřebná k dokončení běžných denních úkolů.
• Ztráta zájmu o běžné denní činnosti nebo události.
• Halucinace, bludy nebo paranoia.
• Impulzivní chování.
• Ztráta rovnováhy a problémy s pohybem.

Podle odborníků je důležité všímat si, kdy se příznaky zhoršují.

Když si lidé začnou všímat těchto příznaků, ať už u sebe, nebo u někoho blízkého, může být čas navštívit odborníka. Totéž platí pro nové změny, nové příznaky nebo zhoršení předchozích příznaků.

Závěr

Ženy tvoří přibližně dvě třetiny lidí, kteří trpí demencí.

Vědci tvrdí, že ženy mohou snížit riziko onemocnění tím, že si osvojí 7 návyků zdravého životního stylu, které doporučuje Americká kardiologická asociace.

Mezi tyto návyky patří každodenní aktivita, vyvážená strava, udržování zdravého krevního tlaku... a navíc trvalá detoxikace.

Cukr způsobuje plaky na mozku a zvyšuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby

Zoey Sky, 13. listopadu 2017

Pokud máte chuť na něco sladkého, vezměte si raději jablko než tabulku čokolády. Skupina vědců totiž nedávno doložila spojitost mezi hladinami cukru v mozku a příznaky ztráty paměti, které mohou přecházet až do Alzheimerovy choroby.

Mozek štěpí glukózu (tj. cukr v nejzákladnější formě) a ta se využívá jako zdroj energie pro zajištění jeho funkcí. Avšak lidé, jejichž mozek dobře nezvládá toto štěpení, vykazují obvykle známky mozkového plaku a spletenců, jež bývají příznakem Alzheimera.

Podle vědců zmíněná studie prokazuje významnou spojitost mezi vysokými hladinami glukózy v mozku a příznaky Alzheimera. Lidé s mozkem, který má nižší účinnost štěpení glukózy, vykazovali zhoršené vnějškové příznaky demence v podobě ztrát paměti, což bývá často spojováno s Alzeimerovou chorobou. Protože je tento výzkum dosud v raném stádiu, není ještě vyjasněno, proč mívá špatný metabolismus glukózy tyto následky.

Dr. Madhav Thambisetty z Národního institutu pro stáří (NIA - the National Institute of Aging) studoval tkáně mozku z autopsíí, které byly k dispozici v jiné studii s názvem the Baltimore Longitudinal study on Aging. Tato studie je součástí většího projektu, zaměřeného na zdravotní stav populace, jenž probíhá už několik desetiletí. Společně se svými kolegy studuje Dr. Thambisetty ty oblasti mozku, které jsou náchylnější k tvorbě plaku a spletenců. Jde především o frontální a temporální kortex, které fungují jako paměťová a řečová centra.

Vědci ale současně objevili, že jiné oblasti mozku jsou odolnější proti degeneraci - patří k nim např. cerebellum - centrum pohybu a svalové aktivity. Vědci odhalili souvislost, že lidé s větším postižením Alzheimerem trpívají zároveň i zpomalenou glykolýzou, což je snížená schopnost štěpení glukózy, potřebného k produkci energie.

Jak zpomalená glykolýza, tak i vyšší hladina glukózy souvisí s těžšími projevy plaků a spletenců v mozcích lidí s Alzheimerem. A kromě toho mají i spojitost s problémy s pamětí.

Richard J. Hodes, ředitel NIA, k tomu sdělil, že vědci již uvažují o možné souvislosti mezi tím, jak mozek metabolizuje glukózu a jak se pak rozvíjí jeho nemoc. Říká: „Výzkum jako je tento, přináší nové myšlenky o tom, jak dál zkoumat tyto souvislosti intenzivnějším způsobem, abychom nalezli lepší a účinnější způsoby, jak léčit i předcházet Alzheimerově chorobě.“

Dr. Clare Walton, vedoucí výzkumník sdružení The Alzheimer’s Society k tomu říká toto: „Spojitost mezi tím, jak mozek využívá glukózu a Alzheimerem není nová - již více než 30 let při studiu této choroby využíváme snímků mozku, které nám ukazují změny glukózy. Dosud nám ale není jasné, zda změny v metabolismu glukózy ovlivňují vznik nebo zhoršování Alzheimerovy choroby nebo zda jsou takové změny pouze vedlejším projevem poškození mozkových buněk.“

Dr. Walton věří, že nový revoluční výzkum metabolismu glukózy je unikátní metodou a zkoumání mozkové tkáně zemřelých pomůže ukázat na „změny a cesty, kterými probíhá transport a využití glukózy v mozkových buňkách“, ke kterým dochází při zhoršení Alzheimerovy choroby.

Závěrem ještě dodává: „Jestliže se ukáže, že tyto změny opravdu předchází nástupu příznaků demence, měly by určitě být zkoumány ještě důkladněji.“

Několik užitečných rad, jak snížit hladinu cukru v krvi

Kromě toho, že omezíte množství konzumovaných sladkostí, je dobré se řídit těmito doporučeními:

• Cvičte – snažte se být každý den aktivní. Choďte po schodech místo ježdění výtahem nebo si během sledování TV zacvičte sedy-lehy.
• Pijte hodně vody – když pijete více vody, snáze se ubráníte pocitům hladu. Vždy raději sáhněte po láhvi s vodou místo limonády nebo jiných nápojů s cukrem.
• Dopřávejte si dostatek spánku – když budete chodit spát pozdě, zvýší to vaši hladinu cukru v krvi. Rozvrhněte si svůj čas tak, abyste mohli každou noc spát alespoň 8 hodin. Z ložnice odneste všechnu elektroniku, aby vás to nelákalo zůstávat dlouho vzhůru.

Použité zdroje:

1. DailyMail.co.uk
2. dLife.com

Originál: www.naturalnews.com/2017-11-13-sugar-found-to-cause-plaque-in-the-brain-raising-chances-of-alzheimers.htm

Ing. Jablonský CSc., v reportáži o vyléčení Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby Hericiem