Syndrom dráždivého tračníku a další střevní potíže mohou být časnými varovnými příznaky Parkinsonovy nemoci

- Pixabay

Barbora Nová

Nový výzkum ukazuje, že lidé trpící střevními potížemi, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), mohou být více ohroženi Parkinsonovou chorobou. 

• Nová studie zjistila souvislost mezi některými střevními potížemi a Parkinsonovou chorobou.
• Lidé s těmito stavy měli vyšší pravděpodobnost, že se u nich tato neurologická porucha vyvine.
• Předpokládá se, že tato souvislost by mohla být zprostředkována osou střevo-mozek.
• Zatím však není jasné, zda tyto stavy Parkinsonovu nemoc skutečně způsobují.
• Odborníci doporučují dodržovat zdravý životní styl a vyhýbat se toxinům v životním prostředí, aby se riziko snížilo.

Podle nové studie zveřejněné v časopise Gut mohou být některé střevní potíže - včetně syndromu dráždivého tračníku (IBS), zácpy, problémů s polykáním a opožděného vyprazdňování žaludku - předzvěstí pozdějšího rozvoje Parkinsonovy choroby.

Parkinsonova nemoc dle Národního institutu pro stárnutí (National Institute on Aging) je Parkinsonova nemoc progresivní porucha mozku, která způsobuje nekontrolovatelné pohyby a problémy s rovnováhou a koordinací (1).

Autoři studie píší, že již dříve se předpokládalo, že Parkinsonova choroba vzniká v gastrointestinálním traktu.

Dále uvádějí, že podobné souvislosti již byly nalezeny u jiných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a cerebrovaskulární onemocnění.

Cílem jejich současné studie bylo ověřit tuto hypotézu v souvislosti s Parkinsonovou chorobou.

Testování souvislosti mezi střevními potížemi a Parkinsonovou chorobou

K provedení své studie využil tým vědců údaje z celostátní sítě zdravotnických záznamů TriNetX.

Zkoumali záznamy 24 624 osob, u nichž byla diagnostikována Parkinsonova choroba bez známé příčiny, a porovnávali je s 19 046 osobami s diagnózou Alzheimerovy choroby a 23 942 osobami s cerebrovaskulárním onemocněním. Do studie bylo zahrnuto také 24 624 osob, které netrpěly žádným z těchto onemocnění.

Osoby s Parkinsonovou chorobou byly porovnány s osobami z ostatních skupin, aby bylo možné porovnat, jak často se u nich vyskytovaly střevní potíže v letech bezprostředně předcházejících stanovení diagnózy Parkinsonovy choroby.

Aby bylo možné podívat se na tuto problematiku z jiného úhlu pohledu, byli účastníci studie navíc rozděleni podle toho, zda trpěli některým z 18 různých střevních onemocnění.

Osoby v těchto skupinách pak byly porovnány s těmi, které danou střevní chorobou netrpěly, a po dobu pěti let bylo sledováno, zda se u nich následně nevyvinula Parkinsonova choroba nebo jiná neurologická porucha.

Obě metody analýzy ukázaly, že stejné čtyři zažívací problémy byly spojeny s vyšším rizikem vzniku Parkinsonovy choroby:

• opožděné vyprazdňování žaludku
• potíže s polykáním
• zácpa
• IBS bez průjmu

IBS bez průjmu byl spojen s o 17 % vyšším rizikem onemocnění, zatímco ostatní tři druhy toto riziko více než zdvojnásobily.

Některé další stavy - například funkční dyspepsie, IBS s průjmem a průjem s inkontinencí stolice - byly rovněž častější u osob, u nichž byla později diagnostikována Parkinsonova choroba.

Nezdálo se však, že by zánětlivé onemocnění střev a odstranění bloudivého nervu za účelem léčby žaludečního vředu představovaly zvýšené riziko.

Kromě toho se ukázalo, že jedna podmínka, odstranění slepého střeva, skutečně chrání před Parkinsonovou chorobou.

Proč mohou střevní potíže souviset s Parkinsonovou chorobou

Autoři uvádějí, že se jedná o observační studii, což znamená, že pouze pozorovali, co se děje, a nesnažili se nic měnit. To znamená, že není možné vyvodit, zda střevní problémy skutečně způsobily, že se u lidí rozvinula Parkinsonova choroba.

Podle dr. Sumeeta Kumara, zakladatele společnosti GenesWellness, který se na této studii nepodílel, však přibývá důkazů, které ukazují na souvislost mezi gastrointestinálními poruchami a Parkinsonovou chorobou.

"Ačkoli základní mechanismus této souvislosti není dosud zcela objasněn, hypotézy zahrnují poškození nervových drah, které řídí pohyb v důsledku gastrointestinálního zánětu, nebo interakce s mikrobiálním prostředím střev ovlivňující Parkinsonovu chorobu."

Dr. Kumar také uvedl, že tento vztah může být zprostředkován osou střevo-mozek, což je nervová síť, která umožňuje komunikaci mezi trávicím traktem a centrálním nervovým systémem.

"Dysfunkce nebo zánět ve střevě mohou následně narušit neurologické procesy, včetně motorických funkcí," poznamenal (2).

Dr. Kumar dále vysvětlil, že výzkum identifikoval změněné složení bakterií u lidí s Parkinsonovou chorobou, což vytváří další podporu pro roli střevního mikrobiomu v tomto onemocnění (3).

"U osob, které vykazují související gastrointestinální příznaky, je pro včasnou diagnózu a zvýšení kvality života nezbytná okamžitá lékařská konzultace," doporučil.

Co mohou lidé udělat pro prevenci Parkinsonovy choroby

Karen Sh erwoodová, odbornice na integrativní klinickou výživu, poznamenala, že Parkinsonova choroba je "vysoce spojována" s toxiny v životním prostředí a v poslední době také s nerovnováhou střev (4).

"Když tyto dvě věci sečteme, můžeme s jistotou dojít k závěru, že každodenní vyprazdňování je dobrým způsobem, jak převést tělo do preventivního režimu," uvedla.

Karen Sherwoodová dodala, že změna stravy a životního stylu může být v této oblasti velmi účinná, přičemž doporučuje následující:

• každodenní konzumace organického barevného ovoce a zeleniny s vysokým obsahem vlákniny
• vyhýbání se vysoce průmyslově zpracovaným potravinám, přidanému cukru a průmyslově zpracovaným tukům a olejům ze semen
• pravidelný pohyb, například chůze a posilování
• pití velkého množství vody

Karen Sherwoodová také doporučuje vyhýbat se toxinům v životním pro středí, které jsou spojovány s Parkinsonovou chorobou (5).

Podle Johns Hopkins Medicine jsou to různé pesticidy a herbicidy, MPTP, Agent Orange, mangan a další kovy, rozpouštědla a různé další organické znečišťující látky, jako jsou polychlorované bifenyly (PCB), které pravděpodobně hrají roli při vzniku tohoto onemocnění.

Závěr

Přibývá důkazů o souvislosti mezi některými střevními stavy a neurologickými poruchami, jako je Parkinsonova choroba.

I když není přesně jasné, proč tato souvislost existuje, mohlo by to být způsobeno způsobem, jakým střevní zánět ovlivňuje mozek prostřednictvím osy střevo-mozek.

Dokud nebudeme vědět více, je důležité volit takové způsoby stravování a životního stylu, které posilují zdraví střev, a vyhýbat se působení toxinů z prostředí, které jsou s tímto onemocněním spojovány.

Proč se výzkum Parkinsonovy choroby v roce 2023 zaměřuje také na střeva?

- Pixabay

Barbora Nová

Parkinsonovou chorobou trpí miliony lidí na celém světě, ale stále není jasné, co přesně ji způsobuje, a v současné době podle ortodoxní medicíny neexistuje žádný lék na toto onemocnění. Ve snaze lépe pochopit mechanismy, které se na ní podílejí, se někteří vědci nyní zaměřují na střeva. Proč a co by tento výzkum mohl odhalit?

Následuje zhodnocení jakou roli může hrát zdraví střev při Parkinsonově nemoci.

Miliony lidí na celém světě žijí s Parkinsonovou chorobou, neurologickým onemocněním, které ovlivňuje především pohyblivost, rovnováhu a ovládání svalů, ačkoli jeho příznaky mohou zahrnovat mnoho dalších problémů, od změn nálady přes gastrointestinální problémy až po zhoršení paměti a dalších kognitivních funkcí.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětový výskyt Parkinsonovy choroby za posledních 25 let zdvojnásobil a podle nejnovějších odhadů má toto onemocnění celosvětově za následek "5,8 milionu let života v invaliditě" (1).

Ačkoli je tento nárůst z velké části způsoben rostoucím počtem seniorů, existují také určité důkazy o tom, že roste i věkově upravený výskyt (2).

Dopaminergní léky, hluboká mozková stimulace a logopedická a ergoterapeutická léčba jsou některé z léčebných postupů, které jsou v současné době lidem s Parkinsonovou chorobou k dispozici, ale vědci neustále hledají další a lepší léčebné postupy.

Vědci se nejprve snaží lépe porozumět tomu, jak Parkinsonova choroba probíhá a jaké mechanismy v těle mohou ovlivnit její rozvoj, aby připravili půdu pro lepší léčbu.

Několik studií z posledních 12 měsíců se zaměřilo na jeden konkrétní aspekt Parkinsonovy nemoci, a to na zdraví střev. Proč je však zdraví střev u Parkinsonovy nemoci důležité a co by mohlo o nemoci prozradit?

Dr. Ayse Demirkanová je docentkou v oboru AI Multiomics for Health and Wellbeing na University of Surrey ve Velké Británii a spoluautorkou článku o otisku mikrobiomu u Parkinsonovy choroby, který vyšel v časopise Nature Communications v listopadu 2022 (3).

Proč se dívat do střev?

V posledních několika letech se objevuje stále více důkazů o tom, že mezi mozkem a střevy probíhá obousměrná komunikace. Vědci ji označili jako osu střevo-mozek (4).

Osa střevo-mozek se podílí na mnoha zdravotních stavech ovlivňujících mozek, od demence po deprese. A zatímco u jiných onemocnění může být spojení mezi střevy a mozkem méně zřejmé, u Parkinsonovy choroby, která se u některých lidí vyznačuje také gastrointestinálními příznaky, jako je zácpa, je zřetelnější (5).

Jeden z pohledů na Parkinsonovu nemoc, známý jako Braakova hypotéza, naznačuje, že v mnoha případech se neznámý patogen může dostat do mozku dvěma cestami, z nichž jedna zahrnuje střevo (6).

Podle této hypotézy by jednou z cest, jak se patogeny mohou dostat do mozku, mohlo být jejich spolknutí, dosažení střeva a následný postup do mozku prostřednictvím bloudivého nervu - nejdelšího lebečního nervu, který spojuje mozek mimo jiné se střevy. To pak může vyvolat vznik Parkinsonovy choroby.

Dr. Demirkanová připouští, že na první pohled se může zdát představa, že se pro lepší pochopení Parkinsonovy nemoci podíváme do střev, překvapivá, ale že Braakova hypotéza poskytuje zajímavý pohled, kterým lze posoudit možné mechanismy ve hře.

"Braakova hypotéza přichází s myšlenkou, že nemoc začíná ve střevech a pak se prostřednictvím bloudivého nervu šíří do dalších tkání a do mozku," uvedla.

Podle ní je Parkinsonova choroba neurologickým onemocněním, které je nejzajímavější studovat v souvislosti se zdravím střev, a to z jednoho prostého důvodu: Střevní mikrobiom u Parkinsona vyniká nejvíce.

Střevní mikrobiom se u Parkinsonovy nemoci liší

Díky nedávné studii, kterou provedli, dr. Demirkanová a její kolegové zjistili, že jedinci s Parkinsonovou chorobou mají odlišný střevní mikrobiom charakterizovaný dysbiózou - fenoménem nerovnováhy mezi tzv. dobrými a špatnými bakteriemi.

Z jejich studie vyplývá, že přibližně 30 % podílu střevních bakterií u osob s Parkinsonovou chorobou se liší od osob bez Parkinsonovy choroby.

"Zjistili jsme, že jedna třetina těchto mikrobů ve střevech lidí s Parkinsonovou chorobou je jiná," řekla dr. Demirkanová.

"Jedná se tedy o velmi silnou indikaci dysbiózy. A také to, jak bakterie fungují, jaké geny nesou, tyto aspekty byly také odlišné. Zjistili jsme například snížené množství producentů mastných kyselin s krátkým řetězcem, tedy bakterií, které jsou známé jako střevu přátelské...

Našli jsme zvýšený výskyt patogenních bakterií..., včetně Escherichia coli, a našli jsme také mnoho narušených bakteriálních drah, které potenciálně ovlivňují pohodu neuronálních tkání."

Dr. Demirkanová a její kolegové zjistili, že bakterie jako Bifidobacterium dentium, které mohou způsobovat infekce, například mozkové abscesy, se ve střevech lidí s Parkinsonovou chorobou vyskytují ve výrazně zvýšené míře.

Dalšími bakteriemi způsobujícími infekce, které byly u lidí s Parkinsonovou chorobou hojnější, byly E. coli, Klebsiella pneumoniae, která může způsobovat zápal plic, a Klebsiella quasipneumoniae, která může způsobovat podobné infekce.

Studie provedená doktorkou Demirkanovou nebyla jediným nedávným výzkumem, který přiblížil rozdíly ve střevních bakteriích v případě Parkinsona.

Výzkum z Helsinské univerzity - publikovaný 1. května 2023 v časopise Frontiers - na zvířecích modelech Parkinsonovy choroby naznačuje, že bakterie Desulfovibrio se mohou podílet na tomto onemocnění. Tyto bakterie produkují sirovodík, který může vést k formám zánětu (7).

Desulfovibrio se objevilo také ve studii z The Chinese University of Hong Kong, která vyšla 2. května 2023 v Nature Communications. Tato studie, jejímž cílem bylo nalézt metodu včasnější diagnostiky Parkinsonovy choroby, identifikovala "nadbytek" těchto bakterií u lidí s poruchou chování ve spánku REM a časnými markery Parkinsonovy choroby (8).

Porucha spánkového chování REM je porucha hlubokého spánku spojená s vyšším rizikem Parkinsonovy choroby. U lidí s touto poruchou přestávají fungovat obvyklé mozkové mechanismy, které jim brání pohybově reagovat na obsah jejich snů, což znamená, že ve spánku provádějí nekontrolované pohyby.

Jaké jsou možné mechanismy?

Pokud střevní bakterie skutečně hrají roli v Parkinsonově nemoci, vyvstává otázka: Jaké mechanismy mohou zprostředkovat jejich vliv na neurologické zdraví?

Jednou z hypotéz naznačených ve studiích o spojení mezi střevy a mozkem u Parkinsonovy choroby je, že jedním z mechanismů může být systémový zánět, protože některé z bakterií, které jsou při tomto onemocnění přemnožené, jsou prozánětlivé, což znamená, že mohou vyvolat zánět.

Existuje výzkum, který naznačuje, že imunosupresivní léky jsou spojeny s nižším rizikem Parkinsonovy nemoci, což naznačuje, že podobný typ léků může také pomoci zvládnout tento stav (9).

Chronický zánět mozku je totiž důležitou součástí Parkinsonovy nemoci a některé studie zřejmě naznačují, že systémový zánět může zhoršovat zánět mozku a přispívat tak k progresi onemocnění (10, 11).

Některé zánětlivé stavy jsou skutečně spojeny s vyšším rizikem Parkinsonovy choroby. Například jedna dánská studie z roku 2018 ukazuje, že lidé se zánětlivým onemocněním střev (IBD) mají o 22 % vyšší riziko Parkinsonovy choroby než jejich vrstevníci bez tohoto zánětlivého onemocnění.

Dr. Demirkanová souhlasí s tím, že zánět spojený s Parkinsonovou chorobou může začínat ve střevech a způsobují ho "špatné" bakterie. Zdůraznila však, že tento potenciální mechanismus zatím není potvrzen a k vyvození pevných závěrů je nutný další výzkum na toto téma.

Mohla by strava bojovat s dysbiózou u Parkinsonovy choroby?

Jestliže střevní bakterie mohou hrát roli v Parkinsonově nemoci, může se zdát rozumné vyvodit, že strava by mohla pomoci v boji proti střevní dysbióze a možná poskytnout snadnou možnost léčby symptomů.

Ačkoli existují určitá dietní doporučení a doplňky stravy, které mohou některým lidem pomoci ulevit od příznaků, zůstává nejasné, jak moc může strava skutečně změnit průběh této nemoci.

Jedna studie z roku 2022 potvrzuje, že strava s vysokým obsahem flavonoidů - přírodních barviv obsažených v mnoha druzích ovoce - je spojena s nižším rizikem úmrtí na Parkinsonovu chorobu.

Starší studie z roku 2018 zase tvrdí, že bílkovina, která se nachází v mnoha druzích ryb a nazývá se "parvalbumin", může pomoci předcházet Parkinsonově chorobě tím, že brání alfa-synukleinu shromažďovat se v mozku do shluků - což se děje v mozku lidí s Parkinsonovou chorobou, která narušuje signály mezi mozkovými buňkami (12).

Na otázku ohledně potenciálu stravy a doplňků stravy k regulaci střevních bakterií u lidí s Parkinsonovou chorobou však doktorka Demirkanová vyjádřila určité výhrady.

Zdůraznila, že vzhledem k tomu, že lidé mají různé rizikové faktory Parkinsonovy choroby a také různé iterace tohoto onemocnění, je obtížné vydávat obecná doporučení, která by se skutečně ukázala jako užitečná:

"Je pro mě velmi obtížné komukoli cokoli radit..., protože jsme všichni velmi individuální, náš střevní mikrobiom je individuální. Takže prevence onemocnění je podle mě jedna věc a dlouhodobé udržování je něco jiného, spolu s dalšími komplikacemi onemocnění. Takže nemohu opravdu nic radit, ale studie ukazují, že je problém se zvýšenou konzumací cukru... (13). Existují skutečně nějaké intervenční studie týkající se stravy, ale je velmi obtížné něco vyvozovat, protože studie nejsou opravdu dokončené. Je těžké vědět, jak poradit jedinci s určitou genetickou a celoživotní anamnézou vystavení různým věcem, protože nevíme, co v nich je."

Může cvičení pomoci při Parkinsonově chorobě?

Nicméně některé výzkumy naznačují, že cvičení může být účinným prostředkem ke zvládání příznaků Parkinsonovy nemoci.

Jedna studie z roku 2022, publikovaná v časopise Neurology, naznačuje, že pravidelné, středně intenzivní až intenzivní cvičení by mohlo pomoci zpomalit progresi Parkinsonovy choroby u osob v počátečních stadiích (14).

Výzkum z roku 2017 doporučil, že alespoň 2 a půl hodiny cvičení týdně by mohlo pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou zlepšit jejich pohyblivost a zároveň zpomalit progresi onemocnění.

Dr. Demirkanová souhlasí, že cvičení může být užitečnou strategií pro zvládání Parkinsonovy nemoci. "Cvičení samo o sobě je úžasný způsob, jak formovat náš mozek a tělo," uvedla.

"Pro zvrácení patologie Parkinsonovy choroby existuje několik velkých fyziologických účinků, o kterých můžeme uvažovat. Pokud například běžíte maraton, je to velká věc, kterou musí vaše tělo projít. Příkladem je, že se vám na dlouhou dobu zvýší teplota těla jakoby horečnatým způsobem. Dochází k dlouhodobému zvýšení tepla v jádře, to je jedna věc, a to by určitě mělo mít důležitý vliv na střeva," vysvětlila.

Některé výzkumy skutečně naznačují, že tepelný stres probíhající během cvičení by mohl snížit průtok krve střevem, což by nakonec mohlo mít pozitivní vliv na střevní mikrobiom tím, že by potenciálně potlačilo některé bakterie a uvolnilo prostor pro expanzi jiných.

Pokud jde o to, která forma cvičení je pro lidi s Parkinsonovou chorobou nejlepší, Cochraneův přehled zveřejněný v lednu 2023 dospěl k závěru, že téměř všechny formy cvičení mohou pomoci zlepšit kvalitu života lidí s tímto onemocněním.

Podle autorů přehledu stávající důkazy naznačují, že cvičení ve vodě "má pravděpodobně velký příznivý vliv" na kvalitu života. Vytrvalostní trénink je také užitečný, a to jak při zlepšování kvality života obecně, tak zejména při zvládání motorických příznaků.

Pokud jde o zvládání motorických symptomů, autoři píší, že stejně užitečný by mohl být tanec, cvičení ve vodě, cvičení chůze/rovnováhy/funkční cvičení a trénink více oblastí.

A některé dřívější výzkumy - u žen s nadváhou, ale bez Parkinsonovy nemoci - potvrzují, že vytrvalostní trénink vede ke zvýšení prospěšných bakterií zvaných Akkermansia, které přispívají ke zlepšení metabolických funkcí.

Jak funguje spojení střeva a mozku. Role výživy

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Měli jste někdy pocit střevní nevolnosti nebo pocit motýlů v břiše? Tyto pocity vycházející z vašeho břicha ukazují, že mozek a střeva jsou propojeny.

Nejnovější studie navíc ukazují, že váš mozek ovlivňuje zdraví vašich střev a střeva mohou dokonce ovlivňovat zdraví vašeho mozku, přičemž komunikační systém mezi střevy a mozkem se nazývá osa střevo-mozek.

Tento článek se zabývá osou střevo-mozek a potravinami, které jsou prospěšné pro její zdraví.

Jak jsou střeva a mozek propojeny?

Osa střevo-mozek je označení pro komunikační síť, která spojuje vaše střeva a mozek (1, 2, 3).

Tyto dva orgány jsou fyzicky i biochemicky propojeny mnoha různými způsoby.

Bloudivý nerv a nervový systém

Neurony jsou buňky, které se nacházejí v mozku a centrálním nervovém systému a které říkají tělu, jak se má chovat. V lidském mozku se nachází přibližně 100 miliard neuronů (4).

Zajímavé je, že vaše střevo obsahuje 500 milionů neuronů, které jsou prostřednictvím nervů v nervovém systému propojeny s mozkem (5).

Bloudivý nerv je jedním z největších nervů spojujících vaše střeva a mozek. Vysílá signály oběma směry (6, 7).

Například ve studiích na zvířatech stres inhibuje signály vysílané bloudivým nervem a způsobuje také gastrointestinální problémy (8).

Podobně jedna studie u lidí zjistila, že lidé se syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo Crohnovou chorobou mají snížený tonus bloudivého nervu, což svědčí o jeho snížené funkci (9).

Zajímavá studie na myších zjistila, že podávání probiotik jim snížilo množství stresového hormonu v krvi. Když jim však byl přerušen bloudivý nerv, nemělo probiotikum žádný účinek (10).

To potvrzuje, že bloudivý nerv je důležitý pro osu střevo-mozek a jeho roli při stresu.

Neurotransmitery

Střeva a mozek jsou také propojeny prostřednictvím chemických látek zvaných neurotransmitery, přičemž neurotransmitery produkované v mozku řídí pocity a emoce.

Například neurotransmiter serotonin přispívá k pocitu štěstí a také pomáhá řídit tělesné hodiny (11).

Zajímavé je, že mnoho z těchto neurotransmiterů produkují také vaše střevní buňky a biliony mikrobů, které v nich žijí. Velká část serotoninu je produkována ve střevech (12).

Střevní mikrobi také produkují neurotransmiter zvaný kyselina gama-aminomáselná (GABA), který pomáhá ovládat pocity strachu a úzkosti (13).

Studie na laboratorních myších ukázaly, že některá probiotika mohou zvýšit produkci GABA a snížit úzkost a chování podobné depresi (14).

Střevní mikrobi vytvářejí další chemické látky, které ovlivňují mozek

Biliony mikrobů, které žijí ve střevech, vytvářejí také další chemické látky, které ovlivňují fungování mozku (15).

Střevní mikrobi produkují velké množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako jsou butyrát, propionát a acetát (16).

SCFA vytvářejí trávením vlákniny. SCFA ovlivňují funkci mozku mnoha způsoby, například snižují chuť k jídlu.

Jedna studie zjistila, že konzumace propionátu může snížit příjem potravy a snížit aktivitu v mozku související s odměnou z vysokoenergetického jídla (17).

Další SCFA, butyrát, a mikroby, které ho produkují, jsou také důležité pro vytváření bariéry mezi mozkem a krví, která se nazývá hematoencefalická bariéra (18).

Střevní mikrobi také metabolizují žlučové kyseliny a aminokyseliny a produkují další chemické látky, které ovlivňují mozek (15).

Žlučové kyseliny jsou chemické látky vyráběné játry, které se za normálních okolností podílejí na vstřebávání tuků ze stravy. Mohou však ovlivňovat i mozek.

Dvě studie na myších zjistily, že stres a sociální poruchy snižují produkci žlučových kyselin střevními bakteriemi a mění geny podílející se na jejich produkci (19, 20).

Střevní mikrobi ovlivňují zánět

Osa střevo-mozek je propojena také prostřednictvím imunitního systému.

Střeva a střevní mikrobi hrají důležitou roli ve vašem imunitním systému a zánětu tím, že řídí, co se do těla dostává a co se vylučuje (21).

Pokud je váš imunitní systém zapnutý příliš dlouho, může to vést k zánětu, který je spojen s řadou mozkových poruch, jako jsou deprese a Alzheimerova choroba (22).

Lipopolysacharid (LPS) je zánětlivý toxin vytvářený některými bakteriemi. Pokud se ho ze střeva do krve dostane příliš mnoho, může způsobit zánět. K tomu může dojít, když je střevní bariéra stane netěsnou, což umožňuje bakteriím a LPS přecházet do krve.

Zánět a vysoký obsah LPS v krvi jsou spojovány s řadou mozkových poruch včetně těžkých depresí, demence a schizofrenie (23).

Shrnutí:

• Střeva a mozek jsou fyzicky propojeny miliony nervů, především bloudivým nervem. Střeva a jejich mikrobi také řídí záněty a vytvářejí mnoho různých sloučenin, které mohou ovlivňovat zdraví mozku.

Probiotika, prebiotika a osa střevo-mozek

Střevní bakterie ovlivňují zdraví mozku, takže pozitivní změna střevních bakterií může zlepšit zdraví vašeho mozku.

Probiotika jsou živé bakterie, které při konzumaci přinášejí zdraví prospěšné účinky. Ne všechna probiotika jsou však stejná. Probiotika, která ovlivňují mozek, se často označují jako "psychobiotika" (24).

U některých probiotik bylo prokázáno, že zlepšují příznaky stresu, úzkosti a deprese (25, 26).

Jedna malá studie na lidech se syndromem dráždivého tračníku a mírnou až středně těžkou úzkostí nebo depresí zjistila, že užívání probiotika Bifidobacterium longum NCC3001 po dobu šesti týdnů výrazně zlepšilo příznaky (27).

Prebiotika, což jsou obvykle vlákniny, které jsou fermentovány střevními bakteriemi, mohou také ovlivňovat zdraví mozku.

Jedna studie zjistila, že užívání prebiotika zvaného galaktooligosacharidy po dobu tří týdnů významně snížilo množství stresového hormonu v těle, zvaného kortizol (28).

Shrnutí:

• Probiotika, která ovlivňují mozek, se také nazývají psychobiotika. Bylo prokázáno, že probiotika i prebiotika snižují hladinu úzkosti, stresu a deprese.

Jaké potraviny pomáhají ose střevo-mozek?

Několik skupin potravin je pro osu střevo-mozek specificky prospěšných.

Následují některé z těch nejdůležitějších:

• Omega-3 tuky: Tyto tuky se nacházejí v tučných rybách a ve vysokém množství také v lidském mozku. Studie na lidech a zvířatech ukazují, že omega-3 mohou zvýšit počet dobrých bakterií ve střevech a snížit riziko mozkových poruch (29, 30, 31).
• Kvašené potraviny: Jogurt, kefír, kysané zelí a sýry obsahují zdravé mikroby, jako jsou bakterie mléčného kvašení. Bylo prokázáno, že kvašené potraviny mění činnost mozku (32).
• Potraviny s vysokým obsahem vlákniny: Celozrnné obiloviny, ořechy, semena, ovoce a zelenina obsahují prebiotickou vlákninu, která je prospěšná pro střevní bakterie. Prebiotika mohou u lidí snižovat hladinu stresového hormonu (33).
• Potraviny bohaté na polyfenoly: Kakao, zelený čaj, olivový olej a káva obsahují polyfenoly, což jsou rostlinné chemické látky, které jsou tráveny střevními bakteriemi. Polyfenoly zvyšují počet zdravých střevních bakterií a mohou zlepšovat poznávací schopnosti mozku (34, 35).
• Potraviny bohaté na tryptofan: Tryptofan je aminokyselina, která se přeměňuje (prekurzor) na neurotransmiter serotonin. Mezi potraviny s vysokým obsahem tryptofanu patří krůtí maso, vejce a sýry.

Shrnutí:

• Řada potravin, jako jsou tučné ryby, fermentované potraviny a potraviny s vysokým obsahem vlákniny, může pomoci zvýšit počet prospěšných bakterií ve střevech a zlepšit zdraví mozku.

Závěr

Osa střevo-mozek označuje fyzikální a chemické spojení mezi střevy a mozkem.

Mezi střevy a mozkem probíhají miliony nervů a neuronů. Neurotransmitery a další chemické látky produkované ve střevech ovlivňují také mozek.

Změnou typů bakterií ve střevech je možné zlepšit zdraví mozku.

Omega-3 mastné kyseliny, fermentované potraviny, probiotika a další potraviny bohaté na polyfenoly mohou zlepšit zdraví vašich střev, což může prospět ose střevo-mozek.