Jaká je souvislost mezi cukrem a Alzheimerovou chorobou?

- Pixabay

Barbora Nová

Důkazy ukazují na souvislost mezi vysokou spotřebou cukru a rizikem Alzheimerovy choroby. Omezení příjmu cukru v raném věku by mohlo pomoci snížit její riziko.

Alzheimerova choroba je onemocnění mozku, které může ovlivnit vaši schopnost myslet, pamatovat si a vykonávat každodenní činnosti. Jedná se o nejčastější formu demence u starších lidí, ale biologické markery Alzheimerovy choroby se u vás mohou začít projevovat již po třicítce.

Vědci zjistili souvislost mezi cukrem a rozvojem Alzheimerovy choroby. Tato souvislost se týká také vysoké hladiny cukru v krvi spojené s cukrovkou.

Množství cukru, které jíte, může ovlivnit vaše riziko nebo urychlit příchod příznaků. Někdy však může trocha cukru lidem žijícím s Alzheimerovou chorobou pomoci.

Následují informace, které potřebujete vědět, abyste snížili své riziko.

Zvyšuje cukr riziko Alzheimerovy choroby?

Vysoký příjem cukru a vysoká hladina cukru v krvi mohou zvyšovat riziko vzniku Alzheimerovy choroby nebo jiných typů demence.

Jedním z důvodů je, že příliš mnoho cukru může způsobit zánět. Ten může vést k mnoha chronickým onemocněním, včetně demencí, jako je Alzheimerova choroba (1).

Nedávné studie upozornily na souvislost mezi vysokou hladinou cukru a Alzheimerovou chorobou.

Studie z roku 2022 s 37 689 osobami zjistila souvislost mezi vysokým příjmem cukru a zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby u žen (2).

Nejvíce se zvýšilo riziko u osob, které konzumovaly přibližně 10 gramů (2,4 čajové lžičky) cukru denně. Laktóza, cukr obsažený v mléce a mléčných výrobcích, měla mezi zkoumanými druhy cukru nejsilnější souvislost s Alzheimerovou chorobou.

Rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je také vysoká hladina cukru v krvi způsobená cukrovkou (3). Může podporovat růst amyloidních plaků v mozku, což je charakteristický znak Alzheimerovy choroby (4). A zatímco dříve si vědci mysleli, že se to týká převážně seniorů, nyní zjišťují, že riziko může začít již dříve.

Studie z roku 2022, které se zúčastnilo 4 932 osob, zjistila, že souvislost mezi Alzheimerovou chorobou, vysokou hladinou cukru v krvi a vysokou hladinou cholesterolu může začít již ve věku 35 let. Vědci sledovali účastníky po celá desetiletí. Zjistili, že včasná regulace hladiny cholesterolu a cukru v krvi může pomoci snížit riziko pozdějšího vzniku Alzheimerovy choroby (5).

Menší studie 2022 rovněž ukázala, že vyšší hladina cukru v krvi po dobu pouhého 1 roku může ovlivnit riziko Alzheimerovy choroby a demence (6).

Studie zahrnovala 105 osob, které byly na začátku studie kognitivně zdravé. Vědci zjistili, že se zvyšující se hladinou cukru v krvi nalačno se u lidí objevilo více zobrazovacích markerů kognitivního poklesu, a to bez ohledu na tělesnou hmotnost a rozdíly v inzulínu.

A konečně studie z roku 2017 rovněž zjistil zvýšený výskyt markerů Alzheimerovy choroby u lidí, kteří konzumovali větší množství sladkých nápojů a ovocných šťáv (7).

Jedním z omezení studie bylo, že účastníci byli převážně běloši, takže výsledky nemusí odrážet širší populaci.

Může cukr zhoršit příznaky Alzheimerovy choroby?

Konzumace nadměrného množství cukru, zejména pokud trpíte cukrovkou, může urychlit rozvoj demence. To znamená, že se příznaky mohou projevit dříve.

Mezi příznaky Alzheimerovy choroby patří (8):

• potíže s pamětí
• potíže s řešením problémů
• změny nálady a osobnosti
• špatná hygiena
• sociální izolace

Malé množství cukru však může být někdy užitečné. Je to proto, že někteří lidé s pozdějšími stádii Alzheimerovy choroby mohou ztratit chuť k jídlu, což jim ztěžuje příjem potravy potřebné k udržení zdraví.

Alzheimerova asociace doporučuje přidat trochu cukru nebo soli, aby bylo jídlo lákavější a pomohlo s příjmem živin (9).

Někteří lidé mohou potřebovat dodržovat dietu s výrazným omezením cukru a soli, proto se před jejich přidáním poraďte s lékařem.

Jak mohou lidé s Alzheimerovou chorobou snížit obsah cukru ve stravě?

Jedním z praktických přístupů ke snížení příjmu cukru je omezení nebo vyloučení sladkých nápojů. Výzkum zjistil přímou souvislost mezi sladkými nápoji a zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby.

Například studie z roku 2021, která sledovala 1865 osob po dobu 16 let, zjistila vyšší riziko Alzheimerovy choroby, všech typů demence a mrtvice u lidí, kteří konzumovali nejvíce cukru, zejména ve formě nápojů (10).

Mezi další způsoby, jak snížit obsah cukru ve stravě, patří (11):

• omezení stolního cukru a sladidel, jako je sirup, melasa a med
• snížení množství přidávaných potravin na polovinu a následné snižování jejich množství
• nahrazení cukru kořením nebo výtažky
• porovnávání etiket s výživovými hodnotami a výběr výrobků s menším množstvím přidaného cukru
• snížení množství cukru v receptech nebo jeho nahrazení stejným množstvím neslazeného jablečného pyré
• vyhýbání se ovoci balenému v sirupu nebo jeho oplachování a osušení v cedníku
• vybírání čerstvého, sušeného nebo mraženého ovoce, pokud je to možné

Často kladené otázky

Mohou lidé s demencí jíst cukr?

Omezení příjmu cukru je dobré pro celkové zdraví, protože konzumace příliš velkého množství cukru může přispívat ke vzniku obezity, cukrovky 2. typu a dalších onemocnění.

Přesto platí, že cukr s mírou není špatný. Může dokonce pomoci lidem v pozdějších stádiích Alzheimerovy choroby. Je to proto, že se může snížit čich a chuť a mnohé potraviny se pak zdají méně lákavé. Můžete mít problémy se žvýkáním nebo polykáním, případně vás může trápit depresivní nálada, kvůli které nemáte na jídlo chuť. Trocha cukru může učinit jídlo lákavějším.

Proč mají lidé s Alzheimerovou chorobou chuť na sladké?

U některých lidí s Alzheimerovou chorobou dochází ke ztrátě chuti a čichu, takže jídlo je méně chutné. Mohou začít toužit po sladkých jídlech a intenzivních chutích, aby tuto ztrátu nahradili.

Mohou mít také úzkosti nebo deprese a konzumace sladkostí na krátkou dobu zvyšuje hladinu chemických látek, které zlepšují náladu.

Chuť na sladké mohou vyvolat i některé léky.

Mohou riziko Alzheimerovy choroby snížit i jiné změny ve stravování?

Výzkumy naznačují, že to, co jíte, může pozitivně nebo negativně ovlivňovat vaše myšlení a paměť. Některé druhy diet, jako je středomořská dieta a dieta MIND, mohou mít na váš mozek pozitivní vliv.

Vědci zkoumají další diety v klinických studiích (12).

Závěr

Vědci našli důkazy, že vysoký příjem cukru, stejně jako vysoká hladina cukru v krvi spojená s cukrovkou, může zvyšovat riziko Alzheimerovy choroby. Toto riziko může být významnější u žen.

Jedním ze způsobů, jak snížit riziko, je snížit spotřebu cukru.

Vysoký příjem cukru může také zhoršovat příznaky Alzheimerovy choroby u lidí s tímto onemocněním. Pokud však má blízký člověk potíže s dostatečným příjmem potravy, můžete podle odborníků zvážit přidání trochy cukru, aby bylo jídlo lákavější.

Cukr způsobuje plaky na mozku a zvyšuje pravděpodobnost Alzheimerovy choroby

Zoey Sky

Pokud máte chuť na něco sladkého, vezměte si raději jablko než tabulku čokolády. Skupina vědců totiž nedávno doložila spojitost mezi hladinami cukru v mozku a příznaky ztráty paměti, které mohou přecházet až do Alzheimerovy choroby.

Mozek štěpí glukózu (tj. cukr v nejzákladnější formě) a ta se využívá jako zdroj energie pro zajištění jeho funkcí. Avšak lidé, jejichž mozek dobře nezvládá toto štěpení, vykazují obvykle známky mozkového plaku a spletenců, jež bývají příznakem Alzheimera.

Podle vědců zmíněná studie prokazuje významnou spojitost mezi vysokými hladinami glukózy v mozku a příznaky Alzheimera. Lidé s mozkem, který má nižší účinnost štěpení glukózy, vykazovali zhoršené vnějškové příznaky demence v podobě ztrát paměti, což bývá často spojováno s Alzeimerovou chorobou. Protože je tento výzkum dosud v raném stádiu, není ještě vyjasněno, proč mívá špatný metabolismus glukózy tyto následky.

Dr. Madhav Thambisetty z Národního institutu pro stáří (NIA - the National Institute of Aging) studoval tkáně mozku z autopsíí, které byly k dispozici v jiné studii s názvem the Baltimore Longitudinal study on Aging. Tato studie je součástí většího projektu, zaměřeného na zdravotní stav populace, jenž probíhá už několik desetiletí. Společně se svými kolegy studuje Dr. Thambisetty ty oblasti mozku, které jsou náchylnější k tvorbě plaku a spletenců. Jde především o frontální a temporální kortex, které fungují jako paměťová a řečová centra.

Vědci ale současně objevili, že jiné oblasti mozku jsou odolnější proti degeneraci - patří k nim např. cerebellum - centrum pohybu a svalové aktivity. Vědci odhalili souvislost, že lidé s větším postižením Alzheimerem trpívají zároveň i zpomalenou glykolýzou, což je snížená schopnost štěpení glukózy, potřebného k produkci energie.

Jak zpomalená glykolýza, tak i vyšší hladina glukózy souvisí s těžšími projevy plaků a spletenců v mozcích lidí s Alzheimerem. A kromě toho mají i spojitost s problémy s pamětí.

Richard J. Hodes, ředitel NIA, k tomu sdělil, že vědci již uvažují o možné souvislosti mezi tím, jak mozek metabolizuje glukózu a jak se pak rozvíjí jeho nemoc. Říká: „Výzkum jako je tento, přináší nové myšlenky o tom, jak dál zkoumat tyto souvislosti intenzivnějším způsobem, abychom nalezli lepší a účinnější způsoby, jak léčit i předcházet Alzheimerově chorobě.“

Dr. Clare Walton, vedoucí výzkumník sdružení The Alzheimer’s Society k tomu říká toto: „Spojitost mezi tím, jak mozek využívá glukózu a Alzheimerem není nová - již více než 30 let při studiu této choroby využíváme snímků mozku, které nám ukazují změny glukózy. Dosud nám ale není jasné, zda změny v metabolismu glukózy ovlivňují vznik nebo zhoršování Alzheimerovy choroby nebo zda jsou takové změny pouze vedlejším projevem poškození mozkových buněk.“

Dr. Walton věří, že nový revoluční výzkum metabolismu glukózy je unikátní metodou a zkoumání mozkové tkáně zemřelých pomůže ukázat na „změny a cesty, kterými probíhá transport a využití glukózy v mozkových buňkách“, ke kterým dochází při zhoršení Alzheimerovy choroby.

Závěrem ještě dodává: „Jestliže se ukáže, že tyto změny opravdu předchází nástupu příznaků demence, měly by určitě být zkoumány ještě důkladněji.“

Několik užitečných rad, jak snížit hladinu cukru v krvi

Kromě toho, že omezíte množství konzumovaných sladkostí, je dobré se řídit těmito doporučeními:

• Cvičte – snažte se být každý den aktivní. Choďte po schodech místo ježdění výtahem nebo si během sledování TV zacvičte sedy-lehy.
• Pijte hodně vody – když pijete více vody, snáze se ubráníte pocitům hladu. Vždy raději sáhněte po láhvi s vodou místo limonády nebo jiných nápojů s cukrem.
• Dopřávejte si dostatek spánku – když budete chodit spát pozdě, zvýší to vaši hladinu cukru v krvi. Rozvrhněte si svůj čas tak, abyste mohli každou noc spát alespoň 8 hodin. Z ložnice odneste všechnu elektroniku, aby vás to nelákalo zůstávat dlouho vzhůru.

Použité zdroje:

1. DailyMail.co.uk
2. dLife.com

Originál: www.naturalnews.com/2017-11-13-sugar-found-to-cause-plaque-in-the-brain-raising-chances-of-alzheimers.htm

Zánět zvyšuje riziko demence až o 35 %

- Pixabay

Barbora Nová

Počet lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demence, je na celém světě vysoký - v současné době se odhaduje, že jich je nejméně 30 milionů a do roku 2150 by jich mělo být více než 152 milionů. Vzhledem k významným zdravotním důsledkům této nemoci se provádí intenzivní výzkum, jehož cílem je zjistit, jaké příčiny stojí za touto nemocí.

Lékařská komunita stále více identifikuje roli zánětu při rozvoji Alzheimerovy choroby a demence - nyní nová studie zveřejněná 19. července 2023 z Velké Británie tuto souvislost dále potvrzuje.

Alzheimerova choroba a další formy demence postihují miliony lidí a zabíjejí více lidí než rakovina prsu a prostaty dohromady (1).

Přestože demence mezi staršími lidmi převažuje a zatěžuje systém zdravotní péče (každoročně stojí stovky miliard dolarů), vědci zatím nedokázali určit jasnou příčinu nemoci. Největším známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je stárnutí, ale existuje také skupina dalších rizikových faktorů, které byly označeny za potenciální příčiny, včetně genetických predispozic, zánětů, kardiovaskulárního zdraví a chemického složení mozku (plaky a spleti). Izolovat jedinou nebo převažující příčinu onemocnění se ukázalo jako obtížné; nalezení léku se ukázalo jako ještě nepolapitelnější (2, 3).

Biomarkery ukazují vliv zánětu na riziko demence

Nová britská studie zveřejněná 19. července 2023 v časopise PLOS ONE osvětluje souvislost mezi zánětem, poznáváním a demencí. S využitím zdravotních údajů od více než 500 000 osob, získaných v rámci rozsáhlé populační studie UK Biobank (UKB), byli vědci schopni vzít velké množství dat a porovnat je s kognitivními výsledky a rizikem demence. Konkrétně se vědci zaměřili na určité krevní biomarkery svědčící o zánětu a na to, jak tyto biomarkery korelují s různými kognitivními úkoly.

Zjistili malou, ale statisticky významnou souvislost mezi vyššími hladinami těchto biomarkerů, horšími kognitivními výkony a vyšším rizikem demence v pozdějším věku (4).

"Zvýšené hladiny zánětlivých markerů v krvi se často vyskytují u starších osob a tento stav se označuje jako 'zánětlivé stárnutí'. Zánět s sebou nese vysokou náchylnost k chronickým onemocněním a předčasnému úmrtí. Zjistili jsme souvislosti mezi zvýšenou hladinou systémových zánětlivých biomarkerů, současnou a pozdější kognitivní výkonností a budoucím rizikem demence," uvedla dr. Krisztina Mekliová, hlavní autorka studie a genetická výzkumnice z University of Manchester.

V rámci UKB 502 650 účastníků dobrovolně souhlasilo s použitím svých zdravotních údajů pro vědecké a výzkumné účely. Soubor zahrnoval muže i ženy, kteří byli zařazeni do studie v letech 2006-2010 a v té době jim bylo 40-69 let. Účastníci UKB byli rovněž zařazeni do longitudinální studie, která je sledovala v průběhu let, aby zachytila případné následné zdravotní události.

Byla hodnocena souvislost mezi složeným zánětlivým biomarkerem a měřítky kognitivní výkonnosti v pěti oblastech měřenými současně a o 4-13 let později. Byla také hodnocena souvislost stejného biomarkeru s diagnózou demence o 3-11 let později ve vzorku lidí, který původně demencí netrpěl.

Dr. Mekliová a její tým prošli obrovské množství dat, aby se zaměřili na jednu konkrétní otázku: zda přítomnost určitých zánětlivých biomarkerů (CRP, IL6, IL1β...) ovlivňuje kognitivní schopnosti a riziko demence.

Zjistili, že odpověď zní ano.

Použité testy kognitivního výkonu

V souboru údajů UKB bylo na počátku zahrnuto pět kognitivních testů. Byly zadávány prostřednictvím počítačového rozhraní s dotykovou obrazovkou. S výjimkou úloh s měřením času reakce na počátku studie nebyly zadávány celému vzorku.

Tyto úlohy byly zopakovány o 4-13 let později při návštěvě zobrazovacího vyšetření Instance 2 v podsouborech 18 000-28 000 účastníků.

1. Prospektivní paměť (proměnná UKB: Data-Field 20018 (ox.ac.uk)).

Před provedením jakéhokoli z dalších kognitivních testů se na obrazovce počítače objevil následující text: "Na konci hry vám ukážeme čtyři barevné tvary a požádáme vás, abyste se dotkli modrého čtverce. Abychom však otestovali vaši paměť, chceme, abyste se místo toho skutečně dotkli oranžového kruhu".

Tuto proměnnou jsme přehodnotili jako nulu nebo jedničku podle toho, zda účastník splnil úkol úspěšně na první pokus, nebo ne.

2. Fluidní inteligence (proměnná UKB: Data-Field 20016 (ox.ac.uk)).

Tato úloha se skládá ze 13 otázek logického-rozumového typu, na které je třeba odpovědět v časovém limitu 2 minut. Proměnná hodnotí počet správných odpovědí. Účastníci, kteří nezodpověděli všechny otázky ve stanoveném dvouminutovém limitu, jsou za každou nezodpovězenou otázku hodnoceni nulou.

3. Reakční doba (proměnná UKB: Data-Field 20023 (ox.ac.uk)).

Hra Snap je určena k testování reakční doby (tj. rychlosti jednoduchého zpracování) pomocí stisknutí tlačítka, jakmile se na dotykové obrazovce objeví dvě stejné karty. Toto cvičení zahrnovalo 12 dvojic karet. Proměnnou je průměrná doba trvání v milisekundách do prvního stisknutí tlačítka snap sečtená za kola, v nichž se obě karty shodovaly.

4. Shoda dvojic (proměnná UKB: Data-Field 399 (ox.ac.uk)).

V této úloze si účastníci měli zapamatovat polohu 6 dvojic karet a poté je přiřadit. Jelikož tato proměnná ukazuje počet nesprávných shod, vyšší hodnota znamená horší kognitivní výkon.

5. Numerická paměť (proměnná UKB: Data-Field 4282 (ox.ac.uk)).

Test numerické paměti byl proveden v pilotní fázi náboru do studie a je k dispozici pouze pro část účastníků. V tomto testu byli účastníci požádáni, aby si po krátké pauze vybavili čísla. Test začínal dvoumístným číslem a pokaždé, když si účastník správně vzpomněl, se o 1 číslici prodloužil (maximálně do 12 číslic). Výsledkem je maximum správně zapamatovaných číslic.

Pokud účastník úkol opustil, byly jeho výsledky vyřazeny.

Dr. Paul Newhouse, ředitel Centra pro kognitivní medicínu na katedře psychiatrie Vanderbilt University Medical Center, který se na studii nepodílel, ke studii uvedl: "Tato práce potvrzuje, že i ve velmi rozsáhlé studii se mohou prokázat malé, ale měřitelné účinky chronických zánětlivých markerů na nízké úrovni v těle."

Nejvyšší zánětlivé markery jsou spojeny s 35% zvýšením rizika demence

Členové kohorty UKB byli požádáni, aby se zúčastnili řady kognitivních testů, jejichž cílem bylo otestovat různé formy mozkových funkcí: například paměť a reakční dobu.

K měření různých aspektů kognitivních funkcí vědci použili pět různých druhů testů uvedených výše. V případě reakčního času měli jedinci stisknout tlačítko, jakmile se na obrazovce objevily dvě stejné karty. V případě paměti měli za úkol zapamatovat si umístění odpovídajících dvojic karet; dostali také řetězce čísel začínající dvojciferným číslem a pokračující až dvanáctimístným číslem a byli požádáni, aby tyto řetězce čísel zadali. K testování "fluidní inteligence" byly použity logické otázky.

"Literatura uvádí, že testy specifických oblastí, jako je epizodická paměť, exekutivní funkce, verbální plynulost a rychlost zpracování, jsou prediktory demence. Kognitivní testy v UKB byly navrženy tak, aby byly krátké a aby postihovaly kognitivní oblasti, které jsou citlivé na stárnutí anebo patologické procesy," uvedla dr. Mekliová.

S výjimkou cvičení "porovnávání dvojic" vykazovali jedinci s vyšší hladinou biomarkerů zánětu "stále horší" výkon v každém z kognitivních cvičení. Ještě překvapivější je, že u osob s nejvyššími hladinami biomarkerů bylo zjištěno o 35 % vyšší riziko diagnózy demence ve srovnání s osobami s nejnižšími hladinami biomarkerů.

Je každý zánět špatný?

Ne tak docela. Zánět je ve skutečnosti dobrá věc; je nedílnou součástí reakce imunitního systému těla. "Zánět je nezbytný k tomu, aby se člověk zbavil infekce nebo akutního zranění. Když se říznete na ruce, přijdou vám tam zánětlivé buňky, ale nechcete, aby tam zůstaly," uvedl dr. Newhouse. Ale právě to se často děje v procesu stárnutí: zánět se prostě tak nějak zdržuje, jako chronický zánět nízkého stupně v těle (5).

Termín "inflammageing" vznikl jako označení pro "s věkem související zvýšení hladiny prozánětlivých markerů v krvi a tkáních". Když zánět nezmizí, jako když skončí boj s infekcí, a místo toho se stane chronickým, hraje roli při vzniku řady onemocnění od rakoviny a osteoporózy až po srdeční problémy a demenci.

Jednoduchý lék na zánět, a tedy ani na demenci neexistuje, ale dr. Mekliová i dr. Newhouse naznačují, že pro začátek je dobré změnit životní styl, například zdravěji jíst a častěji cvičit.

Objevují se údaje o tom, že určité dietní a fyzické aktivity mohou mít pozitivní vliv na zánět. Pravidelné fyzické cvičení může systémově tlumit zánět.

Závěr

Nová studie zjistila, že lidé s biomarkery, které signalizují vyšší hladinu zánětu, měli vyšší riziko demence.