Studie: Starší lidé, kteří pravidelně používají internet, mají MENŠÍ RIZIKO DEMENCE než ti, kteří internet pravidelně nepoužívají

- Pixabay

Olivia Cook, 19. října 2023

Pravidelné používání internetu je často vykreslováno jako negativní jev, ale výzkum zjistil, že tato praxe má i pozitivní stránky - zejména v případě starších uživatelů.

Longitudinální studie na velké skupině starších dospělých ukázala, že pravidelní uživatelé internetu mají přibližně o polovinu nižší riziko demence než jejich vrstevníci stejného věku, kteří internet pravidelně nepoužívají. Podle studie zveřejněné 3. května 2023 v časopise Journal of the American Geriatrics Society měli nejnižší riziko demence účastníci používající internet v rozmezí od šesti minut do dvou hodin denně.

Autoři uvedli, že veřejné diskuse o používání internetu se často točí kolem problematického používání internetu - zejména u dětí a dospívajících. Všimli si však, že tento rozdíl zůstal zachován i po kontrole vzdělání, etnické příslušnosti, pohlaví, generace a známek kognitivního poklesu na začátku studie.

Studie často spojují velké množství času stráveného na internetu s různými nepříznivými stavy. Internet však také tvoří páteř moderní ekonomiky a zábavy - poskytuje spoustu kognitivně zajímavého obsahu, který je relativně snadno dostupný.

Vědci navíc již dříve prokázali, že díky zapojení do online aktivit mohou být jedinci odolnější vůči rozpadu mozku nebo fyziologickému poškození mozku, které se vyvíjí s přibývajícím věkem.

To zase může starším lidem pomoci kompenzovat stárnutí mozku a snížit riziko demence. Používání internetu tak může přispět k prodloužení kognitivně zdravé délky života.

Předchozí studie totiž ukázaly, že uživatelé internetu mají tendenci mít lepší celkovou kognitivní výkonnost, verbální uvažování a paměť než uživatelé, kteří internet nepoužívají.

Většina těchto studií však nesledovala změny v čase nebo je sledovala po velmi krátkou dobu. Nebylo tedy možné určit, zda používání internetu pomáhá udržovat kognitivní funkce nebo zda jedinci s lepšími kognitivními funkcemi častěji používají internet.

V této práci chtěla odpovídající autorka studie Dr. Virginia Changová a její kolegové zjistit, jak souvisí riziko vzniku demence s tím, zda dospělí pravidelně používají internet.

Autorka studie Dr. Virginia Changová a její kolegové chtěli v této práci zjistit, jak souvisí riziko vzniku demence s tím, zda dospělí pravidelně používají internet.

Zajímalo je také, jak se tato souvislost mění v čase a jak celková doba používání internetu v pozdní dospělosti souvisí s rizikem demence.

V neposlední řadě chtěli zjistit, zda nadměrné používání internetu může mít nepříznivý vliv, a to tak, že zkoumali souvislost mezi rizikem demence a denním počtem hodin strávených na internetu.

Jak studie probíhala

Vědci sledovali více než 18 000 dospělých osob bez demence a analyzovali údaje z The Health and Retirement Study - probíhajícího longitudinálního průzkumu celostátně reprezentativního vzorku dospělých osob ve vyšším věku v USA ve věku 50 let a více.

Všech 18 154 účastníků se narodilo před rokem 1966 a na začátku analyzovaného období jim bylo mezi 50 a 65 lety. Medián doby sledování účastníků, jejichž údaje byly v této studii analyzovány, byl osm let, ale u některých dosahoval až 17 let.

Analýza dat probíhala od září 2021 do listopadu 2022. Výzkumníci zkoumali vztah mezi používáním internetu a vzděláním, rasovou a etnickou příslušností, pohlavím a generací.

Kromě toho zkoumali, zda se riziko demence liší podle kumulativního období používání internetu, aby zjistili, zda zahájení nebo pokračování v používání internetu ve vyšším věku moduluje následné riziko.

Od roku 2002 se účastníci studie dotazovali každý druhý rok na používání internetu, včetně frekvence, délky a účelu používání internetu.

Každý druhý rok bylo také prováděno hodnocení demence prostřednictvím modifikovaného telefonického rozhovoru pro zjištění kognitivního stavu. Autoři studie vypočítali, jak dlouho účastníci přežívají bez demence. Ve své analýze použili také různé demografické údaje o účastnících.

Co studie ukázala

V průběhu let bylo sledováno používání internetu i pokles kognitivních funkcí. Statistika údajů ukázala následující:

• 65 % účastníků bylo pravidelnými uživateli internetu a 35 % bylo nepravidelnými uživateli.
• 21 procent účastníků změnilo během sledovaného období své návyky při používání internetu, zatímco 53 procent je nezměnilo.
• 26 procent respondentů zanechalo práce.
• Osm procent účastníků během sledovaného období zemřelo nebo se u nich vyskytla jiná událost a byli z další analýzy vyloučeni.
• U pěti procent účastníků se během sledovaného období vyvinula demence.

Pravidelní uživatelé internetu měli 1,54% pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. U nepravidelných uživatelů bylo toto riziko 10,45 procenta.

Při analýze doby do vzniku demence výsledky ukázaly, že riziko demence pravidelných uživatelů internetu bylo o 57 procent nižší než riziko vzniku demence u nepravidelných uživatelů.

Zjištění ukázala, že vztah mezi rizikem demence a počtem hodin denního používání internetu má tvar písmene U.

Bylo zjištěno, že u dospělých, kteří používají internet v rozmezí od šesti minut do dvou hodin denně, je riziko demence nejnižší. Toto riziko bylo mnohem vyšší u dospělých, kteří internet nepoužívali vůbec, ale také se postupně zvyšovalo s častějším každodenním používáním internetu nad dvě hodiny.

Autoři studie uvedli: "Naše zjištění ukazují důkaz digitální propasti v kognitivním zdraví dospělých ve vyšším věku. Konkrétně u dospělých, kteří pravidelně používali internet, bylo riziko demence přibližně o polovinu nižší než u dospělých, kteří internet nepoužívali, a to při zohlednění výchozích kognitivních funkcí, vlastního výběru výchozího používání internetu, vlastního zdravotního stavu a velkého množství demografických charakteristik."

Studie měla omezení, která bylo třeba vzít v úvahu. Zejména použité hodnocení demence nemuselo zcela souhlasit s klinickými diagnózami demence.

Kromě toho studie zahrnovala pouze osoby bez demence na začátku studie a vylučovala osoby, u kterých se demence v rámci studie vyvinula příliš brzo. Výsledky by nemusely být stejné, kdyby byli do studie zahrnuti i tito jedinci, kteří jsou součástí běžné populace.

Zdroje:

• Futurism.news
• Mirror.co.UK
• AGSJournals.onlineLibrary.Wiley.com
• PsyPost.org
• Brighteon.com

Originál: naturalnews.com