Přerušovaný půst pomáhá hubnout s překvapivým psychologickým přínosem - nová studie - zveřejněná v červenci 2026 v Clinical Nutrition

- Depositphotos

Barbora Nová

V posledních několika letech se přerušovaný půst (IF) stal populárním dietním plánem pro lidi, kteří chtějí zhubnout.

Během přerušovaného půstu jíte po stanovený počet hodin nebo dnů a poté se po zbytek postíte. Například pokud byste se řídili metodou 16/8, jedli byste 8 hodin a zbývajících 16 hodin dne byste se postili.

Nová studie zjistila, že dodržování dietního plánu s přerušovaným půstem může být prospěšnější pro lidi, kteří mají tendenci k „jo-jo dietě“ – pro ty, kteří přeskakují z jedné diety na druhou, spíše než aby dodržovali celoživotní zdravý stravovací plán.

Studie porovnávala přerušovaný půst s tradičním počítáním kalorií.

Zjištění ukázala, že lidé dodržující obě diety zhubli přibližně stejně. Ti, kteří se drželi protokolů půstu, však pocítili psychologické a behaviorální výhody, protože měli pocit, že nemuseli sledovat přejídání ani počítat kalorie, aby zhubli. Studie byla publikována v červenci 2026 v časopise Clinical Nutrition (1).

„Mnoho lidí držících chronické diety se ocitne v pasti neustálého sledování, počítání, omezování a přemýšlení o jídle,“ uvedla Monique Richardová, MS, registrovaná dietoložka a majitelka Nutrition-In-Sight, která se studie nezúčastnila.

„Pokud strukturované okno stravování pomůže zjednodušit rozhodování a snížit únavu z rozhodování, může to u některých lidí zlepšit dlouhodobé dodržování."

Přerušovaný půst vedl k menšímu počtu myšlenek na jídlo

Studie analyzovala data od více než 200 lidí s obezitou.

Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin:

• přerušovaný půst
• tradiční počítání kalorií
• standardní vyvážená strava

Lidé dodržující přerušovaný půst byli požádáni, aby jedli pouze mezi 8:00 a 12:00 a poté se postili 20 hodin. Tento cyklus probíhal třikrát týdně v nesouvislých dnech.

Ti, kteří dodržovali dietu s počítáním kalorií, byli požádáni, aby jedli 70 % svého obvyklého jídelníčku, a ti, kteří dodržovali standardní vyváženou stravu, neměli žádná omezení.

Vědci zjistili, že lidé dodržující přerušovaný půst a dietu s počítáním kalorií zhubli přibližně stejně.

Ti ve skupině s přerušovaným půstem však uvedli, že mají pocit, že k hubnutí nepotřebují provádět zásadní změny ve svých stravovacích návycích – jako je sledování přejídání nebo počítání kalorií.

„Předchozí výzkumy ukazují, že lidé, kteří zlepšují svůj vztah k jídlu a lépe ovládají chutě, hubnou více – bez ohledu na konkrétní dietu, kterou dodržují,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Leonie Heilbronnová, PhD, profesorka a klinická výzkumnice na Lékařské fakultě Adelaideské univerzity v Austrálii.

"Naše studie ukazuje, že bychom mohli lépe přizpůsobit doporučení ohledně stravy individuálním potřebám. Pokud má někdo potíže se zlepšením stravovacích návyků, přerušovaný půst by mu mohl lépe pomoci zhubnout."

Je přerušovaný půst vhodný pro každého?

I když je přerušovaný půst oblíbenou dietou, odborníci se shodují, že není pro každého.

„Přerušovaný půst nemusí být nejlepší pro lidi s určitými zdravotními problémy, jako je cukrovka a podobné věci, kdy možná berou léky (nebo) jim může příliš klesnout hladina cukru v krvi,“ uvedl Dr. Mir Ali, bariatrický chirurg a lékařský ředitel MemorialCare Surgical Weight Loss Center v Orange Coast Medical Center ve Fountain Valley v Kalifornii. Dr. Ali se předmětné studie nezúčastnil.

"Nejlepší je začít u jejich praktického lékaře a zjistit, zda je to vzhledem k jejich případným zdravotním problémům pro ně vhodný přístup k hubnutí."

Přerušovaný půst není vhodný pro:

• kojící a těhotné ženy
• dospívají
• pacienty žijící s poruchami příjmu potravy v anamnéze
• užívají léky, které ovlivňují hladinu glukózy v krvi

Nejlepší stravovací režim je zřídka ten, který vede k nejrychlejšímu úbytku hmotnosti – je to ten, který člověk dokáže realisticky udržet a zároveň uspokojovat nutriční potřeby, podporovat metabolické zdraví a udržovat si zdravý vztah k jídlu.

Začínáme s přerušovaným půstem

Pro některé lidi může přerušovaný půst zjednodušit rozhodování o jídle.

Vytvoření jasných hranic ohledně toho, kdy jíte, namísto nutnosti neustálého počítání a sledování kalorií po celý den může pomoci zmírnit pocit striktního dodržování diety.

„Neustálé sledování, počítání a vyhodnocování výběru potravin může vytvářet to, co někteří nazývají ‚potravinový šum‘ – přetrvávající myšlenky na jídlo, stravování a omezení. Může to také zahrnovat sebesouzení, kritiku anebo stud a vinu z výběru potravin.“

„Omezení myšlenek zaměřených na jídlo může lidem umožnit znovu se naladit na vnitřní signály hladu a sytosti, ale také na pocit uspokojení – což je kombinace, jejíž nedostatek v každodenním stravování u mnoha lidí často pozoruji.“

Pro ty, kteří chtějí vyzkoušet přerušovaný půst, Dr. Ali doporučuje začít pomalu, například s 8, 10 nebo 12hodinovým půstem, a naplánovat si ho tak, aby většina doby půstu byla během spánku.

„Pokud začnete s půstem v 18 hodin a pak nejíte až do 8 hodin ráno následujícího dne, což je 14hodinový půst, velkou část z toho můžete spát, takže to to trochu usnadňuje."

Samozřejmě by vše, co konzumujete během svého jídelníčku, mělo být také výživné.

Jídelníček plný vysoce průmyslově zpracovaných potravin pravděpodobně neposkytne stejné výhody jako ten, který je založen na bílkovinách, zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, luštěninách, ořeších, semenech a zdravých tucích.

Závěr

Nedávná studie zjistila, že lidé, kteří střídají jednu dietu za druhou – neboli „držící jo-jo diety“ – mohou mít lepší výsledky po dodržování přerušovaného půstu. 

Studie porovnávala přerušovaný půst s tradičním počítáním kalorií pro hubnutí. 

Výsledky ukazují, že lidé dodržující přerušovaný půst pociťovali psychologické výhody související s jídlem.

Australská studie potvrzuje terapeutické přínosy přerušovaného půstu u diabetických pacientů

 - Pixabay

Michelle Simmons, 9. října 2018, Natural News

Přerušovaný půst je jedním z nejpopulárnějších způsobů při hubnutí. Tento typ půstu může také být přínosem pro osoby s diabetem. Podle studie publikované v časopise JAMA Network může přerušovaný půst pomáhat snižovat hladinu hemoglobinu A1c (HbA1c) u lidí s diabetem typu 2.

HbA1c je průměrná hladina cukru v krvi za poslední dva až tři měsíce. Vysoké HbA1c znamená, že v krvi je příliš mnoho cukru, což varuje před vyšším rizikem vzniku komplikací v souvislosti s diabetem.

Studie vědců z University of South Australia se zúčastnilo 137 dospělých s prokázaným diabetem typu 2, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina aplikovala přerušovanou kalorickou omezenou dietu, která sestávala z 500 až 600 kalorí denně po dobu dvou  dnů v týdnu a normálního příjmu potravy po dobu pěti dnů. Druhá skupina měla nepřetržitou kalorickou omezenou dietu, která sestávala z 1 200 až 1 500 kalorií denně, přičemž obě skupiny dodržovali nařízený půst po dobu jednoho roku. Vědci průběžně u všech analyzovali hladinu HbA1c a evidovali pokles jejich hmotnosti.

Výsledek

Obě skupiny dosáhly shodných poklesů hodnot HbA1c, přičemž i hmotnost se obdobně snížila u obou skupin. Po dobu prvních dvou týdnů nebyly zjištěny změny v hladinách krevního cukru pouze u 35% sledovaných, uživajících inzulín.

Výsledky studie potvrzují, že přerušovaný půst je bezpečnou a účinnou metodou pro snížení hladiny HbA1c a následně k poklesu hmotnosti, takže může být používán jako účinná alternativa ke každodennímu snížení příjmu kalorií. Vědci, ale upozornili na nutnost vyhodnocování efektivnosti podávaných léků při přerušovaném půstu, aby se zabránilo příliš nízkému poklesu hladiny cukru v krvi, což by mohlo způsobit hypoglykémii.

Další výhody přerušovaného půstu

Přerušovaný půst je nejen prospěšný pro pacienty trpících cukrovkou, ale také pro ty, kteří se snaží udržet optimální váhu. Vědci z University of Florida tvrdí , že může také zpomalit proces stárnutí a vzniku chronických nemocí.

Následně bylo provedeno vyhodnocení publikovaných zkušeností, týkajících se půstů, které byly publikovány v odborném časopise The Obesity, aby se zjistilo, jak tento typ hladovění ovlivňuje metabolismus a zda může kromě ovlivňování tělesné hmotnosti nabídnout další zdravotní výhody. Vědci proto přezkoumali všechny studie o mechanismech a přínosech půstu.

Tělo vytváří energii standardně z glukózy, ale pokud člověk omezuje příjem kalorií po delší dobu, stává se tento zdroj energie nedostupným. Protože tělo potřebuje najít jiný zdroj energie, začne přeměňovat určité typy tělesného tuku na mastné kyseliny, které jsou snadno absorbovány krví. Souběžně tyto mastné kyseliny produkují molekuly nazvané ketony, které tělo využívá jako svůj nový zdroj energie. Tento "metabolický spínač" se aktivuje po určité době půstu.

Při vyhodnocování se vědci zaměřili na dva nejčastější typy půstu. První z nich je založen na dvou postních dnech v týdnu a v následných pěti dnech s normálním příjmem potravy. Druhý typ praktikuje trvale omezený příjem kalorií.

Trvalý omezený příjem kalorií nebo střídavý půst? Zvolte si sami

Celkově bylo analyzováno 10 klinických studií s trvalým omezeným příjmem kalorií a 3 studie se střídavým půstem, přičemž vědci potvrdili, že oba typy půstu jsou efektivní při hubnutí. Na rozdíl od jiných forem diet, při kterých dochází ke ztrátám významného množství tuku a zároveň tělesných tkání, dochází při přerušovaném půstu pouze ke ztrátě tělesného tuku. Tělesné tkáně jsou velice důležité, protože umožňují organismu správně fungovat.

Závěr

Na základě těchto zjištění dospěli vědci k závěru, že přerušovaný půst může být zdravější než jiné diety, protože při přerušovaném půstu nevytváří ketony tolik buněčného stresu jako jiné diety. Na druhé straně tento půst pomáhá prodloužit život, zvýšit metabolické procesy, zachovat dobrou funkci mozku, zvýšit fyzickou výkonnost, snižovat zánětlivost a předcházet kardiovaskulárním problémům.

Zdroje zahrnují:

• Diabetes.co.uk
• Diabetes.org.uk
• MedicalNewsToday.com

Originál: www.naturalnews.com/2018-10-09-australian-study-confirms-the-therapeutic-benefits-of-intermittent-fasting-for-diabetic-patients.html

Půst je mocnou léčebnou metodou a prevencí vzniku chronických nemocí

 - Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Občasný půst je jednou z nejúčinnějších metod pro léčení zánětů, posilování imunity a pro lepší uzdravování, protože působí jako spínač určitých genetických mechanismů pro opravy, které navíc i stimulují buněčné omlazování. Potřeba adaptovat se na omezený přísun stravy pak umožňuje určitým buňkám, aby během doby nedostatku žily déle. Energeticky je méně nákladné opravovat poškozenou buňku, než vyvolat její dělení a nechávat tvořit buňky nové. Mívá to rovněž příznivé účinky proti vzniku rakovinových formací a jejich bujení.

Takovéto genetické opravné mechanismy se spouští díky uvolňování růstových hormonů HGH (human growth hormone). Tyto jsou známé svými schopnostmi vyvolávat fyziologické změny v metabolismech nebo zlepšovat spalování tuků a uchovávat proteiny. A právě proteiny spolu s aminokyselinami se využívají k opravám tkání s kolagenem, které pak zlepšují funkčnost a sílu svalstva, šlach, vaziva nebo kostí. HGH rovněž zlepšují funkčnost kůže, omezují tvoření vrásek a urychlují hojení jizev nebo popálenin.

HGH mají proti inzulínu opačnou funkci. Jsou zaměřeny na opravu tkání, efektivní využití stavebních látek, aktivitu imunitního systému a působí tak proti zánětům. Inzulín je zase určen k uchovávání energie, k podpoře buněčného dělení a k imunitní aktivitě, projevující se záněty. Právě u zánětů bývá inzulín dominantním hráčem. Když v těle vznikne požadavek na produkci inzulínu (například po příjmu potravy s vyšším obsahem sacharidů), brzdí se automaticky produkce HGH.

Vědci z The Intermountain Medical Center Heart Institute zjistili, že muži, kteří absolvovali 24-hodinový půst, vykazovali zvýšení HGH v krevním oběhu až o 2000%. Naproti tomu u testovaných žen docházelo ke zvýšení HGH o 1300%. Navíc bylo zjištěno, že se lidem při půstu významně snižuje obsah triglyceridů a upravují se jejich hladiny HDL cholesterolu i cukru v krvi.

Vědci také odhalili, že zastavení příjmu potravy na krátkou dobu spouští ochranné mechanismy v mozku, které působí také proti následkům neurodegenerativních problémů. Snížení příjmu potravin na cca 500 kalorií za den při půstu dostačuje k optimálním účinkům a může významně zlepšit dlouhodobou poznávací funkci mozku. Mezi jídla, která jsou doporučována ke konzumaci při půstu, patří zelenina bohatá na vlákninu, neslazený čaj nebo voda.

Závěr

Dvoudenní půst jednou týdně s omezeným příjmem do 600 kalorií je ideálním prostředkem k zachování harmonického organismu. Tedy bránit nástupu chronických nemocí, přičemž lidé v Česku v 65 letech mají již v průměru statisticky 2 chronické nemoci a v 80 letech více než 5! Tento stav se odráží v průměrně 14 návštěvách lékaře v Česku jedním občanem, oproti 4 návštěvám lékaře v Rakousku. Logicky je české zdravotnictví přetížené a lékaři nemají časový prostor se pacientům věnovat, jak by bylo zapotřebí.

Není nutno dodávat, že za tento stav je odpovědna především strava, na jedné straně její skladba a přemíra, na straně druhé její kvalita.

Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku

Michelle Bosmierová, 22. února 2012, Natural News

Podle nové studie, kterou prováděl the National Institute on Aging v Baltimoru je zjevné, že 1 až 2denní půst prováděný každý týden zřejmě zlepšuje stav mozku u nemocných s Alzheimerovu nebo Parkinsonovou chorobou. Vědci odhalili, že zastavení příjmu potravy na krátkou dobu spouští ochranné mechanismy v mozku, které působí také proti následkům neurodegenerativních problémů.

Kalorický příjem ovlivňuje mozek

Prof. Mark Mattson, hlavní autor studie, jenž je zároveň i profesorem Neurologie na the Johns Hopkins University School of Medicine, to vysvětluje tím, že „snížení kalorického příjmu může pomoci nemocnému mozku, ale nelze toho dosáhnout pouze redukcí celkového příjmu potravin. Zdá se, že mnohem lepší je využívat přerušované vlny půstů, kdy nejíte vůbec nic a ty střídáte s obdobími, kdy jíte kolik chcete. Jinými slovy řečeno, časové rozvržení se zdá být kritickým prvkem tohoto procesu.“

Vědecký tým vedený prof. Mattsonem objevil, že

snížení příjmu potravin na cca 500 kalorií při půstu dostačuje k optimálním účinkům a může významně zlepšit dlouhodobou poznávací funkci mozku

Mezi jídla, která jsou doporučována ke konzumaci při půstu, patří zelenina bohatá na vlákninu, neslazený čaj nebo voda.

Omezení kalorického příjmu mívá blahodárné účinky na lidské zdraví a může prodlužovat délku života - to ostatně není nic nového pod sluncem. První výzkumy sledující účinky diet s omezeným počtem kalorií se datují zpět až od roku 1934, kdy vědci z the Cornell University popsali výsledky experimentu s morčaty, krmenými dietou se sníženým počtem kalorií. Zjistili, že nutriční hladiny těchto morčat byly zvýšené a tato se dožívala až dvojnásobného věku ve srovnání s běžnými morčaty. Později zkoumal účinky omezeného kalorického příjmu ještě detailněji Dr. Roy Walford na UCLA a odhalil, že takovýto druh diet mívá potenciál k léčení mnoha nemocí vysokého věku a těmto dietářům přináší omlazující účinky.

Půst je něco jako „posilování mozkových závitů“

Vědecká komunita se nyní zajímá o poznatky kolem neuro-protektivního potenciálu sníženého kalorického příjmu. Vědci jako je prof. Mattson jsou už přesvědčení, že půst nejenže prodlužuje délku života, ale kromě toho i brzdí nástup mnoha potíží, postihujících mozek. Díky prováděným výzkumům se dochází k poznání, že produkce látek podporujících růst mozkových buněk bývá významně posilována právě redukcí příjmu potravy.

„Mozkové buňky jsou v takovém případě vystaveny mírnému stresu, který je analogický k účinkům procvičování svalových buněk. Obecný efekt pak bývá přínosný,“ sděluje prof. Mattson, který věří, že už je možné formulovat novou evoluční hypotézu o tom, proč se naše mozky při nedostatečném příjmu potravy chovají právě takto. „Jakmile se zdroje staly nedostatkové, naši předkové museli začít usilovat o jídlo. Ti, jejichž mozky reagovaly nejdokonaleji, protože si pamatovali, kde by bylo možné nalézt nové slibné zdroje nebo se uměli lépe vyhnout predátorům, se dostávali k potravě dříve. A takto nějak se možná rozvinul mechanismus vyvolávající růst neuronů v obdobích hladovění.“

Prof. Mattson se opírá o předchozí studie, které analyzovaly dopad půstu na všeobecné zdraví. Dalším úkolem pro jeho tým je popsat účinky půstu na mozek za použití metod magnetické rezonance (MRI) a dalších. Pokud se s jistotou vědecky prokáže spojitost mezi půstem a zdravím mozku, věří prof. Mattson, že u mnoha lidí by bylo možné dosáhnout významného posílení mozkových funkcí. A realizovat by se to dalo jen prostým zavedením dnů s přerušeným příjmem energie. Optimální četnost je přitom zřejmě jednou za týden.

Originál: www.naturalnews.com/035166_intermittent_fasting_brain_health_calories.html

Půst dokáže uvolnit gen, který chrání buňky a zabraňuje jejich předčasnému odumírání a tím podporuje delší a kvalitní život

Tento gen ochraňuje buňky během období, kdy je jídlo vzácností. Zároveň tento proces pomáhá opravit škodu způsobenou volnými radikály, zabraňuje buňkám předčasně odumírat a snižuje záněty. Je nutno podoknout, že právě záněty a oxidační stres patří mezi hlavní příčiny stárnutí. Odborné studie ukazují, že jedinci, kteří žijí do sta a více let, mají nižší hladiny oxidačního stresu než ti, co se dožívají sedmdesáti let.

Jeden ze způsobů aplikace je metoda střídavého hladovění, tzn. jeden den jíme normálně a druhý den pouze lehký oběd

Pochopitelně nezapomínáme na minimálně 2 litry čisté pramenité vody denně.

• Občasná hladovka je klíčovou strategií proti stárnutí a k dlouhověkosti
• Hladovka chrání tělo proti chemoterapii
• Jak obejít uvolňování toxinů a bezpečně absolvovat půst
• Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech
• Třídenní hladovka může regenerovat celý imunitní systém