Ovlivňuje přerušovaný půst kognitivní funkce? Nová studie - zveřejněná v listopadu 2025 - zhodnocuje důkazy

- Depostiphotos

Barbora Nová

Přerušovaný půst zřejmě nesnižuje duševní bystrost člověka během období, kdy nejí, uvádí nová studie.

Vědci ve svém online článku, publikovaném poprvé v Psychological Bulletin, uvádějí, že krátkodobý půst kratší než 24 hodin neovlivňuje duševní výkon dospělých lidí (1).

 „Lidé se často obávají, že pokud se postí, nebudou se moci efektivně soustředit v práci nebo studovat,“ uvedl ve svém prohlášení 3. listopadu 2025 Dr. David Moreau, PhD, neurovědec z Univerzity v Aucklandu na Novém Zélandu a hlavní autor článku (2).

„Naše výsledky ukazují, že u většiny dospělých krátkodobý půst pravděpodobně nebude mít zásadní vliv na duševní bystrost,“ dodal.

Vědci poznamenali, že děti a dospívající během půstu vykazovali určité zhoršení duševních schopností. To zdůraznilo důležitost správné snídaně před školou.

Vědci dále poznamenali, že dospělí, kteří se postí, mají tendenci dosahovat horších výsledků v testech později během dne. Naznačili, že nedostatek jídla může zesilovat přirozené poklesy cirkadiánního rytmu.

„Lidé se vyvíjeli s obdobími nedostatku potravy, takže dává smysl, že naše kognitivní systémy mohou dobře fungovat bez neustálého doplňování energie,“ uvedl Dr. Moreau. „Nicméně děti a dospívající se zdají být zranitelnější, což odpovídá tomu, co víme o jejich vysokých energetických nárocích.“

Krátkodobý půst pravděpodobně neovlivní duševní výkon

Odborníci, kteří se studie nezúčastnili, tvrdí, že výzkum znovu zdůrazňuje výhody přerušovaného půstu.

„Důležitým sdělením je, že půst nezpůsobí problém s vaší duševní výkonností,“ uvedl Dr. Mir Ali, všeobecný chirurg, bariatrický chirurg a lékařský ředitel Centra pro hubnutí MemorialCare Surgical Weight Loss Center v Orange Coast Medical Center v Kalifornii.

„To může mnoho lidí uklidnit,“ dodal.

Dr. Debra Saferová, profesorka psychiatrie a behaviorálních věd na Stanfordské univerzitě v Kalifornii, však poukázala na to, že studie se zabývala pouze krátkodobým půstem kratším než 24 hodin.

„Studie zahrnovala výzkumné šetření primárně zkoumající krátkodobé účinky půstu (průměrně 12hodinový půst na kognitivní výkon). Ujištění pro lidi, kteří chtějí absolvovat půst, by vyžadovalo, aby byl k dispozici výzkum za podmínek podobnějších těm, kteří chtějí půst držet pravidelně.“

„To by zahrnovalo testování účinků půstu po delší dobu, výzkum zahrnující účastníky, kteří se nutně nenacházeli v zdravém hmotnostním rozmezí, testování s účastníky, kteří mohou mít také souběžně se vyskytující zdravotní a psychologické poruchy, zejména s těmi, kteří mají poruchy příjmu potravy (nebo jsou ohroženi poruchami příjmu potravy)."

Lidské tělo během půstu čerpá energii z jiných zdrojů

Metaanalýza zahrnovala 63 studií z celého světa, kterých se zúčastnilo více než 3 400 jedinců.

Většina účastníků pravidelně postila po dobu 8 až 24 hodin, s mediánem doby půstu 12 hodin.

Vědci dospěli k závěru, že půst „ani nezvyšuje, ani nezhoršuje duševní výkonnost“. Zaznamenali tři faktory, které mohou ovlivnit duševní ostrost.

• délka půstu
• kontext kognitivního testu
• individuální charakteristiky (tj. věk a složení těla)

Vědci zejména poznamenali, že lidé mají tendenci dosahovat nižších výsledků v mentálních testech ke konci období půstu.

„Tato zjištění naznačují, že ačkoli se většina dospělých nemusí obávat, že by dočasný půst ovlivnil jejich duševní ostrost, jeho zavedení do specifických populací a situací může vyžadovat pečlivější zvážení,“ napsali vědci.

Vědci uvedli, že glykogen, primární uložená forma glukózy, slouží jako hlavní zdroj energie pro jednotlivce, kteří pravidelně jedí po celý den.

Řekli, že hladiny glykogenu se mohou během půstu snižovat, ale tělo si nachází jiné zdroje energie, jako jsou ketonová tělíska, která se produkují z tukové tkáně.

„Tato metabolická flexibilita pravděpodobně podporovala přežití v obdobích nedostatku potravy, zejména před příchodem účinných metod konzervace potravin,“ napsali vědci.

Vědci také uvedli, že tato prehistorická adaptace v těle i nadále dobře slouží lidem.

„Srovnávací biologické důkazy a evoluční teorie ukazují, že si lidé vyvinuli zvýšenou kapacitu ukládání tuku jako adaptivní reakci na výkyvy zdrojů,“ vysvětlili vědci.

„Tato energetická rezerva nejen podporovala denní metabolické nároky, ale také umožnila prodloužený vývoj a expanzi lidského mozku, což vyžaduje značný energetický přísun,“ dodali.

„Zdá se, že tato studie ujišťuje, že lidské tělo je velmi přizpůsobivé a lidé – obecně – si dokáží udržet kognitivní výkon po dobu půstu podobnou té, která se obvykle pozoruje u lidí s krátkodobými poruchami spánku,“ uvedla Dr. Saferová.

„Je však důležité si všímat některých faktorů, jako je délka intervalu půstu, kontext, ve kterém člověk provádí kognitivní úkol, a individuální charakteristiky, jako je nižší věk."

Výhody přerušovaného půstu

Přerušovaný půst je popisován jako stravovací návyk, který střídá období jídla a období půstu.

Většina plánů přerušovaného půstu se nezaměřuje na to, co člověk jí. Důraz je kladen na to, kdy lidé jedí.

Existuje několik populárních metod půstu. Patří mezi ně:

• 16/8: Zahrnuje 8hodinové období jídla a 16hodinové období půstu. Někteří lidé to dělají tak, že vynechávají snídani, zatímco jiní postup obracejí a vynechávají večeři nebo ji jedí brzy.
• 5:2: Tato metoda zahrnuje konzumaci pouze 500 až 600 kalorií ve dvou po sobě jdoucích dnech v týdnu a poté konzumaci jako obvykle po zbývajících 5 dní.
• Jez, přestaň jíst, jez: Tento plán zahrnuje 24hodinový půst jednou nebo dvakrát týdně.

Půst může fungovat díky tomu, jak tělo reaguje na delší dobu bez jídla. Například:

• Půst způsobuje zvýšení lidských růstových hormonů, což následně vyvolává úbytek tuku a růst svalů (3).
• Půst může také zlepšit citlivost na inzulín a snížit hladinu inzulínu, čímž se uložený tuk stává přístupnějším (4).
• Kromě toho může půst zahájit proces buněčné opravy. Tato oprava může zahrnovat autofagii, při které buňky tráví a odstraňují staré a dysfunkční proteiny, které se v nich hromadí (5).

„Půst v podstatě přepne tělo do režimu spalování tuků,“ uvedl Dr. Ali.

Přerušovaný půst může pomoci s hubnutím. Jedním z hlavních důvodů je, že půst vede k menšímu dennímu příjmu kalorií (6).

Výzkum ukázal, že zlepšení citlivosti na inzulín během půstu může pomoci předcházet cukrovce 2. typu a léčit ji (7).

Některé studie ukazují, že půst může snížit zánět v těle, který je klíčovým faktorem chronických onemocnění (8).

„Půst je pro mnoho lidí účinný z mnoha důvodů,“ uvedl Dr. Ali.

Jak praktikovat přerušovaný půst

Přerušovaný půst má určité vedlejší účinky.

Nejzřetelnějším je hlad. Existují však i další. Patří mezi ně:

• regulace hladiny cukru v krvi
• nízký krevní tlak
• narušení denního režimu léků
• ztráta svalové hmoty

Přerušovaný půst navíc nemusí být tou nejlepší volbou pro osobu s anamnézou poruch příjmu potravy nebo pro těhotnou či kojící ženu.

Pozitivní stránkou je určitá flexibilita s režimy přerušovaného půstu.

Během půstu můžete pít vodu, kávu, čaj a další tekutiny, ale bez cukru, mléka... Můžete se také držet denního cvičebního plánu.

Je důležité konzumovat potraviny bohaté na živiny a zároveň dodržovat přerušovaný půst, pravidelně cvičit a zajistit si dostatek spánku.

Dr. Ali doporučuje, aby lidé s režimem půstu začínali pomalu. Uvádí, že dobrým začátkem je zpočátku půst v délce 6 až 8 hodin. Poté lze přejít na 8 až 10hodinové půsty a nakonec na optimálnější 12 až 14hodinové půsty.

Doporučuje, aby poslední jídlo dne, například večeře, obsahovalo vysoké množství bílkovin a zeleniny. A nižší množství sacharidů, protože tyto látky se mohou rychleji spalovat a vyvolávat pocity hladu.

Závěr

Krátkodobý půst pravděpodobně nemá významný vliv na duševní bystrost, uvádí nový výzkum. Johner Images/Getty Images

Vědci uvádějí, že přerušovaný půst kratší než 24 hodin zřejmě nesnižuje duševní výkon člověka během období, kdy nejí. Říkají, že lidské tělo se adaptovalo na intervaly půstu spalováním tuků jako zdroje energie.

Předchozí výzkum ukázal, že krátkodobý půst může pomoci jednotlivcům zhubnout, zlepšit citlivost na inzulín a snížit zánět.

Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech

Ethan A. Huff, 21. května 2015

Co kdyby klíčem k zajištění silného imunitního systému bylo dvakrát ročně několik dní nejíst? Vědci z kalifornské univerzity tvrdí, že pravidelný půst v délce 2 až 4 dní nejenže chrání před poškozováním imunitního systému, ale současně podporuje i jeho regeneraci, a to dokonce i u pacientů, kteří již trpí oslabenou imunitou.

K těmto závěrům došli Valter Longo, a Edna M. Jonesová profesorka z institutu pro výzkum dlouhověkosti na základě zkoumání účinků půstu na lidi i na pokusné myši. Zjistili, že během půstu dochází ke snižování počtů bílých krvinek. To pak má za následek, že v těle dochází k „recyklaci“ starých buněk imunitního systému a tím se následně spouští produkce nových buněk, které je nahradí.

V průběhu času totiž buňky imunitního systému slábnou a přestávají fungovat na optimální úrovni. Až dosud převládal názor, že kromě léčby kmenovými buňkami není k dispozici žádný jiný prostředek, jak tento proces zastavit. Poslední zmíněný výzkum však ukazuje, že s pomocí cyklů pravidelného půstu je možné „přepnout“ náš vnitřní tělesný spínač pro spuštění regenerace. K tomu dochází prostřednictvím změn v signálních propojeních mezi krevními kmenovými buňkami, jež mají na starosti jak obnovu krve, tak i imunity.

„Vůbec jsme nepředpokládali, že by prodloužený půst mohl mít tak významné účinky na regeneraci krevního systému, vyvolávanou kmenovými buňkami,“ prohlásil mluvčí vědeckého týmu, profesor V. Longo.

„Když začnete hladovět, váš tělesný systém se pokouší šetřit energii a jednou z cest, jak to zajistit, je recyklovat mimo jiné i buňky imunitního systému, které nejsou zrovna zapotřebí a přednost je dávána těm, které už by měly být odstraněny. V průběhu pozorování lidí i zvířat jsme zaznamenávali, že delší půst vyvolává pokles počtů bílých krvinek. A když se sledované subjekty vrátí zpět ke stravě, jejich počty se pak obnovují na původní stavy. A nás začalo zajímat, čím je to způsobováno.“

Pravidelný půst by mohl pomoci také při poruchách autoimunity - včetně těch, které způsobují vakcíny

Přestože se odkazovaná studie primárně zaměřovala na pacienty léčené chemoterapií, jejichž imunita byla poškozena těmito smrtelně jedovatými léky, možné dopady této práce je možné rozšířit i na jiné problémy, ke kterým patří i poruchy autoimunity. Díky spouštění produkce nových a nepoškozených buněk imunitního systému by mohl půst pomáhat i lidem, kteří trpí problémy, až dosud označovanými jako neléčitelné.

Jak se ukazuje, prodloužený půst nutí organismus využít zásob glukózy, tuků a ketonů a navíc se tím spustí i proces recyklace bílých krvinek.

Půst tak v podstatě účinkuje jako detoxikace, odstraňuje se při něm všechno staré, aby mohlo být nahrazeno novým

Vědci to popisují tak, že výsledkem pak bývá vytvoření úplně nového imunitního systému.

S tímto souvisí i zjištění, že během půstu dochází ke snižování hladiny enzymu PKA (protein kinase A), u kterého dřívější výzkumy doložily jeho podíl na renovaci a zvýšené potenci kmenových buněk, což pak vede také k dlouhověkosti. Prodlužovaný půst kromě toho také pomáhá snižovat hladinu růstového hormonu IGF-1, který souvisí se stárnutím, růstem nádorů a se zvyšováním rizika vzniku rakoviny.

„PKA je klíčovým genem, který je potřeba omezit, aby se kmenové buňky mohly přepnout do režimu regenerace,“ říká profesor V. Longo.

„Takto se kmenovým buňkám otevírá cesta, aby se začaly rozmnožovat a obnovovaly celý systém. Příznivé je na tom pak to, že tělo se během půstu zbaví neefektivních buněk, které by mohly být poškozené nebo přestárlé. Pokud je tělo poškozeno chemoterapií nebo stářím, pak cykly s půstem dokáží i v takovém těle doslova vybudovat nový imunitní systém.“

Použité zdroje:

• https://www.sciencedirect.com
• https://news.usc.edu

Originál: https://www.naturalnews.com/049794_stem_cells_fasting_immune_system.html

Více:

• Občasná hladovka je klíčovou strategií proti stárnutí a k dlouhověkosti
• Hladovka chrání tělo proti chemoterapii
• Jak obejít uvolňování toxinů a bezpečně absolvovat půst
• Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku
• Australská studie potvrzuje terapeutické přínosy přerušovaného půstu u diabetických pacientů
• Třídenní hladovka může regenerovat celý imunitní systém
• Co je vhodné jíst během přerušovaného půstu: Kompletní průvodce
• Nejoblíbenější přerušované půsty, detailní průvodce + 3denní půst

• Přerušovaný půst jednou týdně může snížit riziko cukrovky a srdečních chorob