Jak může půst zmenšit riziko onemocnění snížením zánětu

- Pixabay

Barbora Nová

Odborníci tvrdí, že půst alespoň po část dne může poskytnout celkové zdravotní výhody, přičemž tradice tří plnohodnotných jídel denně je jimi zpochybňována.

Na trojici denních jídel a typickou západní vysoce kalorickou stravu se zaměřuje nová studie publikovaná 23. ledna 2024 v časopise Cell Reports, která poskytuje další důkazy, že půst alespoň část dne může být pro tělo prospěšný (1).

Půst byl v posledních letech propagován pro hubnutí, typicky když někdo vynechá jídlo a jeho tělo reaguje pomocí uloženého tuku a sacharidů jako zdrojů energie.

Nyní autoři nové studie říkají, že přerušovaný půst může pomoci potlačit zánět.

Odborníci tvrdí, že zánět může přispívat k řadě chronických onemocnění. Jedním z nich je metabolický syndrom, který může zvýšit riziko onemocnění, jako je diabetes 2. typu, srdeční choroby a obezita.

V některých zánětlivých případech může pro tělo prospěšné posílat buňky na obranu proti virům, bakteriím a dalším organismům způsobujícím infekce.

Nicméně někdy však tělo mylně vnímá své vlastní buňky nebo tkáně jako škodlivé. Tato reakce může vést k autoimunitním onemocněním, jako je diabetes 1. typu a zánětlivé onemocnění střev.

Podrobnosti ze studie o hladovění a zánětu

Vědci v nové studii tvrdí, že vysoce kalorická strava spojená s mnoha západními kulturami je spojena s chronickým metabolickým zánětlivým syndromem nazývaným metabolicý zánět (meta-zánět) (2).

Autoři uvádí, že meta-zánět „podpoří mnoho převládajících nepřenosných nemocí“.

Uvádějí, že zvýšené hladiny proteinů imunitní odpovědi interleukin (IL)-1β, aktivita zánětu NLRP3 a systémový zánět jsou charakteristické znaky chronických metabolických zánětlivých syndromů.

Také uvedli, že exogenní kyselina arachidonová může narušit aktivitu zánětu NLRP3 v lidských a myších makrofázích (největší bílá krvinka).

Vědci v rámci tohoto výzkumu odebrali vzorky séra od 21 dobrovolníků, kteří konzumovali základní 500kilokalorické jídlo, 24 hodin hladověli a poté zkonzumovali další 500kilokalorické jídlo.

V mononukleárních buňkách periferní krve (PBMC) od těchto dobrovolníků byly hladiny IL-lp zvýšeny 3 hodiny po druhém jídle. Plazmatická kyselina arachidonová byla u dobrovolníků zvýšena během hladovění, ale snížena po druhém jídle.

Vědci uvedli, že u jedinců nalačno ve srovnání s ostatními účastníky s normálnějšími stravovacími plány byl plazmatický IL-1β nižší a kyselina arachidonová vyšší, přičemž kyselina arachidonová inhibuje fosfolipázu C a snižuje stimulaci JNK a aktivitu NLRP3.

Podrobnosti o meta-zánětu

Meta-zánět je komplexní proces zahrnující tkáňově specifické a systémové imunitní reakce integrované spolu s metabolickou regulací.

Autoři studie tvrdí, že je stále špatně pochopena.

Říká se, že půst pomáhá potlačit metabolický zánět a je charakterizován poklesem sérových prozánětlivých cytokinů, zejména jednoho nazývaného interleukin, který je úzce spojen s regulací inzulínu a hladinami glukózy v krvi.

Jedním z nově vznikajících regulátorů meta-zánětu jsou inflammasomy, multiproteinové signální platformy, které aktivují zánět.

Vědci uvedli po studiích na myších, že půst pomohl regulovat aktivitu NLRP3, i když oxidovaný lipoprotein s nízkou hustotou (LDL) a krystaly cholesterolu „spouštějí aktivaci NLRP3 v makrofázích, když je překročena buněčná kapacita pro metabolizaci cholesterolu. Pokud však buňka zůstane schopna zpracovávat cholesterol, jsou vyvolány protizánětlivé reakce.“

Výzkumný tým také uvedl, že „strava bohatá na nasycené mastné kyseliny, jako je kyselina palmitová nebo kyselina stearová, také spouští zánětlivou aktivitu NLRP3“.

Informace o dietách a zánětech

Ro Huntris sová, registrovaný dietolog a hlavní nutriční specialistka wellness společnosti Simple, která nebyla zapojena do studie, uvedla, že kyselina arachidonová, polynenasycená mastná kyselina, může být důležitým fyziologickým regulátorem metabolického zánětu.

"Kyselinu arachidonovou získáváme z potravin, jako je maso, drůbež a vejce. Kyselina arachidonová je uložena jako složka fosfolipidů v buněčných membránách."

Ro Huntrissová dále uvedla, že studie zřejmě nalezla souvislost mezi půstem a vyššími hladinami kyseliny arachidonové v krvi, což podle všeho snižuje aktivitu zánětu NLRP3 (multiproteinový komplex spojený se zánětem).

„Zjistili, že aktivita NLRP3 se poté zvýšila, když dobrovolníci znovu konzumovali jídlo. Studie proto poskytuje potenciální mechanismus vysvětlující, jak půst snižuje zánět,“ řekla.

Ro Huntrissová také uvádí, že některé studie nalezly jinou souvislost mezi kyselinou arachidonovou a zánětem.

„Stávající důkazy ukazují, že půst může snížit úroveň zánětu. Mechanismus, kterým by to mohl udělat, však nebyl dobře pochopen. Současná studie zjistila, že kyselina arachidonová inhibovala aktivitu zánětu NLRP3, což bylo zajímavé zjištění, protože kyselina arachidonová byla dříve spojována se zvýšenými hladinami zánětu" (3).

Riziko zánětu a rakoviny

Dr. Luke Chen, lékařský onkolog a hematolog z City of Hope v Kalifornii, který se studie nezúčastnil, uvedl, že účinek chronického zánětu je v posledních letech výraznější a vážnější.

"Víme, že chronický zánět se vyskytuje u stavů, jako je obezita, a byl spojen s určitými typy rakoviny. Lidé, kteří mají například chronický zánět, ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu, mají zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu."

Dr. Chen uvedl, že půst se stal spíše nástrojem na hubnutí, ale jeho účinky přesahují pouhé hubnutí.

"Pro mnoho lidí může být přerušovaný půst - nejíst po předepsaný počet hodin - bezpečně použit pro hubnutí. A udržení zdravé hmotnosti je důležitou strategií snižování rizika rakoviny. Obezita je spojována s 13 typy rakoviny, včetně rakoviny prsu, kolorektálního karcinomu a rakoviny slinivky břišní.“

Proto je nezbytné začlenit potraviny, které bojují proti zánětu, a omezit červené maso, průmyslově zpracované potraviny a alkohol, aby se snížilo riziko rakoviny nebo riziko opakování rakoviny. Strava bohatá na zeleninu, libové bílkoviny a celozrnou stravu může nejen snížit zánět, ale může také poskytnout energii a pomoci zvládnout vedlejší účinky léčby rakoviny.

Závěr

Vědci tvrdí, že půst může udělat mnohem víc, než jen pomoci člověku zhubnout.

Uvádí, že půst může také pomoci snížit zánět v těle.

Odborníci tvrdí, že vysoce kalorické diety jsou spojeny s chronickým metabolickým zánětlivým syndromem nazývaným metaflammace.

Průvodce přerušovaným půstem 16:8

- Pixabay

Barbora Nová

Přerušovaný půst 16:8 je forma časově omezeného půstu, která může pomoci při hubnutí. Zahrnuje 16 hodin denního půstu a konzumaci všech kalorií během zbývajících 8 hodin.

Mezi doporučené výhody plánu 16:8 patří snížení hmotnosti a úbytek tuku, jakož i prevence cukrovky 2. typu a dalších onemocnění spojených s obezitou.

Následují další informace o přerušovaném půstu 16:8, včetně návodu, jak jej provádět, a o zdravotních přínosech a vedlejších účincích.

Co je přerušovaný půst 16:8?

Plán přerušovaného půstu 16:8 je forma časově omezeného půstu. Zahrnuje konzumaci potravin během 8hodinového okna a vyhýbání se jídlu nebo půst po zbývajících 16 hodin každý den (1, 2).

Někteří lidé věří, že tato metoda funguje díky podpoře cirkadiánního rytmu těla, což jsou jeho vnitřní hodiny.

Většina lidí, kteří dodržují plán 16:8, se zdržuje jídla v noci a po část rána a večera. Své denní kalorie mají tendenci přijímat během dne.

Neexistují žádná omezení týkající se druhů nebo množství potravin, které může člověk během osmihodinového okna sníst. Díky této flexibilitě je dodržování plánu poměrně snadné.

Přečtěte si další informace o dalších metodách přerušovaného půstu.

Jak na přerušovaný půst

Nejjednodušší způsob, jak dodržovat dietu 16:8, je zvolit si 16hodinové postní okno, které zahrnuje dobu, kterou člověk stráví spánkem (3).

Někteří odborníci doporučují ukončit konzumaci jídla v podvečer, protože po této době se metabolismus zpomaluje. To však není pro každého proveditelné. Doporučuje se také vyhnout se jídlu 2-3 hodiny před spaním.

Lidé si mohou zvolit jedno z následujících 8hodinových stravovacích oken:

• 9:00 až 17:00 hod.
• 10:00 až 18:00 hod.
• poledne až 20:00 hod.

V tomto časovém rozmezí mohou lidé jíst jídlo a svačiny ve vhodnou dobu. Pravidelné stravování je důležité, aby se zabránilo výkyvům a poklesům hladiny cukru v krvi a aby se zabránilo nadměrnému hladu.

Někteří lidé budou možná muset experimentovat, aby našli nejvhodnější stravovací okno a dobu jídla pro svůj životní styl.

Doporučené potraviny a tipy

Přestože plán přerušovaného půstu 16:8 nespecifikuje, které potraviny jíst a kterým se vyhýbat, je prospěšné zaměřit se na konzumaci výživných potravin a omezit nezdravé potraviny nebo se jim vyhnout (4).

Vyvážená strava se zaměřuje především na:

• ovoce a zeleninu, která může být čerstvá, mražená nebo konzervovaná
• celozrnné obiloviny, včetně quinoy, hnědé rýže, ovsa a ječmene
• libové zdroje bílkovin, jako je drůbež, ryby, fazole, čočka, tofu, ořechy, semínka, nízkotučný tvaroh a vejce.
• zdravé tuky z tučných ryb, oliv, olivového oleje, kokosových ořechů, avokáda, ořechů a semínek.

Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky mají vysoký obsah vlákniny, takže pomáhají udržet pocit sytosti a uspokojení. Zdravé tuky a bílkoviny mohou také přispět k nasycení.

Nápoje mohou hrát roli při zasycování osob, které dodržují dietu 16:8 s přerušovaným půstem. Jiné metody půstu zdůrazňují důležitost pravidelného pití vody během dne.

Udržování hydratace prostřednictvím konzumace nekalorických nápojů, jako je voda a neslazený čaj a káva, rovněž pomůže zabránit dehydrataci.

Tipy

Lidé mohou snáze dodržovat plán přerušovaného půstu 16:8, když budou:

• pravidelně konzumovat vodu během dne
• vodu ochucovat citronem, limetkou nebo okurkou, aby se lépe pila
• méně sledovat televizi, abyste se méně vystavovali obrazům jídla, které mohou stimulovat pocit hladu (5)
• provádění aerobního cvičení, které může u některých jedinců pomoci potlačit chuť k jídlu (6)
• praktikování vědomého nebo intuitivního stravování při konzumaci jídla
• vyzkoušení meditace během období půstu, abyste nechali přejít případné návaly hladu

Přínosy pro zdraví

Výzkum přerušovaného půstu, včetně půstu 16:8, naznačuje, že může přinášet následující výhody:

Hubnutí a odbourávání tuků

Stravování během stanoveného období může lidem pomoci snížit počet kalorií, které přijímají. Může také pomoci zrychlit metabolismus.

Systematický přehled a metaanalýza z roku 2023 uvádí, že přerušovaný půst spolu s omezením kalorií může být účinnou metodou podporující hubnutí (7).

Podobně systematický přehled z roku 2020 uvádí, že formy přerušovaného půstu, jako je půst v poměru 16:8, jsou slibné pro léčbu obezity. Přehled však také dodává, že k potvrzení možných přínosů přerušovaného půstu je zapotřebí další výzkum (8).

Snížení rizika onemocnění

Zastánci přerušovaného půstu naznačují, že může snížit riziko několika zdravotních stavů a onemocnění. Například článek z roku 2023 naznačuje, že může pomoci snížit riziko (9):

• cukrovky 2. typu
• srdečních onemocnění
• revmatoidní artritidy

Některé důkazy naznačují, že časově omezený půst může pomoci při zvládání metabolických stavů. Sladění doby, kdy člověk jí, s jeho vnitřními tělesnými hodinami může pomoci optimalizovat zdraví a snížit riziko onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a onemocnění jater.

Metaanalýza z roku 2023 však uvádí, že přerušovaný půst nemá vliv na hladinu glukózy v krvi ani na krevní tlak (10).

Prodloužení délky života

Článek z roku 2023 naznačuje, že přerušovaný půst, například půst 16:8, může přispět k prodloužení délky života a podpořit vyšší kvalitu života. Autoři však upozorňují, že neexistují žádné dlouhodobé studie, které by prokazovaly příčinu a následek pro půst a stárnutí nebo dlouhověkost (11).

Národní institut pro stárnutí upozorňuje, že ani po desetiletích výzkumu vědci stále nedokážou vysvětlit, proč půst může prodloužit délku života. V důsledku toho nemohou potvrdit dlouhodobou bezpečnost této praxe (12).

Studie na lidech v této oblasti jsou omezené a potenciální přínosy přerušovaného hladovění pro lidskou dlouhověkost zatím nejsou známy. Proto je třeba provést další výzkum.

Nežádoucí účinky a rizika přerušovaného půstu

Plán přerušovaného půstu 16:8 s sebou nese některá rizika a vedlejší účinky. V důsledku toho není tento plán vhodný pro každého. Mezi potenciální vedlejší účinky a rizika mohou patřit (13):

• necítíte se dobře a pociťujete bolesti hlavy, letargii, rozmrzelost a zácpu
• nadměrný úbytek hmotnosti u seniorů
• přejídání nebo konzumace nezdravých potravin během osmihodinového jídelního okna v důsledku nadměrného hladu
• poškození osob žijících s určitými zdravotními potížemi nebo užívajících určité léky

Jedinci s anamnézou poruch příjmu potravy se mohou chtít přerušovanému půstu vyhnout. Národní asociace pro poruchy příjmu potravy varuje, že půst je rizikovým faktorem poruch příjmu potravy (14).

Národní institut pro stárnutí dospěl k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro doporučení jakékoli diety s půstem, zejména u seniorů (15).

Plán přerušovaného půstu 16:8 není vhodný pro těhotné, kojící nebo ženy, které se snaží otěhotnět.

Lidé, kteří chtějí vyzkoušet metodu 16:8 nebo jiné typy přerušovaného půstu, by se měli nejprve poradit se svým lékařem, zejména pokud:

• máte základní zdravotní potíže, například cukrovku nebo nízký krevní tlak.
• užíváte léky na krevní tlak nebo srdeční onemocnění
• v minulosti jste trpěli poruchami příjmu potravy

Každý, kdo má obavy nebo pociťuje nežádoucí účinky diety, by se měl poradit s odborníkem.

Diabetes

Ačkoli důkazy naznačují, že metoda 16:8 může být užitečná při prevenci cukrovky, nemusí být vhodná pro ty, kteří již tímto onemocněním trpí.

Dieta 16:8 s přerušovaným půstem není obecně vhodná pro osoby s cukrovkou 1. typu. Navíc mnoho forem církevního půstu uvádí diabetes 1. typu jako výjimku kvůli možným zdravotním rizikům (16).

Někteří lidé s prediabetem nebo cukrovkou 2. typu však mohou pod dohledem lékaře dietu vyzkoušet (17).

Lidé s cukrovkou, kteří chtějí vyzkoušet plán přerušovaného půstu 16:8, by se měli před změnou svých stravovacích návyků poradit se zdravotníkem.

Závěr

Plán přerušovaného půstu 16:8 je časově omezená forma přerušovaného půstu. Zahrnuje 8hodinové okno pro konzumaci jídla a 16hodinový půst.

Mezi potenciální přínosy může patřit snížení hmotnosti, úbytek tuku a snížení rizika některých onemocnění. Lidé držící přerušovaný půst 16:8 by se měli zaměřit na konzumaci celozrnných potravin s vysokým obsahem vlákniny a na hydrataci během celého dne.

Plán není vhodný pro každého. Osoby, které chtějí dodržovat dietu 16:8 s přerušovaným půstem, by se měly poradit s lékařem nebo dietologem, pokud mají nějaké obavy nebo základní zdravotní potíže.

Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku

Michelle Bosmierová, 22. února 2012

Podle nové studie, kterou prováděl the National Institute on Aging v Baltimoru je zjevné, že 1 až 2denní půst prováděný každý týden zřejmě zlepšuje stav mozku u nemocných s Alzheimerovu nebo Parkinsonovou chorobou. Vědci odhalili, že zastavení příjmu potravy na krátkou dobu spouští ochranné mechanismy v mozku, které působí také proti následkům neurodegenerativních problémů.

Kalorický příjem ovlivňuje mozek

Prof. Mark Mattson, hlavní autor studie, jenž je zároveň i profesorem Neurologie na the Johns Hopkins University School of Medicine, to vysvětluje tím, že „snížení kalorického příjmu může pomoci nemocnému mozku, ale nelze toho dosáhnout pouze redukcí celkového příjmu potravin. Zdá se, že mnohem lepší je využívat přerušované vlny půstů, kdy nejíte vůbec nic a ty střídáte s obdobími, kdy jíte kolik chcete. Jinými slovy řečeno, časové rozvržení se zdá být kritickým prvkem tohoto procesu.“

Vědecký tým vedený prof. Mattsonem objevil, že

snížení příjmu potravin na cca 500 kalorií při půstu dostačuje k optimálním účinkům a může významně zlepšit dlouhodobou poznávací funkci mozku

Mezi jídla, která jsou doporučována ke konzumaci při půstu, patří zelenina bohatá na vlákninu, neslazený čaj nebo voda.

Omezení kalorického příjmu mívá blahodárné účinky na lidské zdraví a může prodlužovat délku života - to ostatně není nic nového pod sluncem. První výzkumy sledující účinky diet s omezeným počtem kalorií se datují zpět až od roku 1934, kdy vědci z the Cornell University popsali výsledky experimentu s morčaty, krmenými dietou se sníženým počtem kalorií. Zjistili, že nutriční hladiny těchto morčat byly zvýšené a tato se dožívala až dvojnásobného věku ve srovnání s běžnými morčaty. Později zkoumal účinky omezeného kalorického příjmu ještě detailněji Dr. Roy Walford na UCLA a odhalil, že takovýto druh diet mívá potenciál k léčení mnoha nemocí vysokého věku a těmto dietářům přináší omlazující účinky.

Půst je něco jako „posilování mozkových závitů“

Vědecká komunita se nyní zajímá o poznatky kolem neuro-protektivního potenciálu sníženého kalorického příjmu. Vědci jako je prof. Mattson jsou už přesvědčení, že půst nejenže prodlužuje délku života, ale kromě toho i brzdí nástup mnoha potíží, postihujících mozek. Díky prováděným výzkumům se dochází k poznání, že produkce látek podporujících růst mozkových buněk bývá významně posilována právě redukcí příjmu potravy.

„Mozkové buňky jsou v takovém případě vystaveny mírnému stresu, který je analogický k účinkům procvičování svalových buněk. Obecný efekt pak bývá přínosný,“ sděluje prof. Mattson, který věří, že už je možné formulovat novou evoluční hypotézu o tom, proč se naše mozky při nedostatečném příjmu potravy chovají právě takto. „Jakmile se zdroje staly nedostatkové, naši předkové museli začít usilovat o jídlo. Ti, jejichž mozky reagovaly nejdokonaleji, protože si pamatovali, kde by bylo možné nalézt nové slibné zdroje nebo se uměli lépe vyhnout predátorům, se dostávali k potravě dříve. A takto nějak se možná rozvinul mechanismus vyvolávající růst neuronů v obdobích hladovění.“

Prof. Mattson se opírá o předchozí studie, které analyzovaly dopad půstu na všeobecné zdraví. Dalším úkolem pro jeho tým je popsat účinky půstu na mozek za použití metod magnetické rezonance (MRI) a dalších. Pokud se s jistotou vědecky prokáže spojitost mezi půstem a zdravím mozku, věří prof. Mattson, že u mnoha lidí by bylo možné dosáhnout významného posílení mozkových funkcí. A realizovat by se to dalo jen prostým zavedením dnů s přerušeným příjmem energie. Optimální četnost je přitom zřejmě jednou za týden.

Originál: www.naturalnews.com/035166_intermittent_fasting_brain_health_calories.html

Půst dokáže uvolnit gen, který chrání buňky a zabraňuje jejich předčasnému odumírání a tím podporuje delší a kvalitní život

Tento gen ochraňuje buňky během období, kdy je jídlo vzácností. Zároveň tento proces pomáhá opravit škodu způsobenou volnými radikály, zabraňuje buňkám předčasně odumírat a snižuje záněty. Je nutno podoknout, že právě záněty a oxidační stres patří mezi hlavní příčiny stárnutí. Odborné studie ukazují, že jedinci, kteří žijí do sta a více let, mají nižší hladiny oxidačního stresu než ti, co se dožívají sedmdesáti let.

Jeden ze způsobů aplikace je metoda střídavého hladovění, tzn. jeden den jíme normálně a druhý den pouze lehký oběd

Pochopitelně nezapomínáme na minimálně 2 litry čisté pramenité vody denně.

Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech

Ethan A. Huff, 21. května 2015

Co kdyby klíčem k zajištění silného imunitního systému bylo dvakrát ročně několik dní nejíst? Vědci z kalifornské univerzity tvrdí, že pravidelný půst v délce 2 až 4 dní nejenže chrání před poškozováním imunitního systému, ale současně podporuje i jeho regeneraci, a to dokonce i u pacientů, kteří již trpí oslabenou imunitou.

K těmto závěrům došli Valter Longo, a Edna M. Jonesová profesorka z institutu pro výzkum dlouhověkosti na základě zkoumání účinků půstu na lidi i na pokusné myši. Zjistili, že během půstu dochází ke snižování počtů bílých krvinek. To pak má za následek, že v těle dochází k „recyklaci“ starých buněk imunitního systému a tím se následně spouští produkce nových buněk, které je nahradí.

V průběhu času totiž buňky imunitního systému slábnou a přestávají fungovat na optimální úrovni. Až dosud převládal názor, že kromě léčby kmenovými buňkami není k dispozici žádný jiný prostředek, jak tento proces zastavit. Poslední zmíněný výzkum však ukazuje, že s pomocí cyklů pravidelného půstu je možné „přepnout“ náš vnitřní tělesný spínač pro spuštění regenerace. K tomu dochází prostřednictvím změn v signálních propojeních mezi krevními kmenovými buňkami, jež mají na starosti jak obnovu krve, tak i imunity.

„Vůbec jsme nepředpokládali, že by prodloužený půst mohl mít tak významné účinky na regeneraci krevního systému, vyvolávanou kmenovými buňkami,“ prohlásil mluvčí vědeckého týmu, profesor V. Longo.

„Když začnete hladovět, váš tělesný systém se pokouší šetřit energii a jednou z cest, jak to zajistit, je recyklovat mimo jiné i buňky imunitního systému, které nejsou zrovna zapotřebí a přednost je dávána těm, které už by měly být odstraněny. V průběhu pozorování lidí i zvířat jsme zaznamenávali, že delší půst vyvolává pokles počtů bílých krvinek. A když se sledované subjekty vrátí zpět ke stravě, jejich počty se pak obnovují na původní stavy. A nás začalo zajímat, čím je to způsobováno.“

Pravidelný půst by mohl pomoci také při poruchách autoimunity - včetně těch, které způsobují vakcíny

Přestože se odkazovaná studie primárně zaměřovala na pacienty léčené chemoterapií, jejichž imunita byla poškozena těmito smrtelně jedovatými léky, možné dopady této práce je možné rozšířit i na jiné problémy, ke kterým patří i poruchy autoimunity. Díky spouštění produkce nových a nepoškozených buněk imunitního systému by mohl půst pomáhat i lidem, kteří trpí problémy, až dosud označovanými jako neléčitelné.

Jak se ukazuje, prodloužený půst nutí organismus využít zásob glukózy, tuků a ketonů a navíc se tím spustí i proces recyklace bílých krvinek.

Půst tak v podstatě účinkuje jako detoxikace, odstraňuje se při něm všechno staré, aby mohlo být nahrazeno novým

Vědci to popisují tak, že výsledkem pak bývá vytvoření úplně nového imunitního systému.

S tímto souvisí i zjištění, že během půstu dochází ke snižování hladiny enzymu PKA (protein kinase A), u kterého dřívější výzkumy doložily jeho podíl na renovaci a zvýšené potenci kmenových buněk, což pak vede také k dlouhověkosti. Prodlužovaný půst kromě toho také pomáhá snižovat hladinu růstového hormonu IGF-1, který souvisí se stárnutím, růstem nádorů a se zvyšováním rizika vzniku rakoviny.

„PKA je klíčovým genem, který je potřeba omezit, aby se kmenové buňky mohly přepnout do režimu regenerace,“ říká profesor V. Longo.

„Takto se kmenovým buňkám otevírá cesta, aby se začaly rozmnožovat a obnovovaly celý systém. Příznivé je na tom pak to, že tělo se během půstu zbaví neefektivních buněk, které by mohly být poškozené nebo přestárlé. Pokud je tělo poškozeno chemoterapií nebo stářím, pak cykly s půstem dokáží i v takovém těle doslova vybudovat nový imunitní systém.“

Originál: https://www.naturalnews.com/049794_stem_cells_fasting_immune_system.html

• Občasná hladovka je klíčovou strategií proti stárnutí a k dlouhověkosti
• Hladovka chrání tělo proti chemoterapii
• Jak obejít uvolňování toxinů a bezpečně absolvovat půst
• Třídenní hladovka může regenerovat celý imunitní systém