Půst dvakrát týdně drtí cukrovku 2. typu pomocí autofagie

Následuje:

• Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech
• Třídenní hladovka může regenerovat celý imunitní systém
• Tři velká jídla denně jsou ve skutečnosti zdravější než mnoho menších jídel

- Pixabay

Lance D. Johnson, 16. července 2025, naturalnews.com

Lékařsko-průmyslový komplex po desetiletí prosazoval farmaceutické náplasti na léčbu cukrovky 2. typu, ale průlomový výzkum odhaluje překvapivou pravdu: autofagie - proces samočištění buněk v těle - vyvolaný přerušovaným půstem může tuto nemoc zvrátit. Převratná studie prezentovaná na konferenci ENDO 2025 odhaluje, jak půst pouhé dva dny v týdnu překonává tradiční omezování kalorií a časově omezené stravování, snižuje inzulinovou rezistenci a obnovuje metabolickou flexibilitu. Kéž by lidé znali sílu toho, že nechají své tělo odpočívat.

Klíčové body:

• Nová klinická studie zjistila, že přerušovaný půst 5:2 (5 dní normální stravování, 2 dny omezené kalorie) významně snižuje hladinu glukózy v krvi nalačno, zlepšuje citlivost na inzulín a snižuje hladinu glyceridů lépe než časově omezené stravování nebo denní počítání kalorií.
• 85% míra dodržování diety - lidé u ní zůstávají déle než u jiných diet, což dokazuje její udržitelnost.
• Půst spouští autofagii, což je způsob, jakým tělo recykluje poškozené buňky, snižuje zánět a restartuje metabolismus.
• Pozdní noční jídlo ničí cirkadiánní rytmus, což podporuje obezitu a cukrovku - vyhněte se půlnočním svačinám.
• Studie potvrzuje, že stravovací návyky předků - méně jídel a delší půst - jsou lepší než moderní dogma „tři jídla plus svačiny“.

Pád moderního stravování

Po desetiletí „odborníci“ na výživu tvrdili, že tři jídla a svačiny udržují metabolismus v chodu. Mýlili se. S prudkým nárůstem obezity a cukrovky se věda vrátila k rytmu stravování našich předků lovců a sběračů - nepravidelné stravování, sezónní nedostatek a delší půsty. Na rozdíl od dnešní stravy plné sacharidů a inzulínu, jejich cykly hodování a hladovění optimalizovaly obnovu buněk.

Půst nyní potvrzují i přesvědčivá data od The Endocrine Society. Ve studii byl u diabetiků, kteří dodržovali plán 5:2, zaznamenán větší pokles glukózy a triglyceridů nalačno ve srovnání s těmi, kteří se stravovali v desetihodinových oknech (časově omezené stravování) nebo celý týden omezovali příjem kalorií. Proč? Půst resetuje inzulínové receptory a dává vyčerpaným slinivkám odpočinout.

Vedoucí výzkumník studie, dr. Haohao Zhang, připouští, že půst není jen životaschopný - je lepší, ale kliniky stále upřednostňují pilulky před základním stravováním. Smutná ironie mainstreamové léčby? Inzulínové injekce nakonec inzulínovou rezistenci zhoršují a pacienty uvrhávají do pasti závislosti. Půst přitom restartuje metabolismus bez jediného předpisu. Ale kdo na tom vydělá, když cukrovka zmizí?

Autofagie pomáhá při metabolických poruchách, jako je diabetes 2. typu

Autofagie je proces sebeobnovy buněk, který je nezbytný pro udržení metabolické rovnováhy, zejména během stresu nebo nedostatku energie. Degradací a recyklací poškozených organel (např. mitochondrií, ER-endoplazmatického retikulu), toxických proteinových agregátů a patogenů funguje autofagie jako kritický mechanismus kontroly kvality. Ačkoli je autofagie tradičně považována za cestu přežití, její dysregulace se podílí na metabolických poruchách, včetně diabetu 2. typu (T2D).

Nové výzkumy zdůrazňují autofagii jako klíčový regulátor homeostázy glukózy a citlivosti na inzulín. V buňkách slinivky břišní udržuje selektivní autofagie správnou funkci tím, že odstraňuje špatně fungující mitochondrie a proteinové agregáty, čímž zajišťuje účinnou sekreci inzulínu. Naopak narušená autofagie v tkáních citlivých na inzulín (játra, svaly, tuk) vede k hromadění poškozených buněčných složek, což podporuje zánět a inzulínovou rezistenci - charakteristický znak T2D. Studie ukazují, že posílení autofagie prostřednictvím omezení příjmu kalorií, cvičení nebo farmakologických látek zlepšuje kontrolu glykémie obnovením metabolické účinnosti a snížením oxidačního stresu.

Kromě regulace metabolismu autofagie potlačuje buněčné stárnutí, zabraňuje nekróze a zmírňuje genomickou nestabilitu, což podtrhuje její širší roli v ochraně před komplikacemi souvisejícími s diabetem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a neurodegenerace. Tento přehled shrnuje současné poznatky o molekulárních mechanismech autofagie a o tom, jak její dysfunkce přispívá k onemocnění, a zdůrazňuje její terapeutický potenciál při léčbě diabetu 2. typu.

Půlnoční svačina: Tichý zabiják

Univerzita v Georgii objevila další kritický faktor, který se projevuje u cukrovky: noční mlsání ničí zdraví střev a vyvolává metabolický chaos. Když inzulin přes noc prudce stoupne, trávení narušuje spánek, sabotuje spalování tuků a hormonální rovnováhu.

„Místo odpočinku se trávicí trakt namáhá s trávením, což způsobuje únavu,“ uvedl dr. Krzysztof Czaja. Přeskočte půlnoční nájezdy na ledničku a autofagie uklidí dům - spálí tukové zásoby, vyčistí zanícené buňky a opraví mitochondrie.

Vědecké poznatky jsou nezpochybnitelné:

• Méně jídel snižuje hladinu inzulínu, což zabraňuje vzniku cukrovky.
• Půst aktivuje autofagii a vyplavuje toxiny.
• Jídlo v pozdních nočních hodinách zvyšuje riziko obezity.

Lék na cukrovku 2. typu není v lahvičce s prášky - je zakořeněn v kontrole chuti k jídlu, vyhýbání se chutím pozdě v noci a disciplinovaných krocích ke kontrole příjmu potravy.

Zdroje článku zahrnují:

• ScienceDaily.com
• ScienceDaily.com
• Pubmed.gov

Originál: naturalnews.com

Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech

 - Pixabay

Ethan A. Huff, 21. května 2015, naturalnews.com

Co kdyby klíčem k zajištění silného imunitního systému bylo dvakrát ročně několik dní nejíst? Vědci z kalifornské univerzity tvrdí, že pravidelný půst v délce 2 až 4 dní nejenže chrání před poškozováním imunitního systému, ale současně podporuje i jeho regeneraci, a to dokonce i u pacientů, kteří již trpí oslabenou imunitou.

K těmto závěrům došli Valter Longo, a Edna M. Jonesová profesorka z institutu pro výzkum dlouhověkosti na základě zkoumání účinků půstu na lidi i na pokusné myši. Zjistili, že během půstu dochází ke snižování počtů bílých krvinek. To pak má za následek, že v těle dochází k „recyklaci“ starých buněk imunitního systému a tím se následně spouští produkce nových buněk, které je nahradí.

V průběhu času totiž buňky imunitního systému slábnou a přestávají fungovat na optimální úrovni. Až dosud převládal názor, že kromě léčby kmenovými buňkami není k dispozici žádný jiný prostředek, jak tento proces zastavit. Poslední zmíněný výzkum však ukazuje, že s pomocí cyklů pravidelného půstu je možné „přepnout“ náš vnitřní tělesný spínač pro spuštění regenerace. K tomu dochází prostřednictvím změn v signálních propojeních mezi krevními kmenovými buňkami, jež mají na starosti jak obnovu krve, tak i imunity.

„Vůbec jsme nepředpokládali, že by prodloužený půst mohl mít tak významné účinky na regeneraci krevního systému, vyvolávanou kmenovými buňkami,“ prohlásil mluvčí vědeckého týmu, profesor V. Longo.

„Když začnete hladovět, váš tělesný systém se pokouší šetřit energii a jednou z cest, jak to zajistit, je recyklovat mimo jiné i buňky imunitního systému, které nejsou zrovna zapotřebí a přednost je dávána těm, které už by měly být odstraněny. V průběhu pozorování lidí i zvířat jsme zaznamenávali, že delší půst vyvolává pokles počtů bílých krvinek. A když se sledované subjekty vrátí zpět ke stravě, jejich počty se pak obnovují na původní stavy. A nás začalo zajímat, čím je to způsobováno.“

Pravidelný půst by mohl pomoci také při poruchách autoimunity - včetně těch, které způsobují vakcíny

Přestože se odkazovaná studie primárně zaměřovala na pacienty léčené chemoterapií, jejichž imunita byla poškozena těmito smrtelně jedovatými léky, možné dopady této práce je možné rozšířit i na jiné problémy, ke kterým patří i poruchy autoimunity. Díky spouštění produkce nových a nepoškozených buněk imunitního systému by mohl půst pomáhat i lidem, kteří trpí problémy, až dosud označovanými jako neléčitelné.

Jak se ukazuje, prodloužený půst nutí organismus využít zásob glukózy, tuků a ketonů a navíc se tím spustí i proces recyklace bílých krvinek.

Půst tak v podstatě účinkuje jako detoxikace, odstraňuje se při něm všechno staré, aby mohlo být nahrazeno novým

Vědci to popisují tak, že výsledkem pak bývá vytvoření úplně nového imunitního systému.

S tímto souvisí i zjištění, že během půstu dochází ke snižování hladiny enzymu PKA (protein kinase A), u kterého dřívější výzkumy doložily jeho podíl na renovaci a zvýšené potenci kmenových buněk, což pak vede také k dlouhověkosti. Prodlužovaný půst kromě toho také pomáhá snižovat hladinu růstového hormonu IGF-1, který souvisí se stárnutím, růstem nádorů a se zvyšováním rizika vzniku rakoviny.

„PKA je klíčovým genem, který je potřeba omezit, aby se kmenové buňky mohly přepnout do režimu regenerace,“ říká profesor V. Longo.

„Takto se kmenovým buňkám otevírá cesta, aby se začaly rozmnožovat a obnovovaly celý systém. Příznivé je na tom pak to, že tělo se během půstu zbaví neefektivních buněk, které by mohly být poškozené nebo přestárlé. Pokud je tělo poškozeno chemoterapií nebo stářím, pak cykly s půstem dokáží i v takovém těle doslova vybudovat nový imunitní systém.“

Použité zdroje:

• https://www.sciencedirect.com
• https://news.usc.edu

Originál: https://www.naturalnews.com/049794_stem_cells_fasting_immune_system.html

Třídenní hladovka může regenerovat celý imunitní systém

Celý imunitní systém člověka může omládnout za pomoci hladovky za pouhé tři dny, protože spouští mechanismus, při kterém tělo začíná vyrábět nové bílé krvinky, jak naznačuje jedna studie. Třídenní půst může regenerovat celý imunitní systém, dokonce i u starších lidí, což vědci označili za “pozoruhodný” průlom.

Přestože hladovky byly kritizovány výživovými specialisty jako nezdravé, nový výzkum naznačuje, že vyhladovělé tělo vybudí kmenové buňky k vytváření nových bílých krvinek a ty tak následně mohou bojovat proti infekci. Vědci z University of Southern California tvrdí, že objev by mohl být přínosný zejména pro lidi, kteří trpí poškozením imunitního systému jako jsou pacienti s rakovinou po chemoterapii. Toto zjištění by také mohlo pomoci starším lidem, jejichž imunitní systém je méně výkonný, jak stárnou, a proto je pro ně těžší bojovat i s běžnými nemocemi. 

Kmenové buňky a nové leukocyty

Výzkumníci tvrdí, že 3denní hladovka “přepne regenerační spínač", který povzbudí kmenové buňky k vytvoření zcela nové bílé krvinky, v podstatě regenerující celý imunitní systém. “To dává povel kmenovým buňkám pokračovat a podpořit množení a přestavbu celého systému," řekl profesor Valter Longo, profesor gerontologie a biologických věd na University of California. "A dobrá zpráva je, že tělo se během půstu zbavuje těch částí systému, které by mohly být poškozeny nebo jsou staré a nefunkční. Začnete-li s organismem těžce poškozeným chemoterapií nebo stárnutím, cykly půstu mohou doslova vytvářet nový imunitní systém."

Delší hladovka nutí tělo využívat zásoby glukózy a tuků, ale také rozkládá významnou část bílých krvinek. V průběhu každého cyklu půstu, tento úbytek bílých krvinek vyvolává změny, které spouští regeneraci nových buněk imunitního systému kmenovými buňkami.

Zpomalení stárnutí a snížení rizika rakoviny

Ve studiích byli lidé požádáni, aby pravidelně zařazovali hladovku na dva až čtyři dny po dobu šesti měsíců. Vědci zjistili, že dlouhodobé hladovění také snížilo enzym PKA, který je spojen se stárnutím a hormon, který zvyšuje riziko vzniku rakoviny a růst nádoru. "Nemohli jsme předpokládat, že dlouhodobé hladovky by mohly mít takový pozoruhodný vliv na prosazování kmenových buněk založeném na regeneraci systému krvetvorby. Když hladovíte, systém se pokouší šetřit energií a jedna z věcí, jak toho může úspory energie dosáhnout, je recyklovat mnoho imunitních buněk, které nejsou potřeba, zejména těch, které mohou být poškozeny," řekl profesor Longo.

"To, čeho jsme si začali všímat jak při práci s lidmi, tak při práci se zvířaty, je, že počet bílých krvinek klesá s délkou hladovky. Poté, když se znovu najíte, krvinky se vrátí na původní hodnotu. Tak jsme začali přemýšlet, odkud to vlastně pochází? " Půst v délce 72 hodin také chrání pacienty s rakovinou proti toxickému dopadu chemoterapie.

"Zatímco chemoterapie na jedné straně zachraňuje životy, způsobuje značné vedlejší škody imunitnímu systému. Výsledky této studie naznačují, že hladovka může zmírnit některé škodlivé účinky chemoterapie," říká spoluautorka Tanya Dorff, odborná asistentka klinické medicíny z USC Norris Comprehensive Cancer Center and Hospital. "Je zapotřebí více klinických studií a každé takové dietní opatření by mělo být prováděno pouze pod vedením lékaře. Prověřujeme možnost, že tento vliv je vhodný pro mnoho různých systémů a orgánů, nejen pro imunitní systém," dodal profesor Longo.

Nicméně někteří britští odborníci byli skeptičtí k výsledkům výzkumu. Dr. Graham Rook, emeritní profesor imunologie na Universitě College London, řekl, že studie zněla "nepravděpodobně”. Chris Mason, profesor Regenerative Medicine at UCL, uvedl: "Je tu několik zajímavých údajů. Zdá se, že hladovka snižuje počet a velikost buněk a potom při opětovném najedení po 72 hodinách dochází k oživení. To by mohlo být potenciálně užitečné, protože to není tak dlouhá doba, která by byla výrazně škodlivá pro lidi s rakovinou. Ale já si myslím, že nejrozumnější cestou vpřed by bylo propojit tento efekt s léky. Nejsem si jist, zda hladovka je nejlepší nápad. Je lepší, když lidé jedí pravidelně. "

Profesor Longo však dodal: "Neexistuje žádný důkaz o tom, že třídenní hladovka by měla být nebezpečná, přičemž zároveň existuje pádný důkaz o její prospěšnosti. Dostal jsem e-maily od stovek pacientů s rakovinou, kteří v kombinovali chemoterapii s půstem; mnoho z nich za asistence onkologů. Velká většina hlásila, že se jim daří velmi dobře a jen málo z nich psalo o některých vedlejších účincích včetně mdloby a dočasného zvýšení markerů jater. Je zřejmé, musíme dokončit klinické studiíe, ale vliv třídenního půstu na organismus je velmi slibný. "

Tři velká jídla denně jsou ve skutečnosti zdravější než mnoho menších jídel

 - Pixabay

David Gutierrez, 8. prosince 2012, naturalnews.com

Ze studie, provedené vědci z univerzity v Missouri a publikované v magazínu The Obesity vyplývá, že pro lidi potýkající se s nadváhou by mohlo být nejzdravější volbou jíst jen tři větší jídla za den.

Protože se četnost obezity v USA od roku 1980 zdvojnásobila a stále roste, věnují se vědci v oblasti medicíny neustálému pátrání po způsobech, jak by lidé mohli udržovat svou váhu na optimálních hodnotách. Obezita má totiž významnou souvislost se zvýšením rizika kardiovaskulárních chorob, diabetu 2.typu, různých druhů rakoviny nebo s předčasným úmrtím. Kromě toho také souvisí s oslabením poznávacích schopností a s demencí, včetně Alzheimerovy choroby. V USA je dnes jako obézní klasifikována více než jedna třetina obyvatel.

Avšak nejpopulárnější stravovací doporučení - přestože bývá tak propagováno zdravotníky - nebylo dosud řádně vědecky ověřeno s ohledem na správnost nebo svou aplikovatelnost u lidí, kteří jsou již obézní.

„Jak masmédia tak i mnozí poskytovatelé zdravotní péče často hájí doporučení jíst více menších porcí jídla v průběhu celého dne,“ konstatuje vedoucí autor studie Tim Heden. „Když jsme ale prozkoumali dostupnou literaturu, nenašli jsme nijak mnoho studií, které by zkoumaly nebo přímo podporovaly toto populární doporučení. Tento nedostatek pramenů nás dovedl k naší studii, jež patří k prvním, která zkoumá, jak denní počet jídel ovlivňuje za celý den využívání inzulínu a hladiny tuku v krvi u obézních žen.“

Méně jídel znamená méně tuku a nižší riziko nemocí

Vědci sledovali osm obézních žen ve dvou dnech. Při první návštěvě byly ženám dány instrukce, podle kterých měly zkonzumovat tři dávky tekutých jídel, každé mělo obsahovat 500 kalorií. Při druhé návštěvě jim bylo předepsáno konzumovat šest dávek po 250 kaloriích. V obou kontrolních dnech vědci ženám měřili každých 30 minut hladinu jejich krevního cukru.

Zjistili, že hladiny cukru byly u těchto žen významně nižší při režimu tří jídel za den

„Tyto naše závěry by možná mohly být oporou pro nová stravovací doporučení, která bývají dávána hlavně obézním ženám,“ řekl Tim Heden.

„Naše výsledky naznačují, že hlavně v případě obézních žen může být konzumace větších porcí jídel jen třikrát za den z pohledu jejich metabolizmu mnohem přínosnější, než větší počet malých porcí,“ konstatoval Tim Heden.

„Větší porce jídel konzumovaných méně často snižuje hladinu tuku v krvi. Z dlouhodobějšího pohledu tento způsob stravování může ženám trvale snížit tuk v krvi a tím snížit i jejich rizika vzniku srdečních onemocnění."

Přestože tyto výsledky bude potřeba ještě replikovat a potvrdit pro jejich aplikovatelnost v reálném životě, spoluautor studie Jill Kanaley poznamenává, že už teď je možné vyvozovat logický závěr: konzumace většího počtu malých porcí jídel není rozumná ani tehdy, když se neprojeví žádnými fyziologickými účinky.

„Při větším počtu porcí jídel v průběhu dne musíte být opatrní,“ upozornil Jill Kanaley.

„Jestliže se budete stravovat tímto způsobem, projeví se u vás zvýšené sklony k přejídání nebo k nezdravým stravovacím návykům a budete náchylnější ke škodlivé stravě.“

„Někteří lidé velmi usilují o to, aby jedli jen zdravé svačiny, většina lidí ale o to příliš nedbá a končí tím, že jejich příjem kalorií je příliš vysoký. Čím častěji usednete k jídlu, tím více kalorií také pravděpodobně sníte.“

Navíc méně zatěžujete tělo

Originál: naturalnews.com

Více:

• Občasná hladovka je klíčovou strategií proti stárnutí a k dlouhověkosti
• Jak obejít uvolňování toxinů a bezpečně absolvovat půst
• Ukazuje se, že půst regeneruje kmenové buňky a obnovuje imunitu už po třech dnech
• Přerušované hladovění prospívá zdravému mozku
• Hladovka chrání tělo proti chemoterapii