Také příliš mnoho soli může zvyšovat riziko cukrovky 2. typu, zjistila studie

- Pixabay

Barbora Nová

• Lidem ohroženým cukrovkou 2. typu se obvykle doporučuje omezit příjem cukru a osvojit si zdravější životní styl.
• Nový výzkum Tulane University potvrzuje, že vysoká spotřeba soli může být také rizikovým faktorem pro vznik cukrovky 2. typu.
• Vědci a odborníci doporučují snížit příjem sodíku, protože většina lidí v západních zemích překračuje doporučené denní množství.

Rostoucí celosvětový výskyt cukrovky 2. typu je významným problémem pro zdravotnictví a hlavní příčinou úmrtí. Každý rok je více než 1 milion úmrtí připisován cukrovce (1).

Výzkum zveřejněný v roce 2020 uvádí, že v roce 2017 bylo cukrovkou 2. typu postiženo 462 milionů osob, přičemž míra prevalence činila 6 059 případů na 100 000 obyvatel. Do roku 2030 se předpokládá nárůst diabetu 2. typu na 7 079 případů na 100 000 obyvatel (2).

Lidem s rizikem vzniku tohoto onemocnění, jako jsou dospělí nad 45 let a osoby s obezitou, se často doporučuje omezit příjem cukru, dodržovat vyváženou stravu a pravidelně se hýbat.

Nový výzkum Tulane University nyní potvrzuje, že snížení příjmu soli by mohlo pomoci zabránit vzniku diabetu 2. typu.

Studie, která byla zveřejněna 1. listopadu 2023 v časopise Mayo Clinic Proceedings, je první, která zkoumá souvislost mezi behaviorálním markerem přidávání soli do potravin a rizikem vzniku diabetu 2. typu (3).

"Již víme, že omezení soli může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a hypertenze, ale tato studie poprvé ukazuje, že vyřazení slánky ze stolu může pomoci i při prevenci cukrovky 2. typu," uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie dr. L u Qi, PhD, ředitel Centra pro výzkum obezity na Tulane University a profesor na Fakultě veřejného zdraví a tropické medicíny (4).

Vědci poznamenali, že je třeba provést další studie, aby bylo možné pochopit, proč má vysoký příjem soli vliv na riziko cukrovky, studie však prokázala souvislost mezi vyšším příjmem soli a vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Příliš mnoho soli zvyšuje riziko cukrovky

Vědci z Tulane University zkoumali příjem soli u více než 400 000 dospělých osob registrovaných v britské Biobance po dobu téměř 12 let.

U více než 13 000 účastníků, kteří pravidelně solili, se vyvinula cukrovka 2. typu, která vzniká, když tělo přestane správně regulovat hladinu cukru v krvi a vede k inzulínové rezistenci.

Při porovnání s účastníky, kteří sůl "nikdy/zřídka" nepoužívali, vědci zjistili, že u lidí, kteří sůl "někdy", "obvykle" nebo "vždy" používali, byla pravděpodobnost vzniku diabetu 2. typu o 13 %, 20 % a 39 % vyšší.

Kelsey Costaová, registrovaná dietoložka a výživová poradkyně Národní koalice pro zdravotní péči, uvedla, že vysoká spotřeba soli může zvyšovat riziko vzniku diabetu 2. typu v důsledku jejího vlivu na:

• - hmotnost
• - krevní tlak
• - metabolismus
• - zánět

Kelsey Costaová, která se na výzkumu nepodílela, uvedla, že nadměrný příjem soli může narušit rovnováhu střevních bakterií, což vede ke střevním zánětům, které přispívají k inzulínové rezistenci a zvyšují riziko vzniku diabetu 2. typu (5).

Zánět totiž může poškozovat buňky a tkáně v těle, což vede k inzulínové rezistenci a poruše metabolismu glukózy.

Jaký je vztah mezi solí, obezitou a cukrovkou 2. typu?

Nadměrná konzumace soli je spojena s hypertenzí a přibýváním na váze, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu.

"Může k tomu dojít proto, že vysoký příjem soli, zejména u osob s nadváhou, může vést ke zvýšené spotřebě kalorií (a sodíku)," uvedla Kelsey Costaová (6).

Aby pomohla objasnit, proč by konzumace soli mohla mít vliv na riziko cukrovky, Kelsey Costaová citovala novou teorii, podle níž by fruktóza, druh cukru obsažený v mnoha potravinách, mohla přispívat k obezitě tím, že ovlivňuje buněčný metabolismus a zvyšuje touhu po vysoce energetických potravin ách (7).

"Fruktóza nepochází pouze ze zdrojů v potravě, ale může být v těle vyráběna také z glukózy, zejména při konzumaci stravy s vysokým obsahem soli a nízkým obsahem vody. Tato zvýšená produkce fruktózy může vést k rezistenci na leptin, hormon, který pomáhá regulovat chuť k jídlu," uvádí.

"Snížená citlivost tělesných tkání na leptin může vést k obezitě a metabolickým komplikacím, jako je inzulínová rezistence a abnormální hladiny lipidů, protože narušuje normální energetickou rovnováhu a metabolismus těla," dále uvedla Kelsey Costaová (8).

Vysoký příjem soli souvisí se špatnými stravovacími návyky

Dr. Qi uvedl, že lidé, kteří přidávají sůl do stravy, mohou častěji konzumovat větší porce, což zvyšuje rizikové faktory cukrovky 2. typu, jako je obezita a zánět.

Autor studie také poznamenal, že přidávání vysokého množství soli do potravin může souviset s dalšími špatnými stravovacími faktory.

"V naší analýze jsme pečlivě upravili různé stravovací faktory; to může minimalizovat vliv těchto korelací na výsledky," uvedl dr. Qi.

"Naše údaje naznačují, že pozorované vztahy mezi přidáváním soli do potravin a rizikem cukrovky mohou být částečně způsobeny vysokou adipozitou v důsledku příjmu soli. Přidávání soli do potravin souvisí s vysokou adipozitou, jak jsme ukázali v naší mediační analýze v této studii, určitá část souvislosti mezi přidáváním soli do potravin a cukrovkou je zprostředkována prostřednictvím opatření týkajících se adipozity."

Měli byste se soli zcela vyhnout?

Přestože vysoký příjem soli může být rizikovým faktorem pro vznik diabetu 2. typu, by se zdraví jedinci neměli příliš znepokojovat, pokud se vyvarují konzumace nadměrného množství soli.

Lidské tělo potřebuje malé množství sodíku, aby udrželo správnou rovnováhu tekutin, vysílalo nervové signály a pomáhalo svalům stahovat se a uvolňovat.

Špetka dosolování jídla je pro většinu lidí pravděpodobně bezpečná. Přesto je důležité dodržovat zdravé a vyvážené stravovací návyky a sledovat další zdroje sodíku ve stravě.

Aktivní zvažování alternativ soli pro dochucování s nízkým obsahem sodíku může být prospěšné.

"Tento přístup nejenže podporuje uvědomělé stravování, ale také zvyšuje nutriční hodnotu vašeho jídla, aniž by byla obětována jeho chuť."

Jsou některé soli zdravější než jiné?

Sůl se skládá z iontů sodíku a chloridu, ale množství sodíku v různých druzích soli se může lišit v závislosti na zdroji a způsobu zpracování.

Čajová lžička kuchyňské soli obsahuje přibližně 2 300 mg sodíku. Soli s větší velikostí krystalů, jako jsou některé mořské soli a růžové soli, mají v jedné čajové lžičce menší obsah sodíku než kuchyňská sůl, protože větší krystaly zabírají více místa, což znamená, že se do lžičky vejde méně krystalů - a tedy i méně sodíku.

Některé soli, například růžová himálajská sůl, jsou uváděny na trh jako "zdravější", protože obsahují minerály jako hořčík a draslík. Ale i "zdravější" soli stále obsahují sodík.

Tyto minerální látky jsou přítomny v nepatrném množství a k získání významného nutričního prospěchu z těchto minerálních látek by bylo zapotřebí jejich nadměrně vysokého denního příjmu, což by mohlo vést k možným nepříznivým zdravotním účinkům.

Všechny druhy soli obsahují podle hmotnosti zhruba stejné množství sodíku. V konečném důsledku mohou všechny formy soli při nadměrné konzumaci přispívat k vysokému krevnímu tlaku (9).

Kolik soli je za den příliš mnoho?

Výživová doporučení USDA 2020-2025 doporučují dospělým omezit denní příjem sodíku na méně než 2 300 miligramů. Americká kardiologická asociace (AHA) má podobná doporučení, ale dospělým s hypertenzí doporučuje snížit příjem soli na 1 500 miligramů denně (10, 11).

To zahrnuje jak sůl, kterou přidáváme při vaření a u stolu, tak sodík přirozeně obsažený v potravinách.

Průměrná spotřeba sodíku ve Spojených státech se pohybuje kolem 3 400 miligramů denně, což výrazně překračuje doporučené hodnoty (12).

Směrnice USDA sice stanovuje horní hranici na 2 300 miligramů sodíku denně, je však třeba zdůraznit, že se nejedná o cílovou hodnotu, ale o horní hranici.

Pro zdravější stravování by se jednotlivci měli snažit o nižší příjem sodíku s tím, že doporučení AHA, které uvádí 1 500 mg sodíku denně, je zdravějším cílem.

Snížený příjem sodíku nejen podporuje kardiovaskulární zdraví, ale přispívá i k lepším celkovým zdravotním výsledkům. Pravidelné sledování a úprava jídelníčku mohou zajistit, že tento cíl bude splněn, aniž by byla ohrožena chuť a požitek z jídla.

Alternativy soli s nízkým obsahem sodíku

Vědci z Tulane University poznamenali, že je dobré zvážit náhradu soli s nízkým obsahem sodíku, zejména u osob s vyšším rizikem vzniku diabetu 2. typu.

Existuje mnoho zdravých a chutných alternativ k používání soli při vaření a dochucování, několik příkladů:

• Bylinky a koření: Použití bylinek a koření může zlepšit chuť pokrmů bez přidání sodíku. Experimentujte s různými kombinacemi bylinek a koření, abyste našli své oblíbené chuťové profily.
• Citronová nebo limetková šťáva: Kyselost citrusových plodů, jako je citron nebo limetka, může pokrmům dodat jasnou a pikantní chuť a snížit potřebu soli.
• Česnek a cibule: Tato aromatická zelenina může jídlu dodat hloubku chuti. Zkuste při vaření používat čerstvé nebo sušené verze.
• Výživné kvasnice: Tato složka má pikantní, sýrovou chuť, kterou lze použít k ochucení mnoha receptů. Obsahuje také základní živiny, jako jsou vitaminy skupiny B a bílkoviny.
• Kořenící směsi bez soli: Mnoho společností vyrábí směsi koření bez soli určené speciálně pro lidi, kteří chtějí snížit příjem sodíku. Tyto směsi často obsahují různé bylinky, koření a další dochucovadla, která zlepšují chuť pokrmů bez přidání sodíku.

Vždy nezapomeňte zkontrolovat seznam složek kořenících směsí, protože mnohé z nich mohou obsahovat přidanou sůl jako hlavní složku, což zmaří účel volby této možnosti. Pečlivě čtěte etikety a vybírejte možnosti bez přidané soli.

Závěr

Nový výzkum Tulanské univerzity potvrzuje, že snížení příjmu soli by také mohlo pomoci zabránit vzniku cukrovky 2. typu.

Dřívější studie zjistily, že nadměrná konzumace soli je spojena s hypertenzí a přibýváním na váze, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu.

Pokud konzumujete více soli, než je doporučené denní množství, nabízí se zdravá alternativa v podobě náhradních produktů s nízkým obsahem sodíku.

Proč by měli všichni diabetici poznat tento kořen

          Sayer Ji
       16.listopadu 2015

Většina diabetiků zná velice dobře přínosy nízkoglykemické stravy. O čem však většinou neslyšeli, že kořen kurkumy je nejvíce zkoumanou rostlinou proti cukrovce.

V nedávné době byl publikovaný přehled vědecké literatury v Mezinárodním časopise endokrinologie a metabolismu uveřejněný pod názvem "Anti-hyperglykemický efekt a efekt inzulínové citlivosti kurkumy a její složky kurkuminu. Tento přinesl nové poznatky o tom, že toto starověké indické koření představuje ideální prostředek pro cukrovku II. typu, který dokáže účinně kontrolovat chorobné projevy diabetu, jakými jsou zvýšený cukr (hyperglykémie) či inzulínová rezistence.

Devatenáct ze zkoumaných studií  byly prováděny buď na buněčných kulturách (in vitro) nebo na zvířatech (in vivo). Všechny ukázaly pozitivní účinky kurkuminu.

Pět  z těchto studíí byly klinickými testy kurkumy, anebo jejího výtažku kurkuminu provedených na lidech. Tři z nich se uskutečnily přímo na pacientech s cukrovkou nebo v předcukrovkových stádiích.

Jak kurkumin léčí cukrovku II.typu?

K úžasu vědců, studie na buňkách a zvířatech prokázala, že kurkumin dokáže zlepšit cukrovku II. typu a to prostřednictvím 10 různých mechanismů:

• snížením produkce glukózy v játrech
• snížením produkce glykogénu v játrech
• stimulací metabolismu glukózy (zvyšováním exprese GLUT4, GLUT2 a GLUT3)
• zvýšenou aktivitou AMP kyanázy
• podporou aktivity vázání PPAR-Y ligandu
• potlačením zánětů způsobených hyperglykémií
• stimulací vylučování inzulínu ze slinivky
• zlepšení funkce pankreatických buněk
• zvýšením fosforylace AKT
• zvýšením počtu inzulínových beta receptorů a snížením inzulínové rezistence

Navíc k tomu, studie uskutečněné na pacientech s rozvinutou cukrovkou anebo se stádii, které ji předcházejí, ukázaly na další 3 prospěšné účinky kurkuminu:

• efekt snižování glukózy v krvi
• zlepšená činnost beta buněk ve slinivce
• zlepšení oxidace a využití mastných kyselin

Jaká dávka kurkuminu dokáže zabránit cukrovce?

Jedna z uvedených studií stojí za zvláštní povšimnutí. Zjistila totiž, že kurkuminový extrakt byl obzvláštně účinný při zastavování progrese cukrovky v předcukrovkových stádiích do plného propuknutí onemocnění.

Tato studie byla publikována ve vlastním žurnálu Americké dietologické společnosti, nazvaným Péče o cukrovku (Diabetes care).

Zjistila, že užívání 6 kapslí po 250 mg kurkuminu denně (tedy 1,5 gramu) po dobu 9 měsíců spolehlivě zabránilo propuknutí cukrovky. Jinými slovy, v kontrolní skupině propukla cukrovka u 16,4%, oproti tomu ve skupině užívající kurkumin, nepropukla u nikoho.

Vážné vedlejší účinky standardních léků

Výsledky jako tento jsou extrémně povzbudivé, když je porovnáme se standardním přístupem ortodoxní medicíny. Například, známé léky cukrovkářů Metformin Mylan nebo Siofor (účinná látka metformin hydrochlorid) jsou známé svými vážnými vedlejšími účinky.

Jde hlavně o vedlejší účinek jako je falešné snižování krevního cukru, který se sice jeví jako v normě, ale ve skutečnosti zvyšuje mortalitu a morbiditu.

Při existenci vážných vedlejších účinků standardních léků o to více potřebujeme alternativy, které jsou bezpečné, cenově výhodné a běžně dostupné.

No a tím kurkumin ve všem je.

Navíc, navzdory dobře známým problémům s inzulínovou rezistencí při diabetu II. typu, se u těchto pacientů často používá inzulín vyrobený za pomoci genetických modifikací. Jde tedy o vysoce nelogický a nezodpovědný přístup, tak typický pro ortodoxní medicínu, která se ani nesnaží hledat příčiny onemocnění.

Totiž nedávno poměrně malá, no nanejvíc znepokojující studie zjistila, že uměle vyrobený a podávaný inzulín zrychluje progresi cukrovky I. i II. typu, tedy vytváří takzvanou "dvojitou cukrovku".

Cukrovka je samozřejmě nemoc vyvolaná hlavně způsobem stravování, které je typické svojí evoluční nekompatibilitou. Jinými slovy, západní typ stravy je přímo letální příčinou onemocnění, protože ani zdaleka nepřipomíná tradiční stravu, kterou lidé konzumovali po celá tisíciletí a která je stále primárním faktorem našeho zdraví.

Pokud byste však chtěli kontrolovat množství přijaté účinné látky kurkuminu, potom je lepší jej konzumovat přímo jako potravinový doplněk.

Na základě výše uvedeného můžeme konstatovat, že kurkumin je úžasná alternativa k tradičním lékům a měl by být považován za plnohodnotnou "přírodní léčbu".

Je jakousi protiváhou, který vyvažuje nezdravé stravování a který zdaleka převyšuje jakýkoliv syntetický lék.

Samozřejmě, měla by být součástí širokého spektra  léčebného plánu diabetiků a ten by měl zahrnovat i stravu, cvičení, nevystavování se toxinům, emoční faktory a kontrola stresu.

Zdroj: Why All Diabetics Should Know About Turmeric

Věda potvrzuje, že kurkumin je stejně účinný nebo účinnější než 14 chemických léků

- Pixabay

Kurkuma je jednou z nejdůkladněji zkoumaných rostlin, které dnes existují. Její léčivé vlastnosti a složky (především kurkumin) byly předmětem více než 5600 recenzovaných a publikovaných biomedicínských studií. Ve skutečnosti náš pětiletý výzkumný projekt o této posvátné rostlině odhalil více než 600 potenciálních preventivních a terapeutických aplikací, stejně jako 175 zřetelných příznivých fyziologických účinků.

Databáze s více než 1 600 vědeckými studiemi o kurkumě je možné stáhnout zde.

Mohutný podrobný výzkum potvrdil skutečnost, že extrakt kořene kurkumy je v mnoha případech účinnější než chemické léky, ale hlavně bez vedlejších nechtěných účinků. Níže se s nimi můžete seznámit.

Lipitor/Atorvastatin (lék na cholesterol)

Studie z roku 2008, publikovaná v časopise Drugs in R & D ukázala, že standardizovaný extrakt z kurkumy byl účinnější než lék Atorvastatin. Kurkuminoidy dosahovaly také lepších výsledků při snižování zánětů a odstraňování oxidačního stresu u cukrovkářů 2. typu.

Kortikosteroidy (steroidní léky)

Studie z roku 1999 publikovaná v časopise Phytotherapy Research zjistila, že primární polyfenol v kurkuminu, šafránově zbarvený pigment, známý jako kurkumin, má lepší výsledky při srovnání se steroidy při léčbě chronické uveitidy, zánětlivého očního onemocnění.

Studie z roku 2008 publikovaná v akutní zdravotní péči zjistila, že kurkumin je účinnější ve srovnání s kortikosteroidním lékem dexamethason používaném při transplantací plic.

Prozac / fluoxetin a imipramin (antidepresiva)

Studie z roku 2011 publikovaná v časopise Acta Poloniae Pharmaceutica zjistila, že kurkumin je účinnější než obě dvě antidepresiva.

Aspirin (ředění krve)

Studie in vitro a ex vivo z roku 1986, publikovaná v časopise Journal Arzneimittelforschung, zjistila, že kurkumin má podobné účinky proti srážlivosti krve jako Aspirin. Použití kurkuminu u pacientů s rizikem trombózy se tak jeví jako bezpečnější než aspirin a určitě výhodnější u pacientů současně vyžadujících terapii proti artritidě.

Protizánětlivé léky

Studie z roku 2004 publikovaná v časopise Oncogene zjistila, že kurkumin (stejně jako resveratrol) jsou účinnými alternativami k léčbě jako aspirin, ibuprofen, sulindac, fenylbutazon, naproxen, indometacin, diklofenak, dexamethason, celecoxib a tamoxifen. Kurkumin vykázal protizánětlivý a protirakovinný účinek.

Oxaliplatina (chemoterapeutická droga)

Studie z roku 2007 publikovaná v International Journal of Cancer (Mezinárodním žurnálu rakoviny) zjistila, že kurkumin má lepší výsledky v potlačování růstu rakovinných buněk kolorektálního karcinomu  ve srovnání s oxaliplatinou.

Metformin (lék proti cukrovce)

Studie z roku 2009 publikovaná v časopise Biochemitry a and Biophysical Research Community (Vědecká komunita biochemie a biofyziky) objevila, jak by kurkumin mohl být cenný při léčení diabetu, zjistil, že aktivuje AMPK (zvyšuje příjem glukózy) a potlačuje expresi glukoneogenních genů (potlačuje produkci glukózy v játrech) v buňkách hepatomu.

Překvapením je, že kurkumin je 500 až 100 000krát účinnější než metformin při aktivaci AMPK.

Další léčebné přínosy kurkuminu

Dalším způsobem jakým kurkumin a jeho složky odhalují své pozoruhodné terapeutické vlastnosti, je ve výzkumu rakovin rezistentních vůči lékům a lékům rezistentních na léky.

Existuje nejméně 54 studií, které zdokumentovaly, že kurkumin může indukovat buněčnou smrt rakovinných buněk nebo senzibilizovat rakovinné buněčné linie rezistentní na léčbu ke konvenční léčbě.

Tisícileté zkušenosti s kurkumou, co by  na jedné straně s potravinou na druhé jako lékem ji staví do pozice alternativní léčby rakoviny.

Zdroj: https://themindunleashed.com/2014/06/science-confirms-turmeric-effective-14-drugs.html