Co je dobré vědět o běžných příčinách zapomínání

- Depositphotos

Barbora Nová

S přibývajícím věkem mohou lidé přirozeně více zapomínat. Většina lidí také čas od času něco zapomene. Některé stavy a některé léky však mohou ovlivňovat určité části mozku. Tyto části pomáhají vytvářet a uchovávat vzpomínky.

Odborníci mohou být schopni léčit příčinu zapomnětlivosti. Nicméně lidé mohou také přijmout několik opatření a používat tipy, které jim pomohou zvládnout zapomnětlivost.

Následuje pojednání o zapomnětlivosti a duševním zdraví, stárnutí a spánku. Pojednává také o zapomnětlivosti v souvislosti s vedlejšími účinky léků, hypotyreózou a doporučuje tipy, jak zapomnětlivost zvládnout.

Zapomnětlivost a duševní zdraví

Některé stavy duševního zdraví mohou ovlivnit paměť člověka. Účinná léčba však může obvykle pomoci zvládnout tyto problémy s pamětí (1).

Úzkost

Vysoká úroveň úzkosti a stresu může negativně ovlivnit procesy myšlení člověka, včetně paměti. Stres může produkovat hormon zvaný kortizol (2).

Nadbytek kortizolu může ovlivnit část mozku zvanou hipokampus, která pomáhá ukládat a vybavovat vzpomínky.

Deprese

Odborníci se domnívají, že ztráta paměti s depresí může souviset se stresem, který může ovlivnit, jak (3):

• mozek člověka vytváří nové vzpomínky v hippocampu
• chemická látka v mozku zvaná dopamin podporuje tvorbu paměti
• amygdala člověku pomáhá zapamatovat si vzpomínky

Zapomínání a stárnutí

Mírná zapomnětlivost je často přirozenou součástí stárnutí. Tělo a mozek se mění několika způsoby, jak člověk stárne, především (4, 5):

• určité části mozku související s učením a duševními aktivitami se zmenšují
• může se snížit průtok krve do mozku
• komunikace mezi buňkami, které přenášejí informace v částech mozku, může být méně účinná

To může vést k tomu, že si lidé nebudou pamatovat informace tak dobře jako kdysi nebo si je nebudou schopni vybavit tak rychle.

Odborníci se však domnívají, že lidský mozek se mění a přizpůsobuje, jak člověk stárne. To jim umožňuje zvládat nové úkoly a výzvy, jak stárnou.

Vs. demence

Demence je název pro několik stavů, které významně ovlivňují to, jak člověk myslí, pamatuje si a zdůvodňuje. Může také ovlivnit paměť jednotlivce.

Známky zapomínání způsobené stárnutím se liší od příznaků demence (6):

Změny nebo poškození oblastí mozku, které ovlivňují fungování neuronů a spojení, mohou vést k demenci. Neurony jsou nervové buňky v mozku a nervovém systému, které vysílají a přijímají signály. Několik různých stavů, jako je Alzheimerova choroba nebo vážná poranění hlavy, může způsobit, že osoba bude mít demenci.

Některé formy demence mohou být také genetické.

Zapomínání a spánek

Nedostatek spánku může velmi ovlivnit paměť člověka. Během spánku si mozek člověka udržuje a posiluje mnoho funkcí své paměti (7).

Vědci se domnívají, že nedostatek spánku ovlivňuje paměť několika způsoby. Nedostatek spánku může ovlivnit hipokampus, který je nezbytný pro vytváření nových vzpomínek (8).

Vědci také věří, že může posílit a upevnit paměť, když lidé spí. Bez dostatečného spánku to hipokampus člověka nemusí být schopen, což ovlivňuje paměť (9).

Zapomínání a vedlejší účinky léků

Zapomnínání může být vedlejším účinkem několika léků nebo kombinací léků (10).

Tricyklická antidepresiva

Tricyklická antidepresiva ovlivňují, jak mozek zpracovává chemické látky, jako je serotonin a norepinefrin. Obě tyto chemikálie hrají roli v paměti.

Ve studii z roku 2017 vědci zjistili, že lidé užívající tricyklická antidepresiva měli nižší výkonnost paměti ve srovnání s těmi, kteří je neužívali (11).

Opioidy

Odborníci se domnívají, že opiodní léky mohou ovlivňovat části mozku, které se podílejí na několika mozkových funkcích, například na paměti (12).

Anticholinergní léky

Zdravotníci používají anticholinergní léky k léčbě několik nemocí. Tyto léky blokují působení chemické látky v mozku zvané acetylcholin, která hraje důležitou roli v paměti (13).

Zapomímání a hypotyreóza

Hypotyreóza označuje stav, kdy štítná žláza nevytváří dostatek hormonů štítné žlázy. Tyto hormony řídí, jak tělo využívá energii a ovlivňují téměř každý orgán (14).

Hypotyreóza má několik příznaků, které se mohou lišit od člověka k člověku. Tyto příznaky mohou zahrnovat mozkovou mlhu, což je název pro skupinu příznaků, které zahrnují zapomnětlivost (15).

Odborníci se domnívají, že hormony štítné žlázy hrají v mozku zásadní roli. Některé výzkumy potvrzují, že vyšší hladiny hormonů štítné žlázy mohou zmenšit velikost hipokampu. Hormonální substituční terapie může v tomto případě pomoci (16).

Způsoby, jak zvládnout zapomnětlivost a jak se s ní vyrovnat

Lidé mohou zvládnout a vyrovnat se se zapomnětlivostí tím, že (17):

• se budou učit novým dovednostem
• budou dodržovat denní rutinu
• si budou plánovat úkoly
• budou vytvářet seznamy úkolů a používat paměťové nástroje, jako jsou kalendáře a poznámky
• budou odkládat osobní věci, jako jsou klíče nebo peněženku každý den na stejné místo
• zůstanou zapojeni do činností, které mohou pomoci tělu i mysli
• budou se účastnit dobrovolnictví
• budou pravidelně trávit čas se svými přáteli a rodinou
• budou dodržovat doporučenou dobu spánku – obecně 7 až 8 hodin za noc
• budou se vyhýbat nebo alespoň omezí příjem alkoholu
• budou si kontrolovat krevní tlak
• budou jíst výživnou stravu a pravidelně cvičit

Lidé by měli vyhledat odbornou lékařskou pomoc, pokud se týdny cítí v depresi nebo zaznamenají znatelné změny v paměti.

Závěr

Přirozenou součástí stárnutí může být větší zapomnětlivost. Některé duševní poruchy mohou také ovlivnit části mozku, které vytvářejí vzpomínky.

Změny mozku způsobené demencí mohou také vést k zapomínání.

Hipokampus je oblast mozku, která pomáhá s pamětí. Nedostatek spánku může ovlivnit tuto oblast, stejně jako hypotyreóza. Některé léky mohou také ovlivnit, jak se lidský mozek formuje a vybavuje si vzpomínky.

Pokud má člověk vážné a přetrvávající problémy se zapomnětlivostí, měl by si promluvit s odborníkem.

Mozek a jeho detoxikace – glymfatický systém

Co je glymfatický systém?

Mozek není tvořen kompaktní hmotou nervové tkáně. Mezi buňkami se nacházejí mikroskopické prostory, do kterých proniká mozkomíšní mok z velkých dutin označovaných jako mozkové komory. Spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni označují vědci jako glymfatický systém (nejde o pravý lymfatický systém, systém štěrbin je ovládán gliovými buňkami, a je tedy označován jako glymfatický). Mozek se díky němu podobá houbě, která do sebe nasává mozkomíšní mok. Na prázdné prostory glymfatického systému připadá přibližně jedna pětina z celkového objemu mozku.

Termín „glymfatický systém“ označuje procesy, které se podílejí na odstraňování jedovatých látek z mozku. Když ulehnete ke spánku, systém se aktivuje, aby toxiny odstranil a obnovil v mozku metabolickou homeostázu. Jakmile usnete, je to, jako by se dal do práce maličký „domovník“, vyklízející všechno harampádí, které se nashromáždilo během denní činnosti.

Mozek po celý den produkuje odpadní látky a glymfatický systém tyto látky rozkládá a recykluje. Problém je, že nedostatek spánku způsobuje selhávání tohoto systému. To pak vede k hromadění odpadních látek v mozku. Jejich akumulace je přitom spojována s konkrétními zdravotními problémy, jako je Alzheimerova nemoc a další kognitivní poruchy související s věkem.

Během spánku vyvíjí mozek celou řadu činností. Spánek nám umožňuje vytvářet a upevňovat paměťové záznamy a bylo také zjištěno, že pomáhá organizovat spojení mezi neurony. Spánek má tedy přímý vliv na neurony v mozku a při jeho nedostatku se začne stav těchto neuronů zhoršovat. Bylo zjištěno, že u lidí, kteří mají potíže se spánkem, se může mozek dokonce začít zmenšovat. Tento problém je přitom výraznější u lidí starších 60 let.

Myší test

Tým vedený Maiken Nedergaardovou z newyorského Centra pro translační medicínu při Rochesterské univerzitě nyní zjistil, že mozek ve spánku mění své vnitřní uspořádání. Prostory mezi buňkami se roztáhnou a vše je připraveno k „velkému prádlu“.

Jak už to bývá, stála na počátku tohoto významného objevu náhoda. Vědci vstřikovali do glymfatického systému laboratorních myší barvivo a pozorovali kudy v mozku proudí. Nejprve byli zmateni. Barva někdy prostupovala částmi mozku velmi rychle, ale jindy vypadal glymfatický systém ucpaný a barvivo se skoro nehýbalo. Záhy bylo jasné, že v mozku myší, které usnuly nebo byly uvedeny do narkózy barva proudila rychleji. Bdící myši měly glymfatický systém „ucpaný“.

Zaskočilo nás, jak nízký byl průtok barviva mozkem myší, které byly při vědomí,“ přiznává Maiken Nedergaardová. „Znamená to, že vzdálenosti mezi buňkami v mozku se v bdělém stavu a ve spánku významně liší.“  Přesná měření prokázala, že u bdělých myší zaujímá glymfatický systém jen 14 procent z celkového objemu mozku. Za tohoto stavu je průtok mozkomíšního moku omezen jen na povrchové vrstvy mozku. V okamžiku kdy myš usne, glymfatický systém se roztáhne asi o polovinu a pak zabírá v mozku 23 procent z celkového objemu. Průtok mozkomíšního moku mozkem se zvýší o 95 procent. Intenzivní proplachování mozku mozkomíšním mokem během spánku má za následek rychlé vyplavování zplodin látkové výměny, jež se v mozku nahromadily přes den. Jednou z těchto „odpadních“ látek je i tzv. betaamyloid, o kterém je už dlouho známo, že se podílí na vzniku Alzheimerovy choroby.

Ve spánku opouští betaamyloid intenzivně propíraný glymfatický systém dvakrát rychleji, než když mozek bdí. Spánek je pro nás tedy kromě jiného i jedinečnou příležitostí k odstranění nebezpečných látek z mozku.

Klíčová je pravidelnost

Z hlediska podpory zdraví mozku je důležité mít pravidelné spánkové návyky. Někteří lidé se mylně domnívají, že mohou během týdne tvrdě pracovat a spánkový deficit dohnat o víkendu. Takto nárazový spánek, ale k ochraně neuronů v mozku nepřispívá.

Nevyspání poznamenává práci mozku i za plné bdělosti. Malé skupinky nervových buněk upadají naprosto nekontrolovaně na krátkou dobu do stavu, jaký je typický pro spící mozek. Člověk má pocit, že je naprosto bdělý, ale skupiny neuronů podléhají mikrospánkům a to brání mozku, aby podával obvyklý výkon.

Proto při nevyspání tak často chybujeme i v činnostech, které jinak zvládáme bez velkých obtíží

Chcete-li, aby měl spánek optimální přínos pro zdraví, musíte se zaměřit na pravidelný spánkový rytmus. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, ve které denní době spíte. Pro optimální zdraví mozku je nutné zachovávat normální rytmus sladěný s přírodou, abyste byli přes den vystaveni slunečnímu světlu a v noci měli tmu.

Vyhnout se stimulaci umělým osvětlením

Problém je, že se mnoho lidí nechává i po západu slunce výrazně stimulovat světlem, protože tráví čas u počítače nebo televizoru. Řada lidí má světelnou stimulaci vlastně přehozenou: během dne pobývají dlouho v interiéru, kde není příliš přirozeného slunečního světla, a pak prožijí většinu večerních hodin před obrazovkou.

Umělé osvětlení dokáže ovlivňovat hladiny hormonů v těle způsobem, který nakonec může vyvolat problémy se spánkem. A protože to spolu všechno souvisí, mohou potíže se spánkem vést ke kognitivním poruchám. Špatné spánkové návyky jsou zmiňovány i souvislosti s řadou jiných zdravotních potíží, jako je obezita a další chronická onemocnění. Pokud tedy chcete být co nejzdravější, musíte především upravit svou expozici světlu. Jedině tak si totiž můžete upravit spánkový režim.

Budete-li věnovat pozornost tomu, jak jste v různých denních dobách vystaveni světlu, dokážete synchronizovat své vnitřní hodiny a zlepšit svůj spánkový rytmus. Je tedy důležité, abyste upravili svou expozici světlu a také abyste chodili spát a budili se ve správnou dobu.

Mějte na paměti, že právě během spánku se vaše tělo zotavuje, tvoří svalovou hmotu a spaluje tuky. A to je další důvod, proč byste si měli dopřávat dostatek spánku. Chcete-li být štíhlí a fit a mít co nejzdravější mozek…, spěte! To platí dvojnásob, pokud se usilovně snažíte dostat do formy pravidelným cvičením a zdravým stravováním. Když totiž dostatečně nespíte, může všechno vaše úsilí přijít vniveč. Možná si to úplně neuvědomujete, ale spánek patří k nejlepším způsobům, jak fyzicky i mentálně urychlit proces, který vás dovede ke kýženým výsledkům.