Jak se mění váš mozek, když stárnete? Aneb pochopení kognitivního poklesu

- Depositphotos

Barbora Nová

Jak stárnete, můžete zaznamenat postupnou ztrátu některých schopností myšlení. Výrazná změna může být způsobena změnou zdravotního stavu.

Vaše mysl je ústředním bodem vaší identity. Ostrost vašeho myšlení, vaše schopnost komunikovat a spojit se s ostatními a bohatá zásoba vzpomínek, které jste nasbírali za celý život, to vše má obrovskou hodnotu.

Jak stárnete, můžete si všimnout změn v některých svých schopnostech myšlení, včetně kognitivního poklesu.

Následují informace, jak se vaše kognitivní schopnosti mohou později v životě změnit. Poskytují také několik praktických pokynů, které vám pomohou udržet váš mozek zdravý, když stárnete.

Co je kognitivní pokles?

Kognitivní pokles je postupná ztráta schopností myšlení, jako je:

•  učení
• vzpomínání
• věnování pozornosti
• uvažování 

U některých lidí dochází s věkem k malému poklesu kognitivních funkcí. Ale výraznější změny mohou být známkou kognitivní poruchy. Zranění, nemoc a zdravotní návyky mohou ovlivnit, jak moc a jak rychle se vaše kognitivní schopnosti v průběhu času mění (1).

Fáze kognitivního poklesu

Specialisté obecně rozeznávají čtyři stadia poznávání, jak lidé stárnou:

• Žádná kognitivní porucha (NCI): Nepociťujete žádné rozdíly ve vašich schopnostech myšlení nebo ve složitých dovednostech, které tvoří kognici.
• Subjektivní kognitivní úpadek (SCD): Všimnete si, že některé z vašich schopností myšlení se začaly snižovat, ale ne natolik, aby zasahovaly do toho, jak fungujete každý den.
• Mírná kognitivní porucha (MCI): Zažíváte pokles vaší schopnosti uvažovat, pamatovat si, používat jazyk, dělat úsudky a přesně vnímat svět kolem sebe.
• Demence: Máte potíže s činnostmi každodenního života, jako je řízení, placení účtů, péče o svůj životní prostor a péče o své tělo a své zdraví.

NCI a SCD jsou typické, jak stárnete. MCI a demence jsou kognitivní poruchy se symptomy, které se mohou vyskytovat v celém spektru závažnosti.

Jaké jsou příznaky kognitivního poklesu?

Kognitivní pokles vypadá u každého člověka jinak. Může to být proto, že lidé se liší ve svém zdravotním profilu, životních okolnostech a schopnostech. Přesto z výzkumu vyplynuly některé vzorce.

Lidé s mírným kognitivním poklesem mohou:

• mít problém najít správná slova k vyjádření, zvláště ve srovnání s ostatními ve stejném věku
• ztratit nebo zahodit věci
• zapomenout na schůzky a naplánované události
• být zavaleni složitými úkoly a projekty

Mějte na paměti, že typická zapomnětlivost není totéž jako kognitivní pokles. Není dobré předpokládat, že pravidelné zapomínání je nutně známkou kognitivního poklesu. Takové starosti mohou ovlivnit vaši pohodu (2).

Kdy navštívit lékaře

Pokud zaznamenáte některý z těchto příznaků, může být čas navštívit lékaře:

• Ztratíte se v kdysi známých oblastech.
• Jste frustrovaní problémy s komunikací.
• Zažíváte změny nálady nebo osobnosti, jako je větší úzkost nebo agresivita.
• Kladete stejné otázky znovu a znovu.
• Máte potíže s rozpoznáním přátel a rodinných příslušníků.

Jak lékaři zjistí pokles kognitivních funkcí?

Lékař vám pomůže určit, zda se u vás projevují typické příznaky stárnutí nebo příznaky zhoršování kognitivních funkcí. Může vám zadat krátký samovyšetřovací test, který zkontroluje příznaky poklesu kognitivních funkcí.

Samoobslužné gerokognitivní vyšetření (SAGE) a další screeningové testy

Existuje několik screeningových testů, které můžete použít ke kontrole známek poklesu kognitivních funkcí. Tyto testy obvykle trvají asi 3 až 15 minut. Patří mezi ně:

• Samostatné gerokognitivní vyšetření (SAGE).
• Rozhovor o screeningu demence AD8.
• Rychlý systém hodnocení demence (QDRS).
• Mini-Cog.

SAGE je jedním z nejběžnějších screeningových testů. 

SAGE se od ostatních testů liší tím, že je o něco složitější. Studie z roku 2022 zjistila, že SAGE detekoval kognitivní pokles u lidí s MCI o 6 měsíců dříve než MMSE, což je další běžný test. Podle hodnocení z roku 2021 produkuje SAGE správný výsledek v 79 % případů (3, 4).

Všimněte si, že tyto rychlé testy samy o sobě nestačí k diagnostice kognitivního poklesu nebo demence. Pokud vaše skóre vykazuje určitý pokles, může to být pro lékaře znamením, aby provedl důkladnější hodnocení.

Neuropsychologické testy

Při hodnocení lékaři často používají neuropsychologické testy, aby zjistili, zda se vaše myšlení a paměťové schopnosti mění. Některé z nejběžnějších testů jsou:

• Mini-mentální vyšetření (MMSE)
• Montrealské kognitivní hodnocení (MoCA)
• Sahlgrenska Academy Self-Reposed Cognitive Impairment Questionnaire (SASCI-Q) (Dotazník o kognitivních poruchách)
• Dotazník subjektivního zhoršení kognitivních funkcí (SCD-Q)
• Dotazník stížností na paměť (MCQ)
• Každodenní kognice (ECog)
• Škála klinického hodnocení demence (CDR)
• 6položkový test kognitivních poruch (6-CIT)
• Hongkongský krátký kognitivní test (HKBC)

Některé z těchto testů jsou relativně nové. Je zapotřebí více výzkumu, abychom pochopili, jak dobře předpovídají nebo měří pokles kognitivních funkcí.

Jiné testy

Lékař může doporučit krevní test, aby zjistil, zda něco jiného - jako hypotyreóza nebo nedostatek vitaminu B12 - může způsobit změnu ve vašich schopnostech myšlení.

Zobrazování mozku, jako je zobrazování magnetickou rezonancí (MRI), může lékaři pomoci určit, zda je kořenem vašich příznaků něco jako mrtvice nebo mozkový nádor.

Experimentální testy

Vědci také zkoumají krevní testy nebo testy míšní tekutiny, které hledají proteiny spojené s Alzheimerovou chorobou. Tyto proteiny se nazývají beta-amyloid a tau (5).

Při studiích mohou zobrazovací metody mozku, jako je magnetická rezonance a PET (pozitronová emisní tomografie), ukázat změny v některých částech mozku (6).

Výše uvedené testy mohou být schopny odhalit změny ve vašem mozku až 20 let předtím, než se objeví příznaky. Ale často jsou příliš nákladné, invazivní nebo složité, než aby je bylo možné použít pro účely screeningu. Probíhá výzkum jednodušších a cenově výhodnějších screeningových testů (7).

Co způsobuje kognitivní pokles?

Existuje mnoho důvodů, proč můžete zaznamenat změny v myšlení a paměti související s věkem. Někdy může být příčinou jiný zdravotní stav. Příklady:

• vysoký krevní tlak
• vaskulární (cévní) onemocnění
• deprese
• spánková deprivace
• cukrovka

Někdy je základní příčinou neurologický stav, jako je Alzheimerova choroba nebo frontotemporální demence.

Vaše geny a rodinná anamnéza také hrají roli v tom, zda s přibývajícím věkem zaznamenáte pokles kognitivních funkcí. Geny mohou být zodpovědné až za 60 až 70 % různých způsobů, jak kognice klesá v důsledku stárnutí (8).

V jakém věku obvykle začíná kognitivní pokles?

Každý člověk je jiný. Také vaše zdravotní chování má určitý vliv na funkci vašeho mozku, jak stárnete.

Analýza studie Health and Retirement Study z roku 2020, do které se zapojilo přibližně 29 000 účastníků, zjistila, že ženy poprvé zažily kognitivní poruchy kolem 73 let. U žen, u kterých se rozvinula demence, se to stalo přibližně ve věku 83 let. U mužů, jak zjistila studie, došlo k poklesu kognitivních funkcí blízko věku 70 let a demenci v 79 letech (9).

Je důležité vědět, že ne každý člověk s kognitivním poklesem bude mít později demenci.

Studie také zjistila, že rasa a úroveň vzdělání také ovlivňují věk nástupu.

U mnoha černochů a Latinoameričanů ve Spojených státech může pokles kognitivních funkcí začít o 3 až 6 let dříve než u bělochů. Vědci se domnívají, že tento rozdíl může souviset s rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a s nahromaděným stresem („zvětráváním“) v průběhu života (10, 11).

U lidí s  vyšším vzděláním  dochází k poklesu kognitivních funkcí spíše v pozdějším věku. To může být způsobeno tím, že v pozdějším věku zůstávají duševně aktivní a mají více sociálních kontaktů. Mohou mít také lepší přístup ke zdravotní péči a dřívější léčbu zdravotních problémů (12, 13).

Existují rizikové faktory spojené s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí?

Geny a rodinná anamnéza jsou hlavními rizikovými faktory pro pokles kognitivních funkcí. K rychlejšímu nebo znatelnějšímu poklesu však mohou vést i další faktory. Patří sem:

• cukrovka
• vysoký krevní tlak
• mrtvice
• kouření
• vysoký cholesterol
• ztráta sluchu

Některé z těchto faktorů můžete ovlivnit a některé ne. Zkuste spolupracovat s odborníky na vytvoření plánu, jak zůstat zdravý – duševně i fyzicky.

Duševní zdraví, osobnost a kognitivní úpadek

Některé osobnostní rysy nebo stavy duševního zdraví mohou být časnými příznaky kognitivního poklesu. Patří sem:

• deprese
• stres
• úzkost
• neuroticismus

Studie z roku 2017 uvedla, že by to mohlo souviset se změnami v mediálním temporálním laloku mozku (14).

Je možné zabránit nebo oddálit kognitivní pokles?

Některé kognitivní změny související s věkem jsou spojeny s vaší genetikou. Pro změnu tohoto rizikového faktoru nemusí být mnoho, co můžete udělat. Ale existuje mnoho dalších způsobů, jak si udržet zdravý mozek a zachovat si schopnost myslet.

Následuje několik kroků podporovaných výzkumem, které můžete podniknout (15):

• Jezte výživnou stravu se spoustou zelené listové zeleniny. Studie potvrzují, že středomořská a DASH dieta zpomalují kognitivní pokles (16).
• Zůstaňte fyzicky aktivní.
• Spojte se společensky s ostatními lidmi.
• Stimulujte svůj mozek aktivitami, čtením, hrami a koníčky.
• Chraňte se před poraněním mozku.
• Omezte množství alkoholu, který pijete.
• Vyhněte se používání tabákových výrobků.

Studie z roku 2022 naznačuje, že užívání multivitaminu denně může pomoci zpomalit kognitivní pokles. K potvrzení výsledků je zapotřebí další výzkum (17).

Často kladené otázky

Pokud zaznamenáte pokles kognitivních funkcí, rozvine se u vás Alzheimerova choroba?

Ne nutně. Americký Národní institut pro stárnutí odhaduje, že jen u 10 až 20 % lidí s MCI se později rozvine AD nebo související demence (18).

Dokážete zvrátit kognitivní pokles?

Záleží na tom, co je příčinou změn. Pokud vaše příznaky souvisejí se základním zdravotním stavem, jako je nedostatek spánku, léčba příčiny může snížit vaše příznaky.

Jak souvisí deprese s kognitivním poklesem?

Může to být obousměrná ulice. Studie ukázaly, že deprese může často předcházet kognitivnímu poklesu u seniorů. Výzkum také ukázal, že lidé s příznaky poklesu kognitivních funkcí mají tendenci pociťovat depresi ve vyšší míře (19, 20).

Zatím není dostatek výzkumu, který by potvrdil příčinnou souvislost. Vědci však uvádí, že léčba deprese může pomoci předcházet demenci. Přesto je zapotřebí další výzkum.

Existuje souvislost mezi ztrátou sluchu a kognitivním poklesem?

Ztráta sluchu je známým rizikovým faktorem pro zhoršení kognitivních funkcí. Přesto není tato souvislost dobře známa. Může být způsobena změnami ve struktuře mozku, sníženou sociální interakcí nebo zvýšeným kognitivním úsilím při porozumění a zpracování řeči (21).

Je to také ovlivnitelný rizikový faktor. To znamená, že léčba ztráty sluchu může pomoci zpomalit kognitivní pokles.

Závěr

Jak stárnete, můžete si všimnout změn ve své schopnosti pamatovat si, komunikovat a uvažovat. Pro mnoho lidí jsou tyto změny mírné a jsou běžnou součástí stárnutí. U jiných může zapomnětlivost, jazykové potíže a zmatek narušit každodenní život.

Pokud si myslíte, že pokles kognitivních funkcí může ovlivnit vaši náladu, osobnost nebo schopnost fungovat, odborník vám může pomoci určit, zda vám hrozí významnější změny mozku. Sebehodnotící testy jako SAGE vám a vašemu lékaři mohou pomoci sledovat vaše poznávací schopnosti v průběhu času.

Abyste si udrželi mozek zdravý i s přibývajícím věkem, jezte zdravou stravu, pravidelně cvičte a buďte duševně i fyzicky aktivní. Nemůžete ovlivnit rizikové faktory, jako je vaše genetika, ale dobrá péče o vaši mysl a tělo může mít velký vliv na zdravé stárnutí.

Jak funguje spojení střeva a mozku. Role výživy

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

Měli jste někdy pocit střevní nevolnosti nebo pocit motýlů v břiše? Tyto pocity vycházející z vašeho břicha ukazují, že mozek a střeva jsou propojeny.

Nejnovější studie navíc ukazují, že váš mozek ovlivňuje zdraví vašich střev a střeva mohou dokonce ovlivňovat zdraví vašeho mozku, přičemž komunikační systém mezi střevy a mozkem se nazývá osa střevo-mozek.

Tento článek se zabývá osou střevo-mozek a potravinami, které jsou prospěšné pro její zdraví.

Jak jsou střeva a mozek propojeny?

Osa střevo-mozek je označení pro komunikační síť, která spojuje vaše střeva a mozek (1, 2, 3).

Tyto dva orgány jsou fyzicky i biochemicky propojeny mnoha různými způsoby.

Bloudivý nerv a nervový systém

Neurony jsou buňky, které se nacházejí v mozku a centrálním nervovém systému a které říkají tělu, jak se má chovat. V lidském mozku se nachází přibližně 100 miliard neuronů (4).

Zajímavé je, že vaše střevo obsahuje 500 milionů neuronů, které jsou prostřednictvím nervů v nervovém systému propojeny s mozkem (5).

Bloudivý nerv je jedním z největších nervů spojujících vaše střeva a mozek. Vysílá signály oběma směry (6, 7).

Například ve studiích na zvířatech stres inhibuje signály vysílané bloudivým nervem a způsobuje také gastrointestinální problémy (8).

Podobně jedna studie u lidí zjistila, že lidé se syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo Crohnovou chorobou mají snížený tonus bloudivého nervu, což svědčí o jeho snížené funkci (9).

Zajímavá studie na myších zjistila, že podávání probiotik jim snížilo množství stresového hormonu v krvi. Když jim však byl přerušen bloudivý nerv, nemělo probiotikum žádný účinek (10).

To potvrzuje, že bloudivý nerv je důležitý pro osu střevo-mozek a jeho roli při stresu.

Neurotransmitery

Střeva a mozek jsou také propojeny prostřednictvím chemických látek zvaných neurotransmitery, přičemž neurotransmitery produkované v mozku řídí pocity a emoce.

Například neurotransmiter serotonin přispívá k pocitu štěstí a také pomáhá řídit tělesné hodiny (11).

Zajímavé je, že mnoho z těchto neurotransmiterů produkují také vaše střevní buňky a biliony mikrobů, které v nich žijí. Velká část serotoninu je produkována ve střevech (12).

Střevní mikrobi také produkují neurotransmiter zvaný kyselina gama-aminomáselná (GABA), který pomáhá ovládat pocity strachu a úzkosti (13).

Studie na laboratorních myších ukázaly, že některá probiotika mohou zvýšit produkci GABA a snížit úzkost a chování podobné depresi (14).

Střevní mikrobi vytvářejí další chemické látky, které ovlivňují mozek

Biliony mikrobů, které žijí ve střevech, vytvářejí také další chemické látky, které ovlivňují fungování mozku (15).

Střevní mikrobi produkují velké množství mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), jako jsou butyrát, propionát a acetát (16).

SCFA vytvářejí trávením vlákniny. SCFA ovlivňují funkci mozku mnoha způsoby, například snižují chuť k jídlu.

Jedna studie zjistila, že konzumace propionátu může snížit příjem potravy a snížit aktivitu v mozku související s odměnou z vysokoenergetického jídla (17).

Další SCFA, butyrát, a mikroby, které ho produkují, jsou také důležité pro vytváření bariéry mezi mozkem a krví, která se nazývá hematoencefalická bariéra (18).

Střevní mikrobi také metabolizují žlučové kyseliny a aminokyseliny a produkují další chemické látky, které ovlivňují mozek (15).

Žlučové kyseliny jsou chemické látky vyráběné játry, které se za normálních okolností podílejí na vstřebávání tuků ze stravy. Mohou však ovlivňovat i mozek.

Dvě studie na myších zjistily, že stres a sociální poruchy snižují produkci žlučových kyselin střevními bakteriemi a mění geny podílející se na jejich produkci (19, 20).

Střevní mikrobi ovlivňují zánět

Osa střevo-mozek je propojena také prostřednictvím imunitního systému.

Střeva a střevní mikrobi hrají důležitou roli ve vašem imunitním systému a zánětu tím, že řídí, co se do těla dostává a co se vylučuje (21).

Pokud je váš imunitní systém zapnutý příliš dlouho, může to vést k zánětu, který je spojen s řadou mozkových poruch, jako jsou deprese a Alzheimerova choroba (22).

Lipopolysacharid (LPS) je zánětlivý toxin vytvářený některými bakteriemi. Pokud se ho ze střeva do krve dostane příliš mnoho, může způsobit zánět. K tomu může dojít, když je střevní bariéra stane netěsnou, což umožňuje bakteriím a LPS přecházet do krve.

Zánět a vysoký obsah LPS v krvi jsou spojovány s řadou mozkových poruch včetně těžkých depresí, demence a schizofrenie (23).

Shrnutí:

• Střeva a mozek jsou fyzicky propojeny miliony nervů, především bloudivým nervem. Střeva a jejich mikrobi také řídí záněty a vytvářejí mnoho různých sloučenin, které mohou ovlivňovat zdraví mozku.

Probiotika, prebiotika a osa střevo-mozek

Střevní bakterie ovlivňují zdraví mozku, takže pozitivní změna střevních bakterií může zlepšit zdraví vašeho mozku.

Probiotika jsou živé bakterie, které při konzumaci přinášejí zdraví prospěšné účinky. Ne všechna probiotika jsou však stejná. Probiotika, která ovlivňují mozek, se často označují jako "psychobiotika" (24).

U některých probiotik bylo prokázáno, že zlepšují příznaky stresu, úzkosti a deprese (25, 26).

Jedna malá studie na lidech se syndromem dráždivého tračníku a mírnou až středně těžkou úzkostí nebo depresí zjistila, že užívání probiotika Bifidobacterium longum NCC3001 po dobu šesti týdnů výrazně zlepšilo příznaky (27).

Prebiotika, což jsou obvykle vlákniny, které jsou fermentovány střevními bakteriemi, mohou také ovlivňovat zdraví mozku.

Jedna studie zjistila, že užívání prebiotika zvaného galaktooligosacharidy po dobu tří týdnů významně snížilo množství stresového hormonu v těle, zvaného kortizol (28).

Shrnutí:

• Probiotika, která ovlivňují mozek, se také nazývají psychobiotika. Bylo prokázáno, že probiotika i prebiotika snižují hladinu úzkosti, stresu a deprese.

Jaké potraviny pomáhají ose střevo-mozek?

Několik skupin potravin je pro osu střevo-mozek specificky prospěšných.

Následují některé z těch nejdůležitějších:

• Omega-3 tuky: Tyto tuky se nacházejí v tučných rybách a ve vysokém množství také v lidském mozku. Studie na lidech a zvířatech ukazují, že omega-3 mohou zvýšit počet dobrých bakterií ve střevech a snížit riziko mozkových poruch (29, 30, 31).
• Kvašené potraviny: Jogurt, kefír, kysané zelí a sýry obsahují zdravé mikroby, jako jsou bakterie mléčného kvašení. Bylo prokázáno, že kvašené potraviny mění činnost mozku (32).
• Potraviny s vysokým obsahem vlákniny: Celozrnné obiloviny, ořechy, semena, ovoce a zelenina obsahují prebiotickou vlákninu, která je prospěšná pro střevní bakterie. Prebiotika mohou u lidí snižovat hladinu stresového hormonu (33).
• Potraviny bohaté na polyfenoly: Kakao, zelený čaj, olivový olej a káva obsahují polyfenoly, což jsou rostlinné chemické látky, které jsou tráveny střevními bakteriemi. Polyfenoly zvyšují počet zdravých střevních bakterií a mohou zlepšovat poznávací schopnosti mozku (34, 35).
• Potraviny bohaté na tryptofan: Tryptofan je aminokyselina, která se přeměňuje (prekurzor) na neurotransmiter serotonin. Mezi potraviny s vysokým obsahem tryptofanu patří krůtí maso, vejce a sýry.

Shrnutí:

• Řada potravin, jako jsou tučné ryby, fermentované potraviny a potraviny s vysokým obsahem vlákniny, může pomoci zvýšit počet prospěšných bakterií ve střevech a zlepšit zdraví mozku.

Závěr

Osa střevo-mozek označuje fyzikální a chemické spojení mezi střevy a mozkem.

Mezi střevy a mozkem probíhají miliony nervů a neuronů. Neurotransmitery a další chemické látky produkované ve střevech ovlivňují také mozek.

Změnou typů bakterií ve střevech je možné zlepšit zdraví mozku.

Omega-3 mastné kyseliny, fermentované potraviny, probiotika a další potraviny bohaté na polyfenoly mohou zlepšit zdraví vašich střev, což může prospět ose střevo-mozek.