Provázanost levé a pravé hemisféry mozku

- Pixabay

Barbora Nová

Mozek je rozdělen na dvě poloviny, pravou a levou. Určité oblasti jsou zodpovědné za různé funkce, ale mozek funguje jako celek.

Lidský mozek je složitý orgán. Na přibližně 2  % hmotnosti vašeho těla obsahuje asi 85-100 mi liard neuronů a bilio ny spojení. Váš mozek je řídícím centr em toho, jak myslíte a cítíte a co děláte (1, 2, 3, 4).

Váš mozek je rozdělen na dvě poloviny. Tyto dvě části vypadají velmi podobně, ale je rozdíl v tom, jak zpracovávají informace. V každé polovině řídí určité funkce určité oblasti.

Existuje mýtus, který tvrdí, že někteří lidé jsou levomozkoví, zatímco jiní jsou pravomozkoví. Tento mýtus předpokládá, že motorické, kognitivní a behaviorální funkce člověka vycházejí z té strany mozku, která je dominantnější.

Odhaduje se, že 6 8 % běžné populace ve Spojených státech podporuje neuromýty, včetně tohoto (5).

Nicméně i přes své kontrastní styly jsou obě poloviny mozku propojeny mozkovými vlákny a spolupracují.

Následuje více informací o mýtu o levé a pravé straně mozku, o funkcích každé z těchto stran a o tipech, jak si udržet mozek zdravý.

Mýtus o levé a pravé polovině mozku

Teorie, že jste buď levák, nebo pravák, naznačuje, že jedna strana vašeho m ozku je dominantnější.

Tato teorie vychází ze skutečnosti, že obě mozkové hemisféry fungují odlišně. Poprvé se na to přišlo v 60. letech 20. století díky výzkumu psychobiologa a nositele Nobelovy ceny Rogera W. Sperryho.

Podle Sperryho datovaného výzkumu vám levá a pravá strana mozku pomáhají s následujícími činnostmi:

Levá strana:

• logika
• sekvencování
• lineární myšlení
• matematika
• fakta

Pravá strana:

• myšlení ve slovech - představivost
• holistické myšlení
• intuice
• umění
• rytmus
• neverbální signály
• pocity vizualizace
• snění

To naznačuje, že levá část mozku je více verbální, analytická a více uspořádaná než pravá. Někdy se mu říká digitální mozek, protože je lepší v takových věcech, jako je čtení, psaní a výpočty.

Pravý mozek je naopak více vizuální, intuitivní a kreativní.

Pokud tedy máte převážně analytické a metodické myšlení, podle teorie jste levák. Pokud máte sklony k větší kreativitě nebo umění, jste pravák.

Co říká výzkum o mýtu o levé a pravé mozkové části?

Tým neurovědců se rozhodl ověřit hypotézu o levém a pravém mozku.

V přehledu z r oku 2013 se nenašel žádný důkaz, že tato teorie je správná. Magnetická rezonance u 1000 lidí odhalila, že lidský mozek neupřednostňuje jednu stranu před druhou, ani nejsou sítě na jedné straně silnější než na druhé (6).

Svazky nervových vlákem spojují obě hemisféry dohromady a vytvářejí informační dálnici. Obě strany fungují odlišně, ale spolupracují a vzájemně se doplňují. V jednu chvíli nepoužíváte pouze jednu stranu mozku.

Například levá polovina mozku je tradičně spojována se zpracováním matematických rovnic. Z pře hle du z roku 2023 však vyplývá, že pravá hemisféra pomáhá s (7):

• prostorovým uvědoměním při složitých výpočtech
• porozumění číslům, která obsahují nuly
• neverbální reprezentaci čísel

Podobně lidé přisuzují levé polovině mozku zpracování jazyka. Autoři přeh ledu z roku 2020 však zjistili, že pravá mozková hemisféra hraje klíčovou roli při chápání kontextu a neliterálního jazyka, jako jsou metafory a ironie. Naznačují také, že prostorové povědomí pravého mozku nám pomáhá chápat a vizualizovat jazyk (8).

Obecné osobnostní rysy, individuální preference nebo styly učení se nepromítají do představy, že jste levák nebo pravák.

Přesto mají určité oblasti mozku své specializace, i když to, jak která oblast přesně funguje, se může u jednotlivých lidí lišit.

Tipy, jak si udržet bystrý mozek

Podle Alzheimer ovy asociace může mít udržování mozku a těla v aktivitě krátkodobý i dlouhodobý přínos pro zdraví mozku. Následuje několik tipů, které vám pomohou udržet mozek bystrý (9):

• Cvičení na přemýšlení: Některé cviky podporující myšlení mohou pomoci zlepšit a udržet kognitivní funkce. Mezi ně může patřit například skládání puzzle, čtení, zkoušení nových dovedností nebo hraní paměťových her.
• Fyzická aktivita: Přehled  z roku 2022 ukazuje, že aerobní cvičení může pomoci epizodické pam ěti u dospělých ve věku 55 let a starších, kteří mají diagnózu dem ence (10).
• Strava: Výživa hraje klíčo vou roli v udržování zdravého mozku. Mezi zdravé nápoje a potraviny pro váš mozek mohou patřit celozrné potraviny, čerstvá zelenina, ořechy, tučné ryby a drůbež.
• Spánek: Podle amerického Národního institutu neurologických p oruch a mrtvice (National Institute of Neurological Disorders and Stroke) je spánek pro váš mozek životně důležitý, protože pomáhá neuronům vzájemně komunikovat, odstraňuje nahromaděné toxiny a zlepšuje paměť (11).

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci n emocí (CDC) také navrhuje následující tipy, které pomáhají udržovat zdraví mozku (12):

• pokud kouříte, pokuste se přestat kouřit
• snížit krevní tlak, pokud je vysoký
• udržujte si zdravou váhu
• udržujte zdravou hladinu cukru v krvi

Často kladené otázky

Co znamená být pravák?

Ať už řešíte složitou algebraickou rovnici nebo malujete abstraktní umělecké dílo, obě strany mozku se aktivně podílejí a poskytují vstupní informace.

Nikdo není skutečně levák nebo pravák, ale můžete využít své silné stránky a dále rozšiřovat své duševní obzory.

Typický zdravý mozek je schopen celoživotního učení a neomezené kreativity, zvláště pokud mu dodává energii správná výživa, pravidelné cvičení a mentální stimulace.

Mozek a jeho detoxikace – glymfatický systém

Co je glymfatický systém?

Mozek není tvořen kompaktní hmotou nervové tkáně. Mezi buňkami se nacházejí mikroskopické prostory, do kterých proniká mozkomíšní mok z velkých dutin označovaných jako mozkové komory. Spletité řečiště mikroskopických skulin v mozkové tkáni označují vědci jako glymfatický systém (nejde o pravý lymfatický systém, systém štěrbin je ovládán gliovými buňkami, a je tedy označován jako glymfatický). Mozek se díky němu podobá houbě, která do sebe nasává mozkomíšní mok. Na prázdné prostory glymfatického systému připadá přibližně jedna pětina z celkového objemu mozku.

Termín „glymfatický systém“ označuje procesy, které se podílejí na odstraňování jedovatých látek z mozku. Když ulehnete ke spánku, systém se aktivuje, aby toxiny odstranil a obnovil v mozku metabolickou homeostázu. Jakmile usnete, je to, jako by se dal do práce maličký „domovník“, vyklízející všechno harampádí, které se nashromáždilo během denní činnosti.

Mozek po celý den produkuje odpadní látky a glymfatický systém tyto látky rozkládá a recykluje. Problém je, že nedostatek spánku způsobuje selhávání tohoto systému. To pak vede k hromadění odpadních látek v mozku. Jejich akumulace je přitom spojována s konkrétními zdravotními problémy, jako je Alzheimerova nemoc a další kognitivní poruchy související s věkem.

Během spánku vyvíjí mozek celou řadu činností. Spánek nám umožňuje vytvářet a upevňovat paměťové záznamy a bylo také zjištěno, že pomáhá organizovat spojení mezi neurony. Spánek má tedy přímý vliv na neurony v mozku a při jeho nedostatku se začne stav těchto neuronů zhoršovat. Bylo zjištěno, že u lidí, kteří mají potíže se spánkem, se může mozek dokonce začít zmenšovat. Tento problém je přitom výraznější u lidí starších 60 let.

Myší test

Tým vedený Maiken Nedergaardovou z newyorského Centra pro translační medicínu při Rochesterské univerzitě nyní zjistil, že mozek ve spánku mění své vnitřní uspořádání. Prostory mezi buňkami se roztáhnou a vše je připraveno k „velkému prádlu“.

Jak už to bývá, stála na počátku tohoto významného objevu náhoda. Vědci vstřikovali do glymfatického systému laboratorních myší barvivo a pozorovali kudy v mozku proudí. Nejprve byli zmateni. Barva někdy prostupovala částmi mozku velmi rychle, ale jindy vypadal glymfatický systém ucpaný a barvivo se skoro nehýbalo. Záhy bylo jasné, že v mozku myší, které usnuly nebo byly uvedeny do narkózy barva proudila rychleji. Bdící myši měly glymfatický systém „ucpaný“.

Zaskočilo nás, jak nízký byl průtok barviva mozkem myší, které byly při vědomí,“ přiznává Maiken Nedergaardová. „Znamená to, že vzdálenosti mezi buňkami v mozku se v bdělém stavu a ve spánku významně liší.“  Přesná měření prokázala, že u bdělých myší zaujímá glymfatický systém jen 14 procent z celkového objemu mozku. Za tohoto stavu je průtok mozkomíšního moku omezen jen na povrchové vrstvy mozku. V okamžiku kdy myš usne, glymfatický systém se roztáhne asi o polovinu a pak zabírá v mozku 23 procent z celkového objemu. Průtok mozkomíšního moku mozkem se zvýší o 95 procent. Intenzivní proplachování mozku mozkomíšním mokem během spánku má za následek rychlé vyplavování zplodin látkové výměny, jež se v mozku nahromadily přes den. Jednou z těchto „odpadních“ látek je i tzv. betaamyloid, o kterém je už dlouho známo, že se podílí na vzniku Alzheimerovy choroby.

Ve spánku opouští betaamyloid intenzivně propíraný glymfatický systém dvakrát rychleji, než když mozek bdí. Spánek je pro nás tedy kromě jiného i jedinečnou příležitostí k odstranění nebezpečných látek z mozku.

Klíčová je pravidelnost

Z hlediska podpory zdraví mozku je důležité mít pravidelné spánkové návyky. Někteří lidé se mylně domnívají, že mohou během týdne tvrdě pracovat a spánkový deficit dohnat o víkendu. Takto nárazový spánek, ale k ochraně neuronů v mozku nepřispívá.

Nevyspání poznamenává práci mozku i za plné bdělosti. Malé skupinky nervových buněk upadají naprosto nekontrolovaně na krátkou dobu do stavu, jaký je typický pro spící mozek. Člověk má pocit, že je naprosto bdělý, ale skupiny neuronů podléhají mikrospánkům a to brání mozku, aby podával obvyklý výkon.

Proto při nevyspání tak často chybujeme i v činnostech, které jinak zvládáme bez velkých obtíží

Chcete-li, aby měl spánek optimální přínos pro zdraví, musíte se zaměřit na pravidelný spánkový rytmus. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, ve které denní době spíte. Pro optimální zdraví mozku je nutné zachovávat normální rytmus sladěný s přírodou, abyste byli přes den vystaveni slunečnímu světlu a v noci měli tmu.

Vyhnout se stimulaci umělým osvětlením

Problém je, že se mnoho lidí nechává i po západu slunce výrazně stimulovat světlem, protože tráví čas u počítače nebo televizoru. Řada lidí má světelnou stimulaci vlastně přehozenou: během dne pobývají dlouho v interiéru, kde není příliš přirozeného slunečního světla, a pak prožijí většinu večerních hodin před obrazovkou.

Umělé osvětlení dokáže ovlivňovat hladiny hormonů v těle způsobem, který nakonec může vyvolat problémy se spánkem. A protože to spolu všechno souvisí, mohou potíže se spánkem vést ke kognitivním poruchám. Špatné spánkové návyky jsou zmiňovány i souvislosti s řadou jiných zdravotních potíží, jako je obezita a další chronická onemocnění. Pokud tedy chcete být co nejzdravější, musíte především upravit svou expozici světlu. Jedině tak si totiž můžete upravit spánkový režim.

Budete-li věnovat pozornost tomu, jak jste v různých denních dobách vystaveni světlu, dokážete synchronizovat své vnitřní hodiny a zlepšit svůj spánkový rytmus. Je tedy důležité, abyste upravili svou expozici světlu a také abyste chodili spát a budili se ve správnou dobu.

Mějte na paměti, že právě během spánku se vaše tělo zotavuje, tvoří svalovou hmotu a spaluje tuky. A to je další důvod, proč byste si měli dopřávat dostatek spánku. Chcete-li být štíhlí a fit a mít co nejzdravější mozek…, spěte! To platí dvojnásob, pokud se usilovně snažíte dostat do formy pravidelným cvičením a zdravým stravováním. Když totiž dostatečně nespíte, může všechno vaše úsilí přijít vniveč. Možná si to úplně neuvědomujete, ale spánek patří k nejlepším způsobům, jak fyzicky i mentálně urychlit proces, který vás dovede ke kýženým výsledkům.