Jaké jsou hlavní příčiny Parkinsonovy choroby?

- Depositphotos

Barbora Nová

Klíčové poznatky

• Parkinsonova choroba je porucha nervového systému, která ovlivňuje pohyb a rovnováhu. Přesné příčiny jsou stále předmětem zkoumání, ačkoli je známo, že zahrnuje ztrátu nervových buněk produkujících dopamin v mozku.
• Genetické faktory, vystavení vlivům prostředí (například pesticidům) a přítomnost Lewyho tělísek (abnormálních proteinových shluků v mozku) jsou potenciálními faktory přispívajícími k rozvoji Parkinsonovy choroby.
• Věk a biologické pohlaví také ovlivňují riziko Parkinsonovy choroby, přičemž nejvýznamnějším rizikovým faktorem je pokročilý věk a mužské pohlaví, vykazují vyšší náchylnost k této nemoci.

Parkinsonova choroba je chronické onemocnění nervového systému, které se skládá z drah buněk a neuronů, které vysílají a přijímají signály v celém těle.

V roce 2017 žilo ve Spojených státech s Parkinsonovou chorobou přibližně 1 milion lidí. A podle americké Parkinsonovy nadace se očekává, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 1,2 milionu – každý rok se ve Spojených státech objeví přibližně 60 000 nových diagnóz (1, 2).

Parkinsonova choroba je způsobena ztrátou nervových buněk v části mozku zvané substantia nigra. Tyto buňky řídí produkci chemické látky dopamin. Dopamin pomáhá kontrolovat pohyb v těle. Pokud jsou však buňky poškozené, produkuje se méně dopaminu.

Tento stav není smrtelný, ale může způsobit závažné příznaky, které ovlivňují každodenní pohyb a mobilitu.

Mezi charakteristické příznaky patří třes a potíže s chůzí a rovnováhou. Tyto příznaky se vyvíjejí, protože je narušena schopnost mozku komunikovat.

Vědci si zatím nejsou jisti, co Parkinsonovu chorobu způsobuje. 

Genetika Parkinsonovy choroby

Studie z roku 2020, do které bylo zařazeno 1 676 lidí s Parkinsonovou chorobou v pevninské Číně, ukázala, že geny hrají roli ve vývoji tohoto onemocnění. Odhaduje se, že 10 až 15 procent lidí s Parkinsonovou chorobou má rodinnou anamnézu tohoto onemocnění (3, 4).

Ve skutečnosti byla s rozvojem Parkinsonovy choroby spojena řada specifických genů.

Jak genetika ovlivňuje Parkinsonovu chorobu v některých rodinách? Podle Genetics Home Reference je jedním z možných způsobů mutace genů zodpovědných za produkci dopaminu a určitých proteinů nezbytných pro funkci mozku (5).

Některé výzkumy z roku 2020 navrhují, že léčba by mohla být potenciálně přizpůsobena specifickému genetickému pozadí osoby. Nejprve je však třeba provést další výzkum genetických forem onemocnění (6).

Environmentální příčiny Parkinsonovy choroby

Existují určité důkazy o tom, že vaše prostředí může hrát roli v Parkinsonově chorobě. Jako možná souvislost s tímto onemocněním byla navržena expozice určitým chemikáliím. Patří mezi ně:

• pesticidy, jako jsou insekticidy
• herbicidy
• fungicidy

Podle VA Health Care je také možné, že expozice Agent Orange může být spojena s Parkinsonovou chorobou (7).

Parkinsonova choroba byla také potenciálně spojována s pitím studniční vody v některých starších studiích, jako například v jedné z roku 2009. Celostátní studie z roku 2020 však uvedla, že to nemusí být pravda. Je třeba provést další výzkum, aby se zjistilo, zda je studniční voda spojena se zvýšeným rizikem (8, 9).

Některé výzkumy, například studie z roku 2020 provedená v Maroku, také spojují nadměrnou konzumaci manganu, nezbytného stopového minerálu, se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby (10).

Ne každý, kdo je vystaven těmto faktorům prostředí, však onemocní Parkinsonovou chorobou. Někteří vědci, například autor studie z roku 2017, se domnívají, že Parkinsonovu chorobu způsobuje kombinace genetiky a faktorů prostředí (11).

Lewyho tělíska

Lewyho tělíska jsou abnormální shluky proteinů nacházející se v mozkovém kmeni lidí s Parkinsonovou chorobou (12).

Tyto shluky obsahují protein, který buňky nejsou schopny rozložit. Obklopují buňky v mozku a tím narušují způsob, jakým mozek funguje.

Shluky Lewyho tělísek způsobují, že mozek časem degeneruje. To má za následek sníženou motorickou koordinaci u lidí s Parkinsonovou chorobou.

Ztráta dopaminu

Dopamin je neurotransmiter, chemická látka, která pomáhá předávat zprávy mezi různými částmi mozku. U lidí s Parkinsonovou chorobou jsou buňky, které produkují dopamin, narušeny.

Bez dostatečného množství dopaminu není váš mozek schopen správně odesílat a přijímat zprávy. Toto narušení ovlivňuje schopnost těla koordinovat pohyb a vede k problémům s chůzí a rovnováhou.

Věk a pohlaví

Stárnutí hraje roli také u Parkinsonovy choroby. Pokročilý věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro rozvoj Parkinsonovy choroby, uvádí výzkumná studie z roku 2014 (13).

Vědci se domnívají, že funkce mozku a dopaminu začínají s přibývajícím věkem klesat, jak uvádí studie z roku 2016. Díky tomu je člověk náchylnější k Parkinsonově chorobě (14).

Pohlaví člověka může také hrát roli v Parkinsonově chorobě. Podle výzkumu z roku 2014 jsou muži náchylnější k rozvoji Parkinsonovy choroby než ženy (15).

Podle studie z roku 2020 se také předpokládá, že onemocnění je u mužů agresivnější. Někteří vědci, včetně autorů výzkumné práce z roku 2015, zkoumají, zda se s věkem snižují rozdíly mezi pohlavími (16, 17).

Povolání ovlivňující riziko

Výzkum z roku 2009 uvedl, že určitá povolání mohou člověka vystavovat většímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby (18).

Parkinsonova choroba může být pravděpodobnější zejména u lidí, kteří pracují ve svářečství, zemědělství a průmyslu. To může být způsobeno tím, že jsou vystaveni toxickým chemikáliím. Výsledky studie však byly podle studie z roku 2010 nekonzistentní (19).

Budoucí výzkum

Odborníci mají určité vodítka k vysvětlení, proč se Parkinsonova choroba rozvíjí, ale stále je mnoho neznámého.

Včasná detekce a léčba jsou klíčové pro minimalizaci příznaků Parkinsonovy choroby. Pokročilé technologie, jako je genetický výzkum, výzkum kmenových buněk a využití tzv. neurotrofických faktorů k oživení mozkových buněk, ukazují slibné výsledky v průzkumném výzkumu.

Ačkoli léčba může pomoci zvládat příznaky Parkinsonovy choroby a zlepšit kvalitu života, lék dosud nebyl nalezen. A je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistila přesná role, kterou genetika a prostředí hrají při vzniku této nemoci.

Závěr

O příčinách a rizikových faktorech Parkinsonovy choroby je stále mnoho neznámého, ale výzkum stále probíhá. Je pravděpodobné, že vedle genetických faktorů mohou hrát roli i faktory prostředí.

Být si vědom vlastních rizikových faktorů a jakýchkoli potenciálních časných příznaků vám může pomoci ve spolupráci se zdravotnickým pracovníkem vytvořit plán diagnostiky a léčby.

Existuje naděje na nové a účinnější léčebné postupy a terapie, které zmírní příznaky a zlepší kvalitu života.

Základní příčina velkého nárůstu neurodegenerativních onemocnění

• "Neortodoxní" rozhovor M. Adamse, editora Natural News s neortodoxním doktorem Russellem Blaylockem

        Mike Adams             Russel Blaylock, MD

Neurodegenerativní nemoci se teď velice rychle rozrůstají. Nemoci, které byly kdysi vzácné, teď vidíme na každém kroku. Je to až hrůzu nahánějící.

A když si prostudujete odbornou literaturu zaměřenou na neurologii, zjistíte, že na to není žádné vysvětlení

Neví se, proč dochází k takovému rapidnímu nárůstu nemocí. Je to ale to z důvodu tak velkého množství toxinů. Například, buněčné neurodegenerativní nemoci jsou spojovány se rtutí, hliníkem, pesticidy a herbicidy, které prostřednictvím excitotoxického mechanizmu způsobují poškození mozku.

Všichni jsme vystaveni těmto toxinům, a když k tomu přidáte glutaman sodný a excitotoxíny do jídla, míru toxicity nesmírně zvýšíte. To je důvod, proč teď dochází k tak velkému nárůstu neurodegenerativních onemocnění; Alzheimer, autismus, poruchy pozornosti a Parkinson – všechny tyto nemoci se vyskytují mnohem častěji, protože jsme vystaveni karcinogenní toxicitě ze všech těch různých zdrojů, stejně jako excitotoxinům.

A nikdo není schopen říct, jak to vlastně je. Někdo řekne, „Alzheimer je důsledek působení rtutě,“, někdo jiný zase řekne, „To není pravda, Alzheimer je důsledek působení pesticidů,“ a někdo další řekne, že jde o důsledek něčeho jiného, ale všechno je důsledek stejného mechanizmu.

Všechno to způsobuje patologicky zvýšené imunitní (autoimunitní) aktivity ve tkáni mozku, což aktivuje excitotoxicitu. Vypadá to, že všechny tyto látky mají společné vlastnosti, neboť způsobují v mozku stejná poškození.

Celý článek

Glutathion a Parkinsonova nemoc

Dietrich Klinghardt M.D. Ph.D.

výtah z přednášky "Těžké kovy a jejich vylučování" pro odbornou veřejnost na Spolkové vysoké technické škole v Curychu.

U neurologických onemocnění používáme Glutathion.

Zde je informace o dávkování, působí fantasticky zvláště u Parkinsonovy nemoci. Tehdy jsme začínali s 300 mg denně, toto množství jsme vstřikovali a pomalu jsme zvyšovali dávku až na 1.800 - 2.500 mg denně.

U Parkinsona působí léčivě téměř ve stejném okamžiku. Je to absolutní novinka, ještě neexistuje žádná literatura na toto téma a pacient odchází velmi často normálně z ordinace!

Je to tak, že tento efekt nevydrží příliš dlouho, jen asi 18 - 20 hodin a pak přijde znovu dřívější stav. Pak musíte dát okamžitě další injekci.

Pokud se to ale měsíce opakuje, prodlužuje se odstup mezi injekcemi a nakonec se pacient uzdraví.

Je to vzácné tajemství, které Vám zde dávám. Můžeme jej použít i u pacientů s ALS (onemocnění motoneuronu) a MS (roztroušená skleróza) jako podpůrnou metodu.

Glutathion se může podávat orálně (ústy) i aplikovat nitrožilně.

Dostatečné množství glutathionu v organizmu má – mimo jiné – tyto účinky:

• zlepšuje cévní prokrvení všech orgánů, snižuje riziko vzniku trombóz, čímž odstraňuje chorobné důsledky nedostatečného prokrvení
• zlepšuje činnost a zvyšuje výkon srdce a zabraňuje vzniku řady srdečních chorob
• potlačuje vznik a rozvoj nemocí trávicího traktu například žaludečních vředů, Crohnovy choroby, onemocnění slinivky ...
• brání vzniku a vývoji diabetu, zlepšuje jeho stav a chrání orgány těla před diabetickým poškozením
• podporuje zvýšenou činnost ledvin a chrání je před nemocemi, stejné platí i pro činnost jater (chrání je před vznikem cirhózy)
• zvyšuje imunitu organizmu, zejména protivirovou, a snižuje důsledky onemocnění autoimunitními chorobami
• zlepšuje metabolismus všech buněk organizmu a zabraňuje tak jejich předčasnému stárnutí a tím i předčasnému stárnutí celého organizmu
• zlepšuje stav nervového systému, zlepšuje průběh nervových i psychických onemocnění
• zlepšuje stav arteriosklerotických změn (například mozkových cév)
• neutralizuje toxické látky jako jsou těžké kovy, nejrůznější toxická farmaka, ale také následky elektromagnetického záření a UV záření potlačuje příčiny některých očních chorob – šedý a zelený zákal
• v neposlední řadě stojí za zmínku jeho protinádorový účinek

Glutahion na sebe váže rtuť. Glutathion je přirozený antioxidant, jenž se vyskytuje v našem těle. Mnoho zubařů na celém světě přešlo od DMPS ke Glutathionu. Tato látka na sebe váže mimo jiné také metylrtuť - nejjedovatější formu rtuti.

Glutathion v podstatě prodlužuje život a chrání tělo před předčasným stárnutím. Proto je více než vhodné glutathion do těla dodávat. L-Glutathion není toxický ani ve vysokých dávkách. L-Glutathion je nutné užívat pravidelně.

Jakmile je tělo glutathionem dostatečně saturováno, začne jeho blahodárné působení.

S-acetyl-L-Glutathion

Glutathion je velmi silný antioxidant, který se v těle přirozeně tvoří a s věkem ubývá. Nejmodernější formou biologicky dostupného glutathionu je S-acetyl-l-glutathion, který je nejúčinnější. Jeho účinnost je totožná s intravenózním podáváním glutathionu.

K molekule glutathionu byla přidána funkční skupina zvaná acetyl, aby se překonaly běžné potíže se vstřebáváním v trávicím traktu, což umožňuje glutathionu vstupovat přímo do buněk. Podle výzkumů má acetylovaný glutathion větší stabilitu v krevním řečišti a zvyšuje hladinu glutathionu v buňkách účinněji než běžný glutathion. Díky stabilitě molekuly může glutathion překonávat i hematoencefalickou bariéru (působí přímo v mozku).

Z hlediska stability a biologické dostupnosti je acetylovaný glutathion novinkou v suplementaci glutathionu, která se vyrovná intravenóznímu podávání glutathionu. Ve srovnání s intravenózním podáváním glutathionu je však mnohem cenově výhodnější a snadněji se podává. Díky vysoké stabilitě SAG se může udržovat v trávicím traktu bez degradace a zvyšovat množství glutathionu přímo v buňce.

Jak S-acetyl-L-Glutathion tělu prospívá

Skládá se ze tří aminokyselin: kyseliny glutamové, cysteinu a glycinu a je nejsilnějším antioxidantem. Ačkoli je produkován všemi buňkami v těle, glutathion hraje obzvláště důležitou roli v játrech. Díky tomu chrání červené krvinky (v mitochondriích) před oxidačním poškozením tím, že vychytává reaktivní formy kyslíku (volné radikály), které neustále vznikají při metabolismu červených krvinek.

Vyšší hladina glutathionu v buňkách je proto spojena s vyšší produkcí buněčné energie a lepším zdravím buněk. Glutathion hraje také důležitou roli ve funkci imunitního systému a detoxikaci. S přibývajícím věkem se snižuje vlastní produkce glutathionu, stejně jako jeho tvorba vlivem špatné stravy, nadměrné konzumace alkoholu, stresu, infekcí, toxinů a znečištění životního prostředí. V důsledku nedostatku glutathionu v těle jsme náchylnější k infekcím a nemocem, protože nejsme schopni účinné detoxikace.

 890,- Kč

Složení v jedné kapsli:

• S-acetyl-l-glutathion 120 mg
• Resveratrol 50 mg
• Acerola  50 mg
• Quercetin 50 mg

100% čisté extrakty, neobsahuje plnidla ani konzervační látky.
HPMC rostlinné tobolky – vhodné pro vegetariány a vegany.

Balení: 90 kapslí

Imunita - Glutathion - MUDr. David Frej

MUDr. David Perlmutter - Parkinsonova choroba - injekční aplikace Glutathionu

Pacient: vietnamský veterán, 66 let (Parkinson, expozice herbicidem a defoliantem agent orange). Stav při chemické ortodoxní léčbě - Mirapex, Sinemet a 30 minut po intravenózní aplikaci Glutathionu.