Kozlík lékařský

Kozlík lékařský - Valeriana officinalis -  Oddenky spolu s kořeny vybíráme v srpnu až září, když nadzemní část začíná uvadat. Vykopané oddenky očistíme od natě a od půdy, potom je ukládáme do košů a umýváme několikanásobným ponořením do studené vody. Poté je podélně nařežeme a sušíme na otevřeném vzdušném místě nebo v sušárně při teplotě do 35 °C. Vysušené kořeny jsou světle zelené a sladko hořké. Charakteristický valeriánový pach vzniká při sušení. Čerstvý oddenek nepáchne. Vysušené kořeny se skladují na suchém, stinném a vzdušném místě. Droga může mít vlhkost do 16 %. Droga obsahuje hlavně silice (až 2 %), které oddenku dodávají specifickou vůni. Dále obsahuje ester alkoholu borneolu a kyselinu izovalerovou, myrtenol, seskviterpeny aj. Dále kořeny ještě obsahují alkaloidy (valerin, chatinin), valepotriáty, cholin, glykosidy, enzymy, sacharidy, škrob, třísloviny, živice, flavonoidy aj. Kvalitní droga kozlíku je ta, která obsahuje 0,8 % valepotriátů a 0,5 % silice. Droga má uklidňující účinek při nespavosti, nervovém napětí, nervové a psychické únavě, srdečních neurózách, neurasteniích. Valepotriáty mobilizují při únavě nervovou soustavu. Ostatní látky kozlíku regulují činnost svalového aparátu srdce a rozšiřují koronární cévy, přičemž působí hypotenzivně (snižují krevní tlak). Odstraňují křeče hladkého svalstva a blahodárně účinkují při žaludečních a střevních těžkostech nervového původu.