Bor (Borum)

Základní informace
Teprve v roce 1981 byla stanovena důležitost boru pro člověka. Výzkum ukázal, že bor zabraňuje pohlcování vápníku, což je velmi důležitý faktor hlavně pro ženy v období menopauzy a osoby trpící osteoporózou, kdy dochází k velkým ztrátám vápníku. Je také prospěšný při prevenci a léčbě artritidy. Existují dvě hypotézy pro objasnění biochemické funkce boru. První předpokládá, že bor reguluje přeměnu látek v těle spíše negativně tím, že brzdí některé klíčové enzymové reakce. Podle druhé hypotézy hraje roli ve funkci buněčných membrán nebo jejích stabilitě tak, že ovlivňuje odezvu na působení hormonů, které se podílejí na regulaci. Většina boru přijatého stravou se mění na kyselinu boritou, která se rychle a  z velké části, asi z 90%, vstřebává.
Výskyt
Bor se nachází ve většině ovoci, zelenině a ořeších. Velmi malé množství boru bychom hledali v rybách, mase a masných výrobcích. Vegetariáni by tedy měli mít velmi vysoký příjem boru ve srovnání s lidmi, kteří konzumují maso.
Doporučená denní dávka
Ani zde není uvedena přesná denní dávka. Odhaduje se však, že by denní potřeba člověka měla být okolo 2 mg/den, což je při běžném denním příjmu stravy splněno.
Nedostatek
Je potvrzeno, že nedostatek boru ve stravě narušuje metabolismus některých makroprvků (vápníku, hořčíku, draslíku a fosforu) a cholakalciferolu, vitamínu D3, což může vést ke vzniku osteoporózy. Deficit boru se může projevit také zpomaleným tělesným růstem, nedostatkem estrogenu v menopauze, mineralizací a křehnutí kostí.
Nadbytek
Akutní toxicita vyvolává u lidí pocit zvracení, průjem, letargii. Projevy chronické toxicity nebyly jasně definovány.