Fosfor (Phosphorum)

Základní informace
Fosfor je druhým nejrozšířenějším prvkem v lidském těle. Z 600-700 g fosforu obsaženého v lidském těle je uloženo více jak 85% této látky převážně v kostech a zubech, dalších asi 10% ve tkáních a pouhé 2 gramy se nacházejí v krvi, kde regulují hospodaření s kyselinami a zásadami. Ve spojení s vápníkem zajišťuje mineralizaci kostí a tvorbu struktury kostí. Je nezbytný pro uchování a uvolnění energie, protože ve formě ATP je nositelem makroergních vazeb přenášejících energii. Jako součást lecitinu je obsažen v každé buňce a má zvláštní význam pro činnost mozku a nervů. Nachází se v tělních buňkách jako stavební jednotka genetického kódu. Podporuje vstřebávání vitamínu riboflavinu (B2) a niacinu (B3), naopak může bránit vstřebávání vápníku, železa, hořčíku a zinku ze střev.

Výskyt
Fosfor je obsažen téměř ve všech potravinách, zvláště pak v potravinách s vysokým obsahem bílkovin -- ryby, drůbež, kozí mléko, jogurty, sýry, ořechy, semena, droždí atd. Ve větším množství se vyskytuje také ve vaječných žloutcích a luštěninách. Měli bychom dbát na to, abychom přijímali dvakrát více vápníku než fosforu.

Doporučená denní dávka
Za optimální přísun fosforu se považuje 800 mg za den. U těhotných a kojících matek se příjem minerální látky zvyšuje na zhruba 1200 mg/den. Tyto nároky jsou dostatečně pokryty zvýšením příjmu mléka.

Nedostatek
K nedostatku fosforu dochází jen zřídka, poněvadž množství získané z běžné stravy je dostačující. Pokud ovšem nastane tento deficit, např. užíváním léků proti překyselení žaludku, projevuje se slabostí svalů, nechutenstvím, bolestmi v kostech a kloubech, záněty dásní.

Nadbytek
Při denních dávkách nad 1500 mg může bránit vstřebávání vápníku, železa, hořčíku a zinku. Vysoký obsah látky je nežádoucí pro stavbu kostí u dětí.