Vápník (Calcium)

Základní informace
Vápník je minerální prvek, který se v našem těle vyskytuje v největším množství, asi 1-1,5 kg u dospělých jedinců, přičemž 99% jeho obsahu se soustřeďuje v kostech a zubech, zbývající 1% se nachází v krvi. Vápník je nezbytný pro růst kostí, jejich pevnost a preventivně působí proti osteoporóze. Bez součastného dodávání hořčíku a zinku nemůže být do kostí účinně zabudován. Calcium zajišťuje činnost svalové a nervové soustavy, reguluje srdeční stahy a krevní  oběh, aktivuje srážlivost krve. Příznivě působí při menstruačních potížích a má pozitivní vliv na zdraví pokožky. Kyseliny šťavelové (například ve špenátu, rebarboře) a fytokyseliny (obsažené v ovsu) mají silně negativní vliv na využitelnost vápníku. Biologickou využitelnost podporuje naopak kyselina citrónová, jablečná a askorbová.

Výskyt
Mléko a mléčné výrobky jsou hlavním výživovým zdrojem vápníku. K jeho dalším významným zdrojům patří tvrdá pitná voda a brokolice. V menší míře je zastoupen též v sezamových semínkách, sójových bobech, ořeších, burských oříšcích, lososu a konzervovaných sardinkách, meruňkách, fících, švestkách, brusinkách, máku. Bez přítomnosti vitamínu D v těle je vstřebávání vápníku ve střevech výrazně omezeno.

Doporučená denní dávka
Doporučená denní dávka je u dospělých 1200 mg, pro děti do 6 měsíců 400 mg, do roku 600 mg. Zvláště důležitý je pro ženy v období klimaktéria, které trpí návaly horka, křečemi v nohou, nočním pocením, vznětlivostí a dušeními depresemi, u starších osob, kterým slábnou a řídnou kosti a u dětí v době růstu a při zvýšené fyzické námaze. Doporučuje se vápník dodávat společně s hořčíkem v poměru 2:1 v rozpuštěné formě, aby se usnadnilo vstřebávání.

Nedostatek
I když budeme jíst dostatek sýrů, pít polotučná mléka a budeme pobývat často na slunci (vitamín D), můžeme trpět nedostatkem vápníku. Pro správnou asimilaci je totiž potřeba vitamín A a C a další minerály, např. hořčík a fosfor. Typickými příznaky nedostatku tohoto minerálu jsou křehké a bolestivé kosti a klouby po každé fyzické námaze, kazivost zubů a zvýšená dráždivost svalů, při které dochází ke křečím až tetanii. Nejběžnější jsou svalové křeče v lýtkách a šlapkách. Ve spojení s nedostatkem vitamínu D může u dětí vzniknout rachitida (nedostatečné ukládání sloučenin vápníku a fosforu v kostech).  

Nadbytek
Nadbytek vápníku z výživy nehrozí, může však nastat v důsledku otravy vitamínem D. Pak dochází k ukládání vápníku do sliznice žaludku, plic a ledvin. Především lidé s ledvinovými kameny a žaludečními vředy by si měli dávat pozor na vysoký přísun vápníku při současné konzumaci mléka.

Nadměrný příjem vápníku - jedna z příčin osteoporózy a zlomenin kyčelních kloubů

Fakta:

• v Řecku mezi roky 1966 - 1977 se průměrná konzumace mléka zdvojnásobila, výskyt osteoporózy se zdvojnásobil
• v Hong Kongu se za rok 1989 zkonzumovalo 2x více mléka oproti roku 1966 a výskyt osteoporózy se za stejné období ztrojnásobil
• nejvyšší konzumace mléka je ve Švédsku, Finsku Švýcarsku a Holandsku (300-400 kg/rok). Výskyt osteporózy se prudce navýšil
• v Austrálii, USA a Novém Zélandě je konzumace mléka 3x vyšší než v Japonsku a současně zlomenin kyčelních kloubů 2,5x vyšší
• ve skupinách obyvatelstva USA, které konzumují méně mléka, jako například Američané mexického nebo afrického původu, je téměř 2,5x nižší výskyt osteoporózy v porovnání s bílými Američany. A není to z důvodu genetických odlišností
• u obyvatelstva evropského původu v Chile a Venezuele, kteří konzumují méně mléka je v porovnání s USA, Finskem, Švédskem a Švycarskem výskyt zlomenin kyčelních kloubů nížší více jak 3x
• Čínaně konzumují velmi málo mléka, jen asi 8 kg na obyvatele za rok. Výskyt zlomenin kyčelních kloubů je u nich jeden z nejnižších na světě. U čínských žen je to až 6x méně v porovnání s USA, kde konzumují 254 kg mléka na obyvatele za rok
• v ostatních zemích, kde se pije mléko jen zřídka, jako například v Kongu, Guinee nebo Togu (6 kg/rok) je osteoporóza extrémně zřídkavým onemocněním

Na výše uvedené statistiky odpůrci zpravidla reagují: Černoši a Asiaté jsou geneticky odlišní. Je to však nesmysl.

• osteoporóza u asijských žen žijícich v Asii je o hodně nižší než u těch žijícich v USA. Stejně je tomu i u žen z afrického kmene Bantu žijúcich v Bantu a těch žijícich z USA
• taktéž konzumace mléka a výskyt zlomenin kyčelních kloubů je o hodně nižší u Černochů žijících v Jižní Africe oproti Černochům žijících v USA

Pro absorpci vápníku je vyžadována aktivita buněk zvané osteoblasty, které jsou také zodpovědné za vytváření kostní matrice, do které se ukládá vápník. Na druhé straně pro vyplavování vápníku z kostí je nutná aktivita buněk nazývaných osteoklasty.

V případě, že se do kostí vstřebá více vápníku, například v důsledku nedostatku estrogenu, zvýší se aktivita jak osteoblastů, tak i osteoklastů. Problémem je, že v procesu vytváření kostní matrice 50-70% osteoblastů zahyne. Čím více je stimulovaná aktivita těchto buněk, tím více jich zahyne.

V případě, že konzumujete zvýšené množství vápníku po celý život, obměna osteoblastů je zvýšená, přičemž mnohým lidem se podaří úspěšně zvýšit hustotu svých kostí. To je také důvodem, proč je průměrná hustota kostí vyšší u obyvatel s vysokou spotřebou mléka. Tento "úspěch" však bývá jen dočasný, protože počet možností kolikrát se mohou buňky rozdělit je daný. Jejich reprodukční schopnost se vyčerpá dříve.

A pokud jenom osteoblasty dokáží vytvářet nové kostní tkanivo, jeho další tvorba se začne snižovat. Toto však neplatí o osteoklastech podílejících se na vyplavování vápníku z kostí. Za běžných okolností nastávají oba procesy současně - tvorba nového kostního tkaniva s ukládáním vápníku i jeho vyplavování z kostí.

Tady je zakopaný pes

V důsledku nedostatku osteoblastů se jeden proces zpomalí a druhý ne. V nedostatečně novovytvářené matrici začnou vznikat póry. Následně vznikne nemoc - osteoporóza.

Znamená to tedy, že samotný vápník je příčinou osteoporózy?

Je to ironické, ale ano - vápník je zodpovědný za svůj vlastní nedostatek. To však platí jen v případě, že je jeho příjem dlouhodobě značně vysoký.

Tak jako v případě ostatních minerálů, tělo za normálních okolností jich z jídla absorbuje je tolik, kolik potřebuje. U vápníku to je cca 200 mg denně do krve. A to bez ohledu na to jestli konzumujete 700 mg, či 1200 mg v podobě doplňků stravy.

Jenže, když jej konzumujete příliš mnoho, míra jeho absorpce se již nedokáže snížit, hranice je cca 1500 mg. Nadbytečný vápník se ukládá do kostí, protože tělo si hlídá hladinu vápníku v krvi. Za normálních okolností se v krvi nachází přibližně 500 mg vápníku. rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní je 26%, díky třem hormonům, které se starají o tuto rovnováhu.

Po přemístění nadbytečného vápníku do kostí následně dva hormony stimulují vyplavování z kostí ven a třetí hormon odplavování vápníku do moči. Proč se neudrží v kostech? Protože množství v kostech je poměrně přesně dáno. Pokud chcete mít trvale vyšší množství vápníku v kostech, potom musíte trvale přijímat nadměrné množství vápníku.

Problém tu ale je, všechen nadbytečný vápník je zpracováván osteoblasty a osteoklasty. Pokud byste například absorbovali denně do krve 400 mg vápníku místo 200 mg, potom tyto buňky by musely zpracovat za 40 let o 2,9 kg vápníku více.

Vzledem k tomu, že osteoblasty mají rychlejší míru úhynu a obnovy, jejich nedostatek v pozdejším věku začne v matricích kostí vytvářet díry a póry. Podobný účinek na osteoblasty mají i příliš vysoké dávky vitamínu A, zvýšené hodnoty kortizolu a užívání kortikosteroidů, protože predčasně vyčerpávají kapacitu tvorby nových osteoblastů.

Naopak, při optimálním příjmu vápníku kosti stárnou pomaleji, protože nadměrným přísunem vápníku si dokážete zvýšit hustotu kostí, ale na úkor jejich kapacity (znovuobnovování se).

Proto v zemích, kde je nejvyšší průměrná hustota kostí, je i nejvyšší výskyt zlomenin kyčelních kloubů, protože byla vyčerpaná regenerační schopnost osteoblastů.

I tady platí vše s mírou

Množství vápniku v mg na 100 gramů:

Lískové ořechy                 226
Vaječný žĺoutek                140
Brazílske ořechy               132
Zelené olivy                       96
Vlašské ořechy                  87
Fíky                                  54
Borůvky                             44
Pomeranč                          42
Maliny                               40
Kiwi                                  38
Mandarinky                        33
Mateřské mléko                  32
Kokos                                20
Hroznové víno                    18
Meruňky                            16
Ananas                              16
Švestky                              14
Losos                                 13
Makrela                              12
Červený meloun                  11
Banán                                 9

Dospělí a děti vždy potrebují na kg tělesné váhy méně vápníku než novorozenci. Jídlo pro dospělé proto nepotřebuje obsahovat víc vápniku jako mateřské mléko (kravské mléko obsahuje 4x větší množství vápníku než mateřské).

Zdroj: https://www.4.waisays.com/ExcessiveCalcium.htm (Excessive Calcium Causes Osteoporosis)

Odborníci z Harvardu prohlašují, že mléko není součástí zdravého stravování

Mléko je jedna z živočišných potravin, u které se podařilo vzbudit zřejmě nejsilnější dojem, že bez jeho konzumace se neobejdeme a že vynechat ho ze svého jídelníčku je nezodpovědné hazardování se zdravím (přestože více než polovina lidstva konzumaci mléka vůbec nezná a rozhodně jim nechybí). Odborníci z Harvard School of Public Health uveřejnili nové nutriční doporučení ve formě tzv. talíře zdravého jedení (Healthy Eating Plate), která je určena americkému ministerstvu zemědělství a dalším odborníkům. Univerzita touto novou směrnicí nahrazuje překonanou a zavádějící potravinovou pyramidu.

Zdůrazňují, že na rozdíl od předchozích doporučení, není toto nové doporučení ovlivněno lobbisty z řad potravinářského průmyslu a z potravinové pyramidy navrhuje úplně vyřadit mléko a mléčné produkty, zejména díky nebezpečí zvýšeného rizika rakoviny (častá spotřeba mléčných výrobků zvyšuje riziko rakoviny prostaty a pravděpodobně i vaječníků) a kvůli vysokému podílu nasycených tuků.

Experti z Harvardu ve své zprávě navrhují, že k získávání vápníku pro lidský organismus je mnohem vhodnější například zelenina jako je kapusta, brokolice nebo květák (dvojnásobný obsah vápníku než v mléce a vyšší využitelnost), dále například ze sojového mléka nebo luštěnin a ořechů.