8 běžných potravinářských přídatných látek (ÉČEK) je spojených s vysokým krevním tlakem - nová studie - zveřejněná 20. května 2026 v European Heart Journal

- Depositphotos

Barbora Nová

Výsledky studie zveřejněné 20. května 2026 v European Heart Journal ukazují, že některé běžné konzervační látky v potravinách mohou zvyšovat vysoký krevní tlak a kardiovaskulární riziko (1).

Protože tato observační studie nemůže prokázat kauzalitu – souvislost mohou vysvětlit jiné faktory – autoři vyzývají k dalšímu výzkumu.

Vyzývají také k přehodnocení rizik příslušnými orgány, včetně amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Vzestup konzervantů v potravinách

Vzhledem k tomu, že ultrazpracované potraviny (UPF) se každý týden objevují v titulcích novin, se vědecká komunita i široká veřejnost více než kdykoli předtím zaměřují na potenciální zdravotní dopady potravinářských aditiv.

Konzervační látky, jak název napovídá, zabraňují kazení potravin a invazi patogenů. Zlepšují bezpečnost potravin a zároveň prodlužují trvanlivost a zvyšují zisky. V roce 2019 zhruba třetina produktů zakoupených ve Spojených státech obsahovala alespoň jeden konzervant (2).

Pro použití v produktu v USA, Velké Británii, Evropě a mnoha dalších regionech jsou tyto aditiva testovány na bezpečnost. Někteří se však domnívají, že toto testování není dostatečně důkladné.

Je zajímavé, že některé konzervační látky se v potravinách vyskytují přirozeně, jako je kyselina askorbová (vitamin C) a alfa-tokoferol (vitamin E). Konzumace těchto sloučenin v celých potravinách je spojena s lepším kardiovaskulárním zdravím (3).

Některé rané výzkumy však prokazují, že jejich dopad může být škodlivý, pokud jsou konzumovány mimo celé potraviny, alespoň u některých populací (4, 5).

Podle autorů nové studie bylo provedeno jen málo výzkumů o kardiovaskulárních účincích konzervantů, takže tato studie nabízí nové poznatky.

Některé konzervanty souvisejí s diabetem 2. typu a rakovinou

Současná studie využívá data z největší nutriční studie svého druhu s názvem NutriNet-Santé.

Projekt začal ve Francii v roce 2009 a nyní zahrnuje více než 100 000 účastníků, kteří pravidelně zasílají údaje o stravě. Vědci mají také přístup ke vzorkům krve a stolice, aby mohli posoudit střevní mikrobiom účastníků.

V posledních letech se skupina zaměřila na dopad ultra-zpracovaných potravin a přídatných látek na zdraví. Například začátkem tohoto roku publikovali výzkum zabývající se souvislostmi mezi konzervanty, diabetem 2. typu a rakovinou.

Došli k závěru, že příjem konzervantů byl spojen se zvýšeným výskytem diabetu 2. typu a některých druhů rakoviny. Nyní se zaměřují na souvislost mezi těmito přísadami, hypertenzí a kardiovaskulárními onemocněními.

Stručná poznámka: V této studii statistický termín „výskyt“ měří počet nových případů hypertenze nebo kardiovaskulárních onemocnění, ke kterým došlo během následného sledování studie.

 Které konzervační látky jsou nejběžnější v potravinách? 

Analýza celkem zahrnovala data od 112 395 lidí, z nichž více než dvě třetiny tvořily ženy, s průměrným věkem 42,8 let. Tito jedinci byli sledováni v průměru 7,9 let.

Vědci identifikovali 58 různých konzervačních látek, které účastníci konzumovali. Z nich 17 konzumovalo alespoň 10 % účastníků, takže se vědci zaměřili na tyto sloučeniny a jejich souvislosti s kardiovaskulárními onemocněními a hypertenzí.

10 nejčastějších konzervantů bylo (8 konkrétních Éček):

• Kyselina citronová (E330): Konzumovala ji 91,3 % spotřebitelů (převážně z průmyslově zpracovaného ovoce a zeleniny).
• Lecitiny celkem: 86,4 %.
• Siřičitany celkem: 83,5 % (většinou z alkoholických nápojů).
• Kyselina askorbová (E300): 83,0 % (převážně z průmyslově zpracovaného ovoce a zeleniny).
• Dusitan sodný (E250): 73,3 % (převážně z průmyslově zpracovaných masných výrobků).
• Sorban draselný (E202): 65,3 %.
• Erythorban sodný (E316): 52,5 % (převážně z průmyslově zpracovaných masných výrobků).
• Askorbát sodný (E301): 49,7 %.
• Disiřičitan draselný (E224): 44,2 %.
• Dusičnan draselný (E252): 32,3 % (převážně z průmyslově zpracovaných masných výrobků).

Odhalení nových souvislostí mezi konzervačními látkami a zdravím srdce

V rámci své analýzy vědci zohlednili řadu proměnných, včetně věku, pohlaví, výšky, indexu tělesné hmotnosti (BMI), fyzické aktivity, kouření, úrovně vzdělání a rodinné anamnézy kardiometabolické poruchy a hypertenze.

Jejich analýza také kontrolovala konzumaci makroživin, množství ovoce a zeleniny, které jedli, a příjem alkoholu, soli, masných výrobků a mléčných výrobků.

I po úpravě těchto faktorů zjistili, že vyšší příjem celkových neantioxidačních konzervantů byl spojen s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění a ischemické choroby srdeční.

Obdobně byl vyšší příjem těchto typů konzervantů spojen s vyšším výskytem hypertenze:

• Celkové konzervanty: o 24 % vyšší
• Celkové neantioxidační konzervanty: o 29 % vyšší
• Celkové antioxidační konzervanty: o 22 % vyšší

Antioxidační konzervanty zabraňují chemickému znehodnocení, zatímco neantioxidační konzervanty fungují tak, že ničí mikroby.

Když vědci podrobněji zkoumali specifické sloučeniny, vyšší příjem těchto konzervantů byl spojen s vyšším výskytem hypertenze:

• Celkové sorbáty: o 39 % vyšší
• Sorban draselný (E202): o 39 % vyšší
• Kyselina citronová (E330): o 25 % vyšší
• Disiřičitan draselný (E224): o 16 % vyšší
• Celkové dusitany: o 16 % vyšší
• Dusitan sodný (E250): o 16 % vyšší
• Kyselina askorbová (E300): o 14 % vyšší
• Erythorban sodný (E316): o 14 % vyšší
• Celkové askorbáty: o 13 % vyšší
• Celkové erythorbáty: o 13 % vyšší
• Askorbát sodný (E301): o 12 % vyšší
• Celkové siřičitany: o 11 % vyšší
• Extrakty z rozmarýnu: o 10 % vyšší

Při hodnocení toho, které jednotlivé konzervanty byly spojeny s vyšším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, zůstal pouze jeden významný:

• Kyselina askorbová: o 15 % vyšší

Důležité je, že vědci nenalezli žádnou statistickou interakci mezi kvalitou stravy nebo příjmem UPF. To znamená, že účinek není pouze proto, že lidé, kteří konzumovali více konzervantů, měli celkově horší stravu.

Omezení studie a budoucnost

Současná studie má svá omezení. Protože se jedná o observační studii, nemůže prokázat kauzalitu. Stále je možné, že za vztah mezi konzervačními látkami a zdravím srdce je zodpovědný nějaký jiný faktor.

Autoři nové studie však svůj článek uzavírají výzvou k akci: „Tato studie poskytuje nové poznatky pro revizi hodnocení bezpečnosti těchto potravinářských přídatných látek, která by měla zohlednit poměr přínosů a rizik mezi konzervací potravin těmito přídatnými látkami a jejich potenciálním dopadem na kardiovaskulární zdraví.“

Máme se obávat konzervantů v potravinách?

S rostoucím množstvím důkazů o tom, že potravinářské přídatné látky mohou být škodlivé, se mnoho lidí snaží snížit jejich příjem.

Dr. Federica Amatiová, vědecká pracovnice na Imperial College London ve Spojeném království, pracující také klinicky jako registrovaná nutriční poradkyně, uvedla: „V USA je přibližně 57 % potravin průmyslově ultrazpracovaných a většina těchto produktů obsahuje konzervační látky. Je prakticky nemožné snížit příjem konzervačních látek na nulu, ale snížení UPF je skvělým začátkem.“

Doporučuje, abychom pokud možno upřednostňovali celé potraviny, které přirozeně obsahují méně umělých přísad. „Jako dvojí výhodu,“ uvádí, „mají tyto potraviny, mezi něž patří ovoce, celozrnné výrobky, zelenina, ořechy, semena, bylinky a koření, vysoký obsah vlákniny.“

To je v tomto případě obzvláště důležité, protože „víme, že vláknina je základní živina, která podporuje dobré zdraví střev, imunitní funkce a zdraví srdce.“

První kroky

Pokud chcete začít v malém, zaměřte se nejprve na omezení některých nejhorších viníků. Průmyslově zpracované masné výrobky, které často obsahují dusičnany a dusitany, jsou také spojovány s horším zdravím, pokud se konzumují pravidelně, proto se je snažte, pokud je to možné, nahradit průmyslově nezpracovaným bílým masem.

Limonády také často obsahují konzervační látky a stejně jako průmyslově zpracované masné výrobky jsou spojovány s horším zdravím, pokud se konzumují pravidelně. Proto se snažte je nahradit vodou, neslazeným čajem a kávou nebo fermentovanými výrobky, jako je kombucha nebo kefír.

Čtěte etikety výrobků!

Nezapomeňte si však přečíst etikety a zkontrolovat produkty, které obsahují živé kultury a seznam složek – ne všechny fermentované nápoje jsou si rovny.

Závěr

Nová studie zahrnující více než 100 000 účastníků dospěla k závěru, že některé potravinářské konzervační látky by mohly poškodit kardiovaskulární zdraví.

Vědci identifikovali osm konzervačních látek, které jsou spojeny s hypertenzí (vysokým krevním tlakem).

Došli také k závěru, že jedna přísada (kyselina askorbová) byla konkrétně spojena s kardiovaskulárním onemocněním. Ačkoli je to znepokojivé, design studie znamená, že výsledky nemohou zatím přesvědčivě prokázat kauzalitu.