Jak může pití kávy změnit váš střevní mikrobiom? Nová studie zveřejněná 18. listopadu 2024

- Depositphotos

Barbora Nová

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů konzumovaných na celém světě. Pro mnohé je to každodenní základ, známý pro své potenciální metabolické a zdravotní výhody (1).

Nedávné studie potvrzují, že káva může mít také přímý vztah s naším střevním mikrobiomem (2).

V roce 2021 vědci zjistili, že z více než 150 zkoumaných potravin má tento oblíbený nápoj nejsilnější souvislost se složením střevního mikrobiomu, zejména s hladinou bakterie Lawsonibacter asaccharolyticus, u přibližně 1 000 lidí (3, 4).

Aby lépe porozuměl vlivu konzumace kávy na střevní mikrobiom, analyzoval tento výzkumný tým kromě veřejně dostupných informací od téměř 54 200 lidí z celého světa také stravovací a lékařské údaje od více než 22 800 osob ze Spojených států a Velké Británie.

V rámci nového výzkumu porovnávali údaje ze vzorků stolice odebraných pijákům a nepijákům kávy, aby zjistili rozdíly v jejich střevních bakteriích.

Studie zjistila několik korelací, z nichž nejsilnější byla mezi příjmem kávy a bakterií L. asaccharolyticus: U pijáků kávy bylo zjištěno až osmkrát vyšší množství této bakterie než u nepijáků. Tento efekt byl pozorován po celém světě.

Zatímco přesné zdravotní účinky této bakterie jsou stále neznámé, vědci se domnívají, že by mohly souviset s účinky připisovanými pití kávy.

Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature Microbiology (5).

Vliv kávy na střevní mikrobiom

Vědci provedli podle jejich názoru dosud nejrozsáhlejší studii o souvislosti mezi konzumací kávy a lidským střevním mikrobiomem.

Využili data z několika zdrojů, včetně:

• pět kohort ZOE PREDICT (6)
• studie mysli a těla (MBS) (7)
• ověřovací studie mužského životního stylu (MLVS) (8)

Analyzovali více než 22 000 celometagenomových vzorků, což je technika používaná k detekci a měření množství veškeré mikrobiální DNA ve vzorku.

Hodnotili také stravovací návyky účastníků pomocí dotazníků o frekvenci stravování ze čtyř kohort PREDICT, MBS a MLVS.

Účastníci byli poté rozděleni do tří úrovní spotřeby kávy:

• nekonzumenti, pokud vypili do 20 gramů kávy denně nebo méně než 3 šálky měsíčně
• mírní konzumenti, pokud měli mezi 21–599 gramů kávy denně
• vysocí konzumenti, pokud měli 600 nebo více gramů kávy denně nebo více než 3 šálky denně

Po vyloučení 1 % účastníků, jejichž spotřeba kávy byla v rámci skupin PREDICT extrémní, získali 22 867 účastníků.

Celkem 5 730 jedinců bylo kategorizováno jako nekonzumenti kávy, 14 647 jako mírní pijáci kávy a 2 490 jako vysocí konzumenti kávy.

Do studie byly rovněž zahrnuty veřejné údaje o mikrobiálním genetickém materiálu (metagenomika) ze vzorků stolice z 211 kohort, celkem 54 198 vzorků z různých zemí.

Dále byly použity údaje o aktivních genech z 364 vzorků stolice a údaje o metabolitech z krve ze 438 vzorků, a to jak z kohort MBS, tak z kohort MLVS.

Vědci pak pomocí strojového učení zjišťovali, jak pití kávy souvisí s typy a množstvím bakterií v našich střevech. Naučili počítačový program, aby identifikoval rozdíly ve střevních bakteriích u lidí, kteří kávu nikdy nepijí, u těch, kteří ji pijí střídmě, a u těch, kteří ji konzumují hodně.

Pití kávy může změnit váš mikrobiom střeva, ale kolik kávy musíte vypít?

V souladu s dřívějšími studiemi byla v této studii zjištěna silná souvislost mezi konzumací kávy a nárůstem specifických druhů mikrobiomu, zejména bakterie L. asaccharolyticus.

Ukázalo se, že medián početnosti L. asaccharolyticus byl významně vyšší ve skupině s vysokou spotřebou kávy, přičemž hodnoty se pohybovaly od 4,5 do 8krát vyšší než ve skupině, která kávu nikdy nekonzumovala.

Podobně skupina s mírnou konzumací vykazovala 3,4 až 6,4krát vyšší hladiny než skupina nikdy nepijící kávu.

Analýzy krevních metabolitů ukázaly, že u konzumentů kávy se vyskytovaly zejména sloučeniny jako kyselina chinová a trigonelin, což koreluje s vyššími hladinami L. asaccharolyticus (9, 10).

Mezi lidmi, kteří pili mírné množství kávy, a těmi, kteří pili velké množství kávy, byl menší rozdíl v účinku kávy na mikrobiom a u tří kohort nebyl rozdíl významný.

To ukazuje, že zvýšení konzumace kávy nad umírněnou konzumaci nemusí mít na mikrobiom výrazný vliv.

Jinými slovy, nemusíte pít velké množství kávy, abyste zaznamenali změny ve svém střevním mikrobiomu.

Vědci také provedli pokusy in vitro, kdy ke kulturám L. asaccharolyticus přidali kávu s kofeinem a bez kofeinu, přičemž obě tyto kávy zvýšily růst bakterií. To ukazuje, že za stimulaci růstu mohou být zodpovědné jiné sloučeniny v kávě než kofein.

Dále potvrdili souvislost mezi L. asaccharolyticus a konzumací kávy korelací odhadovaného příjmu kávy na obyvatele s prevalencí L. asaccharolyticus ve 25 zemích pomocí opětovné analýzy tisíců veřejně dostupných souborů dat.

Celkově tento výzkum přispívá k důkazům, že káva mění složení střevního mikrobiomu, přičemž L. asaccharolyticus zvláště reaguje na příjem kávy.

Je však zapotřebí dalšího výzkumu, abychom plně porozuměli mechanismům tohoto vztahu a potenciálním zdravotním důsledkům.

Vzhledem k tomu, že konzumace kávy je spojena s nižším rizikem úmrtí ze všech příčin, autoři studie navrhují, aby se v budoucích studiích zkoumalo, zda bakterie L. asaccharolyticus může tento vztah zprostředkovat (11).

Proč mohou být prospěšné vyšší hladiny bakterie L. asaccharolyticus?

Alyssa Simpsonová, RDN, CGN, CLT, dietoložka zabývající se zdravým trávením ve Phoenixu, AZ, která se na studii nepodílela, uvedla, že „ačkoli zatím plně nerozumíme mechanismu, bakterie L. asaccharolyticus by mohla hrát roli při metabolismu polyfenolů obsažených v kávě, jako je kyselina chinová, na bioaktivní sloučeniny, které přispívají ke známým přínosům kávy.“

Káva může „pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom zvýšením mikrobiální diverzity a podporou prospěšných bakterií prostřednictvím svých polyfenolů a prebiotických účinků.

Dr. Thomas M. Holland, MD, MS, lékař-vědec a odborný asistent na RUSH Institute for Healthy Aging, RUSH University, College of Health Sciences, který se na studii rovněž nepodílel, má podobný názor s tím, že ačkoli to nevíme jistě, bakterie L. asaccharolyticus „pravděpodobně souvisí se známými zdravotními účinky kávy, protože se podílí na metabolismu látek pocházejících z kávy, jako je kyselina chinová“.

„Tyto metabolity a další sloučeniny, jako jsou polyfenoly kyseliny chlorogenové a katechiny (podtřída flavonoidů), mohou ovlivňovat zdraví střev, zánět nebo metabolické procesy, což může přispět ke snížení rizika chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, nebo ke zlepšení rozmanitosti střevního mikrobiomu. Je známo, že kávové polyfenoly a chlorogenové kyseliny působí jako prebiotika, látky, které pomáhají vytvářet příznivé prostředí pro určité střevní mikroby."

Jak využít potenciální výhody kávy

Alyssa Simpsonová uvedla, že „ačkoli je příliš brzy doporučovat kávu speciálně pro zdraví střev, nicméně umírněná konzumace může být pro většinu lidí zdravou volbou a nabízí potenciální výhody mikrobiomu spolu s metabolickými a protizánětlivými vlastnostmi (12).

Pro největší potenciální výhody si vychutnejte kávu černou nebo s minimálními přísadami, jako je neslazené rostlinné mléko.

Pokud rádi sladíte, zvolte přírodní nízkokalorická sladidla, jako je stévie, mnišské ovoce nebo alulózu, která jsou šetrnější k hladině cukru v krvi.

Určitě se držte umírněné konzumace – 1-3 šálky denně – a vybírejte si vysoce kvalitní organickou kávu, abyste snížili možné se vystavení pesticidům a maximalizovali její zdravotní přínosy.“

Další potraviny, které mohou zvýšit hladiny L. asaccharolyticus

I když je káva hlavním známým zesilovačem bakterie Lawsonibacter asaccharolyticus, tak podobné účinky mohou mít i jiné potraviny.

Například plody arónie obsahují kyselinu chlorogenovou a polyfenoly jako káva, přičemž jsou relativně novou potravinářskou plodinou, která se tradičně pěstuje v Rusku a východní Evropě, ale díky svému statusu ‚superpotravin‘ si našla cestu ke komerčnímu pěstování na Středozápadě a v dalších oblastech Severní Ameriky.

Také potraviny bohaté na kyselinu chlorogenovou, jako jsou borůvky, jablka a hrušky, mohou také podpořit růst bakterie Lawsonibacter asaccharolyticus.

I když to není přímo spojeno s L. asaccharolyticus, konzumace fermentovaných potravin může také podporovat celkovou diverzitu střevního mikrobiomu a podporovat zdravá střeva.

Závěr

Nedávný výzkum potvrzuje potenciální souvislost mezi konzumací kávy a složením našeho střevního mikrobiomu.

Konkrétně káva může významně zvýšit hladiny druhu bakterií nazývaných Lawsonibacter asaccharolyticus.

Nová studie posiluje stávající důkazy, že káva by mohla podporovat růst této bakterie ve střevech, což může potenciálně přispívat ke zdravotním přínosům kávy.

Odborníci upozorňují, že je ještě příliš brzy na definitivní závěry, ale mírné začlenění kávy do vaší stravy může zlepšit složení vašeho střevního mikrobiomu a podpořit celkové zdraví.

Káva a kofein - kolik kávy můžete denně pít?

- Pixabay

Káva obsahuje stovky bioaktivních látek. Z toho důvodu je pro mnoho lidí největším zdrojem antioxidantů (1, 2).

Studie také ukazují, že konzumenti kávy mají nižší riziko onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, neurologické poruchy a onemocnění jater (3).

Možná vás však zajímá, kolik kávy je bezpečné pít a zda její nadměrný příjem nepřináší nějaká rizika.

Následuje vysvětlení, kolik kávy můžete bezpečně vypít.

Kolik kofeinu je v šálku kávy?

Kofein, účinná látka obsažená v kávě, je nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látkou na světě (4).

Obsah kofeinu v kávě je velmi variabilní a pohybuje se od 50 do více než 400 mg v jednom šálku.

Malý šálek doma uvařené kávy může poskytnout 50 mg, zatímco 475 ml kávy Starbucks grande obsahuje více než 300 mg.

Obecně lze předpokládat, že průměrný 240ml šálek kávy obsahuje přibližně 100 mg kofeinu.

Některé zdroje uvádějí, že 400 mg kofeinu denně - což odpovídá 4 šálkům (945 ml) kávy - je pro většinu zdravých dospělých bezpečné (3, 5).

Mnoho lidí však bez problémů pije mnohem více.

Mějte na paměti, že existuje mnoho dalších zdrojů kofeinu, včetně čaje, nealkoholických nápojů, energetických nápojů, čokolády a některých léků (6, 7).

Shrnutí:

• Obsah kofeinu ve vašem ranním džusíku se může pohybovat od 50 do více než 400 mg. Mnoho zdrojů doporučuje 400 mg kofeinu denně jako bezpečnou horní hranici pro zdravé dospělé osoby.

Krátkodobé příznaky nadměrného příjmu kofeinu

Pokud vypijete příliš mnoho kávy během krátké doby, mohou se u vás objevit psychické a fyzické příznaky, včetně:

• neklidu
• úzkosti
• závratě
• žaludeční nevolnosti
• podrážděnosti
• nespavosti
• zrychleného srdečního tepu
• třesu

Pokud se u vás tyto příznaky po vypití kávy objeví, je možné, že jste na kofein citliví a měli byste zvážit snížení jeho příjmu nebo se mu zcela vyhnout.

Ačkoli je možné zemřít na předávkování kofeinem, je to téměř nemožné pouze z kávy. Museli byste vypít více než 100 šálků (23,7 litru) za jediný den.

Existuje však několik vzácných případů, kdy lidé zemřeli po užití kofeinových doplňků stravy (8).

Shrnutí:

• Požití příliš velkého množství kofeinu může způsobit různé příznaky, které se většinou týkají mozku a trávicího systému.

Lidé snášejí různá množství kofeinu

Kofein působí na lidi různým způsobem. Bylo objeveno mnoho genů, které ovlivňují citlivost lidí na tento stimulant (9, 10).

Tyto geny ovlivňují enzymy, které rozkládají kofein v játrech, a také receptory v mozku, na které kofein působí.

Účinky kofeinu na spánek jsou rovněž geneticky podmíněné. Někteří lidé mohou vypít kávu a okamžitě usnout, zatímco jiní jsou po celou noc vzhůru.

V závislosti na vaší genetické výbavě můžete snášet hodně kofeinu - nebo velmi málo. Většina lidí je někde uprostřed.

Velmi důležitá je také vaše získaná tolerance. Ti, kteří pijí kávu každý den, mohou tolerovat mnohem více než ti, kteří ji pijí jen zřídka.

Je také důležité si uvědomit, že citlivost na kofein mohou ovlivnit zdravotní potíže.

Pokud trpíte úzkostí, panickou poruchou, srdeční arytmií, vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo jinými zdravotními potížemi, můžete kofein tolerovat méně. Pokud chcete vědět více o své toleranci, poraďte se s odborníkem.

Shrnutí:

• Citlivost na kofein je velmi variabilní a závisí na genech a receptorech pro kofein ve vašem mozku.

Káva a dlouhověkost

Přestože vysoký příjem kofeinu způsobuje nežádoucí vedlejší účinky, je káva spojována s mnoha zdravotními přínosy. Je dokonce spojována s prodlouženou délkou života.

V jedné studii provedené na 402 260 lidech ve věku 50-71 let měli ti, kteří vypili 4-5 šálků kávy denně, nejnižší riziko úmrtí během 12-13 let trvání studie (11).

Dva další přehledy podpořily podobné výsledky (12, 13).

Výzkumy se však různí. Jedna nedávná studie zjistila, že pití 4 a více šálků denně je spojeno se zvýšeným - nikoli sníženým - rizikem úmrtí u lidí mladších 55 let (14).

Zde se nabízí otázka, nefinancují některé pozitivní studie výrobci a prodejci kávy? Všimněte si také, že tyto a většina dalších studií nespecifikují, zda se "šálek" vztahuje na standardní 240ml šálek nebo jen na obecnou nádobu, kterou mohou lidé používat k pití kávy nezávisle na objemu.

Nicméně rozdíly v objemu mezi různě velkými šálky na kávu nejsou obecně příliš velké.

Shrnutí:

• Ačkoli důkazy nejsou jednoznačné, několik studií naznačuje, že pijáci kávy žijí déle - přičemž optimální množství kávy se pohybuje kolem 4-5 šálků denně.

Káva a snížené riziko onemocnění

Káva je také spojována se sníženým rizikem různých onemocnění, včetně:

• Diabetes 2. typu. Čím více kávy lidé pijí, tím nižší je u nich riziko cukrovky 2. typu. Jedna studie zjistila, že s každým denním šálkem se toto riziko snižuje o 7% (15).
• Cirhóza jater. Pití 4 a více šálků kávy denně přináší největší snížení - až o 84% - rizika cirhózy jater, což je závažný důsledek některých jaterních onemocnění (16, 17).
• Rakovina jater. Riziko rakoviny jater se snižuje o 44% na každé 2 šálky denně (18).
• Alzheimerova choroba. V jedné studii bylo 3-5 šálků denně spojeno s 65% snížením rizika Alzheimerovy choroby (19).
• Parkinsonova choroba. Káva je spojena se sníženým rizikem Parkinsonovy choroby, přičemž největší snížení bylo pozorováno při 5 a více šálcích denně (20).
• Deprese. Studie ukázaly, že 4 a více šálků kávy denně jsou spojeny s o 20% nižším rizikem deprese a o 53% nižším rizikem sebevraždy (21, 22).

Cílit na 4-5 šálků kávy denně se tedy zdá být optimální.

Vzhledem k tomu, že všechny tyto studie měly pozorovací charakter, nemohou prokázat, že káva způsobila snížení výskytu onemocnění - pouze to, že pijáci kávy měli menší pravděpodobnost, že těmito nemocemi onemocní.

Přesto stojí za to mít tyto výsledky na paměti.

Ve většině případů by měla mít stejné příznivé účinky i káva bez kofeinu. Výjimkou je Parkinsonova choroba, na kterou má zřejmě vliv především kofein.

Shrnutí:

• Konzumace kávy je spojována se snížením rizika mnoha onemocnění, přičemž největší účinky se projevují při konzumaci přibližně 4-5 šálků denně.

Kofein v těhotenství

U těhotných žen může kofein projít placentou a dostat se k plodu. Plod má však s metabolismem kofeinu problémy.

Více studií spojuje vysoký příjem kofeinu během těhotenství se zvýšeným rizikem potratu, narození mrtvého dítěte, předčasného porodu a nižší porodní hmotnosti (23, 24, 25, 26).

Obecně se doporučuje, aby těhotné ženy omezily příjem kofeinu na 100-200 mg denně, tedy asi 1-2 šálky (240-475 ml) kávy.

Mnozí odborníci však doporučují se kávě v těhotenství zcela vyhnout. Pokud chcete být v naprostém bezpečí, je to rozumná volba.

Shrnutí:

• Objevily se obavy z vlivu kofeinu na vyvíjející se plod, proto se obecně doporučuje vyhnout se konzumaci kávy nebo ji minimalizovat, pokud jste těhotná.

Doporučený příjem

Důkazy naznačují, že optimální množství může být 4-5 šálků kávy denně.

Toto množství je spojeno s nejnižším rizikem předčasného úmrtí a také s nižším rizikem řady běžných onemocnění, z nichž některá postihují stovky milionů lidí.

To samozřejmě neznamená, že musíte pít kávu.

Lidé, kteří jsou citliví na kofein, mají určité zdravotní potíže nebo jim tento nápoj prostě nechutná, by se mu měli rozhodně vyhnout.

A co víc, pokud máte kávu rádi, ale zjistili jste, že má tendenci vyvolávat ve vás úzkost nebo problémy se spánkem, možná byste měli její konzumaci omezit nebo vyloučit.

Kromě toho můžete výhody kávy snadno znehodnotit tím, že do ní přidáte cukr nebo jiné nezdravé, vysoce kalorické přísady.

Přesto je možné kávu optimalizovat tak, abyste z ní získali maximum prospěšných látek.

Shrnutí:

• Důkazy naznačují, že největší přínos pro zdraví má 4-5 šálků kávy denně. Pokud jste však citliví na kofein, měli byste se zaměřit na nižší množství nebo se kávě vyhnout úplně.

Závěr

Pro lidi, kteří si kávu rádi dopřávají, existuje jen málo důkazů o škodlivosti - a spousta důkazů o prospěšnosti. Nicméně pozitivní studie mohou být financovány výrobci a prodejci kávy.

Optimální je sice 4-5 šálků denně, ale mnoho lidí snese bez problémů i více. Na druhou stranu jsou lidé, kteří kávu nesnášejí. Mnohdy je pro nepřijatelnější káva bez kofeinu.

Pokud rádi pijete hodně kávy a nepociťujete žádné vedlejší účinky, není důvod s jejím pitím přestat.