Antibiotika a 6 dalších chemických léčiv je spojeno s narušeným střevním mikrobiomem - nová studie - zveřejněná 5. září 2025 v mSystems

- Depositphotos

Barbora Nová

Nedávná studie zjistila, že mnoho léků na předpis má trvalý negativní dopad na střevní mikrobiom, který může přetrvávat několik let.

Studie publikovaná 5. září 2025 v časopise mSystems Americké společnosti pro mikrobiologii zjistila, že kromě antibiotik, antidepresiv, beta-blokátorů, léků snižujících žaludeční kyselinu a léků proti úzkosti mohou tyto látky narušovat mikrobiom dlouho po jejich použití (1).

Dr. Babak Firoozi, MD, atestovaný gastroenterolog v MemorialCare Orange Coast Medical Center ve Fountain Valley v Kalifornii, studii uvítal, ale naléhal na opatrnost při interpretaci zjištění:

„Metodika byla robustní a přesvědčivě propojila změny ve střevním mikrobiomu s užíváním léků, ale nejednalo se o kontrolovanou studii. Existuje příliš mnoho proměnných, které nelze zohlednit, jako jsou faktory prostředí, strava, geografická poloha. Nejvíce překvapivým zjištěním je, kolik tříd léků mělo negativní vliv na střevní mikrobiom.“

Hodnocení účinků mnoha léků

Vědci využili data od 2 509 dospělých osob v estonské kohortě mikrobiomu, která je součástí Estonské Biobanky – populační databáze dobrovolníků v Estonsku (2).

Dobrovolníci ve věku od 23 do 89 let poskytli vzorky krve, stěry ze sliznice ústní dutiny a vzorky stolice. Vědci poté pomocí sekvenování metagenomiky typu shotgun analyzovali složení střevního mikrobiomu ve vzorcích stolice. Podskupina kohorty – 328 osob – poskytla po mediánu sledovacího období 4,4 roku druhý vzorek stolice, který vědci rovněž analyzovali (3).

Vědci také získali přístup k podrobnostem o současném a historickém užívání léků na předpis účastníků z jejich elektronických zdravotních záznamů.

V době prvního vzorku účastníci užívali celkem 433 různých léků na předpis a v pěti letech předcházejících tomu užívali 507 různých léků. Něco přes třetinu účastníků (857 osob) v době prvního vzorku neužívala žádné léky a ti, kteří léky užívali, užívali v průměru tři různé druhy léků.

Vědci v prvním časovém bodě nehodnotili účinky antibiotik, takže vyloučili kohokoli, kdo užíval antibiotika do 90 dnů od prvního vzorku, ale druhý vzorek byl již posouzen i z hlediska účinků antibiotik.

Měřitelné změny v mikrobiomu po užití 7 skupin chemických léků

Celkem vědci analyzovali účinky 186 léků. Z nich 167 nějakým způsobem ovlivnilo mikrobiom a 78 vykazovalo dlouhodobé účinky na složení mikrobiomu.

Měřitelné změny v mikrobiomu byly pozorovány u lidí, kteří užívali následující léky:

• Antibiotika – léky, které léčí bakteriální infekce tím, že ničí bakterie nebo zastavují jejich množení.
• Antidepresiva – zvyšují hladinu neurotransmiterů v mozku a zmírňují příznaky deprese.
• Antipsychotika – léky, které léčí psychózy spojené s některými duševními onemocněními, jako je schizofrenie a bipolární porucha.
• Beta-blokátory – léky používané k léčbě kardiovaskulárních příznaků, jako je angina pectoris a vysoký krevní tlak.
• Biguanidy – metformin, používaný k léčbě diabetu 2. typu.
• Inhibitory protonové pumpy (PPI), které snižují žaludeční kyselinu k léčbě refluxu kyseliny, pálení žáhy a žaludečních vředů.
• Benzodiazepiny, které se předepisují na úzkost a poruchy spánku.

Které léky měly největší negativní účinek na mikrobiom?

Kromě antibiotik měly beta-blokátory, deriváty benzodiazepinů, glukokortikoidy, PPI, biguanidy a antidepresiva všechny účinky na mikrobiom, které byly pozorovány mnoho let po předchozím užívání léků.

Vědci zjistili, že čím déle lidé užívali léky a čím více léků užívali, tím větší byl jejich vliv na mikrobiom. Zdálo se, že více léků vzájemně interaguje a má větší vliv na mikrobiom, ale z jednotlivých léků měly největší negativní vliv benzodiazepiny.

Ve své studii autoři varují:

„Vzhledem k tomu, že léky cílené na člověka jsou často užívány nepřetržitě po celý život, nikoli po krátkou dobu, jako je tomu u antibiotik, mohou být fyziologické účinky ještě výraznější.“

„Naše zjištění zdůrazňují, že i užívání drog v minulosti může zanechat trvalou stopu. Zároveň jsme zjistili, že i v rámci stejné třídy léků mohou jednotlivé léky ovlivňovat mikrobiom velmi odlišnými způsoby.“ „Pokud dva léky fungují stejně dobře, lékaři se mohou rozhodnout pro ten, který má menší dopad na střevní mikrobiom.“

— Dr. Elin Οrgová, PhD, spoluautorka studie, vedoucí výzkumné skupiny pro mikrobiom na Univerzitě v Tartu

I v rámci jednotlivých tříd léků měly léky odlišné účinky. U benzodiazepinů, které jsou běžně předepisovanými léky proti úzkosti, se zjistilo, že alprazolam, také známý jako Xanax, má mnohem širší negativní dopad na mikrobiom než diazepam.

„Zaznamenaný rozdíl v účincích alprazolamu oproti diazepamu na mikrobiom by mohl být cenným vstupem pro budoucí terapeutická rozhodnutí a vyžaduje další zkoumání,“ uvedli autoři předmětné studie.

Jak chemické léky ovlivňují střevní mikrobiom?

Od objevení střevního mikrobiomu (nebo mikrobioty) na počátku 20. století je stále zřejmější, že přibližně 100 bilionů bakterií, hub a kvasinek, které žijí v lidském střevě, hraje klíčovou roli ve zdraví a nemocech (4).

Zdravý mikrobiom je stabilní společenství s vysokou rozmanitostí mikroorganismů a vysokou bohatost mikrobiálních genů, která žije v rovnováze se svým lidským hostitelem. Faktory, jako je strava, antibiotika a věk, však mohou změnit střevní mikrobiom, což často nepříznivě ovlivňuje zdraví (5).

Narušení mikrobiomu neboli dysbióza je spojeno s onemocněními, jako je zánětlivé onemocnění střev (IBD), obezita, alergické poruchy a astma, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a autoimunitní poruchy (6).

Antibiotika, zejména širokospektrální antibiotika, ničí prospěšné bakterie ve střevě i bakterie, které mají zničit, aby se zbavily infekcí.

Jiné léky však působí odlišně, jak uvedl Dr. Firoozi:

„V širším smyslu mohou léky, jako jsou antidepresiva, beta-blokátory a benzodiazepiny, ovlivnit motilitu střev, což má pravděpodobně vliv na střevní bakterie zpomalením průchodu střevním traktem.“ Inhibitory protonové pumpy jsou již dlouho spojovány s ovlivňováním střevní mikrobioty, zejména eliminací klíčové obrany proti růstu bakterií, a to žaludeční kyseliny.“

Uvedl, že benzodiazepiny mohou také ovlivnit střevní mikrobiom člověka změnou stravovacích návyků a že strava je úzce spojena se zdravím mikrobiomu.

Jak můžete minimalizovat negativní účinky léků na předpis?

Dr. Firoozi zdůraznil, že by lidé měli dodržovat pokyny svého lékaře, ale zároveň doporučil užívat léky pouze podle pokynů lékaře a pouze tak dlouho, jak je potřeba.

Zejména u benzodiazepinů by se mělo důrazně nedoporučovat dlouhodobé užívání, protože snadno vede k závislosti a je spojeno s kognitivním poklesem. 

U léků typu PPI by se měla potřeba pokračovat v užívání léku prodiskutovat alespoň každé 2 měsíce a vynaložit veškeré úsilí na to, aby se léky vysadily.

Je doporučeno také dodržovat stravu s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem tuku, minimalizovat konzumaci červeného a průmyslově zpracovaného masa, jíst méně průmyslově zpracovaných potravin a pravidelně cvičit na podporu celkového zdraví střev.

Závěr

Střevní mikrobiom, který zahrnuje bakterie, houby a kvasinky, hraje klíčovou roli v lidském zdraví.

Narušení mikrobiomu je spojeno s řadou chronických zdravotních stavů. 

Dlouho je známo, že antibiotika ovlivňují střevní mikrobiom a zabíjejí prospěšné i patogenní bakterie. 

Nyní studie zjistila, že i jiné chemické léky na předpis negativně ovlivňují mikrobiom a jejich účinky mohou přetrvávat několik let po vysazení léků.

PROBIOTIKA

90 kapslí

490,- Kč

Složení a účinky jednotlivých složek v 1 kapsli:

• Probiotická směs (20 miliard CFU):

          Bifidobacterium bifidum

          Bifidobacterium longum

          Bifidobacterium animalis

          Lactobacillus acidophilus

          Lactobacillus casei

          Lactobacillus helveticus

          Lactobacillus rhamnosus

          Lactobacillus plantarum

• Inulin: 400 mg

100% čisté extrakty, neobsahuje plnidla ani konzervační látky.
HPMC rostlinné tobolky – vhodné pro vegetariány a vegany.
Doplněk stravy.

Balení: 90 kapslí

Dávkování: Užívejte 1 – 2 kapsle denně, ideálně před jídlem.

9 vědecky podložených způsobů, jak zlepšit své střevní bakterie

- Pixabay

Zdraví vašich střev, včetně typu bakterií, které obsahují, může ovlivnit mnoho faktorů, včetně potravin, které jíte. Nejlepším způsobem, jak získat zdravá střeva, je jíst čerstvou a vyváženou stravu.

Ve vašem těle se nachází přibližně 40 bilionů bakterií, z nichž většina se nachází ve střevech.

Dohromady se nazývají váš střevní mikrobiom a jsou neuvěřitelně důležité pro celkové zdraví. Některé typy bakterií ve střevech však mohou přispívat i k mnoha onemocněním.

Následuje 9 vědecky podložených způsobů, jak zlepšit stav vašich střevních bakterií.

1. Jezte pestrou škálu potravin

Ve vašich střevech se vyskytují stovky druhů bakterií, z nichž každý hraje specifickou roli ve zdraví a pro svůj růst vyžaduje jiné živiny.

Obecně platí, že rozmanitý mikrobiom je považován za zdravý. Je to proto, že čím více druhů bakterií máte, tím více mohou přispívat ke zdraví (1, 2, 3, 4).

Strava složená z různých druhů potravin může vést k větší rozmanitosti mikrobiomu (4, 5, 6).

Bohužel tradiční západní strava není příliš rozmanitá a je bohatá na tuky a cukry. Ve skutečnosti se odhaduje, že 75 % světových potravin se vyrábí pouze z 12 rostlinných a 5 živočišných druhů (4).

Strava v některých venkovských oblastech je však často rozmanitější a bohatší na různé rostlinné zdroje.

Z tohoto důvodu několik studií ukázalo, že rozmanitost střevního mikrobiomu je mnohem větší u lidí z venkovských oblastí Afriky a Jižní Ameriky než u lidí z městských oblastí Evropy nebo Spojených států (7, 8).

Shrnutí:

• Konzumace rozmanité stravy bohaté na plnohodnotné potraviny může vést k rozmanitosti mikrobiomu, což je prospěšné pro vaše zdraví.

2. Jezte hodně zeleniny, luštěnin, fazolí a ovoce

Ovoce a zelenina jsou nejlepšími zdroji živin pro zdravý mikrobiom, přičemž mají vysoký obsah vlákniny, kterou vaše tělo nedokáže strávit. Určité bakterie ve vašem střevě však vlákninu trávit mohou, což stimuluje jejich růst.

Velmi vysoké množství vlákniny obsahují také fazole a luštěniny.

Mezi potraviny s vysokým obsahem vlákniny, které jsou vhodné pro vaše střevní bakterie, patří např:

• maliny
• artyčoky
• zelený hrášek
• brokolice
• cizrna
• čočka
• fazole
• celá zrna
• banány
• jablka

Jedna studie zjistila, že strava bohatá na ovoce a zeleninu zabraňuje růstu některých bakterií způsobujících onemocnění (9).

Bylo také prokázáno, že jablka, artyčoky, borůvky, mandle a pistácie zvyšují výskyt bifidobakterií u lidí (10, 11, 12, 13).

Bifidobakterie jsou považovány za prospěšné bakterie, protože mohou pomáhat předcházet střevním zánětům a zlepšovat zdraví střev (14, 15).

Shrnutí:

• Mnoho druhů ovoce a zeleniny má vysoký obsah vlákniny. Vláknina podporuje růst prospěšných střevních bakterií, včetně specifických typů, jako jsou například bifidobakterie.

3. Jezte fermentované potraviny

Kvašené potraviny prošly fermentací, což je proces, při kterém jsou cukry v nich obsažené rozkládány kvasinkami nebo bakteriemi.

Následují některé příklady fermentovaných potravin:

• jogurt
• kimči
• kysané zelí
• kefír
• kombucha
• tempeh

Mnohé z těchto potravin jsou bohaté na laktobacily, což je druh bakterií, které mohou prospět vašemu zdraví.

Výzkumy ukazují, že lidé, kteří jedí hodně jogurtů, mají ve střevech více laktobacilů. Tito lidé mají také méně enterobakterií, což je typ bakterií spojovaný se záněty a řadou chronických onemocnění (16).

Stejně tak řada studií prokázala, že konzumace jogurtu může zlepšit stav střevních bakterií a snížit příznaky intolerance laktózy (17, 18).

Navíc jogurt může také zlepšit funkci a složení mikrobiomu (19).

Mnoho jogurtů, zejména těch ochucených, však obsahuje vysoké množství cukru. Proto je nejlepší volit obyčejný, neslazený jogurt nebo ochucený jogurt s minimem přidaného cukru, který je vyroben pouze ze směsi mléka a bakterií, někdy také nazývaných "startovací kultury".

Chcete-li navíc využít výhod pro zdraví střev, ujistěte se, že je na etiketě uvedeno "obsahuje živé aktivní kultury".

Kromě toho může fermentované sójové mléko podporovat růst prospěšných bakterií, jako jsou bifidobakterie a laktobacily, a zároveň snižovat množství některých jiných škodlivých bakteriálních kmenů. Střevní flóře může prospívat také kimči (20, 21).

Shrnutí:

• Kvašené potraviny, jako je například obyčejný jogurt, mohou prospívat mikrobiomu tím, že zlepšují jeho funkci a snižují množství bakterií způsobujících onemocnění ve střevech.

4. Jezte prebiotické potraviny

Prebiotika jsou potraviny, které podporují růst prospěšných bakterií ve střevech.

Jedná se především o vlákninu nebo složité sacharidy, které lidské buňky nedokážou strávit. Místo toho je určité druhy bakterií ve střevech rozkládají a využívají jako palivo.

Prebiotika obsahuje mnoho druhů ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, ale lze je nalézt i samostatně.

Prebiotikem může být také rezistentní škrob. Tento typ škrobu se nevstřebává v tenkém střevě a přechází do tlustého střeva, kde ho mikrobiota rozkládá.

Mnohé studie prokázaly, že prebiotika mohou podporovat růst několika druhů prospěšných bakterií, včetně bifidobakterií (22).

Bylo také prokázáno, že některá prebiotika snižují hladinu inzulínu, triglyceridů a cholesterolu u lidí s obezitou, což by mohlo být prospěšné pro prevenci onemocnění, jako jsou srdeční choroby a diabetes 2. typu (23, 24, 25).

Shrnutí:

• Prebiotika podporují růst několika druhů prospěšných bakterií, včetně bifidobakterií. Některé studie potvrzují, že prebiotika by také mohla snižovat rizikové faktory některých zdravotních stavů tím, že snižují hladinu inzulinu, triglyceridů a cholesterolu.

5. Pokud můžete, kojte alespoň 6 měsíců

Mikrobiom dítěte se začíná správně vyvíjet po narození. Studie však naznačují, že děti mohou být vystaveny působení některých bakterií ještě před narozením (26).

Během prvních dvou let života se mikrobiom kojence neustále vyvíjí a je bohatý na prospěšné bifidobakterie, které dokáží trávit cukry obsažené v mateřském mléce (27).

Mnoho studií prokázalo, že kojenci, kteří jsou krmeni umělou výživou, mají pozměněný mikrobiom s menším počtem bifidobakterií než kojenci, kteří jsou kojeni (27, 28, 29).

Delší kojení je navíc spojeno v budoucnosti s nižším výskytem alergií, obezity a dalších zdravotních potíží, které mohou být způsobeny rozdíly ve střevní mikroflóře (30, 31).

Shrnutí:

• Kojení pomáhá kojenci vytvořit si zdravý mikrobiom, který může pomoci chránit před některými zdravotními potížemi v pozdějším věku.

6. Jezte celozrnné potraviny

Celá zrna obsahují velké množství vlákniny a nestravitelných sacharidů, jako je beta-glukan. Tyto sacharidy se nevstřebávají v tenkém střevě a místo toho se dostávají do tlustého střeva, kde podporují růst prospěšných bakterií ve střevě.

Výzkumy ukazují, že celozrnné obiloviny mohou u lidí podporovat růst bifidobakterií, laktobacilů a bakteroidet (32, 33, 34).

V těchto studiích celá zrna také zvyšovala pocit sytosti a snižovala zánět a některé rizikové faktory srdečních onemocnění.

Mějte však na paměti, že některé výzkumy ukazují, že obiloviny obsahující lepek - jako je pšenice, ječmen a žito - mohou u některých lidí skutečně negativně ovlivňovat zdraví střev tím, že zvyšují jejich propustnost a zánět (35, 36, 37).

To se sice týká především osob s celiakií nebo citlivostí na lepek, ale je třeba provést další výzkum, aby se zjistilo, zda konzumace obilovin obsahujících lepek může změnit střevní mikrobiom i u zdravých dospělých osob bez těchto onemocnění.

Shrnutí:

• Celá zrna obsahují nestravitelné sacharidy, které mohou podporovat růst prospěšných bakterií ve střevním mikrobiomu. Tyto změny střevní flóry mohou zlepšit některé aspekty metabolického zdraví.

7. Jezte rostlinnou stravu

Strava obsahující potraviny živočišného původu podporuje růst jiných typů střevních bakterií než strava rostlinná (5, 38).

Řada studií prokázala, že vegetariánská strava může být prospěšná pro střevní mikrobiom, což může být způsobeno vysokým obsahem vlákniny.

Například jedna malá studie z roku 2013 zjistila, že vegetariánská strava vedla u lidí s obezitou ke snížení hladiny bakterií způsobujících onemocnění a také ke snížení tělesné hmotnosti, zánětů a hladiny cholesterolu (39).

V přehledu z roku 2019 se uvádí, že rostlinné potraviny jsou bohaté na specifické živiny, které mohou zvýšit hladinu prospěšných bakterií a snížit hladinu škodlivých kmenů bakterií, a podpořit tak zdraví střev (40).

Není však jasné, zda jsou přínosy vegetariánské stravy na střevní mikrobiom způsobeny nedostatečným příjmem masa, nebo zda mohou hrát roli i jiné faktory.

Shrnutí:

• Vegetariánská a veganská strava může zlepšit mikrobiom. Není však jasné, zda pozitivní účinky spojené s těmito dietami lze přičíst nedostatečnému příjmu masa, nebo zda se na nich mohou podílet i jiné faktory.

8. Jezte potraviny bohaté na polyfenoly

Polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny, které mají mnoho zdraví prospěšných účinků, včetně snížení krevního tlaku, zánětu, hladiny cholesterolu a oxidačního stresu (41).

Lidské buňky nedokážou polyfenoly vždy strávit. Protože se nevstřebávají efektivně, většina polyfenolů se dostane do tlustého střeva, kde je tráví střevní bakterie (42, 43).

Následují některé příklady potravin bohatých na polyfenoly jsou např:

• kakao a hořká čokoláda
• červené víno
• hroznové slupky
• zelený čaj
• mandle
• cibule
• borůvky
• brokolice

Polyfenoly z kakaa mohou u lidí zvýšit množství bifidobakterií a laktobacilů a snížit množství klostridií (44).

Tyto změny mikrobiomu jsou navíc spojeny s nižší hladinou triglyceridů a C-reaktivního proteinu (CRP), což je marker zánětu (45).

Polyfenoly v červeném víně mají podobné účinky a dokonce bylo prokázáno, že zvyšují hladinu prospěšných bakterií u lidí s metabolickým syndromem (46).

Shrnutí:

• Polyfenoly nemohou být účinně tráveny lidskými buňkami, ale jsou účinně odbourávány střevní mikroflórou. Mohou zlepšit několik zdravotních výsledků souvisejících s onemocněním srdce a zánětem.

9. Zvyšte příjem probiotik

Probiotika jsou živé mikroorganismy, obvykle bakterie, které při konzumaci poskytují určitý zdravotní prospěch.

Probiotika ve většině případů nekolonizují střeva natrvalo. Mohou však prospívat vašemu zdraví tím, že mění celkové složení mikrobiomu a podporují váš metabolismus (47).

Z přehledu sedmi studií vyplynulo, že probiotika mají jen malý vliv na složení střevního mikrobiomu zdravých lidí. Existují však určité důkazy, že probiotika mohou zlepšit střevní mikrobiom u osob s určitými onemocněními (48).

Jeden přehled 63 studií zjistil, že účinnost probiotik při změně mikrobiomu je smíšená. Vědci však poznamenali, že nejsilnější účinky probiotik se zdají být při obnově zdravého stavu mikrobiomu poté, co byl narušen (49).

Nicméně některé studie ukázaly, že probiotika mohou zlepšit fungování určitých střevních bakterií a také specifické typy chemických látek, které produkují (50).

Příjem probiotik můžete zvýšit konzumací většího množství potravin bohatých na probiotika, včetně fermentovaných potravin, jako je kimči, kefír, kysané zelí a jogurt.

Případně můžete zvážit užívání probiotického doplňku stravy. 

Shrnutí:

• Probiotika významně nemění složení mikrobiomu u zdravých lidí. Mohou však zlepšit funkci mikrobiomu a pomoci obnovit dobrý stav mikrobiomu u osob s určitými zdravotními potížemi.

Závěr

Vaše střevní bakterie jsou nesmírně důležité pro mnoho aspektů zdraví.

Mnoho studií nyní prokázalo, že narušený mikrobiom může vést k řadě chronických onemocnění.

Nejlepším způsobem, jak si udržet zdravý mikrobiom, je jíst řadu čerstvých, plnohodnotných potravin, především z rostlinných zdrojů, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, fazole a celozrnné výrobky.