Orientační test příznaků nedostatku hořčíku

Tenzní bolest hlavy

Tenzní bolest hlavy mají zpravidla lidé v depresi, anebo lidé vystavení dlouhodobým stresovým situacím v rodině, v práci nebo škole.  Tito lidé mají pocit oboustranného bolestivého difúzního napětí hlavy, často ve formě stahující se čepice, či obruče na hlavě.

Diferenciální diagnostika různých bolestí hlavy je záležitostí neurologa, přičemž jsou potřebné další pomocné vyšetření, jako je vyšetření mozku pomocí CT anebo MR. Dále vyšetření EEG, vyšetření krční páteře...

Mozková mrtvice

V případě prevence mozkových příhod je známé, že nízká hladina hořčíku zvyšuje riziko ischemické cévní mozkové příhody. Naopak, zvýšení příjmu hořčíku, už o 100 mg denně snižuje riziko jejího vzniku přibližně o 8%.

Mezi nejdůležitější rizikové faktory vzniku ischemické mozkové příhody patří:

• vysoký krevní tlak
• cukrovka
• arterioskleróza (zúžení průchodnosti cév)

(Nedostatek hořčíku pritom sehrává významnou úlohu při vzniku všech uvedených rizikových faktorů)

Všeobecně je možno konstatovat, že hořčík rozšiřuje mozkové cévy, tím zlepšuje zásobování mozku krví, následně kyslíkem a živinami. V akutním stádiu ischemické mozkové příhody se nízká hladina hořčíku v těle může podílet na zvětšeném rozsahu poškození mozku.

Naopak, vyšší hladina magnézia při nedokrvení mozku urychluje obnovu energetické rovnováhy. Čím rychleji nastane po překonání mozkové příhody rovnováha, tím bývá lepší výsledný funkční stav - míra poškození mozku je nižší.

Tetanie

Tetanický syndrom je nejčastějším klinickým projevem nedostatku hořčíku v organismu. Odhaduje se, že asi 10% populace trpí příznaky tetanie. Tetanie je syndrom zvýšené nervovo-svalové dráždivosti, přičemž mimo nervově-svalových příznaků, jsou u postižených takřka vždy přítomné i projevy zvýšené dráždivosti centrálního nervového systému, srdcově-cévní příznaky, případně problémy s trávením.

Tetanický záchvat

Nejzávažnějším projevem tohoto onemocnění je tetanický záchvat. Ten přichází zpravidla náhle - nespecifickým pocitem nevolnosti a úzkosti, později pocity mravenčení, brnění v rukách a nohách, nebo v oblasti tváře, především rtů. Vrcholem záchvatu jsou křeče v rukách, nebo v chodidlech, které mohou vyústit až do nepříjemného vykrucování. Přitom je vědomí postiženého neporušené, nicméně je často přítomna hyperventilace - silné, nadměrné, hluboké a rychlé dýchání.

Uvedený stav doprovází úzkost a strach, který bývá důvodem pro přivolání lékařské pomoci. Rychlý ústup problémů se dostaví po podání hořčíku, případně anxiliotika - léku proti úzkosti.

Další projevy tetanie

Dalším, méně dramatickým příznakem tetanie, je zvýšené svalové napětí, především v oblasti svalstva ve tvářích a šíji a bolestivé svalové křeče v rukách a nohách. Často jsou doprovázeny mimovolnými svalovými záškuby v oblasti tváře, trupu nebo končetin.

Pro zvýšený sklon ke křečím lze hovořit i o spazmofilní neuropatii. Tito pacienti mají současně nižší práh vnímání bolesti, hůře bolest snášejí. Nejčastěji si stěžují na bolesti hlavy a páteře. Z dalších příznaků se jedná o náhle vznikající pocity nevolnosti (dokonce až pocity omdlení), celková slabost, nevýkonnost a únava.

Ze psychiatrických příznaků:

• nespavost
• pocit vntřního chvění
• podrážděnost
• nesoustředěnost
• psychický neklid
• úzkost a bezdůvodný strach

Někdy se vyskytne i pocit sevření hrdla, až pocit cizího předmětu v krku. Obdobně může jít i o křeče v břiše, průjmy, pocity na zvracení a stížené trávení.

Nejste hypochondři ani simulanti!

Pokud jsou projevy tetanie mnohotvárné a nespecifické, vzniká otázka, kam tento pacient patří. Většinou navštíví postupně neurologa, psychiatra, kardiologa a gastroentorologa. Paciet takto "otravuje" více specialistů, podrobí se mnoha vyšetřením, nicméně ty jsou všechny v normě. Přitom skutečně trpí zdravotními problémy, ale mají pocit, že lékaře otravují, že je lékaři hodnotí jako simulanty, či hysteriky.

Pokud se postižený nahodile střetne s empatickým odborníkem, tak ten by měl odhalit základní příčinu problémů. Následně nastoupí dlouhodobé užívání hořčíku - týdny až měsíce.

V případě nedostatečného účinku této léčby se potom přidávají léky na ovlivnění nervové dráždivosti (anxiolytika, antidepresiva a antikolvuziva).

Diabetes mellitus (cukrovka)

Cukrovka je chronické progredující onemocnění, které je způsobeno poruchou metabolismu cukru v těle. Vznik cukrovky má více příčin, přičemž nejjednodušší vysvětlení je, že vzniká v důsledku jedné anebo více poruch - snížená produkce inzulínu ve slinivce, slinivka produkuje tento hormon v nesprávném čase, nefunkčností inzulínu v těle. V případě těchto poruch se zvyšuje hladina cukru v krvi, přičemž při každém jídle se ještě zvětšuje. Vzhledem k tomu, že zvýšená hladina cukru v krvi nezpůsobuje citelné těžkosti, nemusí být problém hned rozpoznán.

Pacienti s cukrovkou mají několikanásobné vyšší riziko vzniku sdrcového infarktu, mozkové příhody, poškození očí, ledvin a dolních končetin.

Základním krokem k úspěšné léčbě je úprava životosprávy nemocného. K tomu je si potřeba uvědomit, že metabolismus hořčíku a draslíku se podílí na regulaci cukru v krvi, Je známé, že nízký příjem hořčíku vede k metabolickým změnám a následně k rozvoji cukrovky 2. typu. Metabolické změny se týkají především obézních lidí. A u diabetiků hořčík zlepšuje metabolismus cukru a tuků a je jedním z kroků pro odstranění cukrovky.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak je v současnosti nejběžnější diagnostikované chronické onemocnění. Jeho samotná diagnostika není lehká, protože vysoký krevní tlak zpočátku "nebolí" a nemá specifické příznaky. Hodnota krevního tlaku zpravidla narůstá s věkem, ale i v součinnosti s nepříznivými ovlivnitelnými faktory - nadváha, nedostatek pohybu, hodně soli v potravě, kouření, stres, případně neovlivnitelnými - mužské pohlaví, vysoký věk, rodinná obvyklost. Nicméně u malého počtu postižených, cca 5%, je vysoký krevní tlak následkem onemocnění ledvin, nadledvinek, případně jiných orgánů, ale vliv má i užívání některých chemických léků.

Důležitým a prvotním krokem jsou známá základní opatření - zhubnutí, pravidelný pohyb,.. Zde si je potřeba uvědomit, že hořčík společně s vápníkem a draslíkem se podílí na regulaci hodnot tlaku v krvi.

Rozsáhlé studie potvrdily - pravidelné užívání hořčíku - klesající hodnoty krevního tlaku, protože tento prvek pomáhá normalizovat napětí v cévní stěně, což se právě projevuje ve snížení krevního tlaku.

Koronární choroba srdce

Srdeční sval zásobuje krví tzv.koronární tepny. V přípradě jejich zúžení sklerotickými pláty dochází k nerovnováze mezi nabídkou nedostatečně okysličené krve a potřebou srdce zabezpečovat krevní oběh dostatečně okysličenou krví. V důsledku této nerovnováhy dochází k nedokrvení srdečního svalu. Typickým projevem je bolest s pocitem tlaku na hrudníku - angína pectoris. Typická angína pectoris má následující charakteristiky - je svíravá a pálivá, lokalizovaná na levé straně hrudníku, nejčastěji vyvolaná zátěží anebo emočním strasem, přičemž zpravidla odeznívá v klidu, případně po užití nitroglycerínu.

Na vzniku angíny pectoris se sice podílí sklerotické pláty v koronárních tepnách, nicméně důležitou roli hraje i metabolismus srdcového svalu. V případě nízkého energetického metabolismu se problémy postiženého zvyšují. Pro zlepšení energetického metabolismu srdcového svalu má pozitivní vliv vyšší příjem magnesium-orotátu. Tato látka zlepšuje toleranci námahy a tím kvalitu života.

Kardiovaskulární prevence

Nejčastější příčinou úmrtnosti jsou srdečně-cévní onemocnění. Patří k nim vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, selhání srdce, cévní mozková příhoda a periférní arteriové onemocnění dolních končetin. Aby k uvedeným komplikacím nedocházelo, je potřebné dodržovat preventivní opatření - nekouřit, co nejvíce omezit stres ve svém životě, mít dostatek přiměřeného pohybu, dodržovat správné stravovací návyky, udržovat správnou hladinu cholesterolu a optimální hodnoty krevního tlaku.

Ke vzniku srdečně-cévních onemocnění může vést i nízka hodnota hořčíku v těle. U nemocných k nedostatku hořčíku často dochází v důsledku např. jeho ztrát (při onemocněních ledvin) anebo jeho nedostatečném příjmu. V rámci sledovaných velkých populací pacientů se prokázalo, že vyšší příjem hořčíku je spojený s nižším rizikem vysokého krevního tlaku, mozkové příhody a koronární choroby srdce.

Pacienti po aortokoronárním bypassu

Pacienti po kardiochurgické operaci - revaskularizaci myokardu (po nasazení aortokoronárního bypassu, neboli přemostění mezi srdcovnicí a tepnou) - musí nadále užívat léky na ovlivňování činnosti srdce, a to doživotně. Jedná se o standardní skupiny léků. Kromě nich je prospěšná i doplňková léčba magnesium-orotátem. Ukázalo se, že jeho přídání ke standardní léčbě vede ke zlepšení tolerance námahy, což bylo ověřeno zátěžovými testy. Navíc se u těchto pacientů po užívání magnesium-orotátu zřídkavě vyskytovaly komorové extrasystoly.

Srdeční selhání

Na konci všech srdečně-cévních nemocí stojí velmi těžké onemocnění, a tím je srdeční selhání. Dochází k němu v důsledku neléčeného anebo nedostatečně léčeného vysokého krevního tlaku, u pacientů s koronární chorobou srdce nebo po infarktu myokardu. Postižení se srdečním selháním mají velmi špatnou kvalitu života, nesmí se namáhat, často u nich dochází ke zhoršení stavu v důsledku hromadění tekutin, ke vzniku otoků na končetinách či k hromadění tekutiny v plících s výrazným omezením dýchání.

V léčbě srdečného selhání se používají standardní léčebné postupy v závislosti od faktoru vyvolávajícího srdeční selhání. I v tomto stádiu poškození srdce má výrazně negativní vliv nízká hladina hořčíku v krvi. Pokud se ke standardní léčbě přidá hořčík, tak tato kombinace zmírňuje těžkosti pacientů a zlepšuje jim kvalitu života.

Prolaps mitrální chlopně

Při prolapsu cípu mitrální chlopně se mitrální chlopeň úplně neuzavře. V důsledku toho vznikají podmínky na to, že při kontrakci levé komory se určité množství krve vrátí zpět do levé předsíně. Tento stav se může zhoršovat. Příčin prolapsu cípu mitrální chlopně je více, může se jednat o vrozené příčiny, degenerativní změny v důsledku věku, případně zánětlivé změny. Klinicky se tento prolaps velmi často projevuje bušením srdce, pocitem nepravidelné činnosti srdce, strachem a úzkostí.

V léčbě uvedených poruch rytmu se většinou volí konzervativní postup. Nicméně velmi dobré klinické zkušenosti jsou s použitím magnesium-orotátu, kdy docházelo ke zmírnění arytmií a k nižšímu výskytuextrasystol u sledovaných pacientů.

Arytmie

Arytmie nebo poruchy srdečního rytmu jsou obrovskou skupinou onemocnění. Patří sem běžné projevy, které mají i zdraví lidé, až po ty, které jsou spojeny s ohrožením života a smrtí. Při diagnostice arytmyií sehrává důležitou úlohu klinické podezření. Těžkosti pacienta se projevují jako nepravidelné bušení srdce, nepravidelný či rychlý tep, pocit vynechávání srdeční činnosti. Léčba arytmií závisí od vyvolávajícího činitele arytmie a také od strukturálního postižení srdce. Jinak se léčí "běžné" arytmie, jinak arytmie ohrožujících život.

Konkrétní léčbu je potřeba ponechat na internistovi nebo kardiologovi. Už dlouho je známé, že nižší hladina hořčíku v krvi způsobuje větší náchylnost ke vzniku srdečních arytmií. Ve velké studii, ve které se sledovalo 88 275 žen, se ukázalo, že u žen s vyšší hladinou hořčíku v krvi méně často nastávala srdeční smrt v důsledku arytmie.

Hořčík má svoje místo i v léčbě srdečních arytmyií, a to nejen méně závažných. Je proto velice vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem. Hořčí pomáhá normalizovat abnormální elektrickou aktivitu srdce.

Astma bronchiale

Průduškové astma je chronické onemocnění, které charakterizuje záchvatovitá dýchavičnost. Tato vzniká na podkladě náhlého zúžení průdušek (bronchospasmu). Záchvaty průduškové astmy zprovází pískání v dýchacích cestách. Základní příčinou je chronický alergický zánět průdušek, který vede k nadměrné přecitlivěnosti dýchacích cest na vnější i vnitřní podněty, např. na chlad, infekce, emoce a fyzickou námahu. Typické projevy astmatu jsou suchý, dráždivý kašel, pískámí v hrudníku, stažené dýchání, pocit nedostatku kyslíku, výrazná dýchavičnost, zrychlené dýchání, prodloužený výdech. Projevy této nemoci lze pouze zmírňovat.

V léčbě se používají léky, které uvolňují hladké svaly dýchacích cest, a léky působící preventivně anebo eliminující zánět dýchacích cest. Na akutní léčbu se používají krátkodobě působící léky, včetně hořčíku podaného do žíly, ne v tabletách. Na léčbu chronického astmatu se aplikují inhalační kortikosteroidy, případně jiné léky. Při chronické formě v průběhu akutní fáze obyčejně léky nejsou potřebné.

Fyzická aktivita, sportování

Při sportování se můžeme dostat do kontaktu i  s různými látkami zvyšujících výkonost. Některé jsou povolené, ale ze zdravotního hlediska nejsou příliš vhodné. Při nesprávné aplikaci mohou vést k poškození srdce, vzniku poruch srdečního rytmu, poškození ledvin nebo svalů.