8 faktorů životního stylu může zpomalit stárnutí a snížit riziko úmrtí

- Pixabay

Barbora Nová

• Podle nové studie zveřejněné 29. května 2024 mohou zdravé návyky snižovat riziko srdečních onemocnění a úmrtí.
• S mladším biologickým věkem souvisí také 8 základních životních návyků.
• Tento životní styl může měnit metylaci DNA, která je faktorem buněčného stárnutí.
• Nejlepším způsobem, jak začít se změnou životního stylu, je podnikat pomalé, zvládnutelné kroky.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí statistiky, podle nichž jsou srdeční choroby zabijákem číslo 1 mezi ženami, muži a většinou rasových a etnických skupin.

Tato agentura uvádí, že srdeční choroby představovaly asi 20 % všech úmrtí v roce 2021, přičemž jedním z několika rizikových faktorů srdečních onemocnění je věk.

Studie z 29. května 2024 publikovaná v časopise Journal of the American Heart Association však zjistila, že zdravé chování a řízení rizikových faktorů může snížit riziko srdečních onemocnění a úmrtí z jakékoli příčiny, včetně srdečních onemocnění a mrtvice, bez ohledu na věk (1).

Tyto životní návyky, které Americká kardiologická asociace označuje jako „8 základních životních návyků“, byly navíc spojeny s mladším biologickým věkem, což znamená, že jejich buňky byly zdravější, než by se vzhledem k jejich chronologickému věku dalo očekávat.

Studium vlivu metylace DNA na stárnutí

Cílem studie bylo zjistit, zda proces zvaný „metylace DNA“, o kterém je známo, že reguluje expresi genů, může ovlivnit stárnutí buněk a riziko úmrtí lidí.

Vědecký tým zkoumal údaje 5 682 dospělých, z nichž více než polovinu tvořily ženy (56 %) a jejichž průměrný věk byl 56 let.

Kromě fyzických vyšetření a laboratorních testů byly s těmito osobami vedeny rozhovory. Byli také hodnoceni pomocí nástroje Americké kardiologická asociace „8 základních životních návyků“.

„8 základních životních návyků“ zahrnuje čtyři způsoby chování:

• noční hodiny spánku
• zda lidé kouří
• jak velkou fyzickou aktivitu mají
• jak se dobře stravují

Zahrnuje také čtyři klinická měření:

• indexu tělesné hmotnosti (BMI)
• krevního cukr
• cholesterolu
• krevního tlaku

Na základě všech těchto faktorů bylo lidem přiděleno skóre na stupnici 0-100, přičemž 100 bylo nejlepší možné skóre.

Vědci se zde však nezastavili. Použili také čtyři další nástroje k odhadu biologického věku na základě metylace DNA a pátý nástroj k určení genetické tendence lidí k rychlému biologickému stárnutí.

Účastníci studie byli sledováni následujících 11-14 let, aby se zjistilo, zda se u nich objevilo kardiovaskulární onemocnění nebo zda zemřeli.

Jak bylo zdravé chování spojeno se sníženým stárnutím buněk

Poté, co vyšetřovatelé analyzovali data, zjistili, že čím vyšší skóre lidé dosáhli v rámci „8 základních životních návyků“, tím nižší bylo jejich riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění.

Každé zvýšení skóre o 13 bodů vedlo ke snížení výskytu kardiovaskulárních onemocnění (35 %), úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (36 %) a úmrtí z jakékoli příčiny (29 %).

Také u těch, kteří byli geneticky více ohroženi rychlejším biologickým stárnutím, bylo jejich skóre v testu „8 základních životních návyků“ výrazněji ovlivněno. Autoři studie se domnívají, že to může být potenciálně způsobeno metylací DNA.

Odhadli, že asi 20 % souvislostí mezi životně důležitými 8 faktory a kardiovaskulárními chorobami je způsobeno tím, jak tyto faktory ovlivňují metylaci DNA, přičemž u osob s vyšším genetickým rizikem byl tento počet téměř dvojnásobný.

Proč chování zdravé pro srdce může pomoci zvrátit stárnutí buněk

 Dr. Khashayar Hematpour, odborný asistent kardiovaskulární medicíny na UTHealth v Houstonu, uvedl, že hlavní příčinou stárnutí je to, že naše DNA, kterou popisuje jako „základní genetický materiál“, se v průběhu času mění vazbou na jiné molekuly.

"Tato studie naznačuje, že chování zdravé pro srdce může potenciálně zvrátit metylaci DNA, a tím zvrátit proces stárnutí," dále uvedl.

Dr. Kubanych Takyrbashev, poradce pro zdraví a wellness společnosti NAO, k tomu uvedl, že metylace je typ epigenetické modifikace, která zahrnuje přidávání metylových skupin do molekul DNA.

"Tyto změny v methylaci DNA mohou ovlivnit genovou expresi, což v konečném důsledku ovlivňuje procesy stárnutí buněk," dále uvedl.

Dr. Takyrbashev poukázal na cvičení jako na jeden z příkladu faktorů, které mohou vyvolat pozitivní změny ve vzorcích metylace DNA, a tím zpomalit stárnutí.

„Podporou příznivých změn v genové expresi podporuje cvičení buněčné zdraví a dlouhověkost."

Podle něj je také důležité jíst vyváženou stravu: „Bylo prokázáno, že některé živiny, jako jsou polyfenoly a omega-3 mastné kyseliny, které se v takové stravě nacházejí, modulují genovou expresi prostřednictvím epigenetických mechanismů.“

Jak si lidé mohou více osvojit z 8 základních životních návyků?

Dr. Michael O. McKinney, primární lékař společnosti Healthy Outlook v Jacksonville na Floridě, uvedl že klíčové jsou malé, zvládnutelné kroky k dosažení vašeho cíle.

„Například zkuste chodit, jezdit na kole nebo plavat se střední intenzitou alespoň 150 minut týdně,“ doporučuje. "Abyste dosáhli tohoto cíle, je vhodné rozdělit čas na 30minutové aktivity a praktikovat to pětkrát týdně."

Můžete také zkusit začlenit více fyzické aktivity do svého denního režimu, například tím, že půjdete po schodech místo výtahu nebo půjdete o polední přestávce pěšky.

Pokud jde o stravu, hlavní část by měly tvořit celé potraviny – jako je ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, libové bílkoviny a zdravé tuky, jako jsou ty, které se nacházejí v ořeších a avokádu.

Kromě toho může podpořit zdraví srdce, pokud omezíte průmyslově zpracované potraviny, slazené nápoje a také nadměrné množství červeného masa.

Dalším důležitým opatřením je nekouření.

Využijte léky na odvykání kouření a poradenské služby, přičemž jako prostředek se používají náhradní terapie nikotinem.

           na předpis                                volně prodejný

Nejdostupnější službou v ČR je Národní linka pro odvykání kouření (800 350 000). Tato služba je zdarma, dostupná po celé ČR, pro všechny starší 15 let - www.bezcigaret.cz.

Je také nezbytné začlenit zvládání stresu do vaší každodenní rutiny. Činnosti jako jóga, meditace a hluboká dechová cvičení mohou pomoci zmírnit úzkost.

Úroveň stresu lze také snížit tím, že strávíte každý den několik minut cvičením všímavosti, což zlepšuje celkovou pohodu.

Také je důležité pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře, aby zkontroloval váš celkový cholesterol, HDL-C (lipoproteinový cholesterol s vysokou hustotou, známý jako „dobrý cholesterol) a hladinu glukózy v krvi.

Pomalou asimilací těchto návyků do svého každodenního života mohou lidé výrazně zlepšit své kardiovaskulární zdraví a tím zvrátit části buněčného stárnutí.

Závěr

Vědci zjistili, že chování prospěšné pro srdce – „8 základních životních návyků“ – bylo spojeno se sníženým stárnutím buněk.

U lidí bylo také méně pravděpodobné, že se u nich vyvine srdeční onemocnění nebo zemřou na ně nebo z jakékoli jiné příčiny.

Tyto faktory životního stylu mohou podporovat buněčné zdraví prevencí metylace, která může ovlivnit genovou expresi.

Odborníci tvrdí, že nejlepším způsobem, jak si osvojit chování „8 základních životních návyků“ , je podnikat malé, zvládnutelné kroky směrem k vašim cílům.

Pokud se tyto návyky stanou běžnou součástí vašeho každodenního života, může to pomoci zlepšit zdraví vašeho srdce a zpomalit biologické stárnutí.

Telomery, ochrana chromozomů a jejich vliv na zdraví a délku života až 125 let

Telomery jsou ochranné konce na každém z našich chromozomů, které chrání tato dlouhá, svinutá vlákna DNA během procesu replikace. Přímou korelaci mezi délkou telomer a zdravím a délkou života vědci teprve zkoumají. Již nyní je ovšem jasné, že délka telomer člověka je ovlivněna genetickými i environmentálními faktory a má těsný vztah ke stárnutí a rozvoji některých chorob. Zajímavé je, že některé potraviny, jako třeba extrakt z houby Coriolus versicolor (Outkovka pestrá), zpomalují zkracování telomer během procesu replikace.

Naše tělo tvoří přes 100 bilionů buněk. Když se podíváme blíž, uvidíme, že každá buňka obsahuje jadérko. A právě tam se nacházejí chromozomy. Chromozomy jsou dlouhá vlákna DNA, genů, které rozhodují, kdo jsme, jak vypadáme, jak vysocí budeme atd. Teď se podíváme na jediný chromozom. Každý chromozom je tvořen dvěma vlákny a každé obsahuje jednu molekulu DNA. DNA je jako dlouhý řetězec informačních korálků, které určují všechno, co se nás týká. Řetězce DNA obsahují jednotky zvané báze a typický chromozom má přibližně 100 milionů bází. Tyto řetězce jsou stočené do spirály jako na obrázku. Takže kdybychom celý řetězec chromozomu rozpletli, na každém konci bychom našli telomeru. Tyto speciální „korálky“ slouží k ochraně vlákna DNA během procesu replikace.

Teoretický věk člověka je 125 let

Délka telomery je při narození 15 000 bází. Pokaždé, když se chromozom rozdělí, telomera se trošku zkrátí. A to tak, že už v jednom roce mají naše telomery jen 10 000 bází. Když se telomery dostanou pod 5 000 bází, buňka umírá. Pokud se pod 5 000 dostane dostatečný počet chromozomů, umíráme stářím. Zajímavé je, že většina vědců a výzkumníků se shoduje, že teoretický věk průměrného člověka na základě toho, jak dlouho trvá, než se telomery zkrátí pod 5 000 bází, je asi 125 let. Důvodů, proč většina lidí nežije tak dlouho, je několik, například neschopnost imunitního systému bojovat s nemocemi a neschopnost těla bránit zkracování telomer.

Každá replikace DNA telomery zkrátí

Když se buňka dělí, projde procesem replikace DNA. Ta probíhá v podstatě tak, že se vlákno chromozomu rozdělí na půl a každá polovina se potom replikuje na celé vlákno DNA, takže potom máte 2 přesně stejné chromozomy. S jediným rozdílem, na konci tohoto procesu jsou telomery o něco kratší než ty původní. Ptáte se proč? Replikace DNA je trochu jako stavění zdi z cihel. První vrstvu cihel znázorňuje polovina původního chromozomu. Tělo (zedník) potom položí další řadu cihel na tu první, všech 100 bilionů „cihel“ v řetězci. Zedník couvá a pokládá jednotlivé cihly, když se však dostane na konec řady, nemá se na co postavit, aby mohl položit poslední cihlu (jednu z cihel telomery), aniž by ze zdi spadl. Takže druhá vrstva je o kousek kratší než ta první. Když se buňka dělí příště, stane se totéž. A tak to pokračuje dál a dál s každou replikací a dělením buňky.

Co urychluje zkracování telomer

Zkracování telomer můžeme urychlit nezdravým životním stylem, stresem a životním prostředím, ve kterém žijeme. Tyto činnosti vytváří volné radikály, které se na telomery váží a mohou je předčasně zkrátit. Poznámka: Podle výzkumu, který prezentovala Americká asociace pro výzkum rakoviny na odborné konferenci "Rakovina tlustého střeva od biologie po terapii", pořádané 27. – 30. října 2010, vědci poprvé našli spojitost mezi délkou telomer a zvýšeným rizikem rakoviny.

Tajemství rozmnožovacích buněk – telomeráza

Je zajímavé, že telomery v rozmnožovacích buňkách těla se nezkracují. Takže teoreticky nestárnou. Je to díky vytváření enzymu jménem telomeráza. Telomeráza je enzym tvořený bílkovinami a ribonukleovou kyselinou (RNA) a jeho úkolem je udržovat telomery DNA na koncích chromozomů. Telomeráza udržuje kvalitu i kvantitu DNA, která se nachází na koncích každého chromozomu. Při dělení rozmnožovací buňky zedník taky spadne a telomera je kratší než na původním chromozomu. Ale telomeráza „zázračně“ zapůsobí a nahradí chybějící cihly telomery, takže je nový chromozom stejný jako ten původní.

Takže co to všechno znamená? To, že se telomery většiny našich buněk zkracují během procesu replikace DNA, je součástí přirozeného stárnutí. Regulace délky telomer je tedy jednou z klíčových cest, jak tělu dodat schopnost bojovat proti nemocem a degradaci způsobené věkem.

Polysacharidy PSK a PSP z Coriolusu

Takže jak můžeme účinně ovládat telomery a pomáhat opravovat a udržovat imunitní systém? Základem je zdravý životní styl a umění práce se stresem. Je vhodné i doplnit jídelníček o některé potraviny. Polysacharidy PSP a PSK, který se nachází ve extraktech z Coriolusu versicolor, na lidské tělo působí jako modulátor, pomáhá řídit délku telomer během dělení buněk a pomáhá opravovat imunitní systém a udržovat jeho schopnost účinně bojovat proti nemocem.

Coriolus versicolor (Outkovka pestrá) je houba, která se v Asii a Evropě používá už stovky let. V USA se stává uznávaným a běžně dostupným lékem teprve nyní. Na rozdíl od většiny v současnosti předepisovaných léků jsou polysacharidy PSP a PSK z coriolusu versicolor - outkovky pestré naprosto přírodní. Když se kolem sebe rozhlédneme, příroda nás učí věci, které západní lékařská věda až dosud převážně ignorovala. Farmaceutický průmysl nás bohužel přivedl k filosofii intervence, ne prevence. Nás by však měla zajímat především právě prevence, nikoli intervence. O tu jde ze všeho nejvíc.