Jak moc musíte být šťastní, abyste snížili riziko chronických onemocnění? Globální studie publikovaná 21. října 2025 v časopise Frontiers in Medicine 

- Depositphotos

Barbora Nová

Může vám šťastnější život skutečně pomoci žít déle a zdravěji?

Nedávná globální studie publikovaná 21. října 2025 v časopise Frontiers in Medicine potvrzuje, že ano – ale pouze jakmile dosáhnete určitého „bodu zlomu“ pohody (1).

Pod tímto bodem se předpokládá, že nadměrné štěstí nemá na zdraví velký vliv, tvrdí vědci.

Uvádí, že tato zjištění ukazují na ideální bod, kde by se zlepšení spokojenosti se životem mohlo stát silným nástrojem veřejného zdraví, a to vedle řešení známých rizik, jako je obezita, konzumace alkoholu a znečištění ovzduší.

Jaká je souvislost mezi štěstím a zdravím?

Vědecký tým chtěl zjistit, zda souvislost mezi štěstím a zdravím sleduje přímou linii, nebo zda má křivku s prahovou hodnotou, kde se efekt projevuje.

Za tímto účelem se obrátili na celosvětově uznávané měřítko spokojenosti se životem zvané „Žebřík života“. Tento průzkum žádá lidi, aby si představili žebřík od 0 dole („nejhorší možný život“) po 10 nahoře („nejlepší možný život“) a zařadili se na něj.

V letech 2006 až 2021 shromáždili průměrné národní skóre ze 123 zemí a také oficiální zdravotní statistiky o úmrtích na nepřenosné nemoci (NCD) u dospělých lidí ve věku 30 až 70 let.

NCD zahrnují srdeční choroby, rakovinu, cukrovku a chronická respirační onemocnění – nemoci, které jsou podle odhadů citovaných autory zodpovědné za přibližně tři čtvrtiny úmrtí na celém světě.

Aby se ujistili, že jejich výsledky neodrážejí pouze další vlivy na zdraví, zahrnuli vědci do své analýzy řadu faktorů: 

• konzumaci alkoholu
• míru obezity 
• urbanizaci
• úroveň znečištění ovzduší
• výdaje na zdravotnictví
• národní důchod  
• kvalitu správy věcí veřejných

Použili sofistikovaný statistický model zvaný panelová regrese s hladkým přechodem, který dokáže detekovat změny ve vztazích na základě úrovně klíčové proměnné.

V tomto případě sloužilo skóre Life Ladder jako „přechodová proměnná“, což týmu umožnilo určit, zda se dopad štěstí změnil po dosažení specifického skóre.

Testovali také dynamickou zpětnou vazbu pomocí jiné metody, panelové vektorové autoregrese. To jim pomohlo prozkoumat, zda se štěstí a úmrtnost na NCD v průběhu času vzájemně ovlivňují.

Mohli například určit, zda šťastnější populace nejenže mají méně úmrtí na chronická onemocnění, ale také zda se zdravější populace stávají šťastnějšími.

Další faktory ovlivňující zdravotní výsledky

Analýza odhalila jasnou hranici: Štěstí začalo mít ochranný účinek na zdraví až poté, co průměrné skóre Life Ladder v zemi vzrostlo nad zhruba 2,7 z 10.

Pod touto úrovní zvýšené štěstí významně nezměnilo úmrtnost na chronická onemocnění. Nad ní však bylo každé malé zvýšení štěstí spojeno se stálým poklesem úmrtnosti na NCD.

Vědci nenalezli žádnou horní hranici v pozorovaném rozmezí. Jinými slovy, neexistovaly žádné důkazy o tom, že by „příliš mnoho štěstí“ mohlo být škodlivé pro zdraví.

Štěstí nebylo jediným faktorem, který ovlivňoval zdravotní výsledky. Napříč všemi úrovněmi blahobytu byla vyšší míra obezity a konzumace alkoholu silně spojena s vyšším počtem úmrtí na nepřenosné nemoci (NCD).

Znečištění ovzduší také hrálo roli, zejména v zemích s nižší úrovní štěstí, kde byl jeho dopad výraznější.

Život ve městech ukázal zajímavý zvrat: v zemích pod prahem štěstí byla větší urbanizace spojena s horšími výsledky v oblasti NCD, pravděpodobně v důsledku změn životního stylu a environmentálního stresu.

Ve šťastnějších zemích však byla urbanizace spojena s lepším zdravím, což možná odráží zlepšenou infrastrukturu, přístup ke zdravotní péči a zdravější design měst.

Důležité jsou také ekonomické a politické faktory. Výdaje na zdravotnictví konzistentně snižovaly úmrtnost na NCD v obou režimech štěstí, což potvrzuje, že investice do péče a prevence fungují bez ohledu na úroveň blahobytu.

HDP na obyvatele – míra národního bohatství – vykazoval ochranný účinek pouze v zemích s vyšší úrovní štěstí, což ukazuje, že zvýšení příjmů se může promítnout do lepšího zdraví zejména tehdy, jsou-li sociální a psychologické podmínky již příznivé.

Tým také zjistil, že štěstí a zdraví se zdá být vzájemně posilující. Vyšší štěstí bylo spojeno s nižší úmrtností na nepřenosné nemoci a nižší úmrtnost byla spojena s větším štěstím v budoucích letech.

Podle vědců to znamená, že jakmile blahobyt populace překročí bod zlomu, zlepšení zdraví může pomoci udržet a dokonce v průběhu času posílit štěstí, což může následně dále snížit úmrtnost na chronická onemocnění.

Celkově vzato zjištění potvrzují, že štěstí může fungovat jako druh zdravotního aktiva, ale pouze pokud je zajištěna základní pohoda.

Vědci tvrdí, že v zemích pod prahovou hodnotou by se strategie veřejného zdraví mohly nejprve zaměřit na strukturální zlepšení: lepší přístup ke zdravotní péči, boj s chudobou a nerovností, snižování korupce a čištění životního prostředí.

Pro ty nad touto hranicí by zvýšení štěstí prostřednictvím sociálního propojení, podpory duševního zdraví a investic do komunity mohlo poskytnout další impuls k dlouhověkosti, zejména v kombinaci s úsilím o snížení obezity, zneužívání alkoholu a znečištění ovzduší.

Jak může štěstí ovlivnit veřejné zdraví

Mnoho faktorů ovlivňuje výsledky fyzického a duševního zdraví.

„Smysluplné štěstí musí zahrnovat minimálně pocit bezpečí, sociální propojení a možnost uspokojení základních potřeb,“ uvedla lékařka a zdravotnický poradce Dr. Blen Tesfuová, MD ve společnosti Welzo. Dr. Tesfuová se předmětné studie nezúčastnila.

„Jakmile si vybudujete tento základ, štěstí vám může pomoci vytvořit podmínky pro zdravá rozhodnutí a pro zvládání stresů, které denně zažíváme."

Dr. Tesfuová uvedla, že konzistentní pocit naplnění je nejsilněji spojen s lepšími zdravotními výsledky a nižší mírou chronických onemocnění.

Dr. Mary Kate „MK“ Clarkinová, Ph.D, výkonná klinická ředitelka společnosti LifeStance Health, uvedla, že řada strategií může pomoci zvýšit štěstí jak na individuální, tak na makro úrovni. Dr. Clarkinová se výzkumu nezúčastnila.

„Sociální vazby a komunita jsou klíčovými prvky šťastného a zdravého životního stylu. Jednotlivci mohou upřednostnit čas s podpůrnými sítěmi – rodinou, přáteli, sousedy, kolegy atd. Zapojte se do aktivit, které pro vás mají smysl.“

„Byla bych nedbalá, kdybych nezmínila věnování pozornosti návykům podporujícím zdraví: zlepšení spánkové hygieny, cvičení jógy, zahájení silového tréninku, začlenění procházek do denní rutiny, vaření jídel z více celých potravin a další."

Dr. Clarkinová navrhla budovat emoční regulaci a psychologickou flexibilitu prostřednictvím praktik všímavosti nebo spolupracovat s poradcem či terapeutem.

Uvedla také, že na úrovni komunity mohou sdílené veřejné prostory, jako jsou knihovny, a podpora spolupracujících a bezpečných pracovišť zvýšit štěstí.

Zdůraznila také hodnotu přírody a zelených ploch. „Využití každé příležitosti k vytvoření přístupu k přírodě, jako jsou dobře osvětlené turistické stezky, bezpečné cyklostezky a veřejné parky, zlepšuje náladu, snižuje stres a posiluje zdraví a spokojenost se životem."

Snahy o zajištění bezpečných čtvrtí, jistoty bydlení a spolehlivé dopravy mohou také přispět k vyššímu skóre na Žebříčku života.

Na politické úrovni Dr. Clarkinová uvedla, že země s vysokým hodnocením sdílejí několik společných charakteristik, včetně silných systémů sociální ochrany, jako je placená rodinná dovolená, dostupná péče o děti a podpora v nezaměstnanosti.

Rozšířený přístup k duševní péči také podporuje pocity pohody, uvedla.

Nakonec Dr. Clarkinová uvedla, že šťastnější země mají tendenci upřednostňovat zelenou infrastrukturu.

„Zásady, které chrání standardy čistého ovzduší a vody a chrání prostory vhodné pro pěší, stejně jako veřejnou dopravu a cyklostezky, mívají vyšší hodnocení života a zvýšenou emocionální pohodu."

Závěr

Výzkum ukazuje, že šťastnější život vám může pomoci vyhnout se vzniku běžných chronických onemocnění.

Předpokládá se však, že výhody se projeví až nad určitou úrovní na „Žebříčku života“.

Odborníci tvrdí, že „smysluplné štěstí“ se týká pocitu bezpečí a sociálního propojení.

Osobní volby i rozhodnutí veřejné politiky mohou podporovat větší štěstí.

Dobrovolnictví 2-3 hodiny týdně vám zlepší zdraví a přidá pocit štěstí

- Depositphotos

L. J. Devon

Dávání otevírá dveře k lepší budoucnosti, přináší pocity užitečnosti a pospolitosti. Dávání je cestou k soucitnějšímu světu - obzvláště když je stejně jako přijímání prováděno od srdce. Dárek může ulehčit od břemene jak obdarovanému, tak i dávajícímu, přinášet jim pocity štěstí, které nakonec přispívají i k lepšímu zdraví.

Dávání nemusí být vždy v podobě materiální nebo peněžní. Poskytování příležitostí nebo svého času může být dokonce ještě hodnotnějším, než peněžní dar. Konec konců, čas bývá často ceněn více, než papírové peníze. Peníze lze vždy tisknout a vydělávat, avšak čas nelze nikdy získat zpět. Pokud tedy někdo obětovává svůj čas aby sloužil jiným, ve skutečnosti daruje i kus své duše. A protože je náš čas tolik posvátný, jeho darování prostřednictvím dobrovolnictví může mít na nás zpětný účinek v podobě štěstí a zdraví. Investováním vlastního času může dobrovolník komunitě předávat potřebnou energii a spouštět tak dále expandující energetický efekt mezi lidmi okolo.

Dobrovolnictví 2-3 hodiny týdně upevňuje zdraví seniorů

Z průzkumu, prováděného organizací the Baycrest Health Sciences vyplynulo, že dobrovolnická činnost v délce pouhých 2-3 hodin týdně může zlepšovat nejen pocity štěstí, ale také zdravotní stav. V této studii byly porovnávány tyto dva efekty mezi staršími dospělými dobrovolníky, kteří pracovali s různým časovým zatížením. Výsledkem byly velmi pozitivní výsledky u těch, kteří věnovali jiným svůj čas - jejich altruismus jim přinášel i pozitivní zdravotní účinky.

Dr. Nicole Anderson se spojila z vědci z the Canadian and American academic centers a prošli celkem 73 vědeckých studií na toto téma za posledních 45 let. Všechny tyto studie byly zaměřeny na seniory a jejich dobrovolnické aktivity a uváděly jejich působení na zdravotní stav. Vyhodnocováno bylo působení psychologické, fyzické a poznávací. Zapojení senioři byli ve studiích dotazováni na své pocity štěstí, tělesného zdraví, na výskyty depresí a všeobecné spokojenosti se životem.

„Naším cílem bylo dobrat se ke komplexnějšímu náhledu na přínosy, které vnáší dobrovolníci mezi starší dospělé lidi,“ řekla Dr. Anderson. „Objevili jsme množství trendů, které přesvědčivě ukazují, že dobrovolnictví je důležitou životní součástí pro zajištění zdraví a pocitů pohody.“

Čím více se senioři věnují dobrovolnictví, tím méně bývají ohroženi demencí

Skupina vědců zjistila, že mezi seniory měli největší zdravotní prospěch z dobrovolnictví ti, kteří trpěli nejhoršími chronickými potížemi. Jakmile začali v komunitách pracovat s jinými, posilovaly se jejich vztahy a tyto pak měly blahodárný vliv na jejich psychiku. Vědci uvádí, že dobrovolnická činnost dokáže snižovat deprese a odstraňovat tělesné potíže mezi seniory. Kromě toho, že prodlužuje dlouhověkost, bývá dobrovolnictví spojováno s odstraňováním tělesných omezení a s všeobecným zlepšením kvality života. „Když to shrneme, pak tyto výsledky ukazují, že dobrovolnictví souvisí se zlepšováním zdraví i se zvyšováním tělesné aktivity. A to jsou změny, které lidem poskytují ochranu před mnoha zdravotními potížemi,“ řekla Dr. Andersonová.

Vědci ale došli také ke zjištění, že příliš mnoho času věnovaného dobrovolnictví může mít také opačný efekt. Jako optimální míru tak určili asi 100 hodin za rok - tomu odpovídají 2-3 hodiny týdně.

Došlo se také ke zjištění, že dobrovolnictví může redukovat vznik demence u starších jedinců. V současnosti demence postihuje seniory na celém světě až v počtu 30 miliónů nových případů ročně. V roce 2030 bude podle odhadů demencí postižen dvojnásobek seniorů, než je dnes. Vědecký tým tedy pokládá otázku, proč se výzkum v neurovědě vůbec nezaměřuje na přínosy dobrovolnictví s ohledem na zmírnění demencí nebo oddálení jejich nástupu.

„Rádi bychom dosáhli toho, aby vědci ve svých příštích studiích prováděli více objektivních zkoumání našich kognitivních schopností. Velmi zajímavé výsledky by mohlo přinést ještě pokročilejší neuropsychologické testování, aby se odhalila souvislost mezi dobrovolnictvím a riziky demence a jejích spouštěčů a poruchami poznávacích schopností,“ uvádí se v závěru studie, zmíněné na začátku článku.

Použité zdroje:

• https://www.baycrest.org
• https://science.naturalnews.com

Originál: https://www.naturalnews.com/046823_volunteering_health_seniors.html