Nový výzkum zjistil souvislost mezi délkou spánku a biologickým stárnutím - zveřejněn 13. května 2026 v Nature

- Depositphotos

Barbora Nová

Spánek je důležitým aspektem celkového zdraví a emoční pohody. Množství a kvalita spánku může ovlivnit vaše tělo různými způsoby.

Studie publikovaná 13. května 2026 v časopise Nature zjistila, že příliš málo nebo příliš mnoho spánku může urychlit stárnutí mozku a dalších oblastí těla (1).

Předchozí výzkum spojil nedostatek spánku s rychlejším stárnutím mozku. Tato nová studie však jde ještě dále a ukazuje souvislost mezi množstvím spánku a stárnutím téměř každého orgánu (2).

„Spánek je základem zdravého stárnutí a dlouhověkosti. A co je ještě důležitější, je to faktor, který lze potenciálně ovlivnit,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Junhao Wen, PhD, odborný asistent radiologických věd na Kolumbijské univerzitě. 

„V této nové studii jsme měřili biologické hodiny stárnutí v různých orgánech, abychom tyto hodiny propojili s délkou spánku."

Délka spánku může urychlit stárnutí v mozku a orgánech

Chronologický věk je počet let, které jste prožili. Biologický věk měří, jak rychle stárnou vaše buňky a tkáně.

Studie, jako je tato, zkoumají biologické stárnutí a různé faktory, které ho mohou ovlivnit.

Hodiny stárnutí se v těchto typech studií stávají stále populárnějšími. Tyto hodiny jsou vědecké, výpočetní modely, které odhadují biologický věk člověka a to, jak stárne rychleji nebo pomaleji než jeho chronologický věk. Tyto odhady jsou založeny na biologických datech od jednotlivce.

Většina hodin stárnutí měří věk v celém těle. Orgány však mohou stárnout různou rychlostí. Výzkumný tým, který stojí za touto studií, sehrál klíčovou roli při vývoji hodin stárnutí pro specifické orgány. Tyto hodiny mohou jednotlivcům poskytovat specifičtější a personalizovanější informace.

Studie využila data od půl milionu účastníků z britské biobanky a strojové učení k identifikaci znaků stárnutí v orgánech (3).

Vědci poté posoudili vztah mezi délkou spánku, kterou si člověk sám hlásil, a jeho biologickým věkem, a to pomocí 23 hodin stárnutí napříč 17 orgány.

Studie definovala příliš málo spánku jako méně než 6 hodin a příliš mnoho spánku jako více než 8 hodin.

Zjistili, že obecně lidé, kteří spali příliš málo nebo příliš mnoho, vykazovali známky rychlejšího biologického stárnutí než ti, kteří uváděli, že spali mezi 6,4 a 7,8 hodinami denně.

Je důležité poznamenat, že to neznamená, že samotná délka spánku způsobuje rychlejší nebo pomalejší stárnutí orgánů. Naznačuje to však, že jak příliš málo, tak příliš mnoho spánku může hrát roli v celkovém zhoršení zdraví celého těla.

„Krátká délka spánku je spojena s imunitní dysregulací a zvýšeným systémovým zánětem, což zhoršuje opravu tkání a metabolickou homeostázu. Narušuje také regulaci glukózy a celkovou energetickou rovnováhu,“ uvedl Dr. Sarathi Bhattacharyya, MD, pneumolog, specialista na spánkovou medicínu a lékařský ředitel Centra pro poruchy spánku MemorialCare v Long Beach Medical Center v Long Beach v Kalifornii. Dr. Bhattacharyya se předmětné studie nezúčastnil.

„Nedostatečný spánek navíc zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému, což může přispívat k urychlenému stárnutí buněk v mnoha orgánových systémech."

 „Naopak dlouhodobá délka spánku může být spojena s podobnými nepříznivými následky stárnutí. V mnoha případech může delší spánek odrážet základní nebo subklinickou patologii, která sama o sobě přispívá k urychlenému stárnutí.“

Jak délka spánku ovlivňuje riziko chronických onemocnění

Studie prokázala vztah mezi spánkem a chronickými onemocněními. To naznačuje, že existuje spojení i mimo vliv mozku.

Příliš málo spánku bylo spojeno s poruchami mozku, jako je deprese a úzkostné poruchy. Byla také zjištěna souvislost mezi krátkým spánkem a zdravotními stavy, jako je:

• obezita
• cukrovka 2. typu
• hypertenze
• ischemická choroba srdeční
• srdeční arytmie

„Krátký spánek je často více spojován se stresem z rušného životního stylu a úzkostí. Může vést ke zvýšenému krevnímu tlaku, kortizolu a hladině glukózy v krvi, což má v průběhu času škodlivé účinky,“ uvedl Dr. Alex Dimitriu, MD, specialista na psychiatrii a spánkovou medicínu s dvojitou atestací a zakladatel Menlo Park Psychiatry & Sleep Medicine v Kalifornii. Dr. Dimitriu se studie nezúčastnil.

Bylo také zjištěno, že příliš málo a příliš mnoho spánku souvisí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), astmatem a různými gastrointestinálními poruchami, jako je gastroezofageální refluxní choroba (GERD) a gastritida.

„Delší spánek je spojen s depresí, ale více s onemocněním těla. Lidé, kteří jsou nemocní nebo nezdraví, proto mohou potřebovat více spánku než 8 hodin za noc. U lidí, kteří dlouho spí, je pravděpodobnější, že nemoc způsobí delší spánek, než že delší spánek způsobí nemoc."

Kolik spánku potřebujete?

Podle amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) potřebují dospělí ve věku 18 až 60 let alespoň 7 hodin spánku (4).

Dospělí ve věku 61 až 64 let potřebují 7 až 9 hodin spánku a osoby ve věku 65 let a starší 7 až 8 hodin.

Délka spánku může ovlivnit depresi v pozdním věku

Orgánově specifické hodiny stárnutí z této studie mohou být také užitečné pro určení, jak spánek souvisí se specifickými stavy.

Tato studie je například použila k bližšímu zkoumání toho, jak může být spánek spojen s depresí v pozdním věku.

Studie nemohla definitivně určit, zda délka spánku přímo způsobila depresi v pozdním věku, nebo zda deprese v pozdním věku ovlivnila délku spánku. Vědci však na depresi v pozdním věku aplikovali mediační analýzu.

Na základě toho zkoumali, zda biologické hodiny zprostředkovávají vztah mezi spánkem a depresí v pokročilém věku. Jejich analýza ukazuje, že nedostatek spánku může přímo ovlivňovat zátěž způsobenou depresí v pokročilém věku. Nadměrný spánek může ovlivňovat depresi v pokročilém věku prostřednictvím zprostředkujícího mechanismu, který souvisí s biologickými hodinami v mozku a tukovou tkáni.

Dr. Wen uvedl, že zjištění studie mohou ovlivnit budoucí výzkum a řízení spánku.

"Optimalizaci spánku je třeba provádět systematicky s ohledem na anamnézu dané osoby, neboť jsme zaznamenali odlišný průběh ve tvaru písmene U u orgánů souvisejících se spánkem. Lékaři by také měli k lidem, kteří spí dlouho, a k těm, kteří spí krátce, přistupovat odlišně, jak ukazuje mediční analýza na obr. 4  týkající se vztahu mezi krátkým/dlouhým spánkem a depresí v pozdním věku" obr. 4 (5).

Tipy pro zlepšení spánku

Kvalitní spánek je důležitý pro celkové zdraví.

„I když se za ideální délku spánku považuje 7 hodin, vyhraďte si na spánek alespoň 8 hodin. Snažte se dosáhnout těch 8 hodin tím, že budete jíst dříve, zpomalíte tempo dříve a vypnete obrazovky dříve, abyste si skutečně mohli dopřát asi 7 hodin kvalitního spánku,“ doporučuje Dr. Dmitriu.

Dr. Bhattacharyya uvedl, že optimální spánek vyžaduje vhodnou léčbu základních zdravotních a psychiatrických stavů, stejně jako faktorů prostředí a chování. 

„Udržování konzistentní doby probuzení je obzvláště důležité pro stabilizaci cirkadiánního rytmu. Dodržování správné spánkové hygieny – zejména během večerního odpočinku – je také nezbytné,“ uvedl.

Závěr

Nedávná studie zjistila, že příliš málo nebo příliš mnoho spánku může urychlit stárnutí mozku a dalších orgánů. 

Studie použila hodiny stárnutí k prozkoumání souvislostí mezi spánkem a různými duševními a zdravotními problémy. 

Vědci také zjistili přímou souvislost mezi spánkem a depresí v pozdním věku.