Průmyslově ultra-zpracované potraviny jsou spojené s vyšším rizikem úmrtí u pacientů, kteří přežili rakovinu - nová studie - zveřejněná 11. února 2026 v Cancer Epidemiology

Následuje:

• „Dobré“ vs. „špatné“ průmyslově ultra-zpracované potraviny: Jak rozeznat rozdíl - nová doporučení - zveřejněná 8. srpna 2025 v Circulation

- Depositphotos

Barbora Nová

Pacienti, kteří přežili rakovinu a konzumují ve svém jídelníčku vyšší množství ultra-zpracovaných potravin, mají výrazně zvýšené riziko úmrtí ze všech příčin, stejně jako na rakovinu.

Nová studie zjistila, že lidé, kteří jedli nejvyšší množství průmyslově ultra-zpracovaných potravin v poměru k hmotnosti, měli o 48 % vyšší míru úmrtí z jakékoli příčiny. Měli také o 57 % vyšší míru úmrtí na rakovinu ve srovnání s těmi, kteří jedli nejmenší množství ultra-zpracovaných potravin.

Zjištění byla zveřejněna 11. února 2026 v časopise Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevention (1).

„To, co lidé jedí po diagnóze rakoviny, může ovlivnit přežití, ale většina dřívějšího výzkumu v této populaci se zaměřila pouze na živiny, nikoli na to, jak je potravina zpracovaná,“ uvedla 4. února 2026 v tiskovém prohlášení autorka studie Dr. Marialaura Bonacciová, PhD, vědkyně z Výzkumné jednotky epidemiologie a prevence v IRCCS Neuromed v italském Pozzilli (2).

„Látky obsažené v průmyslovém zpracování potravin mohou narušovat metabolické procesy, narušovat střevní mikrobiotu a podporovat záněty. V důsledku toho, i když má průmyslově ultra-zpracovaná potravina na papíře podobný obsah kalorií a nutriční složení ve srovnání s minimálně zpracovanou nebo „přírodní“ potravinou, může mít stále škodlivější účinek na tělo."

Průmyslově ultra-zpracované potraviny zvyšují riziko úmrtí o 48 %

V rámci výzkumu Bonaccio a kolegové sledovali mezi březnem 2005 a prosincem 2022 více než 24 000 lidí.

Účastníci byli na začátku studie ve věku 35 let a více a všichni žili v jižní Itálii.

V rámci této kohorty bylo na začátku studie zařazeno 802 osob, které přežily rakovinu, a poskytly podrobné informace o stravování prostřednictvím dotazníku o potravinách. Vědci použili klasifikační systém NOVA, který kategorizuje potraviny do skupin na základě míry jejich zpracování, aby určili, zda je potravina průmyslově ultra-zpracovaná (3).

Vědci vypočítali podíl průmyslově ultra-zpracovaných potravin ve stravě dané osoby pomocí hmotnostního poměru (celková denní hmotnost průmyslově ultra-zpracovaných potravin dělená celkovou denní hmotností všech potravin a nápojů) a energetického poměru (celkový denní příjem kalorií z průmyslově ultra-zpracovaných potravin dělený celkovým denním příjmem kalorií).

Dále vědci zohlednili další faktory, jako je kouření, celková kvalita stravy, BMI a anamnéza, a poté rozdělili jednotlivce do tří skupin na základě hmotnostního poměru průmyslově ultra-zpracovaných potravin, které jedli.

Ti ve skupině s nejvyšší třetinou konzumace průmyslově ultra-zpracovaných potravin měli přibližně o 48 % vyšší míru úmrtí z jakékoli příčiny a také o 57 % vyšší míru úmrtí na rakovinu ve srovnání s těmi v nejnižší třetině.

„Skutečnost, že souvislost mezi průmyslově ultra-zpracovanými potravinami a úmrtím ze všech příčin přetrvávala i po úpravě o celkovou kvalitu stravy, naznačuje, že negativní účinky na zdraví nejsou vysvětleny pouze špatným nutričním profilem, ale že úroveň a povaha samotného průmyslového zpracování potravin hrají nezávislou roli v ovlivňování dlouhodobých zdravotních výsledků,“ uvedla Dr. Bonacciová v tiskovém prohlášení (2).

Průmyslově ultra-zpracované potraviny vedou k zánětu a vyššímu riziku rakoviny

Odborníci jako Dr. Nilesh Vora, MD, atestovaný lékařský onkolog a lékařský ředitel MemorialCare Todd Cancer Institute v Long Beach Medical Center v Long Beach v Kalifornii, který se studie nezúčastnil, tvrdí, že výsledky výzkumu nejsou překvapivé.

„V nedávné literatuře a na konferencích se objevilo mnoho informací o potravinách, které konzumují lidé, kteří rakovinu přežili. Viděli jsme data u rakoviny tlustého střeva a prsu, která jsou v souladu se skutečností, že prozánětlivé potraviny korelují s recidivou rakoviny u těch, kteří rakovinu přežili. Myslím si tedy, že není velké překvapení, že průmyslově ultra-zpracované potraviny mohou mít také souvislost s recidivou rakoviny."

„Existuje určitá úroveň zánětu, která může nastat, když konzumujeme průmyslově zpracované potraviny a průmyslově ultra-zpracované potraviny… takže si myslím, že to je jeden z důvodů, proč by to tak mohlo být" (4).

„Zánět je již dlouho spojován s rakovinou. Takže kdykoli máte zánětlivý proces, existuje potenciál pro růst mutací. A růst mutací je klíčem k tvorbě mutací mezi vašimi normálními buňkami, což může vést ke zvýšenému riziku rakoviny" (5).

Vyšší  úroveň zánětu může zvyšovat riziko úmrtnosti

Autoři studie tvrdí, že jejich výsledky ukazují, že zvýšená klidová tepová frekvence a zvýšený zánět mohou vysvětlovat souvislost mezi vyšším příjmem průmyslově ultra-zpracovaných potravin a zvýšenou úmrtností.

Dr. Dana Hunnesová, PhD, vedoucí klinická dietoložka na UCLA Health, která se studie nezúčastnila, uvádí, že zjištění jsou důležitou připomínkou některých problémů s konzumací příliš velkého množství průmyslově ultra-zpracovaných potravin.

„Průmyslově ultra-zpracované potraviny jsou ve skutečnosti problémem pro každého, protože jsou zánětlivou potravinou, která zvyšuje oxidační stres, ovlivňuje regulaci glukózy, krevní tlak a inzulínovou rezistenci, mimo jiné."

„Pro pacienty, kteří přežili rakovinu, to může být obzvláště obtížné kvůli dani, kterou rakovina na lidském těle vybírá již na začátku studie, a může sama o sobě zvýšit riziko úmrtí ze všech příčin, nebo může být multiplikátorem základního rizika, které je obecně spojeno s průmyslově ultra-zpracovanými potravinami.“

Proč jsou celkové stravovací návyky důležité

Aby vědci zjistili, zda obsah specifických průmyslově ultra-zpracovaných potravin ovlivňuje riziko úmrtnosti, zkoumali data z potravin rozdělených do sedmi skupin. Mezi ně patřily:

• mléčné a sýrové výrobky
• umělá sladidla, uměle a cukrem slazené nápoje a lihoviny
• průmyslově zpracované maso
• slané pochutiny a pikantní jídla
• tučné pomazánky a omáčky
• škrobové potraviny
• slazené potraviny a sladkosti

Zatímco některé z těchto skupin potravin byly spojeny s vyšší úmrtností, jiné nevykazovaly žádný jasný vzorec.

Dr. Bonacciová však uvedla, že je obtížné interpretovat data o jednotlivých průmyslově zpracovaných potravinách a že důležitý je celkový stravovací návyk.

„Hlavním sdělením pro veřejnost je, že celková spotřeba průmyslově ultra-zpracovaných potravin je mnohem důležitější než jakákoli jednotlivá položka,“ uvedla ve svém tiskovém prohlášení (2).

„Zaměření se na stravu jako celek a celkové omezení průmyslově ultra-zpracovaných potravin a přesun spotřeby směrem k čerstvým, minimálně zpracovaným, domácím jídlům je nejsmysluplnějším a nejprospěšnějším přístupem pro zdraví."

„Praktickým způsobem, jak toho dosáhnout, je kontrola etiket: Potraviny s více než pěti složkami, nebo dokonce pouze jedna potravinářská přídatná látka, pravděpodobně budou průmyslově ultra-zpracované.“

Studie byla pouze observační a proto nedokazuje, že průmyslově ultra-zpracované potraviny způsobují zvýšenou úmrtnost u pacientů, kteří přežili rakovinu.

Dr. Vora však uvádí, že pro pacienty, kteří přežili rakovinu, stále existuje prospěch ze snížení příjmu průmyslově ultra-zpracovaných potravin.

„Změny proveďte hned. Změna životního stylu a zaměření na stravu a cvičení nikomu neuškodí."

„Nemohu pacientovi s jistotou říct, že průmyslově ultra-zpracované potraviny jsou jistě spojeny s recidivou rakoviny, protože nemají tak rozsáhlou, randomizovanou, prospektivní studii. Ale pokud existuje dostatek indicií, že by to mohlo být něco, co by to mohlo být, pak bych řekl, ať tu změnu provedete hned."

Závěr

Vyšší příjem průmyslově ultra-zpracovaných potravin je spojen se zvýšenou úmrtností u pacientů, kteří přežili rakovinu.

Nedávná studie ukazuje, že lidé s nejvyšším příjmem průmyslově ultra-zpracovaných potravin měli o 48 % vyšší míru úmrtí z jakékoli příčiny a o 57 % vyšší míru úmrtí na rakovinu.

Vědci tvrdí, že zvýšený zánět a zvýšená klidová tepová frekvence by mohly vysvětlovat souvislost mezi příjmem průmyslově ultra-zpracovaných potravin a zvýšenou úmrtností.

„Dobré“ vs. „špatné“ průmyslově ultrazpracované potraviny: Jak rozeznat rozdíl - nová doporučení - zveřejněná 8. srpna 2025 v Circulation

- Depositphotos

Ultrazpracované potraviny (UPF) si získaly nezdravou pověst, ale ne všechny UPF jsou si rovny.

Nové vědecké doporučení Americké kardiologické asociace (AHA) zpochybňuje myšlenku, že všechny průmyslově ultrazpracované potraviny jsou nezdravé.

Zatímco mnoho ultrazpracovaných potravin bylo spojováno s nepříznivými zdravotními důsledky, doporučení zveřejněné 8. srpna 2025 v časopise Circulation, nabídlo komplexnější pohled. Vědci z AHA například tvrdí, že některé UPF mají lepší nutriční profil a mohou zapadat do celkově zdravé stravy (1).

UPF mají obvykle vysoký obsah nasycených tuků, přidaných cukrů a sodíku a mohou přispívat k nepříznivým kardiometabolickým zdravotním následkům, včetně infarktu, mrtvice, obezity, zánětu, cukrovky 2. typu a cévních komplikací.

Jak však uvádí tisková zpráva k tomuto doporučení, „určité typy průmyslového zpracování potravin jsou prospěšné pro jejich uchování a bezpečnost a/nebo snížení nákladů, například techniky, které prodlužují trvanlivost, omezují růst mikroorganismů, zmírňují toxické účinky chemických látek, zachovávají funkční, nutriční a senzorické (chuťové) vlastnosti a snižují ztráty a plýtvání potravinami“ (2).

I když existuje spousta důkazů, které jednoznačně potvrzují, že nezdravé potraviny jsou škodlivé pro zdraví, nová zpráva AHA naznačuje, že existuje několik zpracovaných potravin, které můžete do svého jídelníčku zařadit s mírou (3).

Některé ultrazpracované potraviny jsou zdravější než jiné

„Zdravější ultrazpracované potraviny (UPF) jsou ty, které i přes průmyslové zpracování stále nabízejí nutriční výhody, jako je vláknina, bílkoviny, vitamíny a minerály, a mají omezené množství přidaných cukrů, nezdravých tuků a sodíku,“ uvedla Nichola Ludlamová-Raineová, registrovaná dietoložka a autorka knihy „Jak nejíst ultrazpracované potraviny“ (4).

Mezi zdravější ultrazpracované potraviny patří:

• celozrnné pečivo
• snídaňové cereálie s vysokým obsahem vlákniny
• některé mléčné výrobky
• obohacená rostlinná mléka

Naproti tomu ‚méně zdravé‘ UPF mají obvykle nízkou nutriční hodnotu a vysoký obsah přidaných nasycených tuků, cukrů a soli nebo více přísad (což může podporovat pasivní nadměrnou konzumaci kalorií).

Klíčový rozdíl často spočívá ve složení a nutričním profilu, nejen ve zpracování.

Samantha Petersonová, MS, RDN, dietoložka funkční medicíny a zakladatelka Simply Wellness uvádí, že mezi nejhorší UPF patří:

• nápoje slazené cukrem
• rafinované pochutiny
• instantní nudle
• průmyslově zpracované maso

„Tyto potraviny mají často vysoký obsah rychle vstřebatelných cukrů nebo rafinovaných škrobů, zánětlivých tuků, sodíku a dalších přísad; tato kombinace může vést k prudkému zvýšení hladiny cukru v krvi, nerovnováze střev, chronickému zánětu a zvýšenému riziku srdečních onemocnění, cukrovky a některých druhů rakoviny."

V průběhu času může vysoký příjem UPF s nízkým obsahem živin přispívat k obezitě, inzulínové rezistenci, vysokému krevnímu tlaku, zvýšenému cholesterolu, narušení střevního mikrobiomu a vyššímu riziku kardiovaskulárních onemocnění a některých druhů rakoviny.

Co hledat na nutričních štítcích

Zatímco některé ultrazpracované potraviny mají málo nebo žádné prospěšné vlastnosti, jiné mohou poskytnout esenciální živiny a nabídnout pohodlí pro rušný životní styl.

Odborníci doporučují věnovat pozornost nutričním hodnotám na etiketách potravin a pečlivě si přečíst seznam složek.

Při výběru potravin s vysokým obsahem vlákniny doporučují hledat produkty, jako je chléb nebo cereálie, které obsahují 3 gramy nebo více vlákniny na porci.

U jogurtu s 5–10 g bílkovin a varianty se sníženým nebo žádným obsahem přidaného cukru.

Obohacené potraviny o přidaný vápník, vitamín D, B12, železo a jód mohou pomoci zvýšit příjem klíčových živin.

V případě pochybností je kratší a lépe rozpoznatelný seznam složek často (i když ne vždy) dobrým znamením.

Dobrým znamením také je, pokud prvních několik složek uvedených na etiketě obsahuje základní zdravé potraviny (tj. oves, fazole, mléko, losos atd.).

Zdravější ultrazpracované potraviny

Může být užitečné mít konkrétní seznam příkladů. Nichola Raineová uvádí, že mezi zdravější zpracované potraviny patří:

• Obohacené celozrnné snídaňové cereálie. Mohou být dobrým zdrojem vlákniny, železa a vitamínů skupiny B, ale je dobré se vyhýbat těm, které obsahují přidaný cukr.
• Rostlinná mléka (tj. obohacené sójové nebo mandlové mléko bez přidaného karagenanu). Tato mléka jsou často obohacena vápníkem a jódem, což jsou důležité živiny, zejména pro ty, kteří se vyhýbají mléčným výrobkům (5).
• Konzervované fazole (včetně pečených fazolí) a luštěniny ve vodě. Technicky se jedná o UPF díky průmyslovému konzervování a přidání zpevňujících látek, ale jsou přirozeným a skvělým zdrojem rostlinných bílkovin a vlákniny. Důkladné propláchnutí fazolí může pomoci snížit obsah sodíku (6).
• Celozrnný krájený chléb. Pokud má nízký obsah soli a cukru, poskytuje vlákninu a komplexní sacharidy pro trvalou energii.
• Řecké nebo bílé jogurty s živými kulturami. Ty mohou podpořit zdraví střev a kostí.

Tyto potraviny pozitivně přispívají k příjmu živin a nabízejí pohodlí, což je důležitý faktor pro celkové zdraví.

Ultrazpracované potraviny s mírou

Mnoho zpracovaných potravin nabízí pohodlí, cenovou dostupnost a důležité živiny, zejména pro ty, kteří mají omezený čas nebo rozpočet.

Například konzervované fazole, celozrnné pečivo a obohacená rostlinná mléka poskytují vlákninu, bílkoviny a vitamíny a vyžadují minimální přípravu.

Samantha Petersonová uvedla, že „zpracování není samo o sobě špatné“. Poznamenala, že mražení, obohacování živinami nebo konzervování může zachovat živiny a podpořit veřejné zdraví.

Obě odbornice se shodují, že klíčová je rovnováha. Výměna slazených nápojů za perlivou vodu nebo bílého chleba za celozrnný a zároveň plánování jednoduchých jídel, která kombinují čerstvé, mražené a zdravější UPF, může mít skutečný pozitivní vliv.

Nichola Raineová doporučuje přijmout pravidlo 80:20: 80 % celozrnných potravin a 20 % zdravějších zpracovaných potravin. Doporučila, aby méně zdravé UPF byly spíše příležitostnou než každodenní volbou, a doporučuje vést si potravinový deník, aby bylo možné identifikovat malé, ale významné změny.

Výběr zdravějších ultrazpracovaných potravin s mírou vám může umožnit využít pohodlí, aniž byste obětovali dlouhodobé zdraví.

Závěr

Americká kardiologická asociace potvrzuje, že ne všechny ultrazpracované potraviny (UPF) jsou pro vás špatné.

Některé metody zpracování pomáhají udržovat potraviny bezpečné, výživné a cenově dostupné, aniž by se snížila kvalita.

Zdravější UPF mívají více živin, zatímco méně zdravé varianty jsou plné cukru, nezdravých tuků a soli.

Výběr UPF s lepším složením a nutričním profilem může podpořit pohodlí, aniž by to zásadně poškodilo dlouhodobé zdraví.

JEDINĚ OCHRANNÁ ZNÁMKA "SUPERIONHERBS" GARANTUJE MNOŽSTVÍ ÚČINNÝCH LÁTEK V NÍŽE UVEDENÝCH DVOJITÝCH EXTRAKTECH A SAMOZŘEJMĚ U KAŽDÉ ŠARŽE

REISHI - GANODERMA

REISHI SPÓROVÝ OLEJ SE 30 % TRITERPÉNŮ

1 890,- Kč

       CORDYCEPS             HERICIUM           C-MAX KOMPLEX

CORIOLUS      KURKUMIN Phytosome^®    AŠVAGANDA

ČAGA                 BETAGLUKAN                   HLÍVA

  GRAVIOLA              FENUPRIM              CHITOMAX

         MACA          DANSHEN Q10 CARDIO    DRAČÍ KREV 

   

  AGARICUS               BOSWELLIA              COPRINUS

  

       ENOKI                  MAITAKE               MTS GUARD^®

ŠAFRÁN                  TREMELLA                 SYLIBIN

  

                     HE SHOU WU              SHIITAKE

S-ACETYL-L-GLUTATHION

 

 

890,- Kč

SUPÍK PRO DĚTI

249,- Kč

4x INSTANTNÍ KÁVA 

i s extrakty z hub Čaga, Cordyceps a Hericium

á 450,- Kč

KOHI-FOCUS

SLOŽENÍ: Instantní káva 76,4 % (100% káva Arabica), Ashwagandha extrakt 10 %, Chaga extrakt 8 %, Tulsi extrakt 5 %, Sibiřský ženšen extrakt 0,5 %

100% Arabika, zklidňující Ashwagandha, dvojitý extrakt ze sibiřské Čagy na podporu imunity, adaptogen tulsi s antioxidačními účinky a extrakt ze sibiřského ženšenu, který působí pozitivně na nervový systém.

KOHI-HAPPY

SLOŽENÍ: Instantní káva 75,4 % (100% káva Arabica), Chaga extrakt 17 %, Cordyceps sinensis mycelium extrakt 7 %, Sibiřský ženšen extrakt 0,5 %

100% Arabika, dvojitý extrakt z sibiřské Čagy pro podporu imunity, dvojitý extrakt z Cordycepsu pro lepší fyzickou výkonost a extrakt z kořene sibiřského ženšenu, který působí pozitivně na nervový systém.

KOHI-LATTE

SLOŽENÍ: Prášek z kokosového mléka 42,8 %, Instantní káva 43 % (100% káva Arabica), Hericium erinaceus extrakt 9 %, Sibiřská Chaga extrakt 5 %, Stevia extrakt 0,1 %

100% Arabika, dvojitý extrakt z Hericia pro lepší činnost nervové soustavy, dvojitý extrakt ze sibiřské Čagy na podporu imunity a prášek z kokosového mléka bohatý na zdravé tuky.

KOHI-RELAX

SLOŽENÍ: Instantní káva 74,9 % (100% káva Arabica), Hericium erinaceus extrakt 10 %, Chaga extrakt 10 %, Rhodiola extrakt 5 %

100% Arabika, dvojitý extrakt z Hericia pro lepší činnost nervové soustavy, dvojitý extrakt ze sibiřské Čagy na podporu imunity a extrakt z kořene Rhodioly, která tlumí stres a zvyšuje psychickou výkonnost.

Pozor na sušiny z medicinálních hub, jsou neúčinné

Pro léčbu zásadně používejte kvalitně  provedené  a  čisté  extrakty,  které  mají  dobrou  biologickou  dostupnost  a  jsou  zbavené  nestravitelného  chitinu, nejlépe dvojité extrakty z hub, ve vodě a alkoholu. Prášek z usušené houby je neúčinný viz článek v "ČASOPISE ČESKÉ A SLOVENSKÉ ONKOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI":

"Klinická onkologie": 

Imunostimulační a protinádorový účinek extraktů z Reishi a Coriolusu na úrovni klinických studií a stav jejich zavedení do praxe