Antarktida: Extrémní zima přišla dřív než je běžné. Klimatické lži

- Pixabay

V době, kdy je na naší polokouli léto, je v Antarktidě zima. Mrazivé teplotní rekordy tam tedy padají v červenci a srpnu, ale nikdy ne v květnu, jako je tomu nyní. To jen odpovídá trendu, který zažíváme v roce 2023 v Evropě, kde máme poměrně studené jaro.

Opakovaně se tak ukazuje, že pohádky o globálním oteplování nejsou nic než pouze účelové lži, jejichž cílem je zavádět zákony, které zajistí razantní snížení životní úrovně, doprovázející vyvlastňování a deindustrializaci.

Globalisté nám také hodlají pod touto vylhanou záminkou razantně změnit jídelníček, zakázat dopravní prostředky na fosilní paliva a potažmo i cestování.

Součástí klimatické politiky jsou i 15minutová města či uhlíkové daně. A tato politika se stále dál prosazuje – a to i přes nesporné důkazy o tom, že je celá klimatická propaganda založena na lžích.

Již asi tři roky hlásí Antarktida nezvykle mrazivé zimy, což je ovšem informace, která se propagandistům nikterak nehodí. Ti čekají na každý rekord, který jde opačným směrem, aby jej mohli patřičně zpropagovat. O faktech, která se však do současné propagandy nehodí, raději nemluví.

V Antarktidě je zřejmě příliš mnoho měřicích stanic z různých národů, takže podvody ve smyslu klimatického šílenství nejsou možné. Od začátku května byly na výzkumné stanici Vostok naměřeny teploty až minus 76,4 stupně Celsia.

Aktuálním ročním obdobím na jižní polokouli je však stále podzim. Tak nízké teploty jsou pro toto roční období neobvyklé. Norma pro lokalitu v květnu je -61 až -64 stupňů Celsia.

Je již prokázaným faktem, že teploty v Antarktidě budou v roce 2023 výrazně nižší, než je desetiletý průměr. V letech 2005 až 2015 byly za měsíc květen naměřeny teploty mezi minus 61 a minus 64 stupni Celsia.

Nejnižší teploty jsou ve Vostoku obvykle naměřeny v době, kdy má severní polokoule nejteplejší léto – tedy v červenci, srpnu a někdy i září. Skutečnost, že antarktická zima začala s takovými teplotami v květnu, je považována za zvláštnost.

Ruská měřicí stanice byla zřízena v roce 1957 ve vzdálenosti 1300 kilometrů od jižního pólu v nadmořské výšce 3500 metrů. 

Předchozí minusový teplotní rekord byl prý dosažen 28. července 1997 s minus 91 stupni Celsia (Wikipedie hovoří o tom, že tento údaj není potvrzen. Potvrzeným datem je 21. červenec 1983 s minus 89,2 stupně Celsia).

Nejteplejším dnem v zaznamenané historii byl 5. leden 1974 s „pouhými“ minus 14 stupni Celsia.

Již v roce 2021 vědci v Antarktidě ohlásili nejchladnější zimní období za více než 60 let. Poté, co se od roku 2021 objevuje tento trend, dalo by se zde opatrně mluvit o ochlazování.

Bylo by na čase, aby se politici vzpamatovali a přestali ničit vybudované bohatství, zatímco jako důvod k tomu uvádí nějaké fiktivní klimatické cíle.

Také německá arktická stanice na jižním pólu potvrzuje, že nedochází k žádnému oteplování, ale naopak k ochlazování. Pomocí přehledných tabulek je vidět, že v Antarktidě nebylo po dobu nejméně 40 let zjistitelné žádné globální oteplování, ale spíše ochlazování.

Zima na jižním pólu, posledních 32 let:

Trendová linie ochlazování zimy na jižním pólu ve stanici Neumayer zhruba odpovídá ochlazení venkovské stanice Amtsberg-Dittersdorf v Krušných horách, což je samozřejmě čirá náhoda. Zdá se, že zde i tam chybí globální oteplování způsobené CO _{2 :}

Od roku 1988 jsme našli 4 další antarktické stanice s přiměřeně kompletními datovými soubory. Chilská stanice na severním cípu Antarktického poloostrova vykazuje nevýznamné zimní ochlazení o 0,3 K (zima je vždy období červenec až srpen) a 3 australské antarktické stanice ukazují výrazné zimní ochlazení o 1,4 až téměř 2,5 Kelvina. Zimní průměr všech 5 stanic pak také ukazuje zřetelně klesající teplotní trend:

Závěr: Na jižním pólu jsou zimy stále chladnější. Zdá se, že současná měření tuto teorii potvrzují.

Tyto údaje, odhalující naplno klimatické lži, by měli vidět všichni klimatičtí idioti

Klimatická agenda, která je založená na účelových lžích, jejichž cílem je vyvolat v lidstvu dojem, že je právě člověk zdrojem ve skutečnosti neexistujícího globálního oteplování, má za cíl výrazně snížit životní úroveň cestou diktatury a zákonů ve stylu „zeleného údělu.“

Dokud bude většina indoktrinovaných lidí věřit tomu, že je před námi klimatická apokalypsa, nic se nezmění a země, které tuto agendu vezmou za svou, budou směřovat do propasti. Zejména Evropa (resp. EU) se již vybrala cestou deindustrializace, vyvlastňování a nesmyslných uhlíkových daní.

Je proto zásadní o těchto systémem vypouštěných nebezpečných lžích informovat co nejširší masy, které bezmezně věří mainstreamu a nejsou schopny si najít relevantní zdroje informací…

Posledních 40 let, poté, co se nás přestali snažit strašit globálním ochlazováním, se nás OSN, média, politici, pedagogové, zkorumpovaní vědci a další prosazovatelé zelené agendy, snažili vyděsit, že brzy zemřeme, protože využíváme přírodní zdroje ke zlepšení našich životů.

Používají snadno manipulovatelné počítačové modely a vymyšlené předpovědi místo toho, aby používali vědecká data. Cílem je zničení průmyslu a zhoršení kvality života většiny obyvatel, potažmo depopulace.

Níže jsou tři tabulky se skutečnými daty. Každá tabulka má pouze dvě proměnné, aby tomu většina aktivistických novinářů, bavičů, pedagogů, byrokratů a politiků rozuměla.

První tabulka je teplota ve srovnání s osobními a nákladními automobily na silnicích ve světě.

Výsledky grafu: teplota je dnes přibližně stejná jako před více než 1000 lety, zatímco počet automobilů vzrostl o 1,5 miliardy. Zjevně neexistuje žádná korelace mezi osobními a nákladními vozidly na silnici a teplotami. Když neexistuje žádná korelace, nemůže existovat žádná příčinná souvislost.

Zdroje: https://library.cqpress.com/cqresearcher/document.php?id=cqresrre1938090200

https://hedgescompany.com/blog/2021/06/how-many-cars-are-there-in-the-world/#how_many_cars_in_the_world_by_world_region

Náš svět byl teplejší před 1000 lety

Roky 900-1300 n.l. byly označeny jako středověké období oteplování, protože globální teploty prudce vzrostly z krutého chladu předchozí epochy ranného středověku, na úroveň o několik stupňů teplejší než dnes. Následovalo náhlé období ochlazení, které trvalo až do období kolem roku 1850.

Druhá tabulka je teplota v porovnání s počtem obyvatel.

Výsledky grafu: teplota je dnes přibližně stejná jako před více než 1000 lety, zatímco populace je dvacetkrát vyšší. Zjevně neexistuje žádná korelace mezi počtem lidí a teplotou. Když neexistuje žádná korelace, nemůže existovat žádná příčinná souvislost.

Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Estimates_of_historical_world_population

           https://www.worldometers.info/world-population/

Třetí tabulka je teplota versus světová spotřeba ropy.

Výsledky grafu: teplota je dnes přibližně stejná jako před více než 1000 lety, kdy byla spotřeba ropy nulová. Zjevně neexistuje žádná korelace mezi spotřebou ropy a teplotou. Když neexistuje žádná korelace, nemůže existovat žádná příčinná souvislost.

Zdroj: https://ycharts.com/indicators/world_oil_consumption

Teploty v průběhu historie kolísaly mezi ochlazováním a oteplováním mnohokrát – cyklicky a přirozeně. V letech 1940 až 1975 došlo k ochlazení, zatímco populace, počet osobních a nákladních automobilů na silnicích, spotřeba ropy a všechny další věci, o kterých nám říkají, že způsobují oteplování, rychle rostly. Mezi teplotami a ostatními proměnnými zjevně neexistuje žádná korelace. Když neexistuje korelace, není ani příčinná souvislost.

Je také normální, že se zeměkoule otepluje poté, co skončila malá doba ledová kolem roku 1860 a jeden až dva stupně oteplení po skončení doby ledové je normální. To je zřejmé.

Klesající globální teploty v letech 1940 až 1975 byly jedním z hlavních faktorů obav veřejnosti z globálního ochlazování.

Průměrná délka života v roce 1000: kolem 35 let. V roce 1850 to bylo kolem 40. Dnes je to kolem 80. Existuje významná korelace mezi střední délkou života a využíváním přírodních zdrojů ke zlepšení kvality života.

Pokud existuje korelace, můžeme být schopni najít příčinnou souvislost.

Průměrná délka života v Saúdské Arábii kolem 76 let, zatímco v Etiopii je to kolem 68 let. Průměrná délka života v Somálsku je 57 let.

Saúdská Arábie je v podstatě poušť v trvalém suchu, tak proč je tam průměrná délka života vysoká? Není to náhodou tím, že použili ropu k výraznému zlepšení své kvality a délky života?

Miliardáři létají v soukromých tryskáčích a žijí v sídlech, zatímco poučují chudé země, že by měly zůstat chudé. Zdá se, že je jim to jedno.

To, co je základem současné politiky EU, ale i Bidenových USA, je jeden obrovský podvod.

Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že lidé a naše využívání přírodních zdrojů mají sebemenší vliv na teplotu, hladiny moří nebo bouře.

Nicméně stačilo s pomocí korporátních médií a zkorumpovaných politiků „vytvořit“ podvodnou klimatickou kampaň a většina lidí je opět ve vleku této vylhané agendy…

Zblblo již lidstvo natolik, že se nechá obelhat pohádkami o vražedném oxidu uhličitém?

- Pixabay

Klimaalarmismus má být hlavní záminkou další realizace plánů Velkého resetu. Tyto plány nejsou nijak nové, někdy v 60. letech se objevily poprvé a postupně se představovaly různé klimaalarmistické vize, které se nakonec nikdy nenaplnily. Jenže lidé mají selektivní paměť, takže mnohé z toho, co zde bylo v minulosti, rázem zapomenou. Ostatně, pokud by měli dobrou paměť, tak by pak stále dokola nevolili tytéž lháře.

A jednou velkou lží je i ta o globálním oteplování, údajně způsobeným CO₂ produkovaným lidskou činností. Jenže snad i malé dítě ví, že naše planeta procházela různými fázemi, mimo jiné i obdobím, kdy byla doslova poseta sopkami. A vulkanická činnost sama o sobě vydá za všechny původce CO₂, proti kterým údajně nyní musíme bojovat, jako jsou automobily na fosilní paliva nebo dobytek, který údajně příliš prdí. Hmyz tolik CO₂ neprodukuje, proto je plebs povinen změnit stravovací návyky.

Záminka versus realita

Jenže drtivá většina lidí již zblbla natolik, že těmto pohádkám o nebezpečné uhlíkové stopě bezmezně věří. Někteří až tak dalece, že se dokonce dobrovolně přihlásili do experimentu sociálních kreditů, které sledují právě jejich uhlíkovou stopu. Ale co je to „sledování uhlíkové stopy?“

To je sledování každého vašeho kroku – co nakupujete, co jíte, kde všude cestujete, čím cestujete…

Chápete už, oč se ve skutečnosti jedná? A to vše se koná pod průhlednou záminkou, kterou by v lepších dobách, kdy ještě i školy něco naučily, zamítl každý žák druhého stupně základní školy.

Klimatičtí alarmisté zřídka hovoří o skutečném kvantitativním složení naší atmosféry. Působí dojmem, že:

1) podstatnou část vzduchu, který nás obklopuje, tvoří oxid uhličitý;

2) podíl oxidu uhličitého se rychle zvyšuje;

3) že toto zvýšení je především výsledkem lidské činnosti, většinou spalování fosilních paliv;

4) že pokud se CO₂ bude i nadále zvyšovat, je to pro lidstvo konec. V poslední době se rétorika vystupňovala z „klimatické krize“ na „klimatickou nouzi“. A může skončit "klimatickou debilitou", zotročením lidí psychopaty, pokud se lidi neproberou!

Realita je jiná

Skutečnost je však zcela odlišná než pohádky, které nám vypráví všichni globalističtí manipulátoři. Oxid uhličitý v současnosti tvoří nepatrně více než čtyři setiny procenta vzduchu, který dýcháme (nebo 407 částic na milion). To je extrémně malý zlomek atmosféry.

Co tvoří zbytek vzduchu kolem nás? Sedmdesát osm procent vzduchu, který dýcháme, je dusík, 21 procent je kyslík, 0,9 procenta je argon a 0,1 procenta jsou ostatní plyny. Mezi ostatní plyny patří metan (0,00017 procenta); oxid dusný (0,00003 procent); a vodní pára, která se pohybuje od 0 do 4 procent.

Jak může tak malý podíl CO₂ odsoudit lidstvo k zániku? Navíc, jak si mohou být alarmisté klimatických změn tak absolutně  jisti, že pokud se množství CO₂ ve vzduchu bude i nadále zvyšovat, bude to konec  pro život na Zemi?

Množství CO₂ v minulosti v atmosféře

Během kambrického období před 500 miliony let tvořil CO₂ více než 5 000 částic na milion zemské atmosféry. Před 150 miliony let, během křídového období, činil CO₂ 1 700 částic na milion, což je více než čtyřnásobek toho, co je dnes. Život v těchto obdobích vzkvétal.

Jak může být 407 částic na milion hrozbou pro naši existenci?

Předtím, než lidé začali spalovat fosilní paliva, tedy asi před 200 lety, CO₂ tvořil 250 částic na milion naší atmosféry. Za posledních 150 let roste přibližně o jednu částici na milion ročně. Jinými slovy,  roste velmi pomalým tempem. Existuje nějaký důvod, proč se tempo zrychlí, když se to za století a půl nestalo?

Pokud by tyto informace byly obecněji známé, možná by se víc lidí nad klimatickou propagandou zamyslelo. Odporuje zdravému rozumu, že tak malá veličina by mohla být zodpovědná za určité katastrofické změny.

Klimatičtí alarmisté nebyli požádáni o vysvětlení, protože úspěšně potlačili všeobecné povědomí o velikosti CO₂ v atmosféře

Kdyby si více lidí uvědomovalo skutečné množství CO₂ v atmosféře v minulosti a v současnosti, panovala by mnohem menší panika z globálního oteplování a znamenalo by to i mnohem menší podporu těm, kdo tyto klimatické vize hlásají a tedy i mnohdy zvrhlým plánům, které s údajnou ochranou klimatu souvisí…

Zdroj: americanthinker.com

Složení vzduchu

Zdroj: Wikipedia.org

Před 500 miliony let byla koncentrace oxidu uhličitého nejméně desetkrát vyšší než v současnosti

Obsah oxidu uhličitého v zemské atmosféře v průběhu historie Země z různých biologických, chemických a fyzikálních důvodů značně kolísal. Před 500 miliony let byla koncentrace oxidu uhličitého nejméně desetkrát vyšší než v současnosti.^[16] Následně se koncentrace CO₂ neustále snižovala, v průměru se pohybovala kolem 300 ppm přibližně před 300 miliony let během permokarbonské doby ledové, na přechodu z karbonu do permu^[17] a krátce klesla na minimum pravděpodobně 100 ppm v raném permu. Během druhohor se hladina CO₂ většinou pohybovala mezi 1 000 a 2 000 ppm, aby po klimatickém optimu na počátku eocénu^[17] až do začátku kenozoické doby ledové před zhruba 34 miliony let klesl hluboko pod 1 000 ppm v moderní éře Země.^[17]

Po dobu nejméně 800 000 let byla hladina oxidu uhličitého vždy nižší než 300 ppm.^[17][17] Koncentrace oxidu uhličitého za posledních 10 000 let zůstala relativně konstantní na úrovni 300 ppm. Bilance koloběhu oxidu uhličitého tak byla v tomto období vyrovnaná. S nástupem industrializace v 19. století se zvýšilo množství oxidu uhličitého v atmosféře. Současná koncentrace je pravděpodobně nejvyšší za posledních 15 až 20 milionů let.^[18] V období 1960 až 2005 se obsah oxidu uhličitého zvyšoval v průměru o 1,4 ppm ročně.^[19] V roce 2017 činil desetiletý průměrný nárůst něco málo přes 2 ppm ročně. Keelingova křivka ukazuje nárůst koncentrace oxidu uhličitého.^[20] ...

^{Více: Wikipedia.org}