Čtyři hodiny času stráveného u obrazovky denně batolaty jsou spojeny s jejich opožděným vývojem

- Pixabay

Barbora Nová

• Nová studie zjistila, že delší čas strávený u obrazovky v prvním roce života souvisí s opožděním vývoje v oblasti komunikace a řešení problémů ve věku 2 a 4 let.
• Odborníci tvrdí, že omezení času stráveného u obrazovky u kojenců a malých dětí může podpořit jejich vývoj.
• Některé formy trávení času u obrazovky mohou být vhodné pro děti od 24 měsíců do 18 let.

Nechat dítě hrát si s telefonem nebo tabletem se může zdát jako jednoduchý způsob, jak ho zabavit, ale podle nového výzkumu to může zpomalit jeho vývoj.

Podle studie zveřejněné 21. srpna 2023 v časopise JAMA Pediatrics měly roční děti, které trávily delší dobu u obrazovky, vyšší riziko opoždění vývoje v oblasti komunikace a řešení problémů ve věku 2 a 4 let (1).

"Tento výzkum doplňuje důkazy o tom, že delší čas strávený u obrazovky (u kojenců a malých dětí) přispívá k opoždění vývoje v oblastech, jako jsou komunikační dovednosti, dovednosti řešit problémy a sociální dovednosti," uvedla Dr. Christina Johnsová, dětská lékařka a hlavní lékařská poradkyně společnosti PM Pediatric Care, která se na studii nepodílela (2).

Opoždění ve vývoji ve dvou a čtyřech letech

Studie zahrnovala 7 097 dětí a jejich rodičů, kteří byli zařazeni do studie z 50 porodnic a nemocnic v Japonsku v letech 2013-2017.

Rodiče uváděli, kolik času stráveného u obrazovky, včetně televize, DVD, videoher, mobilních telefonů a tabletů, může jejich roční dítě trávit během "běžného" dne.

Později, když byly jejich dítěti 2 a 4 roky, rodiče vyplnili dotazník, který hodnotil vývoj jejich dítěte v několika oblastech - komunikace, hrubá motorika, jemná motorika, řešení problémů a osobní a sociální dovednosti.

• U dětí, které ve věku 2 let trávily 4 a více hodin denně u obrazovek, byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich projeví opoždění ve vývoji komunikačních dovedností a dovedností pro řešení problémů.
• U dětí, které trávily 4 a více hodin denně u obrazovek, byla ve věku 2 let téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost opoždění v komunikaci a téměř třikrát vyšší pravděpodobnost opoždění v řešení problémů.
• U dětí, které trávily u obrazovek 4 a více hodin denně, byla navíc až dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít ve věku 2 let opožděné jemné motorické dovednosti a osobní a sociální dovednosti.
• Ve věku 4 let zůstalo zvýšené riziko opoždění pouze u komunikačních dovedností a řešení problémů.

Tato studie ukazuje, že "čas strávený u obrazovky před druhým rokem věku má vliv na vývoj v mnoha oblastech a má větší dopad na komunikační dovednosti a dovednosti řešit problémy," uvedla Dr. Sar ah Adamsová, pediatrička a lékařská ředitelka dětské nemocnice v Akronu ve městě Hudson ve státě Ohio.

"Tento vliv se projevuje i ve věku 2 a 4 let," řekla, což "dále potvrzuje potřebu dodržovat pokyny a doporučení týkající se času stráveného u obrazovky u kojenců a dětí".

Vývoj mohou ovlivnit i jiné faktory než čas strávený u obrazovky, například genetika, negativní zkušenosti, jako je zneužívání nebo zanedbávání, a socioekonomické faktory (3).

V nové studii bylo zjištěno, že rodiče dětí, které trávily hodně času u obrazovky, byli častěji mladší, nikdy předtím nerodili, měli nižší příjem domácnosti, nižší úroveň vzdělání a trpěli poporodní depresí.

Jedním z omezení studie je, že vědci neměli k dispozici podrobnosti o tom, jakému typu času strávenému u obrazovky byly děti vystaveny. Kromě toho neměli k dispozici údaje o tom, zda se na obsah díval s dítětem i rodič.

Některé výzkumy naznačují, že ne všechny typy času stráveného u obrazovky mají na vývoj dítěte stejný vliv.

Metaanalýza zahrnující studie s dětmi mladšími 12 let zjistila, že čas strávený u obrazovky se vzdělávacím obsahem byl ve srovnání s jinými typy používání obrazovky spojen se zlepšením jazykových dovedností. Příznivý vliv na jazykové dovednosti měli také rodiče, kteří obsah sledovali společně se svým dítětem (4).

Omezení sledování obrazovek televize, tabletu... může také pomoci

Podle nedávného průzkumu dětské nemocnice C. S. Motta zůstává čas strávený u obrazovky pro rodiče hlavním problémem v souvislosti se zdravím dětí - dvě třetiny z nich se obávají toho, že jejich dítě pravidelně sleduje obrazovku (5).

Dr. Johnsová doporučuje rodičům, aby se "co nejpřesněji" řídili pokyny Americké pediatrické akademie (AAP), které nedoporučují trávit čas u obrazovky dětem mladším dvou let (6).

"Doporučuji rodičům, aby sledování obrazovek kojenci a malými dětmi vůbec odložili. Často se stává, že jakmile rodiče se sledováním dětmi začnou, je těžké to zastavit. Nevypouštějte proto džina z láhve hned na začátku."

Pro mnoho rodičů může být obtížné udržet dítě zcela mimo dosah obrazovek, ale dr. Johnsová upozornila, že nová studie zjistila, že dopad na vývoj se zvyšuje s delším časem stráveným u obrazovky. Pokud tedy rodiče nemohou zkrátit čas strávený u obrazovky u svého dítěte na nulu, přesto jeho zkrácení bude mít stále pozitivní vliv.

Kromě toho doporučila "záměrně vybírejte programy, které vaše dítě sleduje a ujistěte se, že jsou přiměřené věku a vzdělávací".

Podle AAP se děti ve věku 18-24 měsíců mohou učit z kvalitních vzdělávacích médií, pokud si s nimi rodiče hrají nebo je sledují a opakovaně je poučují.

"Během času stráveného u obrazovky s dítětem komunikujte a mluvte s ním o tom, co zažívá, vidí, čte a slyší," uvedla dr. Adamsová.

Podle ní je také důležité vytvořit pro kojence a dítě režim, který zahrnuje jiné druhy her a interakcí během dne, které nezahrnují obrazovky.

A samozřejmě "buďte svým dětem vzorem a omezte svůj vlastní čas strávený u obrazovky."

Závěr

Delší doba strávená u obrazovky ve věku 1 roku může mít negativní vliv na vývoj dětí ve věku 2 a 4 let, zejména na jejich komunikační dovednosti a dovednosti řešit problémy.

Odborníci doporučují omezit čas strávený u obrazovky u dětí mladších 2 let, i když to znamená jej omezit, nikoli zcela vyloučit.

Některé typy času stráveného u obrazovky, například kvalitní vzdělávací materiály, mohou být pro mladší děti přínosné, zejména pokud je rodiče sledují a učí spolu s nimi.

Přirozené vystavování běžným bakteriím může děti uchránit od nemocí, až dospějí

S. L. Baker

Pryč jsou ty doby, kdy hry dětí znamenaly zašpinění z výroby „koláčů“ z bláta, máčení v blátivých loužích a potůčcích, lezení po stromech – a kdy si děti myly své ruce jen před jídlem a používaly k tomu obyčejné mýdlo a vodu. Dnešní moderní rodiče jsou často hrdí na to, jak udržují své malé potomky úzkostlivě v čistotě a využívají co nejúčinnější prostředky v podobě antibakteriálních mýdel a mnoha hygienických prostředků na ruce. Avšak nový výzkum, prováděný na the Northwestern University naznačuje, že běžné vystavování bakteriím je přirozeným způsobem k zabránění nemocí v dospělosti.

Tato studie, publikovaná v prosincovém čísle magazínu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, je první svého druhu a zjišťuje, zda vystavování bakteriím v raném věku ovlivňuje zánětlivé procesy, související s nemocemi v dospělosti. Stojí za povšimnutí, že zmíněná studie naznačuje, že vystavování mikrobům z dětství může opravdu dospívající chránit před rozvinutím vážných nemocí, včetně kardiovaskulárních chorob a má účinky přetrvávají i v dospělosti.

„V kontrastu s ujišťováním, které se vztahuje k dřívějším studiím, náš výzkum naznačuje, že ultra-čisté a ultra-hygienické prostředí v dětství může být jednou z příčin zvýšené zánětlivosti v dospělém věku, která pak dále zvyšuje rizika dalších nemocí,“ sdělil Thomas McDade, hlavní autor studie, který působí jako profesor antropologie na the Northwestern's Weinberg College of Arts and Sciences a je členem fakultního výboru na the Institute for Policy Research.

Prof. McDade dále dodal, že lidé pečují o superčisté prostředí jen v této době a že by mohla přijít i doba, kdy bude vhodné odložit antibakteriální mýdla. Je tomu tak proto, že nový výzkum naznačuje, že obraný systém těla potřebuje přiměřenou úroveň vystavování běžným bakteriím a dalším mikrobům, aby se rozvinul a fungoval v těle pořádně.

„Jinými slovy vyjádřeno: protizánětlivá ochrana zřejmě potřebuje být vystavována stejným druhům mikrobů, které jsou odedávna součástí životního prostředí člověka v průběhu celého jeho vývoje, aby mohla optimálně fungovat i v dospělosti,“ poznamenal prof.McDade.

Vědci z the Northwestern University se zaměřili na pozorování toho, jak okolní prostředí v počátku života může ovlivňovat produkci tzv. C-reaktivního proteinu (C-reactive protein CRP), který se v dospělosti objevuje ve zvýšené míře v krvi při zánětech. Výzkum tohoto proteinu, který hraje důležitou roli v boji imunitního systému s infekcí, se primárně zaměřil na tuto látku jako na možný indikátor vzniku srdečních onemocnění. Vědci do té doby většinou zkoumali CRP v rámci doprovodných úkolů – týká se to i Spojených států, kde je relativně nízký výskyt infekčních chorob.

Prof. McDade a jeho kolegové se zajímali, jak vypadá produkce CRP u lidí na Filipínách, kde obyvatelé v dětství trpí ve zvýšené míře infekčními nemocemi ve srovnání se západními zeměmi. Přitom ale ve srovnání se Západem mívají lidé na Filipínách méně často srdeční nemoci a nebývají ani tolik obézní.

Jak byl výzkum prováděn

Vědecký tým pracoval s údaji, pocházejícími ze z průběžného průzkumu mezi Filipínci, který začal v r.1980 a bylo do něj zahrnuto 3327 Filipínských matek v třetím trimestru těhotenství. Mezi ženami byl zjišťován jejich postoj ke kojení a k péči o děti a jejich domovy byly ohodnocovány podle socioekonomických a hygienických měřítek (kam patřilo i sledování, zda v domácnostech žijí domácí zvířata a kolik členů mají rodiny).

Průzkum se pak opakoval po narození dětí a pak každý druhý měsíc po dobu dvou let životů dětí. Pak bylo pokračováno se sledováním s periodou 4-5 let, dokud děti nedosáhly věku 22 let. Během této dlouhé periody byly prováděny záznamy v dokumentaci jednotlivých dětí, kam se zapisovaly údaje o výšce, váze a o všech infekčních chorobách.

Krevní testy ukázaly, že děti z Filipín po dosažení 20. roku měly koncentraci CRP v krvi průměrně 2g/l, což je asi 5-7x méně než průměrná množství CRP v krvi Američanů stejného věku.

Prof. McDade vyslovil tento závěr: „V USA jsou lidé většinou přesvědčeni, že je potřeba ochraňovat kojence a malé děti před mikroby a patogeny všemi možnými způsoby. Tím ale možná oslabujeme rozvoj jejich imunitního systému, protože jim neposkytujeme optimální vnější prostředí, se kterým by se měly setkávat od dětství až do dospělosti. Náš výzkum ukazuje, že bez tohoto vstupního procesu je později obtížnější zvládat záněty a může to i vést k trvalé zánětlivosti, kterou bývá mnohem obtížnější zvládnout, jakmile už jednou propukla.“

Originál: https://www.naturalnews.com/027780_germs_inflammation.html

Neočkované děti jsou méně náchylné k nemocem - vědecká studie

Jonathan Benson

Jedna z málo známých vědeckých studií, publikovaná na Novém Zélandu v roce 1992, dokládá skutečnost, že neočkované děti bývají všeobecně zdravější a méně náchylné k nemocem než děti očkované. V kontrastu s tím, co se u vakcín předpokládá - že totiž chrání děti posilováním imunity, která by jinak neexistovala - tento výzkum dokládá, že očkované děti ve skutečnosti mnohem častěji trpí chronickými nemocemi, jako jsou astma, ekzémy (50% českých dětí má atopický ekzém), záněty mandlí apod.

Citace z této studie i s dalšími komentáři byly nyní znovu zveřejněny na serveru www.VacTruth.com. V rámci této studie byly distribuovány rodinám dětí dotazníky, kde bylo potřeba vyplnit, které vakcíny děti dostaly, jaký byl jejich zdravotní stav, zda byly kojeny, jaké bylo jejich stravování a kterými nemocemi si prošly. Na tento průzkum odpovědělo více než 245 rodin a poskytlo tak údaje o 495 dětech.

Z uvedeného počtu dětí jich 226 bylo očkováno podle vládních doporučení a zbývajících 269 bylo bez očkování. Věk sledovaných osob se pohyboval v rozmezí od 2 týdnů do 46 let. V 81 dotazovaných rodinách se vyskytovaly jak očkované, tak i neočkované děti - to dává možnost přímého srovnávání četností výskytů nemocí v rámci jediné domácnosti.

„Od respondentů jsme si vyžádali tyto základní údaje: rok narození, pohlaví, seznam absolvovaných očkování, zda děti trpí některým z chronických onemocnění (astma, ekzém, ušní infekce, opakované záněty mandlí, hyperaktivita, diabetes nebo epilepsie), zda prodělaly chirurgické zákroky uší nebo mandlí nebo zda projevovaly zpoždění v motorickém vývoji. Rodiče nám rovněž poskytli informace o době kojení od matky a kojení z láhve i o způsobu odstavení,“ uvedla jedna z autorek studie - Sue Claridge.

U neočkovaných dětí nebyly zjištěny žádné případy epilepsie

Z analýzy shromážděných dat vyplynuly zajímavé závěry: 92% dětí, u kterých bylo nutné vyoperovat mandle, bylo zároveň očkováno proti spalničkám (nejčastěji v podobě trojvakcíny MMR). Očkované děti se ukázaly být mnohem náchylnější na vznik astmatu, ušních infekcí a dokonce vykazovaly i zpoždění v motorickém vývoji.

Četnost ekzémů mezi očkovanými dětmi se ukazovala být více než dvojnásobná než u neočkovaných, výskyt hyperaktivity byl až 4-násobný a stejné bylo i zvýšení počtu případů ušních infekcí. Vůbec nejvyšší výskyt onemocnění u očkovaných dětí se projevil u astmatu - bylo zaznamenáno téměř 5-násobné navýšení!

Největším překvapením pro vědecký tým ale byla naprostá nepřítomnost epilepsie mezi neočkovanými dětmi. Je nutné připustit, že celkový počet sledovaných dětí nebyl statisticky významný, ale i přesto je ohromující, že ve skupině neočkovaných dětí, která byla větší, se nevyskytl ani jediný případ epilepsie, zatímco mezi očkovanými byly popisovány takové případy čtyři. Navíc žádné z neočkovaných dětí nemuselo být operováno kvůli mandlím, ale mezi očkovanými se vyskytlo šokujících dvanáct případů tonsilektomie.

„Ačkoliv naše studie byla svým rozsahem omezená s ohledem na počty neočkovaných dětí a zjištěnou četnost chronických potíží, i přesto poskytuje neoficiální vědecký důkaz o tom, že neočkované děti bývají zdravější než očkované,“ napsala Sue Claridge v závěru vědecké studie.

Plné znění studie naleznete zde:

https://origin.library.constantcontact.com.

Použité zdroje:

https://vactruth.com
https://origin.library.constantcontact.com

Originál: https://www.naturalnews.com/044650_vaccination_children_chronic_disease.html

V Japonsku není povinné očkování a přitom má nejzdravější děti na světě

- Pixabay

Zdroj: NaturalNews.com