Studie MIT: Země dokáže sama regulovat a stabilizovat svou teplotu

- Pixabay

Kevin Hughes, 24. listopadu 2022    

Studie Massachusettského technologického institutu (MIT) zjistila, že Země je schopna regulovat a stabilizovat svou teplotu v obrovských časových rozmezích a dokonce i po dramatických změnách klimatu.

Studie zveřejněná 16. listopadu 2022 v časopise Science Advances podrobně popisuje "stabilizační zpětnovazební systém" planety, který umožnil existenci rozmanitých forem života za posledních zhruba 3,7 miliardy let. Ačkoli se tato zpětná vazba předpokládala již dříve, studie nyní slouží jako primární důkaz existence tohoto systému.

"Máte planetu, jejíž klima bylo vystaveno tolika dramatickým vnějším změnám," řekl klimatolog z MIT a spoluautor studie Constantin Arnscheidt. "Proč život po celou tu dobu přežil? Jedním z argumentů je, že potřebujeme nějaký stabilizační mechanismus, který by udržoval teploty vhodné pro život. Z dat však nikdy nebylo prokázáno, že by takový mechanismus trvale řídil zemské klima."

Aby tento argument dokázali, zkoumali Arnscheidt a jeho spoluautor Daniel Rothman existující paleoklimatické údaje shromážděné za posledních 66 milionů let. Použili matematické modelování, aby zjistili, zda výkyvy průměrných teplot na Zemi mohou být omezeny jedním nebo více faktory.

Vědci z MIT se domnívají, že silikátové zvětrávání je rozhodujícím mechanismem, jakým Země reguluje svou teplotu. Jak silikátové horniny časem odolávají a korodují, hlubší vrstvy minerálů jsou neustále vystaveny působení atmosféry. Chemické reakce s křemičitany získávají z atmosféry oxid uhličitý a zachycují ho v horninách a oceánských sedimentech.

Vyšší množství oxidu uhličitého vstupujícího do atmosféry zvyšuje aktivitu zvětrávání, čímž roste objem obnažených silikátů, které naopak z atmosféry odčerpávají více skleníkového plynu, což zabraňuje budoucímu zvětrávání.

Jak se dalo očekávat, časové rozmezí stabilizace teploty odpovídá časovému rozmezí, v němž funguje zvětrávání silikátů, což je až přibližně 400 000 let. Důkazy, které nám zanechaly fosilie a ledová jádra, potvrzují, že toto zvětrávání skutečně udržuje teploty na uzdě.

"Do jisté míry je to, jako když se vaše auto řítí po ulici, a když šlápnete na brzdu, dlouho kloužete, než zastavíte. Existuje časová škála, ve které se projeví třecí odpor nebo stabilizační zpětná vazba, kdy se systém vrátí do ustáleného stavu," řekl Rothman.

Stabilizační zpětná vazba Země ruší globální oteplování

Výsledky jsou první, které využívají skutečná data k ověření existence stabilizační zpětné vazby. Tato stabilizující zpětná vazba by pomohla vysvětlit, jak Země zůstala obyvatelná i přes dramatické změny klimatu v geologické minulosti.

"Na jedné straně je to dobré, protože víme, že dnešní globální oteplování bude nakonec touto stabilizující zpětnou vazbou anulováno. Ale na druhou stranu to bude trvat stovky tisíc let, takže ne dost rychle na to, abychom vyřešili naše dnešní problémy," řekl Arnscheidt. (Související: Teorie o každoročním zvyšování teploty Země v důsledku klimatických změn je nyní vyčerpávajícím způsobem VYVRÁCENA).

Bez stabilizačních zpětných vazeb by se výkyvy globální teploty měly vyvíjet s časovým odstupem. Zkoumání týmu však odhalilo systém, v němž se výkyvy nerozvinuly, což naznačuje, že stabilizační mechanismus ovládl klima dříve, než se výkyvy staly příliš extrémními. Časový rozsah tohoto stabilizačního efektu - stovky tisíc let - odpovídá tomu, co vědci předpovídají pro silikátové zvětrávání.

Studie Arnscheidta a Rothmana navíc vyvrací tvrzení, která předkládají klimatičtí alarmisté, jako je aktivistka Greta Thunbergová, bývalý viceprezident Al Gore a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates. Zveřejnění studie se odehrálo v době, kdy uniklo video, na němž Gates prozrazuje, že hnutí za čistou energii je podvod, který má dále prosazovat zájmy globálních elit.

Sledujte stránky ClimateScienceNews.com, kde najdete další studie, které vyvracejí teorii o globálním oteplování.

Podívejte se na video (anglicky), které odhaluje, že údaje o teplotách globálního oteplování jsou vědeckým podvodem.

Zblblo již lidstvo natolik, že se nechá obelhat pohádkami o vražedném oxidu uhličitém?

- Pixabay

Slovanka, 29. července 2022

Klimaalarmismus má být hlavní záminkou další realizace plánů Velkého resetu. Tyto plány nejsou nijak nové, někdy v 60. letech se objevily poprvé a postupně se představovaly různé klimaalarmistické vize, které se nakonec nikdy nenaplnily. Jenže lidé mají selektivní paměť, takže mnohé z toho, co zde bylo v minulosti, rázem zapomenou. Ostatně, pokud by měli dobrou paměť, tak by pak stále dokola nevolili tytéž lháře.

A jednou velkou lží je i ta o globálním oteplování, údajně způsobeným CO₂ produkovaným lidskou činností. Jenže snad i malé dítě ví, že naše planeta procházela různými fázemi, mimo jiné i obdobím, kdy byla doslova poseta sopkami. A vulkanická činnost sama o sobě vydá za všechny původce CO₂, proti kterým údajně nyní musíme bojovat, jako jsou automobily na fosilní paliva nebo dobytek, který údajně příliš prdí. Hmyz tolik CO₂ neprodukuje, proto je plebs povinen změnit stravovací návyky.

Záminka versus realita

Jenže drtivá většina lidí již zblbla natolik, že těmto pohádkám o nebezpečné uhlíkové stopě bezmezně věří. Někteří až tak dalece, že se dokonce dobrovolně přihlásili do experimentu sociálních kreditů, které sledují právě jejich uhlíkovou stopu. Ale co je to „sledování uhlíkové stopy?“

To je sledování každého vašeho kroku – co nakupujete, co jíte, kde všude cestujete, čím cestujete…

Chápete už, oč se ve skutečnosti jedná? A to vše se koná pod průhlednou záminkou, kterou by v lepších dobách, kdy ještě i školy něco naučily, zamítl každý žák druhého stupně základní školy.

Klimatičtí alarmisté zřídka hovoří o skutečném kvantitativním složení naší atmosféry. Působí dojmem, že:

1) podstatnou část vzduchu, který nás obklopuje, tvoří oxid uhličitý;

2) podíl oxidu uhličitého se rychle zvyšuje;

3) že toto zvýšení je především výsledkem lidské činnosti, většinou spalování fosilních paliv;

4) že pokud se CO₂ bude i nadále zvyšovat, je to pro lidstvo konec. V poslední době se rétorika vystupňovala z „klimatické krize“ na „klimatickou nouzi“. A může skončit "klimatickou debilitou", zotročením lidí psychopaty, pokud se lidi neproberou!

Realita je jiná

Skutečnost je však zcela odlišná než pohádky, které nám vypráví všichni globalističtí manipulátoři. Oxid uhličitý v současnosti tvoří nepatrně více než čtyři setiny procenta vzduchu, který dýcháme (nebo 407 částic na milion). To je extrémně malý zlomek atmosféry.

Co tvoří zbytek vzduchu kolem nás? Sedmdesát osm procent vzduchu, který dýcháme, je dusík, 21 procent je kyslík, 0,9 procenta je argon a 0,1 procenta jsou ostatní plyny. Mezi ostatní plyny patří metan (0,00017 procenta); oxid dusný (0,00003 procent); a vodní pára, která se pohybuje od 0 do 4 procent.

Jak může tak malý podíl CO₂ odsoudit lidstvo k zániku? Navíc, jak si mohou být alarmisté klimatických změn tak absolutně  jisti, že pokud se množství CO₂ ve vzduchu bude i nadále zvyšovat, bude to konec  pro život na Zemi?

Množství CO₂ v minulosti v atmosféře

Během kambrického období před 500 miliony let tvořil CO₂ více než 5 000 částic na milion zemské atmosféry. Před 150 miliony let, během křídového období, činil CO₂ 1 700 částic na milion, což je více než čtyřnásobek toho, co je dnes. Život v těchto obdobích vzkvétal.

Jak může být 407 částic na milion hrozbou pro naši existenci?

Předtím, než lidé začali spalovat fosilní paliva, tedy asi před 200 lety, CO₂ tvořil 250 částic na milion naší atmosféry. Za posledních 150 let roste přibližně o jednu částici na milion ročně. Jinými slovy,  roste velmi pomalým tempem. Existuje nějaký důvod, proč se tempo zrychlí, když se to za století a půl nestalo?

Pokud by tyto informace byly obecněji známé, možná by se víc lidí nad klimatickou propagandou zamyslelo. Odporuje zdravému rozumu, že tak malá veličina by mohla být zodpovědná za určité katastrofické změny.

Klimatičtí alarmisté nebyli požádáni o vysvětlení, protože úspěšně potlačili všeobecné povědomí o velikosti CO₂ v atmosféře

Kdyby si více lidí uvědomovalo skutečné množství CO₂ v atmosféře v minulosti a v současnosti, panovala by mnohem menší panika z globálního oteplování a znamenalo by to i mnohem menší podporu těm, kdo tyto klimatické vize hlásají a tedy i mnohdy zvrhlým plánům, které s údajnou ochranou klimatu souvisí…

Zdroj: americanthinker.com

Složení vzduchu

Zdroj: Wikipedia.org

Před 500 miliony let byla koncentrace oxidu uhličitého nejméně desetkrát vyšší než v současnosti

Obsah oxidu uhličitého v zemské atmosféře v průběhu historie Země z různých biologických, chemických a fyzikálních důvodů značně kolísal. Před 500 miliony let byla koncentrace oxidu uhličitého nejméně desetkrát vyšší než v současnosti.^[16] Následně se koncentrace CO₂ neustále snižovala, v průměru se pohybovala kolem 300 ppm přibližně před 300 miliony let během permokarbonské doby ledové, na přechodu z karbonu do permu^[17] a krátce klesla na minimum pravděpodobně 100 ppm v raném permu. Během druhohor se hladina CO₂ většinou pohybovala mezi 1 000 a 2 000 ppm, aby po klimatickém optimu na počátku eocénu^[17] až do začátku kenozoické doby ledové před zhruba 34 miliony let klesl hluboko pod 1 000 ppm v moderní éře Země.^[17]

Po dobu nejméně 800 000 let byla hladina oxidu uhličitého vždy nižší než 300 ppm.^[17][17] Koncentrace oxidu uhličitého za posledních 10 000 let zůstala relativně konstantní na úrovni 300 ppm. Bilance koloběhu oxidu uhličitého tak byla v tomto období vyrovnaná. S nástupem industrializace v 19. století se zvýšilo množství oxidu uhličitého v atmosféře. Současná koncentrace je pravděpodobně nejvyšší za posledních 15 až 20 milionů let.^[18] V období 1960 až 2005 se obsah oxidu uhličitého zvyšoval v průměru o 1,4 ppm ročně.^[19] V roce 2017 činil desetiletý průměrný nárůst něco málo přes 2 ppm ročně. Keelingova křivka ukazuje nárůst koncentrace oxidu uhličitého.^[20] ...

^{Více: Wikipedia.org}

Vystoupení generálního ředitele firmy Pfizer, Bourly v Davosu - květen 2022