Placebo efekt se ukazuje být podle vědecké studie dobrou léčbou

alternativní medicína "mind-body" je účinnější než léky a chirurgie

Mike Adams

Udivující 12-měsíční experiment je popsán v publikaci the Archives of General Psychiatry: odhaluje nám účinnost alternativní tzv. mind-body medicíny a placebo efektu. Pacienti s Parkinsonovou chorobou při něm podstoupili chirurgický zákrok, kdy jim byly transplantovány do jejich mozku lidské neurony. Ovšem polovině ze sledované skupiny nebyly přeneseny žádné neurony – pouze jim jejich lékař oznámil, že transplantace proběhla. A výsledek? Dokonce i ti pacienti, u kterých došlo jen k předstírané transplantaci, vykazovali znatelné zlepšení mozkových a tělesných funkcí po dobu následujících 12 měsíců. Jinými slovy, nebyli operováni, ale mysleli si to, a tak jejich těla reagovala nastartováním samoléčivého procesu.

Jde tu o jednu další z mnoha odborných studií dokládajících silnou schopnost lidské mysli. Naše mysl je schopná překonat nebo naopak vyvolat prakticky jakoukoliv nemoc. To mi připomíná jednu starší studii, v jejímž rámci byli sledováni studenti s alergií na jedovaté látky břečťanu. V rámci experimentu jim bylo řečeno, že jejich paže bude potřena alergenem. Po aplikaci více než 80% studentů reagovalo klasickými příznaky na jed z břečťanu: svěděním, puchýři, zarudnutím atd. Avšak rostlina, která byla použita pro tento experiment, vůbec neobsahovala žádný jed! Jednalo se jen o neškodný keř, který má podobné listy. Testovaným studentům však jejich mysl sama o sobě vyvolala reakci na jed, aniž by se taková rostlina dotkla jejich kůže.

Nad tím vším se tedy vynořuje důležitá skutečnost: mind-body medicína je reálná. Správné přesvědčení pacienta může přemoci prakticky jakoukoliv nemoc. A přitom moderní medicína naprosto odmítá myšlenku, že by něco takového mohlo fungovat. A také tzv „placebo efekt“ bývá příliš často raději odmítán, než aby byl zkoumán. Kdyby však lékaři uměli využít pákový efekt placeba a skutečně dávali svým pacientům naději, společně by tak mohli překonat téměř každou nemoc. Namísto toho však příliš mnoho lékařů a chirurgů boří důvěru pacientů v placebo efekt a jejich mysl zaplňují děsivými statistikami ve stylu „máte pouze naději jedna ku třem, že přežijete tuto operaci.“ To je pro pacienty hrůzná situace a jak se ukazuje, tento postoj zvyšuje pravděpodobnost, že pacient zemře už i během operace.

Pokud se kriticky ohlédnete na ty desítky tisíc klinických testů, sledujících účinky předepsaných léků, chirurgických zákroků a různých druhů terapie, která byla poskytnuta za poslední století, zjistíte, že žádný lék ani zákrok nemá takové účinky, jako placebo. Na základě věcného vědeckého přístupu bylo prokázáno, že placebo-efekt je vůbec nejefektivnější léčebný prostředek. Studie dokládají, že tento druh léčby zabírá na 30% všech nemocí a nežádoucích příznaků. A děje se tak bez nákladů, bez vedlejších účinků a v prvé řadě posílením vnitřní léčivé schopnosti lidské mysli. A překvapivé je, že ačkoliv důkazy o tom mají západní lékaři a chirurgové přímo pod nosem, daří se jim tento fenomén zavrhovat, jako by mělo jít o kejklířství. Nevěří tomu, protože tomu nerozumí – ale není to proto, že by k tomu chyběla podpora vědy (protože ta to dokazuje).

To vše před nás staví ještě větší obraz: moderní medicína ve skutečnosti nemá spojení s vědou, jak je překvapivě tvrzeno jejími reprezentanty. Místo toho se moderní (západní) medicína stala dogmatickým systémem domněnek a tzv „vědeckých pravd“, které se opírají více o sdílené profesionální iluze než o realitu. Moderní medicína může být ve skutečnosti reálně popsána jako systém masové hysterie, kde jsou věci brány za pravdivé jen proto, že to o nich tvrdí dostatek lidí. A jako všechny takovéto systémy je i ona agresivně bráněná: jakmile se vynoří důkaz, který popírá současné dogma, okamžitě se proti tomu začnou ohrazovat odborné lékařské časopisy, výzkumníci a lékaři. A tím ochraňují existující dogma západní medicíny: zahazuje se jakýkoliv důkaz, který by popíral to „o čem se ví, že musí být pravda“ a publikují se pouze takové poznatky, které utvrzují současné poznání.

Je smutné a zároveň reálné, že věda spojená s medicínou dělá pokroky jen tehdy, když zastánci tzv. „pravd“ nenávratně odejdou. Jen v takových případech vzniká prostor pro nové názory, pocházející od nových a mladších lékařů, kteří si dovedou pokládat nové otázky. Řeč je tu o otázkách druhu „no jo, pokud placebo-efekt pomůže 30% všech pacientů a navíc ještě bez vedlejších účinků a s nulovými náklady, proč bychom jej nemohli použít a pomoci tak lidem k vyléčení?“ To je logická otázka, nemyslíte? Pro vašeho lékaře to je ale něco jako rouhání. Základní myšlenka, že mysl by mohla hrát tak důležitou úlohu při léčení, je zřejmě proti jejich přesvědčení.

Naštěstí už začíná být vidět trend ke změně. S pomocí nových studií, podobných té zde zmíněné, se posouváme blíže k systému medicíny, která konečně uzná nesmírně důležitou roli mysli pacienta. Je to opravdu tak: dokud pacientova mysl a jeho přesvědčení nejsou v souladu s úspěšným vyléčením, není možné žádné léčení. Jinak všechny předepisované léky nebo zákroky na světě nemohou překonat ani jediné prosté přesvědčení, které pacient pevně udržuje ve své mysli. A obráceně zase platí, že ani jediná nemoc nedokáže odolat léčivému potenciálu té samé mysli. Nastal čas, abychom začali vyjadřovat úctu lidské mysli jakožto nejzákladnějšího prostředku pro léčení.