Ing. Ivan Noveský, Hynek Beran, Hana Vanická - Větrné elektrárny Trhový Štěpánov - TV Raptor- video

Soud vidí "jasnou příčinu" zdravotních následků z provozu větrných turbín

- Depositphotos

Bettina Sauerová, 3. února 2026, journalistenwatch.com

Ve Francii poprvé soud ve Štrasburku uznal přímou souvislost mezi provozem větrných elektráren a zdravotními potížemi. Rozsudek z listopadu 2025 (zveřejněný na začátku roku 2026) vyvolal rozruch, protože potvrdil dlouho diskutovanou otázku možných zdravotních dopadů větrných elektráren, alespoň v konkrétním případě.

Žalobu podal manželský pár z departementu Somme. Dotčené osoby žijí v bezprostřední blízkosti větrného parku s dvanácti turbínami. Krátce po uvedení parku do provozu v roce 2009 se u ženy objevily závažné potíže: silné bolesti hlavy, přetrvávající poruchy spánku, značný stres, úzkostné stavy a psychické potíže. Její manžel hlásil podobné, i když méně výrazné příznaky. Žalobci popsali, že potíže výrazně ustoupily nebo zcela zmizely, jakmile se déle zdržovali mimo dosah turbín nebo když byly větrné turbíny dočasně odstaveny.

Podle časopisu EpochTimes potvrdil neurolog v posudku, že bolesti hlavy ženy začaly přesně dva až tři měsíce po výstavbě větrných elektráren a v obdobích bez expozice výrazně ustoupily. Pokusy provozovatele o nápravu pomocí zvukových izolačních opatření neměly žádný znatelný účinek.

Soud po prozkoumání dostupných důkazů dospěl k závěru, že provoz větrných turbín představuje „přímou a jednoznačnou příčinu“ stresu a úzkosti žalobců. Udělila ženě 8 300 eur a jejímu manželovi 5 000 eur odškodného. Podle advokáta Philippa Bodereaua to bylo poprvé, kdy byl u soudu stanoven příčinný vztah mezi větrnými turbínami a poruchami fyzického a duševního zdraví.

V debatě se jako možný spouštěč často zmiňuje infrazvuk (zvukové vlny pod 20 Hz, které nejsou vědomě slyšitelné, ale fyzicky cítitelné). Soud se touto hypotézou zabýval, trval však na tom, že vědecká situace zůstává nejednoznačná. Francouzská národní akademie medicíny v roce 2017 prohlásila, že roli infrazvuku lze „rozumně vyloučit“. Ani úřad pro životní prostředí a zdraví ANSES samozřejmě nevidí důvod pro zpřísnění platných předpisů týkajících se vzdálenosti a hluku, ale doporučuje alespoň další výzkum.

Kritici rozsudku zdůrazňují, že se jedná o rozhodnutí v konkrétním případě a že nebylo prokázáno obecné ohrožení větrnými elektrárnami. Zastánci postižených osob v něm naopak vidí důležitý signál: i když většina studií neprokazuje jasnou příčinnou souvislost, u citlivých osob může za určitých podmínek (blízkost, topografická poloha, způsob provozu) dojít k poškození zdraví.

Rozsudek nezavazuje provozovatele větrné farmy k odstavení zařízení; větrný park zůstává v provozu. Nicméně tento proces by mohl povzbudit další dotčené osoby ve Francii i jinde, aby podaly podobné žaloby – zejména pokud symptomy jasně korelují s dobou provozu zařízení a jiné příčiny lze z lékařského hlediska vyloučit.

Originál: journalistenwatch.com

Šokující nová zpráva popisuje plný rozsah škod na životním prostředí způsobených větrnými turbínami - nová studie - zveřejněná 8. září 2025 v Nature

- Depositphotos

Slovanka, 28. října 2025

Už dlouhodobě se zde snažím upozornit na problém, o kterém je na mainstreamu zakázáno hovořit: větrná energie není „zelená,“ jde ve skutečnosti o snad nejméně ekologický způsob výroby elektrické energie.

Na těchto stránkách najdete bezpočet článků, které prezentují studie dokazující ničivé důsledky větrných farem. Místa, dke jsou větrníky instalovány, se stávají navždy „mrtvými,“ neboť půda je do hloubky zabetonována a nenávratně zničena.

Při provozu pak turbíny poškozují celé populace ptáků, hmyzu a netopýrů a zejména škodlivý infrazvuk má závažný dopad na zdraví lidí žijících v blízkosti těchto monster.

Ekologické škody jsou nevyčíslitelné, což však nebrání neziskovkám napojeným na větrnou lobby prosazovat tento zdroj energie jako „zelený.“

A to nehovořím o neefektivnosti větrných elektráren, které – podobně jako ty solární – neumí přežít bez dotací. Ukončení dotací by zastavilo i výstavbu těchto škodlivých monster.

K bezpočtu starších – a zde dříve zmíněných – studií, které potvrzují škodlivost větrných monster, přidávám další. Studie odhaluje nesmírný rozsah škod, které na životním prostředí větrníky napáchají.

I když se studie do značné míry zabývá turbínami v tropických pralesích, jejich působení na faunu a flóru v běžném středoevropském lese bude jistě velmi podobné.

To ostatně ukázaly jiné – poněkud starší – studie z různých evropských zemí, ale i z USA, kde je částečně podobná krajina. Všude je důsledek větrníků stejný: zničené celé populace ptactva, hmyzu a netopýrů a narušená biodiverzita.

Osobně mne pak zaráží mlčení našich ornitologických organizací. Jak je možné, že jsem nikde nenarazila na jejich protesty v situaci, kdy se má i u nás výrazně zvýšit podíl větrné energie?

Jsou snad naši ornitologové zkorumpováni větrnou lobby? Nebo vůbec netuší, co expanze větrníků u nás způsobí?

Nová studie publikovaná v Nature

Nové poznatky o ekologické devastaci způsobené větrnými turbínami na pevnině po celém světě jsou obsaženy v šokující nové studii publikované 8. září 2025 skupinou ekologů v časopise Nature.

Studie samozřejmě způsobila jen malý zájem mainstreamových médií, ale zdůrazňuje výzkum, který ilustruje, že účinek výroby větrné energie v užitkovém měřítku může být dalekosáhlý a někdy může mít velké a neočekávané důsledky pro biodiverzitu.

V zemích s nejvyšším počtem turbín je ročně zabit přibližně jeden milion netopýrů, ale škodlivé účinky jsou pozorovány v mnoha dalších částech ekosystému.

Počet vrcholových predátorů, jako jsou jaguáři, kočky pralesní a šakali zlatí, může být snížen turbínami tropických pralesích, což vede k „možnosti kaskádových efektů“ na podobných zeměpisných šířkách.

Stručně řečeno, vědecký tým poznamenává, že turbíny mohou zabíjet ptáky, netopýry a hmyz, měnit chování zvířat, fyziologii a demografii a měnit ekosystémy.

Instalace větrných turbín má vždy za následek degradaci stanovišť, ale nejvíce trpí regiony bohaté na biologickou rozmanitost s minimální stávající infrastrukturou.

Autoři uvádějí, že větrná zařízení jsou považována za hlavní hnací sílu ztrát a degradace nenahraditelných stanovišť, která jsou důležitá pro ochranu. Takové oblasti lze samozřejmě nalézt i kdekoli v Evropě.

Pro městské ekologické fanatiky je to případ „sejde z očí, sejde z mysli.“ Čistá nula je především o penězích a moci – netopýři a orli nemají ani jedno, proto na jejich životech nezáleží.

Článek v Nature je budíčkem před rostoucími škodami, které na přírodních stanovištích způsobují větrné turbíny, které neustále rostou co do velikosti a destruktivního potenciálu. Je souhrnem nejnovějších poznatků o vlivu turbín a není optimistický ohledně budoucnosti.

Snad největší neznámá při předpovídání budoucích účinků větrné energie na biologickou rozmanitost spočívá v rozsahu potenciálního rozšíření této technologie a kumulativních důsledcích této expanze pro druhy a ekosystémy.

Zpráva USA z roku 2021 o potenciálních cestách k nulovým čistým emisím je zaznamenána a navrhuje využití až 13 % plochy půdy pro větrné farmy. Nová Trumpova administrativa pravděpodobně zastaví toto šílenství, které, jak vědci pozorují, by mohlo mít dramatické důsledky pro biodiverzitu.

Havárie BP Deepwater Horizon je obecně považována za nejhorší ropnou skvrnu v USA. Odhady se liší, ale předpokládá se, že to vedlo ke smrti asi 600 000 mořských ptáků a incident vedl k širokému odsouzení ze strany ochránců životního prostředí, které pokračuje dodnes.

Mnohem méně pozornosti je věnováno 500 000 netopýrům, kteří jsou každoročně zabiti větrnými turbínami na pevnině v USA. Ve Velké Británii je odhadovaný roční počet zabitých netopýrů 30 000, v Kanadě je to 50 000 a v Německu dokonce 200 000!

Ohroženo je také mnoho ptačích druhů, nápadným příkladem jsou velcí dravci. Připouští se, že jsou k dispozici jen omezené informace o důsledcích na úrovni populace, ale dostupné důkazy naznačují, že turbíny by mohly ohrozit některé druhy lokálním vyhynutím, zejména ty, které jsou ohroženy nízkou mírou reprodukce.

Možný kolaps populace byl předpovězen pro supy popelavé a bělohlavé v Evropě a skřivana říčního v Portugalsku. Jiné předpovědi naznačují pokles populace netopýrů v Severní Americe, poštolky menší ve Francii a motáků v Jižní Africe.

Ve střední Evropě byl hlášen pokles populace u zvířat s vysokým rizikem kolize, jako je netopýr noční, zatímco téměř 50 % ptačích druhů hodnocených v jedné studii v Kalifornii bylo údajně vystaveno poklesu populace vyvolanému turbínami.

Mezitím se říká, že úmrtnost orlů skalních ve větrném zdroji Altamont Pass v Kalifornii je tak častá, že místní populace musí být obnovována přistěhovalými ptáky.

Nakonec autoři uvádějí, že globálně ohrožený sup mrchožravý ve Španělsku má nižší míru přežití a menší tempo růstu populace v přítomnosti větrných zařízení.

Koho to vlastně zajímá?

Organizace UK Bat Conservation Trust uvádí, že změna klimatu představuje pro britskou populaci netopýrů významnou hrozbu.

„Potřebujeme energeticky účinné bydlení a obnovitelnou energii, abychom pomohli zmírnit změnu klimatu ve prospěch netopýrů, lidí a širšího životního prostředí,“ dodává.

Jak je patrné, tak britští „ochránci netopýrů“ jsou indoktrinováni klimatickou propagandou a ve jménu této nebezpečné ideologie jsou ochotni připustit i vybití velké části netopýří populace.

Obří turbíny pravidelně „čistí“ krajinu od hmyzu a zpráva poznamenává, že smrtelné nehody mohou být dostatečně velké, aby významně přispěly k nahromadění celé vrstvy jejich mrtvých těl na lopatkách.

Ve skutečnosti jeden z autorů zprávy, profesor Christian Voigt, v dřívější práci uvedl, že je nutné vyhodnotit, zda úmrtí přispěla k poklesu populací hmyzu a potenciálně dokonce k vyhynutí druhů.

V dokumentu z roku 2022 Voigt uvedl, že turbíny mohou změnit blízké mikroklima, zatímco vibrační hluk může snížit množství žížal s pravděpodobnými kaskádovými účinky na kvalitu půdy a vegetaci.

Masové zabíjení netopýrů a dravců je již známo, ale tato nová zpráva vrhá nové světlo na kaskádové účinky rostoucího počtu obřích větrných turbín na přírodní svět.

Zpráva však připouští, že dopady na biodiverzitu byly zdokumentovány pouze u několika malých taxonů, ale dopady nejsou zanedbatelné. Zastánci větrné energie často tvrdí, že dopady větrné energie na biologickou rozmanitost budou menší než změna klimatu.

Autoři to považují za „věrohodné,“ ale tento předpoklad je prý „nevyzkoušený.“

Jak je tedy patrné, tak zastánci klimatické sekty soudného dne jsou ochotni na oltář tohoto „náboženství“ obětovat celé živočišné druhy.

Platí to i pro naše ornitology či entomology, kteří neprotestují proti plánovanému boomu větrných elektráren v České republice??

OVĚŘENÉ PŘÍRODNÍ EXTRAKTY

S CERTIFIKÁTY

Níže uvedené nejúčinnější přírodní přípravky s ochrannou známkou Superionherbs sice mohou velice dobře účinkovat, nicméně je vhodné souběžně začít u sebe, protože chronické obtíže mají zpravidla tyto společné jmenovatele:

• usazování toxinů
• špatné dýchání
• chronické překyselování organismu