Syndrom spánkové apnoe (SSA), neboli spánkový apnoický syndrom

Syndrom spánkové apnoe je poměrně časté onemocnění patřící mezi poruchy spánku. Je charakterizované poruchou dýchání projevující se zástavou dechu. Je provázeno chrápáním a sníženou zásobou těla kyslíkem během spánku. Onemocnění postihuje cca 10 % populace, více jím trpí muži. Ve středním a vyšším věku je toto onemocnění velmi časté, neoficiálně se udává, že spánkovou apnoe onemocní zhruba polovina mužů ve věku nad 50 let.

Příznaky a projevy spánkové apnoe

Během noci je nápadné hlasité chrápaní (ronchopatie). Při částečně zúženém průsvitu hltanu proudí vzduch uvnitř trubice turbulentně a rozvibruje některou část hltanu, což se projeví charakteristickým zvukem. K tomu dochází i u obyčejného prostého chrápání, kde je ale překážka jen částečná.

U spánkového apnoického syndromu je obstrukce kompletní, dojde k úplnému uzávěru hltanu a vzduch přestane proudit do plic. Vzniká apnoická pauza, u které nemocný někdy déle než 10 sekund nedýchá. Nedostatkem kyslíku a přebytkem oxidu uhličitého, kterého se tělo u apnoické pauzy nezbavuje, se organizmus alarmuje, aktivací sympatiku se pacient probere ze spánku (sám si to ale někdy neuvědomuje, většinou jde o mikroprobuzení, po kterém hned usne) a hlasitě se nadechne, zrychlí se mu dechová frekvence, stoupne tlak.

Tento cyklus se může u pokročilejšího onemocnění opakovat i víc než desetkrát za hodinu. Následkem takto nekvalitního spánku a odpočinku se pacient zpravidla budí ráno unaven, s pocitem nedobrého a málo osvěžujícího vyspání se, s bolestí hlavy, suchostí v ústech a krku, špatnou náladou až depresívními stavy.

Během dne se vyskytuje únava, poruchy koncentrace a myšlení. Je snížená výbavnost paměti, jakož i pracovní výkonnost. Mohou se dokonce vyskytnout epizody mikrospánku, usínání, hlavně při monotónní činnosti, což zvyšuje nebezpečí úrazů. Proto je u těchto osob až několikrát zvýšené riziko dopravní nehodovosti.

Syndrom spánkové apnoe (SSA) se dělí na tři typy

• obstrukční – je nejčastější. Představuje až 90 % všech SSA. Příčina tkví v horních dýchacích cestách. Při nádechu je normálně v oblasti hltanu negativní tlak, podtlak, který má tendenci zužovat průsvit hltanu. Průsvit je u zdravého člověka udržován svaly v stěně hltanu, jejich svalovým tonem (napětím). Tento svalový tonus je ale u nemocných snížen, což může vést ke kolapsu hltanu.  Významnou roli hraje i velikost měkkého patra a patrového čípku (uvula) ve smyslu jejich zvětšení, zvětšené mandle, vzácněji tumory, omezeně průchodná nosní dutina a nosohltan, které tak zmenšují prostor v oblasti patra a hltanu
• centrální – vzniká při postižení centrálního nervového systému. U tohoto typu chybí vlastní aktivita nádechových (inspiračních) svalů. Příčinou je různými mechanizmy (např. zánětem, mechanicky, farmakologicky nebo cévními onemocněními) poškozené dechové centrum, které sídlí v prodloužené míše
• smíšený – je kombinací dvou předchozích

Rizikové faktory spánkové apnoe

Velice významným faktorem je obezita s vyšším BMI (=body mas index, poměr tělesné hmotnosti k druhé mocnině tělesné výšky), větší obvod krku, vyšší věk (nad 40 let).

Mezi další rizikové faktory patří různé anomálie (malá spodní čelist, větší a ochablé měkké patro, zvětšené mandle, atd.), užití alkoholu před spaním, užívání některých sedativ, hypnotik, myorelaxancií (léky uvolňující svaly).

Léčba spánkové apnoe

Nejefektivnější metodou je použití nazální přetlakové ventilace (CPAP). Jde o přístroj, který zabezpečuje pomocí nosní masky kontinuální přetlak v dýchacích cestách. Zabraňuje se tak kolapsu ochablých stěn hltanu. Pacient používá přístroj v domácím prostředí každou noc a jeho pravidelné používání zlepšuje průběh onemocnění.

Další možnost představuje u některých nemocných chirurgická léčba. Zahrnuje postupy, které vedou k odstranění překážek v dýchacích cestách, a tím zlepšují jejich průchodnost. Patří sem například:

• operace měkkého patra laserem, klasicky, radiofrekvenčně
• plastika hltanu v oblasti patrových mandlí
• posun jazyka
• redukce objemu jazyka
• posun horní a dolní čelisti
• operace na jazylce

Prevence spánkové apnoe

Prevence SSA spočívá ve vyloučení nebo omezení působení výše uvedených rizikových faktorů. Patří sem takzvaná životosprávná opatření, která radí vést život s pravidelnou a přiměřenou dobou spánku. Jíst naposledy několik hodin před spaním. Vyvarovat se užití alkoholu, nekouřit a být opatrní s hypnotiky před ulehnutím.

Velice vhodná je redukce hmotnosti u obézních pacientů a nekouření. A také snažit se při spánku vyhýbat se poloze na zádech. Raději se snažit usínat na boku. Příznivě také působí pravidelné provádění prostřiků dutin.

Dodržování těchto zásad je základem prevence a snižuje příznaky už rozběhnuté nemoci.