Termografie je bezpečnou alternativou k mammografii

Dr. David Jockers

Termografie je velmi vyspělým nástrojem, který dokáže specificky vyhodnocovat zánět v lidském těle. Tento test se ukazuje být mimořádně vhodným i pro vyhodnocování aktivních oblastí, kde se tvoří rakovinné buňky. Ukazuje se být mnohem efektivnějším a podstatně méně invazivním, než mammografie.

Výzkum nám již ukázal, že významným mechanismem, který doprovází všechny degenerativní choroby, bývá zánět. Většina testů v medicíně zkoumá ty projevy nemocí, které jsou již rozvinuté. Sledují se tak spíše účinky, než aby se šlo „proti proudu“ za skrytou příčinou. Stále více pokročilých poskytovatelů léčebné péče ale používá nástroje a technologie, které pátrají po příčinách tělesných abnormalit.

Termograf je skenovací zařízení, které vyhodnocuje teplotu na povrchu těla a výsledky poskytuje formou digitalizovaného obrazu. Tento přístroj vytváří digitální mapu pacientova těla a velmi přesně zobrazuje teplotní odchylky. Takováto místa mohou detekovat některé abnormální projevy, které doprovází třeba růst rakovinných buněk nebo aktivní infekci.

S pomocí mammografie se zjišťují anatomické změny v prsu jako jsou zatvrdliny nebo bulky. Termografie je schopná zase analyzovat cévní změny v prsu. Zvýšený přívod krve na určitá místa v těle zvyšuje i teplotu takových oblastí. Bývají to především oblasti se zánětem, s tvorbou rakovinných buněk nebo s infekcí, které vykazují zvýšené zásobení krví. Teplotní mapa má velký význam pro detekování nepatrných fyziologických změn, které doprovází patologické procesy.

Lidské tělo by mělo přirozeně vykazovat termální symetrii. Oblasti s asymetrií mohou indikovat problémy a je potřeba analyzovat jejich skrytou patologii. Rakovinné buňky se dělí velmi rychle a vyžadují zvýšený přívod krve a živin. Metabolické procesy těla neumí rozlišovat mezi rakovinnými a zdravými buňkami. To pak mívá za následek zvýšené množství krevních buněk kolem aktivních rakovinných buněk.

Termografie ale dokáže odhalovat takovéto abnormální zásobení krví - ještě předtím, než se nádor stane dostatečně velkým, aby mohl být zjištěn jako bulka při vyšetření prsu. Termografie umí rozlišovat rakovinnou formaci o velikosti kolem 256 buněk, což představuje zhruba rozměr špendlíkové hlavičky. Mammograf naproti tomu dokáže detekovat rakovinu až tehdy, když existuje shluk čítající asi 4 miliardy buněk. Odhaduje se, že   termografie dokáže detekovat rakovinnou formaci až o 6 let dříve,   než se to podaří s pomocí mammografie.

Ženská prsa běžně nevyzařují mnoho tepla. Pokud jsou zdravá, na termografickém snímku vykazují purpurové odstíny. Tyto jsou indikací nízkých teplotních hladin. Pokud se ale objeví červené, oranžové nebo žluté skvrny, mohou indikovat přítomnost rakoviny a měly by být podrobněji analyzovány.

Metoda termografie je podrobně studována už více než 30 let. V databázi těchto snímků je více než 250 000 žen, které byly zařazeny mezi účastníky odborných studií. Tyto rozsáhlé a dlouhodobé studie prokázaly průměrnou citlivost a specifičnost na 90%. Výsledky dokládají, že přetrvávající abnormální termogram indikuje 22-násobně vyšší riziko vzniku rakoviny prsu.

Na rozdíl od mammografie nevzniká při termografii žádné škodlivé ionizující záření. Mammografy jsou jedny z nejnebezpečnějších medicínských nástrojů, neboť vyzařují velmi vysoké dávky radiace. Naproti tomu termografy využívají technologii infračerveného záření, které je naprosto bezpečné. Při tomto vyšetření také nedochází ke stlačování prsu, jako u mammografů. Toto stlačování může vyvolávat další bujení rakovinných buněk a jejich šíření prostřednictvím krevního oběhu.

Na prvním vyšetření termografie se vyhodnocuje tzv. základní obraz (baseline reading). Mnoho odborníků označuje tento snímek za „termální signaturu.“ Další vyšetření bývá obvykle doporučováno po 3 měsících a vyhodnocují se při něm změny, které nastaly. Poté, co jsou analyzovány tyto 2 výchozí snímky, bývá pacientovi doporučováno absolvovat toto vyšetření každý rok, aby bylo možné zjistit jakékoliv jemné změny na krevních vlásečnicích nebo v dynamice krevních proudů.

Termografy jsou tedy velmi spolehlivé a přesné nástroje, které poskytují přesná a objektivní data o rozložení teplot. Tyto informace lze využívat k úspěšné diagnostice, léčbě a ke stanovení prognóz. Vyšetření bývá rychlé (do 15 minut), neinvazivní a naprosto bezbolestné.

Originál: https://www.naturalnews.com/033586_thermography_mammography.html

Mammografie jinak, aneb metoda nevyužívající devastující mechanismus ortodoxní medicíny - zhmoždění prsu stlačením a následným ozářením rentgenovými paprsky - elektroimpedanční tomografie

Shrnutí elektroimpedanční tomografie

Každá z 256 elektrod vysílá postupně velmi malý elektrický proud (0,5 mA/50Hz) a zbývajících 255 elektrod měří proud, který prošel tkání prsu. Takto získaná data se zpracovávají a zobrazují ve formě obrazových, grafických či textových informací na obrazovce počítače. Přenos dat a zpracování výsledků měření se provádí souběžně a proto měření netrvá déle než 20 - 60 sekund. Celý test vyžaduje 15 - 20 minut, přičemž prostorové barevné zobrazení umožňuje zlepšenou lokalizaci nálezů, bez provádění několika testů. Takto se konkrétně získává informace o hloubce detekovaných abnormalit a snižuje se maskování objektů ve tkáni prsu. Přesnost rekonstrukčního procesu trojrozměrného prostorového zobrazení je srovnatelná s počítačovou tomografií a poskytuje obrazy v sedmi řezech rovnoběžných s rovinou elektrod s odstupem 7 mm, přičemž první rovina je 4 mm pod povrchem prsu. Test kvality tkáně prsu lze udělat v leže nebo ve stoje. Během testu je pokožka prsu a dlaně zvlhčena čistou vodou.

Mamografie způsobuje rakovinu prsu - video

Dr. Ben Johnson M.D., N.M.D., D.O.

Překlad rozhovoru

Dr. Ben Johnson: Napsal jsem knihu pro ženy pod názvem Tajemství moudrosti o zdraví poprsí (The Secret of Health Breast Wisdom) protože my, lékařská komunita, způsobujeme ženám rakovinu tím, že od nich požadujeme vyšetření na mamografu.

Mamografy způsobují rakovinu. Tečka. Mamografy nejsou pro ženy zdravé a neměly by se proto podrobovat tomuto vyšetření. Je to nad slunce jasnější, bylo to dokonce publikováno i v odborné literatuře.

Přesto, když dnes žena navštíví svého gynekologa nebo rodinného lékaře, bude se jí toto vyšetření obrazně řečeno „tlačit do hlavy“. Bude vystavena silnému nátlaku, aby šla na mamograf, který jí může přivodit rakovinu prsu.

Mamograf životy nezachrání. Pokud na něj půjdete, máte o 4% vyšší riziko úmrtí. Po každém mamografu! Tečka.

Bollinger (reportér): Takže screeningová technika, kterou používáme, v podstatě primární metoda na detekci rakoviny prsu, rakovinu ve skutečnosti sama způsobuje?

Dr. Ben Johnson: Bez pochyb. Mamograf je hrozný test. Přiložení ženského prsu a jeho následné ozáření rakovinu vyvolávající radiací – je to tak necitlivé. A nepřesné. Pro ženy pod 50 let to má přesnost něco kolem 52%. No a 52 je dost blízko k 50.

Bollinger: Aha …

Dr. Ben Johnson: Čili je to tak půl na půl. To znamená, že polovině žen, které mají rakovinu prsu, ji mamograf neodhalí. Jde o hrozně špatný test. A přitom existují mnohem lepší a přesnější testy.

Přesto se ženám neustále tlačí mamograf. A navíc, tento hrozný test ještě i způsobuje rakovinu.

Bollinger: A k tomu rakovinu ani neodhalí. Tedy odhalí, ale pouze v 50% případech. Říkali jste ale, že existují lepší možnosti screeningu. O jaké metody se jedná?

Dr. Ben Johnson: No, v podstatě existují dvě lepší možnosti. Když máte v prsu bulku, tedy pokud si myslíte, že tam něco máte, tak ultrazvuk je výborný. Jde o test anatomie, podobně jako i mamograf je test anatomie. I magnetická rezonance je test anatomie. Proto, pokud si najdete bulku, pak potřebujete test anatomie.

Ultrazvuk dokáže bulku zaznamenat a dokáže také vidět její konzistenci. Umí zaměřit, kde se v ní nachází vápníková usazenina. A také vidí průtok krve, protože nádory se vyznačují vyšším přísunem krve.

Přesnost ultrazvuku je přibližně 80%, čili mnohem více než u mamografu. A citlivost je také vyšší.

Pokud však jde o prevenci, tak pro ni v podstatě existuje jen jeden přístroj a tím je termograf. Jde o infračervenou kameru.

Tedy nic se nedotýká ženského těla. Nic prs netlačí a ani zde není žádná rakovinu vyvolávající radiace.

Tak, jak tady my teď sedíme, vyzařujeme do okolí tepelnou energii v pásmu infračerveného spektra elektromagnetického záření. Lidově řečeno „salám teplo“. Elektromagnetické spektrum je od rádiových vln, přes mikrovlny, infračervené vlny, viditelné a ultrafialové světlo až po rentgenové paprsky.

Infračervené spektrum naše oči nevidí, ale kamera ho dokáže zachytit (vyzkoušejte dálkovým ovladačem svítit do kamery vašeho mobilu a uvidíte světlo, které pouhým okem nevidíte).

Armáda však vyvinula mnohem citlivější infračervené kamery, aby dokázali vidět v noci pohybující se těla nepřátelských vojáků, kteří produkují (sálají) do okolí teplo.

Bollinger: Myslíte tím kamery pro noční vidění?

Dr. Ben Johnson: Ano, přesně tak. Kamery pro noční vidění jsou infračervené kamery. A přesně stejný princip využíváme i v medicíně na detekci horkých bodů v prsou.

Podívejte se, dlouho předtím, než v prsu vznikl nádor, byly v něm rakovinné buňky. Možná 8 až 10 let dříve, než se zformoval z buněk nádor, začaly v prsu růst rakovinné buňky.

Nejprve jich bylo 2, pak 4, 16, 128, atd. Trvá přibližně 8 let, než nádor naroste do velikosti 1 cm, když to umí zaznamenat mamograf nebo ultrazvuk. Bohužel, to je už příliš pozdě, protože 1 cm nádor obsahuje přibližně 1 miliardu rakovinných buněk.

Když se dostanete na číslo jedné miliardy, rakovina se už mezitím stihla rozšířit do lymfatického systému a krví rozsévá rakovinu i do ostatních částí těla.

No a to je i jedním z důvodů, proč mamografy nezachrání lidské životy. Vůbec totiž nejde o včasné odhalení rakoviny. 

Jde o další ze lží, které „oni“ již dlouho šíří:

„Včasné odhalení zachraňuje životy.

Jděte na vyšetření mamografem „.

Bollinger: To máte pravdu.

Dr. Ben Johnson: Ono ta věta je pravdivá, včasná detekce opravdu zachraňuje životy. Akorát, že mamograf není včasná detekce. Takže stručně řečeno,

mamografy způsobují mnohem více rakoviny prsu, než ji detekují

Oproti mamografu, dnešní vysoce citlivé infračervené kamery dokáží zachytit rakovinu v mnohem ranějším stádiu.

Rakovinné buňky mají totiž zrychlený metabolismus a tedy produkují i ​​vyzařují více tepla než zdravé buňky. Infračervená kamera dokáže toto teplo zachytit již ve velmi časných stádiích, několik let dříve než mamograf.

A také, jak jsem již zmínil dříve, infračervená kamera, čili termograf, nic nevyzařuje, jen zachycuje. Proto je to naprosto bezpečné vyšetření.

Ženy by z uvedených důvodů měli upřednostnit vyšetření na termografii před mamografem. Může jim totiž zachránit život. A to doslova. Tečka.

Radiace a dále zničující mamograf pro české ženy

Ze 100 000 vyšetřených žen mamografem předčasně umře 12 000 žen po 3. mamografu atd.

Počet zbytečných diagnóz rakoviny prsu prudce roste - jednou z příčin jsou i vyšetření na mamografu

Ethan A. Huff

Stále přibývají nové studie s důkazy o tom, že screening rakoviny prsu prováděný na mamografech není optimální vyšetřovací metodou. Jako příklad si můžeme uvést jednu z posledních takovýchto studií, publikovanou v the New England Journal of Medicine (NEJM). V ní jsou analyzována data z vyšetření na mamografech za posledních 30 let a z těchto vychází najevo, že přibližně 1,5 miliónu žen bylo zbytečně léčeno na nádory, které buď nebyly nebezpečné nebo z technického hlediska dokonce vůbec neexistovaly.

Dr. Archie Bleyer, působící jako onkolog na the Oregon Health and Science University Knight Cancer Institute, společně se svými kolegy systematicky prověřili velké množství publikovaných dat o mamografických vyšetřeních. Nejstarší ze záznamů pocházely ze 70. let min.století. Při analýze dat přitom byly zohledňovány změny životního stylu, používání hormonálních terapií a další vnější faktory, jež by mohly zkreslovat výsledky. Výsledkem týmu vědců byl odhad, že mamografie způsobila zhruba zdvojnásobení četnosti detekcí rakoviny prsu v raném stádiu.

Na první pohled to vypadá, že tento nárůst, představující dalších asi 1,5 miliónu žen, jimž byla včas stanovena diagnóza rakovina prsu, pomohl k záchraně jejich životů. Skutečnost však byla taková, že s tímto nárůstem byl současně zaznamenán úbytek případů pokročilého stadia rakoviny jen cca u 100 000 žen. To si ale můžeme vyložit i tak, že zbývajících 1,4 miliónu diagnóz rakoviny v raném stádiu bylo chybných.

„Naše studie předkládá vážné pochybnosti o užitečnosti mamografie,“ napsali autoři studie v jejím závěru. „Přestože nikdo neumí určit s jistotou, které ženy mají nádory diagnostikované zbytečně, s jistotou můžeme předpovídat jejich další osudy: půjdou na operaci, podstoupí terapii ozařováním, hormonální terapii, chemoterapii nebo obvykle dokonce kombinace těchto způsobů léčby. A to i navzdory tomu, že jejich nálezy by jim vůbec nezpůsobily zhoršení jejich zdraví.“

Mamografy nejenže způsobují falešné diagnózy, ale navíc samy vyvolávají dlouhodobé poškození zdraví

Dr. Bleyer nyní radí své snaše nechodit na mamograf a místo toho docházet na běžná každoroční vyšetření. Je zneklidněn nejen současnou epidemií falešných diagnóz, ale možná ještě více dlouhodobým zdravotním poškozováním, způsobovaným mnoha ženám kvůli této vyšetřovací metodě. Mamografy totiž nejsou tak neškodnou metodou, za jakou byly zpočátku považovány. Svým ionizujícím zářením mohou ženám způsobovat následné problémy. Dr. Bleyer nyní říká, že u této vyšetřovací procedury pociťuje rozpory a není si už jistý, zda je rozumné radit ženám, aby ji podstupovaly.

„Opravdu nevím, co s tím dělat,“ sdělil Dr. Bleyer, ve svém prohlášení pro CNN. „Jsme vlastně smrtonoši a a přitom se neustále pokoušíme to skrývat ve statistikách.“ Kromě toho také poznamenává, že asi třetina všech nádorů detekovaných mamografy jsou natolik malé a pomalu rostoucí, že by nikdy nedospěly až do rozvinutého stádia rakoviny.

Zároveň se bohužel ukazuje, že mamografy často selhávají při zachytávání nádorů, které jsou skutečně zhoubné a tak se mnoho žen může domnívat, že jsou zdravé a přitom již mají nádor v pokročilém stádiu, jenž je obtížné vyléčit s pomocí konvenčních metod. A vrcholem tohoto všeho je fakt, že vyšetřované ženy může případně postihnout leukémie či jiná choroba, vzniklá jako přímý důsledek ozařování mamografem.

„Navzdory významným nárůstům počtů detekcí rakoviny prsu v raném stádiu mamografie v konečném důsledku jen nepatrně snížila četnost případů s rozvinutou rakovinou,“ takto zní závěr autorů studie. „Přestože nelze určit, kterých žen se tento problém dotýká, tato statistická nesrovnalost potvrzuje vznik významného počtu zbytečných diagnóz. To se týká přibližně třetiny nově diagnostikovaných případů rakoviny prsu. Mamografický screening má v nejlepším případě pouze malý vliv na četnost úmrtí způsobovaných touto chorobou.“

Kompletní podobu studie si můžete prostudovat na této adrese:
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1206809

Vědecký pohled potvrzuje, že mamografie je příliš riziková

Studie týmu Dr. Bleyera určitě není pouze jedinou, jež by předkládala takovéto závažné otázky kolem bezpečnosti a přínosů mamografů. Jako další příklad si můžeme připomenout třeba studii publikovanou v roce 2008 v časopise the Archives of Internal Medicine. Také v ní se došlo k závěru, že mnoho nádorů, detekovaných touto vyšetřovací metodou by se ve skutečnosti nevyvinulo ve zhoubné nádory. Ve skutečnosti mnoho takto detekovaných případů spontánně ustupuje, aniž by byla potřebná invazivní léčba operací, ozařováním nebo chemoterapií - to uvádí autoři této studie v jejím závěru (https://www.greenmedinfo.com)

Obdobně i ve studii, publikované v roce 2002 v časopise the International Journal of Radiation Biology, v závěru stojí, že intenzita rentgenového záření z mamografu je tak vysoká, že může sama od sebe způsobovat rakovinu v buňkách lidského těla. Výzkumníci z Německa proto například radí, aby ženy s tzv. zděděnou predispozicí k rakovině prsu nezačaly podstupovat mamografická vyšetření brzy a pravidelně. S ohledem na uvedené skutečnosti a s odkazem na mnoho dalších studií je potřebné všem ženám bez ohledu na jejich predispozice znovu a znovu připomínat toto: riziko vzniku rakoviny prsu jakožto přímého následku vyšetření na mamografu je tím větší, čím častěji je toto vyšetření absolvováno. (https://www.greenmedinfo.com)

„I když nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že screeningové vyšetření na mamografu může pomoci malému množství žen, na druhé straně tu existuje nebezpečí, že mnohem více žen bude zbytečně léčeno na rakovinu prsu,“ to napsal H. Gilbert Welch v jednom z novějších vydání The New York Times.

„Ženy se musí v tomto ohledu naučit rozhodovat mezi přínosy a riziky.“

Další zdroje:

https://www.newjerseynewsroom.com
https://www.nytimes.com
https://www.cnn.com/2012/11/21/health/mammogram-study/

Originál: https://www.naturalnews.com/040518_mammograms_breast_cancer_false_positive.html

Proč Švýcaři zrušili preventivní prohlídky na mamografu?

Začátkem roku 2014 jedna z dosud největších a nejdelších studií o mamografii provedené na 90.000 ženách během 25 let zjistila, že mamografy nemají žádný vliv na úmrtnost v důsledku rakoviny prsu. Během trvání studie úmrtnost na tento druh rakoviny byla prakticky identická u žen, které absolvovaly preventivní prohlídky na mamografu a těmi, které jejich neabsolvovali.

Kromě toho, přibližně 22 procent zjištěných agresivních rakovin prsu bylo nesprávných, což následně vedlo ke zbytečné léčbě. Výzkumníci se shodli na tom, že přínos mamografického screeningu by měl být jednoznačně přehodnocen.

Přesto byly úřady veřejného zdravotnictví v jednotlivých státech příliš pomalé při aktualizaci svých doporučení. Například, Americká nadace pro rakovinu (obdoba České Ligy proti rakovině) stále doporučuje podstoupit mamografické vyšetření každý rok pro ženy po 40-tce.

Konfliktní informace vyvolaly u žen smíšené pocity o tom, zda je tento screening prospěšný nebo škodlivý. Ve Švýcarsku však neváhali a vydali jasné rozhodnutí:

Už žádná plošná mamografie

Proč dali Švýcaři mamografům sbohem?

Po roce studování a přehodnocování dostupných důkazů a jejich následků na zdraví žen, prohlásil švýcarský lékařský panel, který je nezávislým hodnotícím subjektem, že jsou novými informacemi znepokojeni.

Důkazy byly prostě v příkrém rozporu s globálním konsensem těch expertů, kteří považovali mamografy za bezpečné a schopné zachraňovat životy.

Poukazovali totiž na to, že mamografická vyšetření dokáží zabránit pouze jednomu úmrtí z 1.000 žen, které ho podstoupily.

Na straně druhé však způsobují poškození u mnohem více žen, než jen jedné

Ve své zprávě zveřejněné v únoru 2014 Švýcarský lékařský panel dále doporučil, že ženy musí být „jasně a zřetelně“ informovány nejen o nyní již sporných přínosech, ale i možných poškozeních způsobovaných mamografem.

Věda za mamografii stojí na hliněných nohách

Bohužel, stále mnoho žen si není vědomo, že věda dokazující zdravotní přínosy mamografie prostě neexistuje. Místo toho, aby jim byla řečena pravda, se u nich

záměrně vyvolává pocit viny, že vynechání pravidelné prohlídky na mamografu je vrchol nezodpovědnosti

Řekněme si pravdu, proti takové taktice se těžko bojuje.

Je nutno přiznat i to, že dokonce mnozí lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou stejně smeteni a zmanipulování jako průměrný člověk na ulici.

To vše je důsledek promyšlené a neoblomné propagandy vedené médii a zdravotním systémem

Jednoduše zlehčují a znevažují výzkum, který odporuje jejich agendě zaměřené na dosahování zisku.

O rizicích mamografie však již dnes píší nejen alternativní, ale i mnohá mainstreamová média.

5 faktů o mamografu, které by měla vědět každá žena

Před vaším dalším (či prvním) vyšetřením na mamografu, byste se bezpodmínečně měla seznámit s následujícími fakty:

1/ mamografie poskytují méně přínosů, než si myslíte

V jednom průzkumu většina žen uvedla, že věří ve schopnost mamografie snižovat riziko úmrtí na rakovinu prsu alespoň o polovinu, a že přímo zabrání minimálně 80 úmrtím na 1000 vyšetřených žen. Ve skutečnosti mamografie nabízí přinejlepším pouze 20% snížení relativního rizika a v absolutních číslech zabrání jen 1 úmrtí z 1.000 žen.

2/ mamografie může zvýšit riziko rakoviny prsu u žen s mutací genu BRCA 1/2

Výsledky výzkumu publikované v British Medical Journal (BMJ) ukázaly, že mutace tohoto genu zvyšuje riziko vzniku rakoviny z ozáření (mamograf používá rentgenové záření). Ženy, které byly vystaveny tomuto záření v diagnostických dávkách (tedy včetně mamografu) před 30. rokem života, mají až 2 krát vyšší riziko rakoviny. Zjistilo se také, že tato rakovina z ozáření závisí na velikosti dávky. To znamená, že čím více vyšetření, tím větší riziko.

3/ Nepravdivé pozitivní nálezy jsou běžné (a nebezpečné)

Riziko, že při 10 vyšetřeních na mamografu budete mít nepravdivý pozitivní výsledek je neuvěřitelných 58 až 77 procent. Pokud je ženě oznámeno, že může mít rakovinu prsu, způsobí to u ní značnou úzkost a stres. Mezitím budete podrobena další sérii testů jako například biopsie, která mají svá vlastní rizika. A to vše podstoupíte úplně zbytečně.

4/ mamografie nemusí fungovat, pokud máte husté tkáně

Až 50% žen má poměrně husté prsní tkáně, což způsobuje, že snímky z mamografu se velmi špatně čtou. Husté zdravé tkáně, stejně jako rakovinné tkáně, vypadají na snímcích bílé, což radiologovi práci nesmírně ztěžuje. Je to podobné jako se pokoušet najít sněhovou vločku ve sněhové vánici.

V některých amerických státech jako jsou Kalifornie, Connecticut či New York byly přijaty zákony, které v případech husté tkáně ukládají radiologovi povinnost informovat ženu, že je pro ni mamograf zbytečný. Podobný zákon se nyní chystá i na federální úrovni.

Jak je to s informováním v Česku? To si můžete domyslet sami …

5/ Existují i jiné screeningové možnosti a bez vedlejších účinků

Zdroj: Why So Many Mixed Messages on Mammogram Benefits?

O tomto musíte vědět: Primární příčiny rakoviny prsu

Vše, co potřebujete pro uskutečnění změn, které vás ochrání před rakovinou, jsou znalosti.

Tímto vás chceme poprosit, abyste si tyto informace nenechali jen pro sebe, ale abyste se o ně podělili i s jinými ženami v okruhu vašich přátel.

Příčina č.1: Antirespiranty obsahující hliník

Používání antirespirantů je pro většinu lidí běžnou denní rutinou, o které příliš nepřemýšlejí. Zde je důvod, proč byste o tom přemýšlet měli. Pokud používáte antirespirant obsahující hliník, zvyšujete si tím své riziko rakoviny prsu.

Princip antirespirantů spočívá v utěsňování, uzavírání a blokování pórů, které vylučují pot v podpaží. No a jejich nejčastější aktivní látkou je právě hliník. To způsobuje nejen zablokování jedné z cest, kterými se vaše tělo detoxikuje (vylučuje toxiny v potu), ale zároveň také zvyšuje obavy, kde tyto kovy nakonec skončí.

Nedávné studie potvrdily souvislost mezi pravidelným používáním antirespirantů a rakovinou prsu. Riziko se ještě více zvyšuje, pokud se aplikují ihned po oholení podpaží. Kdysi byly deodoranty, ve srovnání s antirespiranty, považovány za bezpečnější.

Dnes už ani to neplatí.

Několik studií totiž potvrdilo asociaci parabenů, nacházejících se v deodorantech, s rakovinou prsu. Při pitvě jedné ženy umírající na rakovinu se ukázalo, že její tkáně obsahovaly velké množství těchto konzervačních látek.

Příčina č.2: Nadměrné používání podprsenek

Mnozí lékaři a výzkumníci poukazují na to, že nošení těsné podprsenky brání pohybu lymfy, což může přispívat ke vzniku rakoviny prsu. Důvod je ten, že zablokovaná lymfa neodvádí z těla nečistoty, kterým bylo vaše tělo během dne vystaveno.

Hliník uvedený výše, je jedním z potenciálních toxinů, které se mohou nahromadit v lymfatickém systému, pokud je jeho činnost narušena. Existuje několik solidních studií o rakovině a nošení podprsenek.

Mezi nimi vyniká jedna, kterou provedly antropoložky Sydney Singerová a Soma Grismaijerová, autorky knihy Móda si to žádá (Dressed to kill, The Link Between Breast Cancer and Bras). Studie na vzorku 4000 žen zjistila, že ty ženy, které podprsenky nenosí, mají riziko rakoviny prsu mnohem nižší než ty, které je nosí.

Dále zjistily následující fakta:

• ženy, které nosily podprsenky 24 hodin denně, měly šanci 3 ze 4 (tedy 75% riziko) onemocnění rakovinou prsu
• ženy, které nosily podprsenku více než 12 hodin denně, avšak ne do postele, měly riziko 1 ku 7 (14 %)
• ženy, které nosily podprsenku méně než 12 hodin denně, měly riziko onemocnění 1 ku 52 (1,9 %)
• ženy, které nosily podprsenku zřídka nebo nikdy, měly riziko onemocnění rakovinou prsu pouze 1 ku 168 (0,6 %)

Když bychom tedy porovnali ženy, které nosily podprsenku stále a ty, které ji nenosily vůbec nebo jen zřídka, rozdíl v riziku byl až 125násobný!

Pro srovnání – na základě této studie, je souvislost mezi rakovinou prsu a nošením podprsenky 3 krát vyšší, než souvislost mezi rakovinou a kouřením.

Není pak nehoráznost, že zatímco na krabičkách cigaret jsou znázorňována varování o rakovině, na štítcích k podprsenkám není vůbec nic? Uvedená studie sice nekontrolovala možný dopad jiných faktorů, které by mohly její výsledky zkreslit, avšak jiné studie dospěly k podobným závěrům.

Například, skupina japonských vědců zjistila, že nošení podprsenky může snížit hladinu melatoninu až o 60 %. Ten je nezbytný pro regulaci spánkového cyklu. Mnohé další studie pak potvrdily, že melatonin má i protirakovinný účinek.

Závěr

Nenechávejte si toto pouze pro sebe a podělte se o to s kamarádkami. Nikdy nevíte, koho můžete zachránit.

Zdroj: Primary Causes Of Breast Cancer You’LL Want To Know